|
|
Zhodnocení ekonomických nástrojů v ochraně přírody se zaměřením na programy péče o krajinu (na příkladu CHKO Třeboňsko a Jihočeského kraje)
FRYŠOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá zmapováním a vyhodnocením ekonomických nástrojů podporujících péči o přírodu a krajinu se zaměřením na programy péče o krajinu na příkladu Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a Jihočeského kraje. Pro zjištění požadovaných analýz byly zkoumány podkladové materiály a vedeny rozhovory s pracovníky těchto orgánů pro získání potřebných dodatečných informací. Výsledkem analýzy let 2006 ? 2011 byla u hodnocených subjektů zjištěna rozdílnost ve formě získávání prostředků, a s tím související možnost ovlivnění jejich výše. Dále rozdílnost v ?cenových stropech? za činnosti sjednávané v rámci opatření k zajištění zachování krajinných a přírodních hodnot o pečovaná zvláště chráněná území a území soustavy Natura 2000. V hodnocených letech bylo financování běžné péče o přírodu a krajinu v zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000 soustředěno na národní programy a vlastní zdroje územních samosprávných celků. Porovnáním kompetencí Krajského úřadu Jihočeského kraje a Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko v ochraně přírody a krajiny byla u těchto dvou orgánů ochrany přírody zjištěna jejich vzájemná podobnost.
|
|
| |
|
|
Ovlivnění krajiny konvenčním a ekologicky šetrným způsobem zemědělského hospodaření na Stropnicku
SYSLOVÁ, Ivana
Změny land use ovlivňují strukturu, biodiverzitu a ekologickou stabilitu krajiny. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zemědělství na krajinu a její strukturu. Zejména srovnáním zemědělství konvenčního a ekologicky šetrného způsobu hospodaření. Sledovaná oblast Stropnicka prodělala za poslední roky změny, které jsou zachyceny na mapových podkladech vytvořených v rámci mapování land use. Tyto podklady byly zpracovány pomocí nástrojů GIS a následně analyzovány. Na základě změn land use byly určeny krátkodobé trendy využívání krajiny. Od roku 2004 dochází s výjimkou let 2007 a 2008 k nárůstu ekologicky šetrně obhospodařovaných ploch. Jakákoliv změna v dotačním titulu se tedy přímo odráží i ve změně krajinné struktury.
|
|
|
Vliv výstavby silničního obchvatu Klatov na biodiverzitu
ŠIZLINGOVÁ, Václava
Tématem této práce byl vliv výstavby silničního obchvatu města Klatovy a přilehlých obcí na krajinu a biodiverzitu (fauna a flóra). Silniční obchvat Klatov by byl nejlepším řešením pro snížení hluku a emisních limitů pro obyvatele centra města a přilehlých obcí. V práci byl popsán a porovnán předchozí (1997) a současný stav území. Obchvat byl posouzen z hlediska vlivu na krajinu a biodiverzitu na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to nejen podle mého vlastního pozorování, ale také podle výsledků, které vyplynuly z procesu EIA. Byla vyhodnocena struktura společenstva bezobratlých epigeických na plánované trase obchvatu ve všech jejích variantách. V úseku I. a II. obchvatu byla v procesu EIA (1997) i v mém vlastním pozorování posuzována a vyhodnocena pouze jedna varianta, která byla v předcházejícím období vybrána jako nejvhodnější. V úseku III. obchvatu bylo posuzováno a hodnoceno pět variant V1 ? V5. V procesu EIA byla vybrána jako nejvhodnější varianta V4, a to jak z hlediska vlivu na krajinu, biodiverzitu, tak i na obyvatelstvo. Vhodnost varianty V4 potvrdila i moje vlastní pozorování. Po jejich vyhodnocení jsem dospěla k závěru, že obchvat v této variantě sice kříží Drnový potok, ale do lesního porostu zasahuje minimálně. Trasa prochází převážně zemědělsky obhospodařovanou krajinou, která je již v tomto prostoru zatížena existencí cyklostezky a železničního koridoru.
|
|
| |
|
|
Atlas krajiny České republiky
MGE DATA spol. s r. o., Praha ; VÚV T.G.M., Praha ; ČGS, Praha ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; Masarykova univerzita v Brně, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, Ivan
Atlas krajiny ČR je geoinformační projekt, který na základě vědeckého vymezení krajiny a výzkumu regionálního rozvoje umožní prezentovat a využít historické i aktuální informace o krajině ČR na národní, regionální i lokální úrovni. Projekt je rozdělen do oddílů: 1. Krajina a metody studia; 2. Geografická poloha České republiky (Česká republika a svět, Česká republika a Evropa); 3. Historická krajina; 4. Přírodní krajina; 5. Současná krajina; 6. Krajina jako dědictví (Přírodní a kulturní dědictví); 7. Krajina jako prostor pro společnost; 8. Krajina budoucna.
