Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6,691 záznamů.  začátekpředchozí6682 - 6691  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.22 vteřin. 

Vliv intravenosně podaného laktoferinu na časnou fázi infarktu myokardu-histopatologická analýza
Škrle, Jan ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Laktoferin (La) je železo vázající glykoprotein o molekulové hmotnosti 80 kDa. Jeho struktura vykazuje vysokou míru shody v sekvenci aminokyselin a v trojrozměrném uspořádání se sérovým transferinem. Afinita Lf k železu je 260x vyšší než u transferinu. Lf se fyziologicky vyskytuje v exokrinních sekretech: např. slzy, sliny, mateřské mléko, synoviální a seminální tekutina. Dále se vyskytuje v sekundárních granulech neutrofilů. Přesná funkce Lf v organismu je velmi často diskutována. Pravděpodobně má komplexní charakter. V uskutečněných studiích byl popsán antimikrobiální, protizánětlivý a antitumorový účinek Lf. Tento efekt stejně jako inhibice tvorby hydroxylového radikálu Fentonovou reakcí souvisí s chelatací volného železa. Katecholaminový model poškození myokardu, navozený podáváním syntetického katecholaminu isoprenalinu (ISO), se v mnoha patofyziologických ohledech podobá akutnímu infarktu myokardu (AIM). Jedinou možností obnovy tkáně srdeční svaloviny při AIM je její reperfuze. Tento proces je však provázen uvolněním velkého množství hydroxylových radikálů, které vznikají Fentonovou reakcí za katalýzy volného železa. Hydroxylové radikály se významně podílejí na poškození srdeční tkáně. Díky svým schopnostem se předpokládá, že by Lf mohl mít pozitivní efekt na srdeční poškození navozené podáním...

Gene silencing of ICAM-1 by lysine modified oligonucleotides
Kocourková, Aneta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
SOUHRN V této studii se projevuje nadějná možnost zvýšení genové exprese konjugací ligandů na antisense oligonukleotidy a siRNA. Při modifikaci se využilo 2'-O-lysylaminohexylové skupiny vázané na uridinovou bazi, která nahradila jednu, dvě až tři baze thyminové. Uvedené záměny a modifikace bazí byly testovány pro zlepšení inhibice proteinové exprese. Efektivita modifikací v inhibici proteinové exprese byla zkoušena na alicaforsenové sekvenci (DNA) a siRNA. Alicaforsen, který se nachází ve třetí fázi klinické studie, je phosphorothioát komplementární k ICAM-1, siRNA, jenž nově prokázala afinitu k ICAM-1, čehož bylo využito při porovnání účinnosti výše zmíněných modifikací a objevení následných možností uplatnění alicaforsen a siRNA v terapii. Poprvé byla pozorována a prokázána down-regulace ICAM-1 na buněčné linii ECV304, která imituje prostředí hematoencefalické bariéry. Nemodifikované/modifikované sekvence oligonukleotidů a siRNA byly transfekovány do ECV304 buněk. Po 24 hodinové transfekci byly buňky rozrušeny chemickou lýzou. Koncentrace získaných proteinů byly stanoveny Bradford analýzou a následná inhibice ICAM-1 byla vyhodnocena western blotem. Hodnoty inhibicí byly standardizovány k odpovídajícímu aktinu a kontrolním buňkám. Vyhodnocení genové exprese proběhlo pomocí denzitometrie autoradiogramů a...

Temporální vlastnosti českých frikativ
Homolková, Veronika ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Machač, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem temporálních vlastností českých středových frikativ (f, v, s, z, š, ž, ch [x], h). Zjišťuje trvání frikativ v intervokalické pozici zejména se zřetelem k místu artikulace a kontrastu znělosti. Tyto výsledky jsou porovnávány s předchozími srovnatelnými výzkumy. Rovněž je zkoumáno, jaké další kontexty (fonologická kvantita sousedních samohlásek, pozice frikativy v mluvním taktu, typ projevu, pohlaví mluvčího) mohou mít vliv na trvání frikativ. Možné vzájemné vlivy jsou analyzovány v souvislosti s trváním frikativy a artikulačním tempem. V práci se také zabýváme kompenzačními tendencemi v oblasti trvání sekvencí "vokál + frikativa", respektive "frikativa + vokál". Základem tohoto výzkumu je přiměřeně rozsáhlý materiál dvojího typu - projevy čtené, pořízené cíleně pro tuto analýzu, a projevy semispontánní, které jsou získány z Pražského fonetického korpusu (dříve Foneticko-akustická databáze češtiny), vytvořené ve Fonetickém ústavu FF UK. Metodicky vycházíme z disertační práce PhDr. Pavla Machače, Ph.D.

