|
|
Ochrana obyvatelstva a opatření proti zbraním hromadného ničení v bývalém Československu od 50. do 70. let minulého století
Vrána, David ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou koncepčního vývoje ochrany obyvatelstva v období od 50. do 70. let minulého století. V této době prováděla ochranu obyvatelstva tzv. Civilní obrana. Nejvýraznějším rysem všech opatření Civilní obrany na ochranu obyvatelstva byla především ochranná opatření proti zbraním hromadného ničení. Opatřením proti zbraním hromadného ničení v Civilní obraně je proto v této práci věnována největší pozornost. Cílem této práce je provedení historické analýzy pojednávající o vývoji koncepce Civilní obrany v Československu ve jmenovaném období. Mimo to je v práci stručně nastíněn i obecný vznik a vývoj ochrany obyvatelstva v bývalém Československu v předchozím období. Práce byla vytvořena na základě studia dostupné literatury a dále především na základě dostupných pramenů z vojenského historického archivu v Praze. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které chronologicky popisují nejvýznamnější milníky v koncepčním vývoji Civilní obrany. Důraz je kladen na popsaní její organizační struktury a způsoby ochrany obyvatelstva před zbraněmi hromadného ničení. Při studiu těchto pramenů byl kladen důraz na vojenské ohodnocení státního území podle stupně jeho tehdy předpokládaného ohrožení případným napadením leteckými nálety nebo v pozdějším období jadernou zbraní hromadného...
|
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Reflexe tvůrců a děl světové výstavy 1958 v Bruselu v československém odborném, kulturním a oborovém tisku
Švamberk, Erik ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza výpovědí o tvůrcích a dílech bruselské světové výstavy v roce 1958 v československém odborném, kulturním a oborovém tisku. Jako první světová výstava po druhé světové válce bylo EXPO 58 také první kulturní konfrontací nově uspořádaného světa. V turbulentním roce 1958 stojícím na samém vrcholu "atomového věku", si ale místo mocností odneslo nejvyšší soutěžní ocenění a uznání nečekaně Československo. Tento úspěch byl jedním s největších zlomů domácích kulturních dějin, a zásadně ovlivnil životní styl a estetiku následujících desetiletí. Práce se soustředí na dobová periodika, jejichž specializované zaměření informovalo odbornou veřejnost o událostech výstavy, přičemž výběr oborů periodik kopíruje oceňované části pavilonu a programu. Součástí je i historický exkurz zaměřující se na kulturně politické události v letech 1948-1958 a zasazení analyzované události do kontextu světových výstav s důrazem na 20. století. Podrobná analýza článků sleduje metodou kvalitativní obsahové analýzy v textech nejdříve formou reflexe úspěchu československé účasti. Dále stejnou metodou zkoumá přítomnost a projevy propagandy. Z promluv je konstituováno sedm kategorií, které tvoří základní strukturu obou částí výzkumu. Zároveň v obou případech také probíhá komparace mezi jednotlivými...
|
|
| |
|
|
SPACE RACE
Hrádková, Jana ; Hanauer, Matěj (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Autorská publikace SPACE RACE mapuje a zkoumá události vesmírných závodů od roku 1936 do 1996. Hledá souvislosti mezi zdánlivě odlišnými přístupy, názory a touhami. Ukazuje na dvě hlavní postavy tohoto dění, dva šéfkonstruktéry, každého na jiné straně barikády. Werhnera Von Brauna a Sergeje Pavloviče Koroljova.
|
|
|
Reaganova Amerika, Sovětské Rusko a konec globální studené války: analýza vývoje americké Grand Strategy v 80 letech 20. století z pohledu "national security approach"
Křiklán, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Cílem této práce bude blíže analyzovat konečnou fázi studené války. Osmdesátá léta byla mimořádným obdobím pro každého, kdo se zajímal o historii studené války. Nejen, že studená válka končila, nebo přinejmenším dosáhla své finální fáze, ale ještě předtím byla osmdesátá léta také obdobím téměř bezprecedentní rivality a napětí mezi dvěma hlavními aktéry ve východo-západním konfliktu, tedy USA a Sovětským svazem. Ve své diplomové práci budu analyzovat základní premisy primárně "triumfalistické" a "revizionistické" školy studené války. Diplomová práce vychází z koncepce "national security approach". Závěry práce jsou že, Ronal Reagan měl významný vliv na ukončení studené války a tím pádem neplatí závěry "revizionistické" školy. Nicméně neplatí zároveň závěry triumfialistické školy, protože přístupy Ronalda Reagana nebyli pouze silové, ale také diplomatické a kompromisní.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Labouristická strana a proměna Britské zahraniční politiky na počátku studené války
Bednářová, Karolína ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
V této práci se zabývám faktem, jak britská Labouristická strana za vlády C. Attleeho formulovala zahraniční politiku Velké Británie v letech 1945-1951. Má práce zkoumá, zdali a jak se proměnila zahraniční politika labouristů na počátku studené války oproti konzervativcům ve 30. letech 20. století. Zároveň se má práce soustředí na Labouristickou stranu a její vítězství ve volbách roku 1945. Danou problematiku zkoumám komparativní metodou, kdy porovnávám, jak se utvářela zahraniční politika Velké Británie během 30. a 40. let minulého století. Práce porovnává především vztahy se Spojenými státy a Sovětským svazem, jelikož se jednalo o dvě nejsilnější světové velmoci té doby a celá studená válka byla vedena mezi těmito státy. V práci docházím k závěru, že zahraniční politika a vztahy s USA a SSSR se na počátku studené války nezměnily. Můžeme vidět pár rozdílů v přístupu labouristů oproti konzervativcům, avšak vláda Velké Británie pokračovala v zahraniční politice, které dala vznik a směr již Konzervativní strana v druhé polovině 30. let.
|
host ::
RSS.