|
|
Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Selhání amerických tajných služeb při odhadu schopností iráckého režimu je často označováno jako hlavní důvod pro rozhodnutí George W. Bushe svrhnout diktaturu Saddáma Husajna. Čelní představitelé Bushovy administrativy mezi léty 2002 a 2003 mnohokrát zveřejňovali argumenty tajných služeb, aby legitimizovali své rozhodnutí svrhnout Husajnův režim silou. Tyto poznatky se týkaly především napojení iráckého režimu na Al-Káidu a pokračujícího vývoje zbraní hromadného ničení na území Iráku. Když se tyto informace po válce ukázaly jako mylné, byly tajné služby označeny jako hlavní spouštěč invaze spojeneckých vojsk. Ve své diplomové práci Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku předložím argumenty v rozporu s tímto zažitým názorem. Cílem práce je detailně osvětlit podstatu zpravodajského selhání v oblasti spojenectví Saddáma Husajna a Al-Káidy a jeho schopností skladovat a vyvíjet zbraně hromadného ničení. Odhalím ideologické a strategické důvody invaze do Iráku a budu obhajovat tezi, že zpravodajské odhady hrály v rozhodování George W. Bushe pouze sekundární roli. Pravým důvodem zpravodajského selhání nebyla jen nesprávná práce zpravodajců s informacemi z lidských zdrojů (HUMINT) a technických prostředků (SIGINT), ale především politizace tajných služeb, která probíhala...
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003
Bartková Sodomová, Renáta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Studie s názvem "Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003" představuje pět příčin a sedmnáct subpříčin války vycházejících ze studie Stephena Van Every, ale i dalších autorů, a na jejich základě analyzuje chování administrativy USA (rovinu státní) a některé kroky prezidenta G. W. Bushe (rovinu osobnostní). Cílem je objasnit, proč se USA rozhodly zaútočit na Irák v roce 2003. Metodologie výzkumu spočívá v obsahové analýze textů. Příčiny jsou podrobeny rozboru vzhledem k jejich teoretickému ukotvení.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva a opatření proti zbraním hromadného ničení v bývalém Československu od 50. do 70. let minulého století
Vrána, David ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou koncepčního vývoje ochrany obyvatelstva v období od 50. do 70. let minulého století. V této době prováděla ochranu obyvatelstva tzv. Civilní obrana. Nejvýraznějším rysem všech opatření Civilní obrany na ochranu obyvatelstva byla především ochranná opatření proti zbraním hromadného ničení. Opatřením proti zbraním hromadného ničení v Civilní obraně je proto v této práci věnována největší pozornost. Cílem této práce je provedení historické analýzy pojednávající o vývoji koncepce Civilní obrany v Československu ve jmenovaném období. Mimo to je v práci stručně nastíněn i obecný vznik a vývoj ochrany obyvatelstva v bývalém Československu v předchozím období. Práce byla vytvořena na základě studia dostupné literatury a dále především na základě dostupných pramenů z vojenského historického archivu v Praze. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které chronologicky popisují nejvýznamnější milníky v koncepčním vývoji Civilní obrany. Důraz je kladen na popsaní její organizační struktury a způsoby ochrany obyvatelstva před zbraněmi hromadného ničení. Při studiu těchto pramenů byl kladen důraz na vojenské ohodnocení státního území podle stupně jeho tehdy předpokládaného ohrožení případným napadením leteckými nálety nebo v pozdějším období jadernou zbraní hromadného...
|
|
|
Informovanost obyvatelstva v rámci problematiky zbraní hromadného ničení
ŠTURMOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo "Posoudit informovanost obyvatelstva na území Jihočeského kraje na mimořádné události v případě použití zbraní hromadného ničení.". V teoretické části práce je nastíněna problematika zbraní hromadného ničení, a to od popisu jednotlivých skupin, přes některé historické souvislosti, jejich kategorizaci či podrobnější popis vybraných představitelů a jejich účinků na lidský organizmus. Vzhledem k rozsáhlosti dané problematiky se text zaměřuje na základní specifikaci pro snadnější pochopení, nezachází do velkých detailů a upřednostňuje důležité informace a zajímavosti. Práce si nekladla za cíl předložit vyčerpávající, ale zato ucelený pohled na zkoumanou problematiku, tak aby čtenář získal jasný a stručný přehled k řešenému tématu. Pro potřeby praktické části práce byl zvolen kvantitativní výzkum a metoda sběru dat formou dotazníkového šetření, který proběhl od ledna do března roku 2019. Dotazník sestává ze čtyř bloků. Každý blok je specificky zaměřený. V úvodní části dotazníku jsou položeny 3 základní třídící otázky, které rozřazují respondenty podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání. Poté následuje blok A, který obsahuje 10 otázek a je zaměřený na informovanost obyvatelstva v otázkách ochrany obyvatelstva. Ostatní bloky B, C a D obsahují každý 5 otázek a zaměřují se na jednotlivé zbraně hromadného ničení: chemické zbraně, biologické zbraně a jaderné zbraně. Smyslem výzkumu je zjištění míry informovanosti občanů v Jihočeském kraji. Získaná data ukazují, že celkový počet správných odpovědí se pohybuje kolem 55 %, avšak úspěšnost správných odpovědí se pohybovala kolísavě od 30 do 83 %. Z těchto výsledků vyplývá, že existuje potenciální prostor pro zlepšení informovanosti, například prostřednictvím jednoduchých a přehledných brožur, vytvoření odborných stránek nebo skupin pro moderní společnost za využití sociálních sítí například Facebooku nebo Instagramu. Diplomovou práci lze využít k výukovým účelům.
