Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.