|
|
Automatizovaná detekce závislostí datových struktur
Nováček, Pavel ; Fiedor, Tomáš (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou automatizovaného získávání znalostí ze strukturovaných dat, konkrétně pak detekcí závislostí datových typů ve stromově strukturovaných datech. Práce je řešena v kontextu platformy Testos, která cílí na automatizaci softwarového testování. Cílem řešení je navrhnout a implementovat nástroj, jenž bude automatizovaně plánovat a spouštět dílčí detekce nad vzorky reálných datových struktur. Detekce budou vykonávány externími moduly označované jako detektory, se kterými bude nástroj spolupracovat. Vytvořené řešení je realizováno jako služba implementující algoritmus, jenž komunikuje s detektory prostřednictvím dobře definovaného protokolu a paralelně jim zadává požadavky na provádění dílčích detekcí, jejichž výsledky následně vyhodnocuje. Službu lze ovládat a úkolovat pomocí vytvořeného HTTP API. Výsledky detekcí, tj. zjištěné významy či závislosti ve vstupních datech, jsou využívány dalšími nástroji platformy Testos za účelem generovaní nových testovacích dat, jejichž struktura odpovídá vstupním vzorkům reálných dat.
|
|
|
Specifika práce rozhlasového sportovního redaktora/komentátora
Pacner, Jakub ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na popis specifik práce rozhlasového sportovního redaktora/komentátora. teoretické části popisuje historii vzniku samotného Československého rozhlasu a rozhlasové sportovní reportáže, která je spojená se jménem vůbec prvního československého rozhlasového sportovního reportéra Josefa Laufera. Druhá část je zaměřená na terminologické vymezení pojmů rozhlasový sportovní redaktor, reportér a komentátor. Dále na základě rozhovorů tohoto oboru nabízí náhled do zákulisí této práce včetně jejích charakteristik a specifik od samotného přijetí do sportovní Redakce Českého rozhlasu, předpokladů pro její vykonávání až po práci v terénu a redakci. Závěrečná část analyzuje rozhlasovou reportáž komentátora Aleše Procházky z finálového zápasu hokejového turnaje na zimních olympijských hrách v 1998 mezi Českem a Ruskem.
|
|
|
Rozbor práce moderátorů, komentátorů, reportérů a expertů při sportovních přenosech v ČR a USA
Hruška, Michal ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rozbor práce moderátorů, komentátorů, reportérů a expertů při sportovních přenosech v ČR a USA se zabývá analýzou struktury, možností a kvality konkrétních sportovních přenosů v České republice a Spojených státech amerických. Blíže se přitom zaměří na hodnocení přenosů z mistrovství světa ve fotbale 2018 na ČT Sport a americké FOX Sports a finálová utkání české i americké nejvyšší soutěže v americkém fotbale na stejných stanicích, tzv. Czech Bowl a slavný Super Bowl. Tento výběr umožňuje několik způsobů srovnání jednotlivých přenosů. Zaprvé nabízí komparaci přístupu obou televizních stanic ke stejné sportovní události v podobě fotbalového šampionátu. Dále poskytuje pohled na rozdíl mezi velikostí největšího zápasu amerického fotbalu v ČR a slavným Super Bowlem i jejich televizním zprostředkováním. Zajímavé je i porovnání přenosů různých sportů na stejné televizní stanici, přičemž v České republice jde o mainstreamový fotbal a ne tak oblíbený americký fotbal, zatímco v USA je situace přesně opačná. Zároveň lze hodnotit i rozdílné přístupy v komunikaci směrem k divákům. Klíčovou součástí je totiž rozbor práce konkrétních postav televizního vysílání sportovních přenosů z hlediska mluveného projevu, vizuálního projevu, odbornosti, kontextu či nastolování témat. Práce obsahuje...
