Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  začátekpředchozí64 - 73další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Gymnázium v Rumburku a jeho historický vývoj v letech 1906-1989
Šmahelová, Ywette ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o dějinách a výuce na gymnáziu v severočeském Rumburku leŃícím na hranicích se Svobodným státem Saskem. AŃ do roku 1945 bylo toto město zhruba s 10.000 obyvateli převáŃně německé. Po skončení II. světové války byla většina německých usedlíků odsunuta a do města přesídlili Češi z vnitrozemí. Během několika málo let město dosáhlo stejného počtu obyvatel jako dříve. Gymnázium zaloŃené v roce 1906 sdílelo převratné události spolu s městem, včetně dvou okupací cizími vojsky. Během své stoleté existence Gymnázium 15x změnilo svůj oficiální název. S kaŃdou změnou názvu byly spojeny tu větší, tu menší reformy školy a učebních osnov. A jelikoŃ gymnázium v Rumburku muselo respektovat nařízení ministerstev pěti státních útvarů, byla vlastnímu výkladu předřazena kapitola o gymnáziích v Čechách od jejich počátků aŃ do roku 1918.
Sudety v proměnách času - stav občanské společnosti v Sudetech (obec Mařenice)
Krsová, Barbora ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá stavem občanské společnosti v Sudetech. Problematika společnosti žijící v pohraničích je zkoumána v kontextu dějinných událostí a s tím souvisejícími politickými, kulturními a sociálními proměnami. Teoretická východiska práce se zaměřují jednak na vymezení problematiky Sudet, jednak na uchopení myšlenkových tradic konceptu občanské společnosti, na jejichž základě jsou odvozeny současné definice občanské společnosti a její další předpoklady. První část teoretické práce mapuje vývoj občanského sektoru a význam spolkového života v kontextu českých dějinných událostí, druhý směr představuje vývoj česko-německého soužití s důrazem na meziválečné události a poválečný vývoj. Praktická část, jež v sobě nese stěžejní část terénního výzkumu, je založena na rozhovorech s místními rodáky, nově přistěhovalými obyvateli a chalupáři. Součástí práce je představení nevládních neziskových organizací působících v dané lokalitě, které jsou důležitým ukazatelem stavu občanské společnosti. Závěr práce předkládá výsledky analýzy rozhovorů, jež mají vypovídající hodnotu o stavu dnešní občanské společnosti v Sudetech. Klíčová slova Občanská společnost, Sudety, osidlování, pohraničí, česko-německé soužití, spolková činnost
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
Konec druhé světové války v Poličce
Chadimová, Jana ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Cílem bakalářské práce Konec druhé světové války v Poličce je tematicky a chronologicky vystihnout období první poloviny roku 1945 v Poličce s využitím vybraných historických metod. První část práce je zaměřena na události do května 1945. Druhá část se věnuje událostem v květnu 1945. Další část je o pobytu vojska v Poličce a závěrečná část se věnuje osobám, které stanuly před Mimořádnými lidovými soudy. Na závěr práce je zmínka o pobytu Leonida Iljiče Brežněva v Poličce a odsunu Němců z města.
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
Transformace druhého bydlení v CHKO Kokořínsko
Šulcová, Petra ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Hlavní náplní této práce je druhé bydlení, které je součástí cestovního ruchu a rekreace a je velmi oblíbenou formou trávení volného času. Cílem předkládané diplomové práce je sledování proměn druhého bydlení v mělnické části CHKO Kokořínsko. Důraz je kladen na porovnání druhého bydlení v sudetské a nesudetské části zkoumané oblasti CHKO Kokořínsko. Oblast nepatřila od začátku mezi významné oblasti druhého bydlení, ale po druhé světové válce došlo k jeho rozvoji, a to zejména chalupaření. Práce je strukturována do několika částí a jednotlivé části předkládané práce jsou významné z hlediska pochopení problematiky druhého bydlení ve sledované oblasti. Práce se věnuje historii druhého bydlení na Kokořínsku, charakteristice Sudet, charakteristice území z hlediska rozvoje a možné lokalizace druhého bydlení. V práci byly využity metody terénního průzkumu, dotazníkového šetření a práce se statistickými zdroji dat. Klíčová slova: druhé bydlení, CHKO Kokořínsko, lidová architektura, Sudety
Umělecké tendence v krajině
Syrová, Hana
Diplomová práce se zabývá uměleckými tendencemi v krajině od šedesátých let minulého století až po současnost. Hlavní pozornost je zaměřena na historická východiska land artu, vznik land artu v České republice a rozdíl mezi americkým a evropským přístupem v tvorbě.Důležitým tématem je hledání propojení mezi land artem a krajinářskou architekturou. V práci jsou popsáni vybraní zahraniční i čeští tvůrci, kteří se zabývají reálným ztvárňováním veřejného prostoru, pohybující se na pomezí land artu, sochařství a krajinářské architektury. Literární rešerše také otevírá téma aplikovaného land artu, který používá formy land artu (stejné výrazové prostředky a principy) k dosažení jiného cíle (např. řešení problémů a potřeb). Tento směr posouvá formu land artu do mezioborového prostoru, kde se land art potkává se sociologií, krajinářskou architekturou, historií a jinými obory, které mají vliv na utváření krajiny. Vznikají tak projekty, které umožňují posílit historické, ekonomické, sociální a krajinné charakteristiky. Je tak vytvořena příležitost, kdy lidé mohou prožít krajinu a ucítit sounáležitost s ní. V praktické části jsou nastíněny problémy krajiny v řešeném modelovém území -- Anenská Studánka, které vyplývají z krajinářské analýzy. Je navrhnuto řešení kulturních problémů prostřednictvím aplikovaného land artu, který nám pomáhá mluvit s lidmi o problémech krajiny. Jako forma aplikovaného land artu byla zvolena veřejná vernisáž uměleckých děl v krajině, která nám umožňuje přilákat lidi do krajiny, poukázat na problémy a hodnoty krajiny, zvýšit povědomí o historii místa a umožní společný prožitek v krajině. Aplikovaný land art byl vyzkoušen na projektu Hřebečsko -- region, který (NE)zanikl, který měl za cíl zvýšit místním lidem povědomí o historii a identitě místa, ve kterém žijí, a postupně obnovovat ztracený vztah lidí ke krajině. Cílem bylo oslovit především místní obyvatele a vytvořit prostor pro setkávání, sdílení a navazování nových vztahů díky společnému zážitku. Přínosem diplomové práce je vlastní realizace projektu v roli hlavního organizátora. Práce tak přináší praktické zkušenosti a poznatky z organizování akce (vlastní know -- how). Práce tak může sloužit jako modelový návod k pořádání podobného projektu, který je přenositelný na jiné lokality.
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
A Contribution to the History of the Locality of Zátoň
FABIÁNOVÁ, Nikol
Diplomová práce Ein Beitrag zur Geschichte der Gemeinde Zátoň se zabývá zmapováním dějin této pošumavské obce. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecně dějinám Šumavy a oblasti Sudet. Prostudování specifik historického vývoje této části země zasazuje události, k nimž došlo po 2. světové válce, do jasnějšího kontextu. Práce se soustřeďuje především na události 20. století, kdy došlo k výrazné a nezvratné proměně celého regionu z důvodu odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Ke sběru materiálů pro tuto práci byla použita odborná literatura a vzpomínky pamětníků nebo jejich potomků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   začátekpředchozí64 - 73další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.