Klonování, exprese a charakterizace rekombinantních růstových faktorů
Svoboda, Ondřej ; Živný, Jan (oponent) ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce)
Klonování, exprese a charakterizace rekombinantních růstových faktorů Růstové faktory a cytokiny jsou důležitými regulátory nejrůznějších biologických jevů, spojených s buněčnou proliferací, přežitím a diferenciací. Tato práce se zabývá především cytokinem interleukin-6 (IL-6) a jeho specifickými receptorem (IL-6R). Receptor pro IL-6 se v přírodě vyskytuje ve dvou formách, ve formě membránové a solubilní. Solubilní forma IL- 6R (sIL-6R) se běžně uplatňuje při procesu zvaném transsignalizace. Během tohoto procesu dochází k extracelulární vazbě sIL-6R na IL-6. Takto vzniklý komplex (IL-6/sIL-6R) má agonistickou funkci a může se přímo vázat na buňky, exprimující další receptor IL-6 - gp130, čímž dochází k jeho aktivaci. Fúzní protein Hyper-IL-6 se skládá z sIL-6R na N-konci, z IL-6 na C-konci, přičemž obě podjednotky jsou propojeny flexibilní linkerovou sekvencí. Jako první byl před přibližně deseti lety sestrojen lidský Hyper-IL-6. Ukázalo se, že tento protein je velmi účinným aktivátorem gp130 a je na rozdíl od IL-6/sIL-6R komplexu aktivní i při velmi nízké koncentraci. Hyper-IL-6 hraje důležitou roli jednak při studiu transsignalizace a jednak při studiu efektu aktivace gp130 u různých buněčných typů. Cílem této diplomové...

Narativní aspekty komiksu
Kořínek, Pavel ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Jareš, Michal (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Narativní aspekty komiksu" se pokouší o aplikaci teoretického zázemí a pojmového aparátu klasické naratologie na vizuálně/verbální komiksové médium, inspiruje se přitom otázkami formulovanými tzv. transmediální naratologií. Po historickém exkurzu přibližujícím alespoň nejdůležitější práce věnované komiksovému vyprávění jsou stanoveny tři roviny komiksového textu - segment, příběh, svět -, jež jsou následně podrobeny detailnímu zkoumání. Kromě tradičních narativních aspektů (např. prostor, čas, narativní promluva, vypravěč, fokalizace, událost - zde sekvence) je v práci věnován prostor i úvahám o možném typologickém/ genologickém rozčlenění komiksu, pozornosti se dostává i mediálně příznakovému jevu seriality a "sdílených fikčních světů". V krátkých exkurzech jsou zmiňovány i další naraci ovlivňující jevy.

The effects of long double-stranded RNA expression in mammalian cells.
Nejepínská, Jana ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Štefl, Richard (oponent)
Dvouvláknová RNA je cizorodá molekula, která se objevuje v buňce buď jako produkt replikace viru nebo vzniká párováním komplementárních RNA, a to v rámci jedné molekuly nebo mezi dvěma molekulami. Komplementární RNA často pocházejí z repetitivních sekvencí. U savců může dvouvláknová RNA vstupovat do jedné ze tří drah: sekvenčně specifického umlčování RNA (RNA silencing), sekvenčně nezávislé interferonové (IFN) odpovědi nebo editace pomocí adenosin deamináz. Hlavním zaměřením mého PhD projektu bylo detailně zanalyzovat efekty dvouvláknové RNA produkované v savčích buňkách, a to v rámci celého organismu. Za tímto účelem jsme vytvořili konstrukt exprimující dvouvláknovou RNA ve formě mRNA, obsahující dlouhou a perfektně párující vlásenkovitou strukturu. Transgenní myši, vytvářející dvouvláknovou RNA ve všech buňkách, byly životaschopné a, na rozdíl od výsledků dosavadních studií, neměly aktivovanou IFN odpověď. V somatických buňkách byla dvouvláknová RNA jen málo štěpena na krátké interferující RNA (siRNA), nezpůsobovala transkripční umlčování v trans a docházelo k mírné deaminaci adenosinu bez zadržování editované RNA v jádře. Shodné výsledky jsme získali v savčích buňkách, které byly tranzientně transfekovány plazmidem exprimujícím dvouvláknovou RNA. Naproti tomu ve vajíčcích způsobovala...

