|
|
Drobní savci v potravě sovy pálené ve východním Středomoří.
Šindelář, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Obsáhlý materiál kosterních pozůstatků savců z potravy sovy pálené v oblasti východního Středomoří byl zpracován a různými technikami chorologické a morfometrické analýzy zhodnocen. Ve vlastním souboru, obsahujícím doklady nejméně 8400 jedinců, je zastoupeno celkem 45 druhů hmyzožravců, hlodavců a netopýrů, kteří reprezentují podstatnou část fauny regionu. Podrobně byla zhodnocena chorologická skladba tafocenos a meziregionální rozdíly, projevující se především odlišnostmi v zastoupení satelitních a akcesorických elementů. Vysoce průkazné je ochuzení tafocenos izolovaných ostrovů (Kypr, Karpathos, zčásti Kréta), kde chybí křečkovití, hrabošovití, C. leucodon aj. a v dominanční struktuře se zásadním dílem uplatňuje krysa Rattus rattus, představující zde invazní druh, výrazně úspěšnější než v členitých kontinentálních kontextech. Druhová diverzita zkoumaných tafocenos je pozitivně korelována s geografickou šířkou (tafocenosy severnějších regionů jsou výrazně bohatší) a negativně s ostrovním efektem a stupněm aridizace. Morfometrická analýza tří nejhojnějších druhů rejskovitých ukázala z hlediska zkoumaného regionu výrazně homogenní distribuci metrických charakteristik jednotlivých druhů, v lokálním měřítku se však tato homogenita u některých druhů ztrácí. U C. leucodon je patrný aspekt klinální...
|
|
|
The Effects of Climate Change on Migration and Its Implication on the Mediterranean World
Gornes, Francisco ; Jelínková, Marie (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Abstraktní Dopady změny klimatu a globálního oteplování a konverzace kolem nich je stále obtížnější ignorovat. Budoucí předpovědi dopadu změny klimatu na planetu představují skličující výzvy pro lidi na celém světě, zejména pro středomořské pobřeží, které bylo označeno jako "horké místo" klimatu. Článek se zaměřuje na účinky změny klimatu na migrační vzorce v oblasti Středozemního moře, aby pochopil, jak může vypadat teplejší budoucnost ve Středomoří, a vyvinout politiky a strategie, které mohou zmírnit některé z negativnějších důsledků. Hlavním cílem příspěvku je odpovědět na následující otázku; jaké jsou souvislosti mezi migračními modely a změnou klimatu v oblasti Středomoří? K této otázce je důležité nejprve definovat a pevně zasadit teoretický rámec do kontextu, který článek pokrývá, jako jsou politické, ekonomické, sociální, environmentální a demografické faktory. Jakmile jsou tyto faktory definovány, jsou aplikovány na případové studie v reálném světě ve formě severní Afriky a Sýrie prostřednictvím rámce Black, Adger a kol. pro hnací síly migrace prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních dat, která pocházejí ze sekundárních zdrojů. Po analýze a srovnání obou případových studií výsledky ukázaly, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokázaly, že existuje přímá souvislost mezi změnou klimatu...
|
|
|
Mýtus hebrejského moře: jeden s aspektů sionismu Zeeva Žabotinského
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Wein, Martin (oponent)
Předkládaná disertace zkoumá ideu tzv. Hebrejského moře a proces její mytologizace v díle a politické činnosti Vladimira (Ze'eva) Žabotinského. Žabotinskij (1880-1940), vedoucí představitel sionistického revizionistického hnutí, rozvinul koncept Hebrejského moře, který dále uplatňoval v různých oblastech svých sionistických aktivit. V rámci vnitřní sionistické politiky tato idea sloužila jakožto prostředek ke zvýšení vlivu na sionistickou mládež a na průběh formování nového Židovského národa, a to zejména vůči sionismu dělnickému, hlavnímu ideologickému směru tehdejšího sionismu. V tomto ohledu bylo největším úspěchem tohoto konceptu založení námořní akademie Civitavecchia v Itálii. Na mezinárodně-diplomatické úrovni byla myšlenka Hebrejského moře využita k upevnění politických vztahů mezi revizionismem a Itálií, o což Žabotinskij usiloval již od počátků své sionistické kariéry. Koncepce Hebrejského moře taktéž přispěla významnou měrou při formování Žabotinského osobité představy národní identity, podle které byli Židé vnímáni jakožto obyvatelé Středomoří, a nikoliv jakožto pouštní, či blízkovýchodní národ. Tato představa vychází z tehdejších teorií o hebrejské identitě, podle kterých je nutné Hebrejce primárně spojovat s Fénickou říší, a ne nutně s židovským monoteismem. Z ekonomického hlediska...