|
|
|
Bezprostřední poločasové a pozápasové rozhovory ve fotbale, jejich úskalí a specifika
Jonáš, Jakub ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá živými sportovními rozhovory při fotbalových zápasech v poločasové přestávce a bezprostředně po skončení utkání. První kapitola představuje vzájemné působení sportu s médii, přibližuje současné trendy ve sportovní žurnalistice společně s komercionalizací sportovců. Druhá kapitola se zaměřuje na poločasové a pozápasové rozhovory. Přibližuje specifický druh rozhovorů, nabízí teoretické pohledy k organizaci rozhovorů z pohledu přípravy a podmínek, které jsou součástí vykonání profese ve fotbalovém prostředí. V následujících kapitolách přibližuje práce na základě dotazování pohledy zúčastněných stran rozhovorů se zvláštním důrazem na pozici reportéra, fotbalového hráče a tiskového mluvčího. Cílem práce je především odhalit odlišnosti a specifika poločasových a pozápasových rozhovorů ve fotbale k jejich všeobecnému porozumění. Sleduje především pracovní podmínky, organizaci a komunikaci zúčastněných stran a také prostředí, ve kterém se rozhovory odehrávají.
|
|
|
Specifika práce rozhlasového sportovního reportéra: vývoj profese od 60. let do konce 90. let
Schröderová, Simona ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem této práce je vysledovat změny, kterými prošla práce sportovního reportéra v rozhlase v období od začátku šedesátých let až po konec let devadesátých. V teoretické části práce budou zkoumány vlivy historických událostí na vývoj profese i dopady technologických inovací. Nové technologie ovlivňovaly práci rozhlasových reportérů a zároveň umožnily vznik konkurence v podobě televize, proto se práce zabývá i vztahem mezi rozhlasem a televizí. Společně se specifiky profese zkoumá práce ve výzkumné části také proměny sportovních rozhlasových žánrů a nabízí jejich definice doplněné o analýzu konkrétních příspěvků z archivu produkce sportovní redakce Československého a později Českého rozhlasu. Při zkoumání příspěvků je důraz kladen na analýzu žánrů a používané lexikální prostředky. Diplomová práce představuje největší osobnosti sportovního rozhlasu, jakými byli například Stanislav Sigmund či Karel Malina. Součástí práce jsou i rozhovory s dalšími významnými sportovními reportéry: Miroslavem Burešem a Alešem Procházkou.
|
|
|
Komparativní analýza obrazové složky magazínu Reportér a projektu Echo24
Weingartová, Michaela ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat obrazový obsah v projektech Echo 24 a Reportér a pomocí analýzy zjistit, jak s fotografiemi pracují. Projekty Echo24 a magazín Reportér vznikly v roce 2014 jako reakce na dramatickou proměnu vlastnictví na českém mediálním trhu. Tato proměna měla dopad i na fotožurnalisty, protože noví majitelé mají tendence na fotografiích spíše šetřit. I proto jsem se rozhodla vyzkoumat, jak s fotografií zacházejí nově vzniklé tituly. Abych problematiku zasadila do širšího kontextu, věnuji se v první části žurnalistické fotografii a popisuji český mediální trh a jeho proměny od roku 1989. V práci se také krátce věnuji vzniku podobných projektů, jako jsou Echo24 a Reportér. V druhé sekci pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, jaké typy fotografie tyto projekty ve svých tištěných verzích nejčastěji používají a v jaké míře spolupracují s fotožurnalisty. Získaná data doplňuji o dotazníkové šetření se členy redakce a s fotožurnalisty. V diplomové práci jsem zjistila, že projekty Echo24 a Reportér reprezentují dva odlišné přístupy k zacházení s novinářskou fotografií. Echo24 má spíše manažerské chování a na fotografiích šetří. Magazín Reportér by se dal naopak definovat jako ochránce novinářských a fotožurnalistických hodnot. I přes vznik nových titulů tlak na...