|
|
|
Návrh praktických opatření pro rekonstrukci krajiny. Sedlčansko II
Krátká, Lenka
Vymezení řešeného území: k.ú.: Nechvalice, Chválov, Mokřany, Bratříkovice, Ředice, Libčice, Bratřejov, Křemence, Počepice, Skuhrov, Rovina, Kamenice, Nedrahovické Podhájí, Nedrahovice, Bor, Radeč, Jesenice, Divišovice, Bolechovice II, Vysoká u Kosovy Hory I, Vysoká u Kosovy Hory II, Kosova Hora, Doubravice, Okříkov, Sedlčany, Sestrouň, Štětkovice, Prosenická Lhota, Luhy, Suchdol, Příčovy, Kňovice, Osečany, Velběhy, Radíč, Nalžovice, Nalžovické Podhradí, Křepenice.Navrhovaná opatření nezahrnují opatření v lesních porostech. Analytická část: popis a charakteristika řešeného území, orientační botanický průzkum vybraných lokalit, srovnání s historickými podklady, realizovaná technická opatření v krajině. Návrhová část: zakládání a obnova porostních struktur, mezí a remízků, obnova původních koryt vodních toků a revitalizace stávající vodopisné sítě, obnova a návrh vodních nádrží, obnova mokřadních ekosystémů, zakládání prvků protierozní ochrany, zakládání a obnova prvků s retenčními vlastnostmi, stabilizace a obnova vsakovacích ploch.
|
|
|
Obnova ekologické stability krajiny ve vybraných katastrech na Hodonínsku
HYDROEKO, Kancelář pro ekologizaci vodohospodářských staveb, Brno ; Lacina, Jan ; Zbořilová, Helena
Posouzení současného stavu vybraných katastrů obcí, návrhy vhodných opatření pro zvýšení ekologické stability území s cílem: vytvoření odborného podkladu pro možnost uplatnění krajinotvorných programů, vedoucích k obnovení základních funkcí krajiny, vytvoření odborného podkladu pro zpracování komplexních pozemkových úprav, které jsou základním nástrojem pro realizaci krajinotvorných opatření. Bylo sledováno území o celkové rozloze cca 54 km2 zahrnujícím k.ú. obcí Blatnička, Želetice, Nenkovice a Mutěnice. – okres Hodonín. Studii tvoří 6 samostatných svazků: 1. Obnova ekologické stability krajiny ve vybraných katastrech na Hodonínsku. Textová část. 2. Biogeografické a geoekologické aspekty obnovy ekologické stability krajiny. 3. Současný stav - situace (mapová složka). 4. Zranitelné půdy - mapy BPEJ (mapová složka). 5. Návrhový stav - situace (mapová složka). 6
|
|
|
Porovnání přístupů v oceňování vybraných částí přírody v ČR a Evropské unii s cílem sjednotit tento přístup: Přehled indikačních druhů fauny pro jednotlivé typy biotopů
Český ekologický ústav, Praha ; Stejskal, Vojtěch ; Roušarová, Šárka ; Šafařík, Miroslav ; Ščasný, Milan ; Kupka, Martin ; Kovář, Jaromír ; Prokopová, Marcela ; Šindlar, Miloslav ; Cabrnoch, Jiří ; Cudlínová, Eva ; Strejček, Jaromír ; Vyskot, Ilja ; Kučera, Tomáš ; Černý, Karel ; Míchal, Igor ; Cudlín, Pavel ; Petříček, Václav ; Dejmal, Ivan ; Seják, Josef
Velkoformátové archy obsahují soupis identifikačních druhů fauny pro přírodní a přírodě blízké typy biotopů.
|
|
|
Analýza a návrh využití hospodářských dvorů v oblasti severního Plzeňska a jejich zapojení do kulturní krajiny. Památky hospodářské architektury Plaska a Kralovicka
Bukačová, Irena
Cílem studie je představit Plasko a Kralovicko jako nedoceněný region potenciálního cestovního ruchu‚ jehož kvality spočívají především v hodnotné historické krajině. Je zaměřena především na hodnoty profánní architektury. Tvoří ji funkční objekty. Většina dvorů vystupuje v krajině jako architektonický solitér‚ jsou součástí krajiny‚ v některých případech jsou situovány na okraji vesnice‚ která není památkovou zónou ani rezervací. Nejbližší okolí hospodářských dvorů‚ které jsou předmětem analýzy‚ tvoří pole a lesy a s obcemi je spojují místní komunikace‚ lemované často alejemi‚ které mají historický a krajinotvorný ráz. Studie je rozdělena na části: I. Historicko-analytická část‚ která obsahuje i náměty na využití dvorů; II. Péče o historické části vesnic a o jejich prostředí; III. Cestovní ruch a vztah zázemí k profánní hospodářské architektuře.
|
host ::
RSS.