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Proces rozhodování dle Grahama T. Allisona: Americká administrativa a invaze do Iráku v roce 2003
Zrůst, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Proces decision-making dle Grahama T. Allisona: americká administrativa a invaze do Iráku" se ve svém textu věnuje aplikaci třech základních konceptuálních modelů zmíněného autora, které byly poprvé představeny a detailně rozvedeny v knize Essence of decision: explaining the Cuban missile crisis v roce 1971, na rozhodovací proces americké administrativy George W. Bushe vedoucí k invazi do Iráku v roce 2003. Modely racionálního aktéra, organizačního procesu a vládního procesu znamenaly ve své době v disciplíně Foreign Policy Analysis a studiu procesů decision-making přelom a i po mnoha desetiletích jsou v akademickém prostředí stále velmi ceněné. Cílem této práce bude skrze upravenou interpretaci otestovat jejich empirickou hodnotu a na základě odlišných perspektiv, které v rámci analýzy nabízejí, charakterizovat povahu vybraného rozhodovacího procesu. Práce klade největší důraz na odlišnost vnímání aktéra a způsob, jakým se tyto pohledy promítají na podobě líčení charakteru vybraného případu i samotné konečné akce. Analýza ve svém důsledku nabízí jasný přehled o příčinách a postupech vedoucích k realizování invaze, přináší důvody, proč je tento desicion-making proces považován často za defektní, a zároveň přibližuje vnitřní fungování první vlády George W. Bushe. Klíčová...
|
|
|
Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Selhání amerických tajných služeb při odhadu schopností iráckého režimu je často označováno jako hlavní důvod pro rozhodnutí George W. Bushe svrhnout diktaturu Saddáma Husajna. Čelní představitelé Bushovy administrativy mezi léty 2002 a 2003 mnohokrát zveřejňovali argumenty tajných služeb, aby legitimizovali své rozhodnutí svrhnout Husajnův režim silou. Tyto poznatky se týkaly především napojení iráckého režimu na Al-Káidu a pokračujícího vývoje zbraní hromadného ničení na území Iráku. Když se tyto informace po válce ukázaly jako mylné, byly tajné služby označeny jako hlavní spouštěč invaze spojeneckých vojsk. Ve své diplomové práci Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku předložím argumenty v rozporu s tímto zažitým názorem. Cílem práce je detailně osvětlit podstatu zpravodajského selhání v oblasti spojenectví Saddáma Husajna a Al-Káidy a jeho schopností skladovat a vyvíjet zbraně hromadného ničení. Odhalím ideologické a strategické důvody invaze do Iráku a budu obhajovat tezi, že zpravodajské odhady hrály v rozhodování George W. Bushe pouze sekundární roli. Pravým důvodem zpravodajského selhání nebyla jen nesprávná práce zpravodajců s informacemi z lidských zdrojů (HUMINT) a technických prostředků (SIGINT), ale především politizace tajných služeb, která probíhala...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit ucelený přehled nejpoužívanějších chemických a biologických zbraní, vysvětlit jejich vývoj a vztahy mezi nimi, posoudit jejich existenci prismatem dobových zákonů, ať už obyčejových či psaných a v neposlední řadě i posoudit současnou právní úpravu problematiky z hlediska její efektivity a faktického dodržování. Tato práce se primárně zabývá právem mezinárodním, přičemž se pouze okrajově dotýká úpravy národní. Práce začíná vymezením pojmosloví, tedy konkrétně základních pojmů jako jsou zbraně hromadného ničení, chemické a biologické zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo, mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Následuje pohled na nejranější historii chemických a biologických zbraní včetně krátkého zamyšlení nad absenci jakékoliv právní regulace. Jedná se o kapitolu, jejímž účelem je nastínit prvopočátky problematiky a posloužit jako rozšířený základ pro následující výklad. Práce pokračuje pojednáním o zrodu moderních chemických a biologických zbraní, založeného především na chemicko-biologické revoluci přelomu 19. a 20. století a současně uvádí výčet nejvýznamnějších kodifikačních počinů příslušného období (např. Lieberův kodex, Bruselská deklarace a Haagské úmluvy) včetně zhodnocení jejich...
|
|
|
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
|
host ::
RSS.