|
|
|
Příčiny diverzity kapské květenné oblasti
Havlíčková, Eliška ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Záveská, Eliška (oponent)
Kapská květenná oblast (Capensis) je nejmenší fytogeografickou říší na světě s rozlohou okolo kmš (popř. 190 000 kmš po zahrnutí sukulentního karoo). Díky subtropickému podnebí ovlivňovanému studeným Benguelským proudem a izolované poloze za hřebeny Kapských hor se však vyznačuje mimořádně rozmanitou flórou. Vyskytuje se zde asi 11 000 druhů rostlin, z toho je 79 endemických. Kapsko sdílí mnohé vlastnosti s ostatními mediteránními oblastmi, ale v mnohém je to jedinečné prostředí V této bakalářské práci je kapská květena zasazena do světového kontextu a porovnána s ostatními mediteránními oblastmi. Je zde popsán její geologický vývoj, floristické a vegetační složení. Práce obsahuje také souhrnné informace o možných příčinách vysoké rostlinné diverzi Klíčová slova diverzita rostlin, Jihoafrická republika, Kapsko, mediteránní oblast, polyploidi
|
|
|
Geomorfologické znalosti v antice
Leglerová, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
V 7. století př. Kr. začala v antickém Řecku vznikat filosofie a docházelo k významnému rozvoji vědy. Přestože v té době geomorfologie jako samostatná věda ještě neexistovala, začaly se objevovat první vysvětlení a popis geomorfologických procesů a tvarů. Bakalářská práce seskupuje zmínky o geomorfologických fenoménech z děl antických filosofů, přírodovědců, dějepisců a dalších autorů. Snaží se poukázat na správné poznatky a vysvětlit příčiny chybných výkladů. Fenomény, kterými se učenci zabývali nejvíce, byly zemětřesení, vulkanismus a záplavy na Nilu, ke kterým každý rok docházelo. Dále si uvědomovali, že se zemský reliéf neustále vyvíjí, a dokázali ho využít během válečných tažení, v zemědělství nebo při zakládání měst. Byli schopni kriticky hodnotit názory svých předchůdců, a přestože se tehdejší chápání určitých geomorfologických jevů lišilo od dnešních vysvětlení, antická věda je důležitým obdobím pro vývoj nejen geomorfologie, ale i vědy obecně. Klíčová slova: geomorfologie, antika, Středomoří
|
|
|
Transformace médií v Portugalsku po Karafiátové revoluci
Kotasová, Martina ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje, jak se v průběhu času měnil mediální systém a role médií ve společnosti v Portugalsku. Zaměřuje se na období diktatury Estado Novo, na transformaci médií v Portugalsku po Karafiátové revoluci a na média v 21. století. Jelikož transformace médií by se neobešla bez transformace všech oblastí autoritativního režimu, práce se bude zabývat i celkovým kontextem transformace. V teoretické části je analyzován středomořský neboli polarizovaně pluralitní model médií autorů Halllina a Manciniho. Tento model podle autorů popisuje současný portugalský mediální systém. Cílem práce je zjistit, zda je tento model aplikovatelný na všechna období portugalských dějin 20. a 21. století nebo zda se v určitém období mediální systém dá popsat jiným Hallinovým a Manciniho modelem nebo zda je potřeba použít jinou klasifikaci od jiných autorů.
