|
|
Programování Micro:bitu v blokově orientovaném prostředí
PRŠALA, Jan
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením učebnice programování pro programovatelnou desku micro:bit v blokovém prostředí pro druhý stupeň ZŠ. Práce vychází z učebnice robotiky pro střední školy z projektu PRIM. Originální učebnice je určena pro žáky středních technických škol a zabývá se programováním micro:bitu v Pythonu. V teoretické části práce je popsána programovatelná deska micro:bit, její funkce, historie a využití ve výuce. Kromě toho jsou zde porovnány různá bloková prostředí a jejich vhodnost při programování micro:bitu. Také je popsán rozdíl mezi programováním micro:bitu v Pythonu a vybraným blokovým prostředím. V praktické části práce jsou analyzovány všechny úlohy v původní učebnici. Dochází k prověření, které zdrojové úlohy nelze převést do blokového prostředí. Pro tyto úlohy jsou navrženy náhradní úlohy. Samotná učebnice je rozdělena do několik kapitol. Každá kapitola popisuje jednou funkci micro:bitu, například práce s tlačítky, zvukem nebo vzájemnou komunikaci dvou a více micro:bitů. Žáci si pomocí programování jednoduchých programů tyto funkce osvojí. Učebnice je volně dostupná na internetu pod stejnou licencí jako originální učebnice.
|
|
|
Adaptivní tlumení nákladních vozidel
Neuman, Ondřej ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem výpočetního modelu nákladního vozidla a řídicím algoritmem tlumení zadní nápravy. Tyto dvě části jsou propojeny do uzavřené smyčky. Společně vytvářejí systém adaptivního tlumení. Úkolem algoritmu je reagovat na změnu zatížení vozu a také na dodatečné jízdní vlivy. Model vozidla má možnost vytvořit různé jízdní stavy, které jsou použity k ověření funkčnosti algoritmu. S pomocí modelu vozidla a optimalizačního procesu jsou odvozeny vhodné tlumící charakteristiky. Je také provedeno zhodnocení vlivů na komfort vozidla a jízdní bezpečnost.
|
|
|
Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python
Kotek, Lukáš ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Práce zkoumá vhodnost použití programovacího jazyka Python v prostřední středních škol, používá jak kvantitativní, tak kvalitativní metody výzkumu, a konstatuje, že Python pro tento účel vhodný ve většině oblastí použití je. Práce dále přináší teoretický rozbor jazyka Python, včetně nástrojů, jež je s ním možné použít, a doplňuje ho praktickými příklady ve formě ukázek programů. Zkoumá i ostatní používané programovací jazyky ve výuce a jejich vhodnost pro tento účel, přičemž je porovnává s jazykem Python, a zjišťuje, že dvěma nejpoužívanějšími programovací jazyky v prostředí středních škol jsou shodně Pascal / Object Pascal a Java.
|
|
|
Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH
Šandová, Hana ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ/nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH AUTOR: Bc. Hana Šandová KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá představami žáků o tom, jak funguje počítače a počítačové programy. Hlavním cílem práce je zkoumání představ žáků druhého stupně či nižšího stupně osmiletého gymnázia o tom, jak funguje počítač a počítačové programy a co představy žáků ovlivňuje. Teoretická část je zaměřena na historii používání počítačů ve výuce a analýzu současných přístupů k výuce informatiky a programování v ČR a ve vybraných evropských zemích. Praktická část se věnuje mapování představ žáků ve věku 11-14 let v rámci pedagogického experimentu uspořádaného na dvou pražských školách, jehož cílem bylo zkoumat dopad výuky programování ve Scratch v rozsahu jednoho pololetí na představy žáků o tom, jak funguje počítač, a na rozvoj jejich informatického myšlení. KLÍČOVÁ SLOVA: představy žáka, algoritmizace, programování, informatické myšlení, Scratch
|
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její percepce očima mládeže
Hegedüš, Tomáš ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce Algoritmizace sociálních sítí a její percepce očima mladistvých se zabývá problematikou algoritmů, které vedou k personalizaci sociálních sítí. Jejich vnímání dětmi a mladistvými není v současné době dostatečně prozkoumáno. V teoretické části na příkladech uvádím, jak provedené studie zkoumají vnímání algoritmizace na vzorku celé populace a v kontextu mladistvých se zaměřují na sociální sítě celistvě. Cílem této práce je proto výzkum průniku těchto tří sfér, tedy jak mladiství vnímají algoritmizaci sociálních sítí. Skrze kvalitativní výzkum metodou polostrukturovaných rozhovorů tato práce nastiňuje trendy, které v této oblasti mohou panovat. Analytickou syntézou poznatků také zodpovídá otázky, jak jsou mladiství informováni o možnostech výběr a řazení obsahu ovlivnit, a zda o tyto možností projevují zájem. Čtenáře této práce uvádím v teoretické části do problematiky nových médií, a vývoje sociálních sítí včetně jejich konvergence. Mezi zkoumanými sítěmi jsou Facebook, Instagram a YouTube. Pro pochopení komparace skutečnosti a výpovědí respondentů, v teoretické části podrobně popisuji fungování těchto algoritmů, včetně možností jejich ovlivnění a problematiky jejich vnímání. Komparací popsané skutečnosti a výpovědí respondentů formuluji ukotvenou teorii a v závěru práce uvádím...
