|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Přirozená obnova těžebních tvarů: Sukcese vegetace a vývoj půd na příkladu granodioritových lomů a výsypek na Skutečsku
Chuman, Tomáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent) ; Hradecký, Jan (oponent)
K nejrnýznamnějŠím antropogenním činnostempřímépřeměny přírodníhoprostředí patří těŽba nerostných surovin' která je zároveň jednou z h|avních antropogenních činnostíměnících charakter re|iéfu. Zatímco exogenní geomorfo|ogické procesy přemísťujíroěně z povrchu v průměru 4 mi|. m3 hornin a zemin, člověkročně přemístí přib|iŽně 330 mi|. m3 hornin a zemin (Kuka| 2006). NejvětšÍobjem přitom připadá na těŽbu nerostných surovin, která zaujímá značnou částzemského povrchu. Ce|osvětově je těŽbou nerostných surovin dotčeno í%roz|ohy souŠe (Wa|ker & de| Mora| 2003). V Českérepub|ice dosahova| napřík|ad v roce 2006 rozsah p|och dotčenýchtěŽbou roz|ohy 6,1 538 ha, tj. o,8% území(Statistická ročenkaŽivotního prostředí ČR 2007\. V krajině dochází v|ivem těŽby k nevratným změnám v re|iéfu, z něhož v|ivem těŽby mizí také původnístanoviště spo|ečenstev rost|in a Živočichů.Na druhé straně se těŽbou ce|á řada nových stanovišť v krajině vytváří, mnohdy s oko|ní krajinou zce|a kontrastních a v tamní krajině unikátních (periodiďé tůně' ska|nÍ stěny, osypy, vodní p|ochy atd.). Tradičnípostupy reku|tivací, tedy návrat těŽbou dotčenýchp|och zemědělskému čilesnickému hospodaření, vŠakvedou k potlačenítéto stanovištnípestrosti. Lomy a výsypky po těŽbě energetických surovin jsou nejčastěji morfo|ogicky upraveny' překryty ornicí a...
|
|
|
Koncept kritických zátěží síry a dusíku pro ekosystémy a modelování vývoje půdního chemismu a druhového složení vegetace ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací pro vybrané lokality v České republice
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Znalost historie emisí a depozičních trendů hlavních znečišťujících látek je klíčovým faktorem pro pochopení změn probíhajících v ekosystémech. Vysoké hodnoty depozic síry (S) a dusíku (N), které na území České republiky vrcholily v průběhu 70. - 80. let minulého století, způsobily významné okyselení a poškození především lesních ekosystémů. Díky politickým a ekonomickým změnám v 90. letech došlo k výraznému snížení emisí a zlepšení stavu půd lesních ekosystémů. Na budoucí vývoj a obnovu ekosystémů bude mít vliv především klimatická změna a stále zvýšené zátěže nutričním dusíkem. Pro modelování budoucího vývoje ekosystémů postižených acidifikací a nutriční degradací v České republice byl v této práci použit dynamický model VSD+ Studio v kombinaci s vegetačním modelem PROPS. Modelovými lokalitami byly zvoleny dvě povodí sítě GEOMON, Liz a Uhlířská. Tato povodí se v historii výrazně lišila velikostí depoziční zátěže síry a dusíku. Výsledky naznačují, že nadměrné depozice S a N mezi lety 1970 - 1990 způsobily na obou sledovaných povodích výrazné okyselení půdy a snížily úroveň bazické saturace. Na povodích dochází také k poklesu poměru C:N a množství organického uhlíku v minerální půdě. Vegetační model PROPS předpovídá do budoucna výrazný pokles vhodnosti lokalit pro přirozenou vegetaci, kterou jsou...
