|
|
Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
Vliv predoperační radiochemoterapie na expresi vaskulárního endoteliálního růstového faktoru a hustoty CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů adenokarcinomu rekta
Buka, David ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent)
Souhrn Adenokarcinom rekta představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v České republice, z čehož vyplývá, že každý posun v terapii či prevenci tohoto onemocnění může mít velký dopad na mortalitu a morbiditu nemalé části onkologických pacientů. Přibližně v třetině až polovině ze všech nově diagnostikovaných případů je v rámci terapie využito neoadjuvantní konkomitantní radiochemoterapie či samotné radioterapie před chirurgickou resekcí, a to s cílem dosažení downstagingu tumoru a s cílem snížení pravděpodobnosti lokální recidivy. V genezi neoplazie a reakci organismu dochází k velkému množství procesů na molekulární a buněčné úrovni, jejichž porozumění a případné ovlivnění může mít velký vliv na úspěšnost terapie či predikci její efektivity. Jedním z těchto procesů je angiogeneze indukovaná vysokou tvorbou vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF). Dle imunohistochemických studií VEGF není exprimován v normální sliznici kolorekta, je však silně exprimován u adenokarcinomů. Dalším důležitým procesem reakce organismu na malignitu je infiltrace nádorové tkáně CD8+ T lymfocyty (CD8+ TIL), které jsou jednou z významných součástí buněčné protinádorové imunity a které se významně podílejí na likvidaci nádorových buněk. Potenciál CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů je značný nejen v prognóze...
|
|
|
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice
Vrána, David ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Holubec, Luboš (oponent) ; Kološtová, Věra (oponent)
Genetický polymorfizmus biotransformačních enzymů a riziko vzniku karcinomu pankreatu v České republice Úvod: Karcinom pankreatu patří díky své prognóze k jednomu z největších problémů současné onkologie. Postihuje nejčastěji pacienty v šesté a vyšší dekádě a díky minimálním příznakům v časných stádiích je diagnostikován většinou ve fázi lokálně pokročilého či metastatického onemocnění. Jedinou modalitou představující pro pacienta šanci na dlouhodobé přežívání je radikální chirurgická resekce. Chemoterapie i možná cílená léčba má pouze paliativní charakter. Vzhledem k tomuto by bylo nanejvýš užitečné identifikovat takové genetické faktory, predisponující ke vzniku karcinomu pankreatu a vytvořit jakýsi skríningový program s cílem záchytu časných stádií. V naší práci jsme se zaměřili na polymorfizmy v biotransformačních enzymech, které ovlivňují metabolismus karcinogenů a prokarcinogenů a mohly představovat riziko karcinomu pankreatu. Metodika: Do naší studie bylo zařazeno 278 pacientů s karcinomem pankreatu. Jako kontrolní skupinu jsme použili skupinu zdravých dobrovolníků z ambulancí praktických lékařů a transfuzních stanic. Zaměřili jsme se na studium polymorfizmů biotransformačních enzymů CYP1B1, EPHX, NQO1 GSTP1, GSTT1, GSTM1. DNA byla amplifikována PCR, následně štepena restrikčními enzymy a...
|
|
|
Ochrana obyvatelstva a opatření proti zbraním hromadného ničení v bývalém Československu od 50. do 70. let minulého století
Vrána, David ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou koncepčního vývoje ochrany obyvatelstva v období od 50. do 70. let minulého století. V této době prováděla ochranu obyvatelstva tzv. Civilní obrana. Nejvýraznějším rysem všech opatření Civilní obrany na ochranu obyvatelstva byla především ochranná opatření proti zbraním hromadného ničení. Opatřením proti zbraním hromadného ničení v Civilní obraně je proto v této práci věnována největší pozornost. Cílem této práce je provedení historické analýzy pojednávající o vývoji koncepce Civilní obrany v Československu ve jmenovaném období. Mimo to je v práci stručně nastíněn i obecný vznik a vývoj ochrany obyvatelstva v bývalém Československu v předchozím období. Práce byla vytvořena na základě studia dostupné literatury a dále především na základě dostupných pramenů z vojenského historického archivu v Praze. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které chronologicky popisují nejvýznamnější milníky v koncepčním vývoji Civilní obrany. Důraz je kladen na popsaní její organizační struktury a způsoby ochrany obyvatelstva před zbraněmi hromadného ničení. Při studiu těchto pramenů byl kladen důraz na vojenské ohodnocení státního území podle stupně jeho tehdy předpokládaného ohrožení případným napadením leteckými nálety nebo v pozdějším období jadernou zbraní hromadného...
|
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
| |
host ::
RSS.