|
|
| |
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Vzestup sociálních sítí proměnil způsoby, jímž se vzrůstající počet jejich uživatel dostává ke zpravodajským obsahům. Na sociálních sítích narozdíl od tradičních médií neexistují žádné univerzální informace, které jsou shodné pro všechny uživatele. Namísto toho každý jednotlivec je příjemcem specifického vzorku obsahu, který mu na míru vybírá filtrační algoritmus na základě jeho preferencí. Právě o principech fungování těchto dvou způsobů informačního výběru pojednává tato práce. Prostřednictvím teorie gatekeepingu zde představuji obecný model výběru zpráv novinovými editory a porovnávám jej s výběrem algoritmickým. Srovnávám přitom rozdílné hodnoty, jimiž se při výběru řídí lidští a algoritmičtí gatekeepeři a představuji také koncept objektivity a jeho specifická omezení v rámci obou modelů. Ve druhé části následně představuji vlastní kvalitativní výzkum povědomí o algoritmizaci Facebooku. Formou polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem sedmi uživatelů Facebooku se pokouším nabídnout sadu specifických příkladů toho, jak uživatelé používají Facebook jako informační zdroj, do jaké míry chápou jeho algoritmizovanou podstatu a jaký k ní mají celkový postoj. Cílem této práce je prozkoumat, zda se ve zkušenostech konkrétních uživatelů projevují možná omezení algoritmického modelu informačního výběru a do...
|
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv se zabývá tématem přechodu sociálních sítí od chronologického zobrazení veškerých příspěvků k automatizovanému zobrazení výběru nejrelevantnějších příspěvků. Tento výběr přitom provádí filtrační algoritmy, počítačové programy, které na základě předem stanovených kritérií a postupů přiřazují relevanci jednotlivým příspěvkům. Hlavním cílem práce je využití teorie gatekeepingu k vymezení modelu strojového výběru vůči tradičnímu modelu editorskému, společně s představením povědomí uživatelů o algoritmizaci Facebooku. Práce kombinuje teoretickou část představující specifika obou modelů s kvalitativním výzkumem zaměřeným na konceptualizaci povědomí uživatelů o algoritmické podstatě Facebooku. V rámci teoretické části popisuje nástup sociálních sítí jako informačních zdrojů a jejich postupnou algoritmizaci, přičemž klade důraz na Facebook a jeho algoritmus News Feed. Tato část také uvádí dosavadní poznatky o uživatelském povědomí o algoritmizaci Facebooku. Teoretická část dále zařazuje algoritmické filtry do dosavadní teorie gatekeepingu, srovnává zpravodajské a algoritmické hodnoty a popisuje základní zkreslení, k nimž může v rámci těchto dvou modelů informačního výběru docházet. Druhá část práce se věnuje povědomí uživatelů o algoritmizaci...
|
|
|
Rozvoj algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy
Fiala, Jan ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy jako jedné z jejich digitálních kompetencí. Zkoumá podstatu algoritmického myšlení v souvislosti s pojmem informatického myšlení a hledá způsoby, jak je v žácích rozvíjet. Teoretická část práce se opírá o Skinnerovu koncepci programovaného učení a za pomoci gamifikace navrhuje výzkum zaměřený na pozorování skupiny žáků, v průběhu jednoho školního roku, ve kterých je zmíněná kompetence rozvíjena. Nastolená problematika je řešena pomocí sestavení komplexního souboru učebních materiálů a výukových aktivit (jak v digitálním prostředí, tak tzv. "unplugged" aktivit) a částečným převedením výuky do virtuálního, algoritmizačního prostředí speciálně navržené aplikace Prográmko. Výsledkem práce je analýza možností začlenění gamifikace a programované výuky do praxe rozvoje algoritmického myšlení na druhém stupni základních škol. Výzkum také hodnotí použitelnost aplikace Prográmko a navrženého souboru materiálů, opatřenými metodickými pokyny, v této praxi.
|
|
|
Zapojení Ozobotů do výuky algoritmizace a informatického myšlení
Yaghobová, Anna ; Forstová, Lenka (vedoucí práce) ; Töpfer, Pavel (oponent)
V současné době je velkým trendem využívat při výuce informatiky různé výukové roboty. Cílem práce je představení ()zobota jako výukové pomůcky včetně připravených úloh a metodických materiálú. Nejedná se o kompletní sbírku úloh, ale spíše o typové úlohy na jednotlivé problémy spojené s výukou algoritmhace. Cloh je celkem dvanáct, šest. zaměřených na programování Chobota pomocí barevných OzoKódtí na papír a šest. zaměřených na programování ()zobota v editoru kódu Ozol3lockly. Úlohy jsou určené spíše pro 2. st.upe:řl základní školy, případně pro nižší stupeii víceletých gymnázií.
|
host ::
RSS.