|
|
|
Půdní a hydrologická degradace mokřadů
Panocha, Tomáš ; Vlček, Lukáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce rešeršně zpracovává poznatky o degradaci půd a nejvýznamnějších půdních degradačních procesech, mezi které spadá například desertifikace, eroze, vliv zemědělství na půdy či zábor půdy. Dále se zabývá mokřady jako ekosystémy na přechodu mezi vodními a suchozemskými systémy, jejich definicí a vymezením, ale také jejich úbytkem a obnovou, která je při odhadech vývoje klimatu velmi důležitá. Součástí kapitoly Mokřady je také část věnována mezinárodním úmluvám a organizacím. Práce se následně věnuje mokřadním typům v České republice a půdním typům na nich se nejčastěji vyskytujících společně s jejich půdotvornými procesy a vodními režimy. V neposlední řadě se práce snaží najít souvislost mezi degradací mokřadních ekosystému v závislosti na změně hydrologického režimu okolí a okolních půd. Klíčová slova: degradace půd, mokřad, definice mokřadu, obnova mokřadů, mokřady ČR
|
|
|
Odezva růstu borovice lesní na klima v topograficky členité krajině Kokořínska
Fišer, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozsáhlé porosty borovice lesní Pinus sylvestris na topograficky členitém území Kokořínska představují ideální prostor ke studiu, jak rozdílně reagují stromy na klimatické proměnné v závislosti na stanovišti. Každé stanoviště se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které ovlivňují širokou škálu růstových faktorů. Je tedy důležité tyto rozdíly pochopit i z hlediska probíhajících klimatických změn, které ohrožují lesní ekosystémy i v rámci střední Evropy. Relativně suché prostředí silně propustného pískovcového území je ohroženo zvyšujícím se suchem, které může stresovat tamní populace borovice lesní. Vzorky z 20 ploch rozdělené do 4 kategorií na severní svahy, jižní svahy, plošiny a údolní dna by měly dostatečně pokrýt variabilitu zdejší členité krajiny. Korelace s klimatickými proměnnými stejně jako PCA analýza naznačuje, že největší rozdíly mezi růstem borovic jsou mezi plošinami a údolími, přičemž se jako hlavní limit růstu ukazují obecně sušší podmínky na exponovaných skalních plošinách, zatímco údolí vykazují největší závislost na teplotách na přelomu zimy a jara. Významnější rozdíly mezi severními a jižními svahy zaznamenány nebyly. Budoucí vývoj borovic na stanovištích citlivých na sucho je tak ohrožen v souvislosti s očekávaným častějším výskytem vln sucha, zatímco teplotní limity v údolích...
|
|
|
Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením na organozemě
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce vzniká v rámci projektu GA UK 2371/2007 ,,Retence vody v pramenných oblastech řek jako nástroj integrované protipovodňové ochrany a řešení problému sucha" na Katedře fyzické geografie a geoekologie. Vliv rašeliny na retenci je obzvláště v NP Šumava choulostivé téma, a to díky střetu ochrany přírody a zachování cenných biotopů na straně jedné a využití krajiny pro protipovodňovou ochranu na straně druhé. Práce navazuje na bakalářkou práci Retence vody organozemí. Obsahuje podrobnou pedologickou analýzu povodí Rokytky a Černého potoku. Výsledkem práce je určení rozložení retence vody v povodích a výpočet celkového retenčního potenciálu půdy. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu vlivu organozemi na retenční potenciál krajiny. Klíčová slova: retence vody, organozem
|
|
| |
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
|
|
Land evaluation of important prehistoric agricultural sites in Bohemia
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá bonitou pôd 80 prehistorických archeologických lokalít. Cieľom práce je na základe vhodných podkladov porovnať bonitu týchto pôd v minulosti a v súčasnosti. Informácie o bonite pôd v minulosti sú čerpané z Tereziánskeho katastra českého a cisárskych odtlačkov máp stabilného katastra. Súčasná bonita pôdy je reprezentovaná mapami BPEJ a ich bodovým hodnotením. Súčasťou práce je aj porovnanie bonity pôd v celom katastrálnom území, na ktorom sa lokalita v čase vyhotovenia cisárskych odtlačkov nachádzala s kilometrovým okruhom okolo danej lokality. Rešerše literatúry stručne charakterizuje jednotlivé prehistorické doby a rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti. Vlastná práca prináša záver, že bonita pôd na základe použitých nástrojov a metód je vyššia v súčasnosti a z priestorového hľadiska je bonita nižšia v najbližšom okolí lokality. Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, o ktorých je diskutované v závere práce. Kľúčové slová: bonita pôd, archeologické lokality, BPEJ, kilometrový perimeter
|
|
|
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
|
host ::
RSS.