|
|
Morfologické versus molekulární pojetí rodu Pleurothallis R.Br. (Orchidaceae)
Baláž, Přemysl ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Pleurothallis R. Br je rod neotropických orchidejí a je jedním z rodů v subtribu Pleurothallidinae. Rod Pleurothallis za poslední století prošel velmi složitým nomenklaturním a taxonomickým vývojem, kterým se tato práce zabývá. Na základě dostupné literatury porovnává dvě pojetí rodu Pleurothallis, původní morfologické pojetí a molekulární pojetí odrážející evoluční vývoj. Morfologicky pojatý rod Pleurothallis zahrnoval do roku 1999 přes 1500 navzájem více či méně podobných druhů rozdělených do téměř čtyř desítek podrodů a zhruba dvaceti sekcí, podsekcí a sérií. Některé z podrodů zahrnutých v morfologicky pojatém rodu Pleurothallis byly na základě fylogenetických analýz povýšeny na vlastní rody (např. Acianthera či Specklinia), další byly přesunuty do jiných rodů (např. Stelis sensu stricto). U obou pojetí lze nalézt případy, ve kterých se oba shodují v tom, které druhy obsahují; např. molekulárně pojatý rod Acianthera zahrnuje většinu druhů zahrnutých v morfologicky pojatém podrodu Acianthera rodu Pleurothallis. Nicméně, evolučně si jsou molekulárně pojatý rod Pleurothallis a molekulárně pojatý rod Acianthera velmi vzdálené a povýšení rodu Acianthera na vlastní úroveň bylo nutností. Častěji lze však nalézt případy, kdy si obě pojetí odporují, např. při porovnání morfologicky pojatého podrodu...
|
|
|
Vztah mezi genetickou a ploidní variabilitou v kontextu rozdílných ekologických nároků dvou druhů rodu Pteronia (Asteraceae) v Kapsku
Havlíčková, Eliška ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Záveská, Eliška (oponent)
Rod Pteronia je příkladem recentně radiovaného a taxonomicky komplikovaného rodu čeledi Asteraceae (hvězdnicovité) s endemickou vazbou na jižní Afriku. Většina druhů je vázána na oblast Kapska, území typické mediteránním typem klimatu, které je svojí druhovou bohatostí srovnatelné s flórou tropických oblastí, a to zejména na menších geografických škálách. Faktory stojící za vysokou diverzitou Kapska jsou heterogenita prostředí, klimatická stabilita (nízká extinkce a akumulace druhů) a pravidelné disturbance požáry. Polyploidizace, jeden z hlavních mechanismů evoluce rostlin, byla v Kapsku dlouho přehlíženým a popíraným fenoménem. Postupně jsou odhalovány jednotlivé případy výskytu polyploidů, ale nejsou známy příčiny jejich vzniku a míra rozšíření. Předložená práce je zaměřena na polyploidizaci v rodě Pteronia z pohledu dvou druhů s různou ekologickou valencí. Na široce rozšířený až invazivní druh Pteronia incana a naopak na endemický druh sukulentního karoo a pouští, Pteronia glabrata. Pomocí průtokové cytometrie byla zjišťována variabilita velikosti genomu a stanovena ploidní úroveň. Získaná cytometrická data byla využita na srovnání klimatických, topografických, pedologických a vegetačních dat a rozšíření jednotlivých cytotypů. Využití molekulární metody restrikčního štěpení genomu (RADseq)...
|
|
|
Zdroje variability Sorbus aria agg.
Bílá, Jana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chumová, Zuzana (oponent)
Jeřáby jsou velmi problematická skupina cévnatých rostlin. Pomocí mezidruhové hybridizace často spojené s polyplodizací vytvářejí množství geneticky odlišných linií, které mohou být fixovány pomocí apomixie. Největší variabilitu vykazují druhy ze skupiny S. aria agg., kde se na generování proměnlivosti podílí navíc s největší pravděpodobností introgresivní hybridizace. Existují různá pojetí agregátu jeřábu muku. Obecně je založen na třech základních druzích, S. aria, S. umbellatta a S. graeca, které vzájemným křížením a polyploidizací vytvářejí další mikrospecie. Jednotky v rámci agregátu jsou hodnoceny různými způsoby, neboť odlišení jednotlivých taxonů je komplikované vzhledem k plynulým přechodům morfologických znaků. Samotný agregát je někdy chápán i jako souhrnný taxon pro jeřáby nejistého původu či určení. V České republice najdeme čtyři druhy ze skupiny S. aria agg. V závěru jsou nastíněny otázky, které budou řešeny v navazující magisterské práci.
|
|
|
Příčiny diverzity kapské květenné oblasti
Havlíčková, Eliška ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Záveská, Eliška (oponent)
Kapská květenná oblast (Capensis) je nejmenší fytogeografickou říší na světě s rozlohou okolo kmš (popř. 190 000 kmš po zahrnutí sukulentního karoo). Díky subtropickému podnebí ovlivňovanému studeným Benguelským proudem a izolované poloze za hřebeny Kapských hor se však vyznačuje mimořádně rozmanitou flórou. Vyskytuje se zde asi 11 000 druhů rostlin, z toho je 79 endemických. Kapsko sdílí mnohé vlastnosti s ostatními mediteránními oblastmi, ale v mnohém je to jedinečné prostředí V této bakalářské práci je kapská květena zasazena do světového kontextu a porovnána s ostatními mediteránními oblastmi. Je zde popsán její geologický vývoj, floristické a vegetační složení. Práce obsahuje také souhrnné informace o možných příčinách vysoké rostlinné diverzi Klíčová slova diverzita rostlin, Jihoafrická republika, Kapsko, mediteránní oblast, polyploidi
|
|
|
Sources of variation in the genus Anthoxanthum L.