|
|
|
Phylogeny of the genus Helix (Mollusca: Gastropoda: Helicidae)
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Rod Helix zahrnuje velké suchozemské plže rozšířené od Francie po Írán a v severní Africe. Někteří z nich mají úzkou vazbu na člověka - žijí synantropně nebo se sbírají a jí. Rod je nejvíce diverzifikovaný ve východním Středomoří. Taxonomie rodu dnes prochází revizí založenou na morfologii, molekulární studie je nezbytná jako kontrola této revize. V této práci prezentuji první fylogenetická data pro rod Helix, zahrnující téměř všechny nyní rozeznávané druhy. Používal jsem vzorky z různých zdrojů, včetně sušených těl a zbytků tkání. Sekvenoval jsem dva široce používané mitochondriální markery (16S a COI). Pozice rodu v rámci čeledi Helicidae z těchto dat nelze určit. Rod by měl být vymezován úzce, bez rodů Maltzanella, Cantareus, Cryptomphalus a Lindholmia. Nepotvrdila se dělení do podrodů tak, jak je dosud navrhovali různí autoři, s výjimkou delení na nominotypický podrod Helix a podrod Pelasga. Vztahy mezi druhy a skupinami druhů nebyly dobře rozřešeny. Výsledky většinou podporují vymezení druhů nově navrhované na základě morfologie. Některé druhy mohou být velmi variabilní ve znacích na ulitě, neboť několik taxonů se zvláštní morfologií zřejmě patří dovnitř šířeji rozšířených druhů. V několika málo případech, např. u H. asemnis, by mohlo být užíváno jemnější dělení na druhy, několik změn v druhovém...
|
|
|
Klimatologie středomořských cyklón
Suchan, Petr ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá klimatologií středomořských cyklón. V první části je uveden popis středomořské oblasti, druhá část se věnuje klimatickým poměrům ve Středomoří, tj. teplotám vzduchu, povrchu moře a srážkovým poměrům. Třetí část se zabývá středomořskými cyklónami, včetně stručného popisu jejich základního dělení a možností cyklogeneze ve Středomoří. Poslední, čtvrtá kapitola studuje vliv tlakových níží s vazbou na Středomoří na počasí v České republice s ohledem na výskyt srážkově významných epizod.
|
|
|
Genetická struktura mediteránních populací kaloně Rousettus aegyptiacus
Marešová, Tereza ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
6 Abstrakt Rod Rousettus představuje jediný rod kaloně, který se vyskytuje v Asii i v Africe a dosahuje severního okraje areálu čeledi. Toto neobvyklé rozšíření je spojeno se schopností echolokace, následným obýváním jeskyní a pravděpodobně s dalšími etologickými a termoregulačními adaptacemi k životu v poměrně chladném a suchém klimatu. Pro tuto studii byly použity metody k rozpoznání jednotlivých geneticky odlišných populací za účelem lepšího pochopení cest kolonizace a současného disperzního a migračního chování kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) v Mediteránních a jim přilehlých oblastech. Moderními postupy populační a krajinné genetiky bylo analyzováno 553 jedinců ze 72 lokalit za použití 20 jaderných mikrosatelitů. Naše výsledky ukázaly významnou genetickou vzdálenost jedinců z východní Afriky a další dělení v severní části areálu. Výrazně se oddělují kyperské populace a pro vyšší K se dále vymezují kolonie z egyptských oáz. V rozporu s dosavadní taxonomií druhu je genetická blízkost populací z jihu Arabského poloostrova a ze Sinajského poloostrova. Naše zjištění upozorňují na roli mořských a pouštních oblastí jakožto bariér zabraňujících genovému toku a na vývoj populační struktury u kaloňů, která je v souladu s biogeografickými schématy známými v rámci dané čeledi i v dalších oblastech. Je...
|
|
|
Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu
Boháč, Marek ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu" pojednává o tématu nového projektu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zabývá problematikou vzájemných vztahů zemí v oblasti Středozemního moře. Práce zachycuje období od první Sarkozyho zmínky ohledně jeho nové iniciativy z Toulonu v únoru 2007 až po oficiální započetí procesu v červenci 2008, přičemž pro kompletnost tématiky je zmíněn i předchozí vývoj evropských a francouzských politik k regionu Středomoří. Předkládaná práce poukazuje na zásadní roli Francie ve vytváření koncepce projektu Unie pro Středomoří, kdy jejím hlavním cílem je odůvodnit jednání a postoje Francie, v čele s Nicolasem Sarkozym. Tyto cíle jsou zjišťovány především prostřednictvím analýzy Sarkozyho oficiálních veřejných vystoupení. Dále pak se práce snaží najít odpověď na otázku, zdali se Sarkozymu podařilo prosadit původní formu projektu, a jakou roli hrály na jeho finální podobě ostatní zainteresované státy spolu s orgány Evropské unie.
|
host ::
RSS.