|
|
Emigrace kulturních elit z vichistické Francie
Píchová, Marta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje emigrace kulturních elit během vichistického režimu ve Francii, tj. v letech 1940-1944. Zabývá se narůstající hrozbou nacistického režimu a řeší specifika politické situace ve Francii, která za druhé světové války zabraňovala emigraci. V tomto směru hraje zásadní roli přijetí proticizineckých opatření a přistoupení k internaci cizinců. Základem této práce je seznam osobností, který byl sestaven americkou organizací Emergency Rescue Committee, přičemž takto vymezená kulturní elita je sledována napříč celou prací. Autorka se zabývá situací v internačních táborech a způsoby úniků z těchto táborů, ale také komunitou umělců a intelektuálů v Marseille. Město Marseille se stalo místem setkávání kulturních osobností, protože bylo jediným přístavem, z kterého bylo možné opustit Francii. Cílem práce je definování tří únikových cest, které byly za války používány, přičemž nehraje roli, zda se jednalo o legální či nelegální způsob emigrace.
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Vývoj české menšiny v USA mezi lety 1850 a 2006
Housková, Štěpánka ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na českou menšinu žijící v USA, která je v současné době nejpočetnější a jistě i nejvýznamnější českou krajanskou menšinou v zahraničí. Práce se zabývá historickým pohledem na vývoj vystěhovalectví do USA od roku 1850 do současnosti, periodizuje toto období na jednotlivé etapy, které jsou charakteristické jak jiným důvodem emigrace, tak i jinou početní silou vystěhovalců. Dále je zde diskutována problematika změn počtu Čechů v USA a změny jejich rozmístění v jednotlivých státech USA. Zdůvodňuje se zde proč docházelo ke změnám rozmístění. Hlavním důvodem je přechod od zemědělsky zaměřených imigrantů k imigrantům hledajícím práci v sekundéru a nakonec k intelektuálněji laděné emigraci v letech po druhé světové válce. Nakonec se podrobněji zaměřuji na tři státy USA (Kalifornii, Illinois a Texas), které byly vybrány pro svou specifičnost v rámci českých menšin v USA a u kterých se práce věnuje podrobněji historii a současné situaci české menšiny zde a také současnému rozmístění Čechů v těchto státech. Také jsou zmíněny některé demografické a sociálně-kulturní charakteristiky české menšiny u tří vybraných států.
|
|
|
A Holistic analysis of polish return migration programs
Chlebek, Claudia Maria ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Předložená disertace analyzuje s využitím migračních teorií a jejich ekonomických aspektů efektivitu tří polských vládních programů pro re-emigranty. Zkoumá motivaci těchto programů a jimi zaváděných služeb, projektů a iniciativ, jejichž cílem je oslovit potřeby nových i stávajících migrantů, zlepšit komunikaci s nimi a zejména pak rozvíjet prostředí, metody a pobídky povzbuzující migranty k návratu do vlasti. Neúspěch při rozpoznání a oslovení potřeb, přání a aspirací migrantů ve struktuře programů, které se touto problematikou zabývají, podstatně limituje úspěch dalších podobných programů menší účastí na nich a jejich sníženým sociálním dopadem.
|
|
|
Latinskoamerická imigrace ve Španělsku v posledních dvaceti letech
Řeháčková, Linda ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou latinskoamerické imigrace ve Španělsku především v období posledních dvaceti let (1990 - 2010). Práce je rozdělena na dvě základní části. První část je věnována obecnému přehledu a nejdůležitějším aspektům souvisejícím s emigrací Latinoameričanů do Španělska. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na témata: diskuze a vývoj výzkumu imigrace ve Španělsku, kořeny latinskoamerické emigrace, Španělsko jako cílová destinace emigrantů, migrační politika Španělska, složení latinskoamerického obyvatelstva žijícího ve Španělsku, začlenění latinskoamerických imigrantů na španělský pracovní trh a latinskoamerické gangy ve Španělsku. Druhá část práce je věnována výzkumu zaměřenému na soužití Španělů a Latinoameričanů na Iberském poloostrově. Pomocí dotazníkového šetření byly zkoumány zejména důvody, které vedly obyvatele Latinské Ameriky k vystěhovalectví do Španělska, zkušenosti Latinoameričanů s přístupy Španělů k imigrantům, postoje Španělů k latinskoamerické imigraci a v neposlední řadě integrace latinskoamerických imigrantů do španělské společnosti. Ve své práci vycházím z dostupných materiálů týkajících se dané problematiky, tj. již existujících studií věnujících se imigraci současné doby, a statistických údajů, které jsou výsledkem činnosti španělských úřadů. Klíčová...