Chumová, Zuzana ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Mano Loureiro, Joao Carlos (oponent) ; Kopecký, David (oponent)
Tomka (Anthoxanthum L.) patří mezi druhově nepočetný rod trav z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s dosud nevyřešeným systematickým členěním a složitou evoluční historií. Předkládaná práce se zabývá skupinou Anthoxanthum sect. Anthoxanthum v Evropě, která zahrnuje pět tradičně rozpoznávaných vytrvalých druhů: A. odoratum, diploidní a tetraploidní A. alpinum, A. maderense a A. amarum) a tři druhy jednoleté (A. gracile, A. aristatum a A. ovatum). Cílem studie bylo zjištění variability v ploidní úrovni a ve velikosti genomu evropských zástupců rodu a objasnění dosud neznámých evolučních vztahů mezi jednotlivými taxony. Výsledků bylo dosaženo pomocí DNA průtokové cytometrie, sekvenování jaderných i plastidových úseků DNA, fluorescenční a genomové in situ hybridizace (FISH, GISH), modelování klimatických nik a modelování na prostorově-časové škále. Průtoková cytometrie odhalila druhově specifickou velikost genomu u většiny evropských taxonů, což umožňuje jejich nezávislé a objektivní určení. Výjimku tvoří druhy A. aristatum a A. ovatum, které jsou značně variabilní a jejichž velikost genomu se překrývá. Naopak byla potvrzena existence dosud nepopsaného vytrvalého mediteránního diploida ve východním Středozemí, na první pohled prakticky nerozpoznatelného od A. odoratum, jehož velikost genomu je odlišná od...
|
|
|
Sources of variation in the genus Anthoxanthum L.
Chumová, Zuzana ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Mano Loureiro, Joao Carlos (oponent) ; Kopecký, David (oponent)
Tomka (Anthoxanthum L.) patří mezi druhově nepočetný rod trav z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s dosud nevyřešeným systematickým členěním a složitou evoluční historií. Předkládaná práce se zabývá skupinou Anthoxanthum sect. Anthoxanthum v Evropě, která zahrnuje pět tradičně rozpoznávaných vytrvalých druhů: A. odoratum, diploidní a tetraploidní A. alpinum, A. maderense a A. amarum) a tři druhy jednoleté (A. gracile, A. aristatum a A. ovatum). Cílem studie bylo zjištění variability v ploidní úrovni a ve velikosti genomu evropských zástupců rodu a objasnění dosud neznámých evolučních vztahů mezi jednotlivými taxony. Výsledků bylo dosaženo pomocí DNA průtokové cytometrie, sekvenování jaderných i plastidových úseků DNA, fluorescenční a genomové in situ hybridizace (FISH, GISH), modelování klimatických nik a modelování na prostorově-časové škále. Průtoková cytometrie odhalila druhově specifickou velikost genomu u většiny evropských taxonů, což umožňuje jejich nezávislé a objektivní určení. Výjimku tvoří druhy A. aristatum a A. ovatum, které jsou značně variabilní a jejichž velikost genomu se překrývá. Naopak byla potvrzena existence dosud nepopsaného vytrvalého mediteránního diploida ve východním Středozemí, na první pohled prakticky nerozpoznatelného od A. odoratum, jehož velikost genomu je odlišná od...
|
|
|
Zdroje variability Sorbus aria agg.
Bílá, Jana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chumová, Zuzana (oponent)
Jeřáby jsou velmi problematická skupina cévnatých rostlin. Pomocí mezidruhové hybridizace často spojené s polyplodizací vytvářejí množství geneticky odlišných linií, které mohou být fixovány pomocí apomixie. Největší variabilitu vykazují druhy ze skupiny S. aria agg., kde se na generování proměnlivosti podílí navíc s největší pravděpodobností introgresivní hybridizace. Existují různá pojetí agregátu jeřábu muku. Obecně je založen na třech základních druzích, S. aria, S. umbellatta a S. graeca, které vzájemným křížením a polyploidizací vytvářejí další mikrospecie. Jednotky v rámci agregátu jsou hodnoceny různými způsoby, neboť odlišení jednotlivých taxonů je komplikované vzhledem k plynulým přechodům morfologických znaků. Samotný agregát je někdy chápán i jako souhrnný taxon pro jeřáby nejistého původu či určení. V České republice najdeme čtyři druhy ze skupiny S. aria agg. V závěru jsou nastíněny otázky, které budou řešeny v navazující magisterské práci.
|
host ::
RSS.