Využití celulárních automatů pro šifrování dat
Dvořák, Martin ; Trunda, Otakar (vedoucí práce) ; Mráz, František (oponent)
Celulární automaty jsou diskrétní systémy s velmi jednoduchými pravidly, ale velmi rozmanitým chováním. Některé celulární automaty dokáží generovat kvalitní pseudonáhodné sekvence bitů. To nás vede k otázce, zda by celulární automaty mohly být využity v kryptografii, například jako náhražka proudových šifer. Budeme tvořit a porovnávat různé metody pro generování dlouhých one-time-padů z krátkých šifrovacích klíčů, kde naše metody budou využívat celulární automaty. Kromě přímého vymýšlení algoritmů naprogramujeme také evoluční algoritmus, který sám bude vymýšlet co nejlepší zapojení našich stavebních bloků. Výstupem bude desktopová aplikace na šifrování souborů pro Windows. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Computational methods in single molecule localization microscopy
Ovesný, Martin ; Hagen, Guy Michael (vedoucí práce) ; Plášek, Jaromír (oponent) ; Fliegel, Karel (oponent)
Výpočetní metody v jednomolekulové lokalizační mikroskopii Abstrakt Fluorescenční mikroskopie je jedním z hlavních nástrojů biomedicínského výzkumu díky tomu, že se jedná o neinvazivní nedestruktivní a vysoce specifickou zobrazovací metodu. Bohužel optický mikroskop je difrakčně limitovaný systém, což znamená, že nejvyšší dosažitelné rozlišení je přibližně 250 nm laterálně a 500 nm axiálně. Jelikož většina buněčných struktur, o které se výzkumníci zajímají, je menší, zvýšení rozlišovací schopnosti je velice důležité. V posledních letech bylo vyvinuto několik metod, které umožňují zobrazování za hranicí difrakce. Jednou z nich je jednomolekulová lokalizační mikroskopie, která dokáže rozlišit detaily až do 5nm. Tato metoda je však velmi výpočetně náročná. Vývoj metod pro zobrazování a analýzu dat z jednomolekulové lokalizační mikroskopie je předmětem této práce. V lokalizační mikroskopii je obraz se superrozlišením zrekonstruován z dlouhé sekvence kon- venčních obrázků jednotlivých řídce distribuovaných fotoaktivovaných molekul. Ty jsou systematicky lokalizovány se subdifrakční přesností. V této práci jsme navrhli, implementovali a experimen- tálně ověřili sadu metod pro automatické zpracování, analýzu a vizualizaci dat pořízených jed- nomolekulovou lokalizační mikroskopií....

Visual Programming Backend for a Mobile Robot
Staněk, Ondřej ; Obdržálek, David (vedoucí práce) ; Bednárek, David (oponent)
Název práce: Podpora vizuálního programování mobilního robota Autor: Bc. Ondřej Staněk Katedra: Katedra softwarového inženýrství Vedoucí diplomové práce: RNDr. David Obdržálek, Ph.D. e-mail vedoucího: David.Obdrzalek@mff.cuni.cz Abstrakt: V této práci se autor zabývá návrhem a implementací řešení pro programování malých mobilních robotů pomocí vizuálních programovacích prostředků. Součástí práce je výběr vhodného front-endu pro vizuální programování i vytvoření back-end vrstvy umožňující běh programu v mobilním robotovi. Pro vykonávání kódu je vytvořen virtuální stroj, který běží v rámci původního firmware robota na 8-bitovém mikrokontroleru s omezenými prostředky. Vrstva generátoru kódu překládá vizuální reprezentaci programu do sekvence instrukcí bajtkódu, jež je následně interpretována v mobilním robotovi. Řešení podporuje typické rysy procedurálních programovacích jazyků, zejména: proměnné, výrazy, podmíněné příkazy, cykly, statická pole, funkční volání a rekurzi. Důraz je kladen na robustnost implementace. K ověření a udržení kvality kódu jsou použity metody automatického testování. Klíčová slova: vizuální programovací jazyk, virtuální stroj, mobilní robot, Blockly Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Řeč filmových snů
Hasalík, Petr ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; DOLENSKÝ, Martin (oponent)
Předmětnou náplní této práce je řeč filmových snů, tedy výrazové prostředky používané filmaři při vytváření stylizovaných snových scén či sekvencí od dob Georgese Mélièse až do současnosti. Každá kapitola se zaměřuje na jednu dekádu a obsahuje analýzy originálních snových scén či sekvencí ze dvou filmů z daného období. U všech analyzovaných filmů je uvedena i stručná synopse, aby bylo možné si snové scény či sekvence zařadit do kontextu, a každou snovou scénu či sekvenci reprezentují dva obrázky z filmu. Na konci každé kapitoly jsou uvedeny další filmy se stylizovanými snovými scénami či sekvencemi z daného období, a rovněž filmy, které s žádnou stylizací snů nepracují. Cílem této práce je nabídnout stručný historický přehled filmů se snovými scénami či sekvencemi s důrazem na výrazové prostředky používané tvůrci v průběhu dějin filmu.