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Kubánští imigranti a jejich sociální a kulturní adaptace na české prostředí
Kaucká, Tereza ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou imigrace kubánských občanů do České republiky, jejich životem v ČR a především jejich sociální a kulturní adaptací na české prostředí. Cílem práce je zjistit, z jakých důvodů kubánští migranti opouštějí svou zemi původu a proč přicházejí právě do České republiky. Dále se pak zabývám tím, jakým způsobem se jednotliví respondenti začleňují do českého prostředí, co jim při adaptaci pomáhá a co je pro ně naopak obtížné. Předmětem zkoumání jsou tedy kubánští migranti v Praze, kteří do České republiky (Československa) přicházeli už před rokem 1989 a přicházejí dodnes.
|
|
|
Brain drain in Kazakhstan in 1999-2008
Mukhtarova, Naila ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Brain drain of Kazakhstan in 1999-2008 Abstract The objective of this study is to analyze and evaluate the main trends and development of brain drain process in Kazakhstan for period from 1999 to 2008. Several key topics are discussed in this work: the economic and social context of skilled migration: employment patterns of highly skilled persons in Kazakhstan; the role of educational migration. In the first part of the work was given general patterns of brain drain in the world and overview of relevant literature. In the second part were analyzed trends of highly skilled migration in Kazakhstan. The data are taken from censuses and other relevant data sources. The data collection is provided by the Agency of Statistics of the Republic of Kazakhstan. Keywords: brain drain, migration, socio-economical situation, remittances, oralmans, education.
|
|
| |
|
|
Školní adjustrace dětí migrujících rodičů v Mariánských Lázních
VANIŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na téma školní adjustace dětí emigrujících rodičů. V teoretické části jsou nejdříve vysvětleny základní pojmy, jako je například migrace, emigrace, imigrace a uprchlictví. Práce se snaží čtenáře zasvětit do příčin migrace a do problémů migrantských rodin, které mohou nastat během nabývání českého občanství. Nejdelší část práce se zaměřuje na adjustační problémy žáků- cizinců na základních školách. To znamená, že je zde popsán proces školní integrace žáka- cizince od jeho přijímání, přes jeho zařazení do třídy až k jeho klasifikaci. Dále práce obsahuje různé aktivity škol, které napomáhají k lepší adaptaci těchto dětí. V práci můžeme nalézt i vypsané faktory ovlivňující integraci žáků- cizinců, které jsou nedílnou součástí každého z nich. A v neposlední řadě jsou tu kapitoly věnující se předsudkům, postojům, rasismu ale především vzájemné toleranci či úplné adaptaci v majoritní společnosti. Tato bakalářská práce má za úkol nastínit čtenáři všednodenní problémy dětí- cizinců, které je mohou potkat během jejich integrace ve většinové společnosti. Praktická část je věnovaná výzkumu osmi žáků- cizinců na základních školách v Mariánských Lázních a jejich čtyř učitelů, kteří se snaží o reciproční toleranci mezi sebou. Ve výzkumu se objeví momentální problematika uprchlictví, která za poslední léta v Evropě rapidně stoupla a může mít tak obrovský vliv na všechny. Ve výzkumném šetření jsme byli svědky toho, že i někteří čeští pedagogové a děti, mohou pomocí medií začít generalizovat cizince a začít je tak škatulkovat do negativních skupin společnosti. S tím je spojena etnická diskriminace, která podle pedagogů na základních školách v Mariánských Lázních nepanuje, někteří žáci- cizinci však v rozhovoru uvedli opak. Podrobnější rozbor těchto tvrzení, je uveden v této bakalářské práci. Tato kvalifikační práce by mohla sloužit studentům zabývajícím se tématem mezinárodní migrace, nebo studentům pedagogických oborů, kteří mají zájem rozšířit si své znalosti v této problematice a doplnit tak chybějící informace.
|
host ::
RSS.