|
|
|
Práce hokejového reportéra v československém tisku v letech 1967 - 1969
Repáňová, Michala ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své práci se věnuji okolnostem výkonu povolání hokejového reportéra v letech 1967 - 1969. Ke zpracování tohoto námětu mne přivedl zájem o práci sportovních komentátorů a zároveň výročí 50 let od okupace a od tzv. "hokejových událostí". Ve své práci se snažím oba tyto náměty spojit a zmapovat. Zaměřuji se na to, jak se zmíněné politické skutečnosti odrazily na výkonu povolání hokejového reportéra, a to především ve způsobu referování o zápasech proti sovětskému svazu. Práce je složena ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji popisu historických okolností, postupnému vývoji soupeření týmů Československa a Sovětského svazu a profesi novináře v dané době. V praktické části analyzuji hokejové zpravodajství denního tisku, konkrétně titulů Mladá fronta, Československý sport, Rudé právo a časopisu Stadión. Zkoumám, jak vypadalo referování o zápasech světových šampionátů a zjišťuji, zda se v průběhu politických změn nějakým způsobem měnilo. Práce je doplněna výpovědí pamětníků, pánů Přemysla Hrubého, Miloslava Jenšíka a Petra Turka, kteří byli ve sledovaném období aktivními novináři a popsali fungování každodenní praxe ve sportovním oddělení. Vzpomínky na reportéry dodal bývalý hráč národního týmu Československa Jan Gusta Havel, který byl tehdy úspěšným hokejistou a s reportéry...
|
|
|
Obraz novináře ve videoherních titulech
Odstrčil, Tomáš ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře ve videoherních titulech si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou novináři zobrazováni v mainstreamových videoherních titulech. Analýza je provedena na základě pěti případových studií videoherních titulů, ale jsou do ní zapojeny poznatky i z jiných her zkoumaných sérií. Práce podrobně zkoumá devět videoherních žurnalistů, kteří spadají do různých kategorií: investigativní novináři, zpravodajští fotožurnalisté, paparazzi fotografové, rozhlasoví a televizní reportéři i moderátoři televizních pořadů. U jednotlivých postav je kromě jejich chování analyzován i jejich zevnějšek, neboť i ten je u utváření videoherních postav naprosto v rukou herních vývojářů. Analýza prokázala, že se vývojáři uchylují k využívání stereotypů, ale vždy k tomu přistupují ze zřejmých důvodů. Často se však stereotypům také vyhýbají a dokáží i věrně popsat žurnalistické praktiky a chování. Novinářská praxe je věrněji zobrazována v případě, že je novinář kladnou postavou a protagonistou dané videohry. Pokud je však padouchem a vedlejší postavou, je novinařina představena negativně, stereotypně a zkratkovitě.
|
|
| |
|
|
Sportovní interview a jeho specifika - se zaměřením na praxi v českých audiovizuálních médiích
Lichnovský, Tomáš ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Interview je jednou ze základních metod novináře, což platí i pro oblast žurnalistiky sportovní. Prostřednictvím rozhovorů se sportovci získává redaktor informace, které následně sdílí se čtenáři, posluchači nebo diváky. Standardním žánrem inter- view se pak pořízený materiál stává tehdy, pokud se jej autor rozhodne zveřejnit v původní dialogické formě. Jak by měl v tomto ohledu vypadat ideální sportovní rozhovor? Jaké schopnosti by měl mít dobrý sportovní novinář? A jak se sportovce zeptat, aby neodpověděl "tak určitě"? Jakýkoliv výklad k tomuto tématu dosud v české akademické sféře neexistoval. Diplomová práce Sportovní interview a jeho specifika se na předešlé otázky snaží jako první nalézt fundované odpovědi. Prostřednictvím čtyř výkladových kapitol uvádí čtenáře do problematiky mediál- ních dialogů s osobami ze sportovního prostředí, přičemž důraz klade na oblast čes- kých audiovizuálních médií, kde sportovní interview nabývá nejvíce podob. Kromě rešerše příbuzné literatury a autorovy praxe sportovního redaktora je práce zalo- žena na rozhovorech s předními českými sportovními žurnalisty. Jejich postřehy a rady jsou nezbytnou součástí sepsané teorie. A co si myslí o sportovních redakto- rech a komunikaci s nimi samotní respondenti? Součástí textu jsou rovněž glosy čtyř českých sportovců...
|
host ::
RSS.