|
|
Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960- 1971)
Pavlíčková, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960-1971) mapuje průběh tohoto období v okresním městě Jihlava. První část této práce obsahuje stručný úvod do atmosféry šedesátých let dvacátého století v Československu a historický vývoj v Jihlavě ve stejnou dobu. Druhá kapitola popisuje průběh první poloviny roku 1968. Toto období je hovorově označováno za tzv. pražské jaro. Do vedení státu v této době vstoupily nové osobnosti a vytvořily nové uvolněnější poměry, známé jako socialismus s lidskou tváří. Třetí část práce se zabývá průběhem invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968; text se věnuje především souvisejícím událostem v Jihlavě. Pátá kapitola popisuje vývoj v Československu od druhé poloviny roku 1968 do dubna 1971. Toto období je nazýváno normalizací a je charakteristické ustupováním od polednového vývoje, personálními změnami, obnovením cenzury apod. Poslední část práce se věnuje osudu Evžena Plocka, který byl aktivním jihlavským reformním politikem, ale v dubnu 1969 spáchal sebevraždu sebeupálením v důsledku okolností, které nastaly po vojenské invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968.
|
|
|
Československo 1968. Pokus o socialismus s lidskou tváří
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Tisk a kulturní politika pardubického okresu v období normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky...
|
|
|
"Podmínky exilu: jazyk, text a historie u Libuše Moníkové a Milana Kundery"
Reuter, Magdalena Antonia ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením termínu exilu a jeho podmínkami, dále se práce věnuje dopadům této životní zkušenosti na tvorbu spisovatelů, zvláště pak problému psaní v cizím jazyce a roli překladu. Konkrétně předkládaná práce vychází z literárních děl Libuše Moníkové a Milana Kundery. První kapitola blíže představuje celkové výzkumné pole a výskyt spřízněných témat v díle obou autorů. Další dvě kapitoly se věnují jednotlivým aspektům tvorby podmíněným exilem - jazyku a překladu i korelaci mezi textem a historií. Poznatky z analýz provedené v rámci této diplomové práce se vztahují nejen na jednotlivé autory, nýbrž je lze také uplatnit ke zpřesnění a doplnění obrazu české literatury druhé poloviny 20. století, pro jehož pochopení je fenomén exilu zcela zásadní. Klíčová slova exilová literatura, Milan Kundera, Libuše Moníkové, Pražské jaro, překlad.
|
|
| |
|
|
1968
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1967)v tisku
Štěpánová, Petra ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a to v titulech denního tisku Rudé právo, Práce, v týdenících Literární noviny (Kulturní noviny) a Literární listy. Analyzuje také následné události kolem Svazu čs. spisovatelů, protože s děním IV. sjezdu úzce souvisely. Kritika společenských poměrů, která zazněla v mnoha diskusních příspěvcích na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů, přispěla nemalou měrou ke zlepšení stavu občanských svobod v následujícím roce. Po analýze tisku ve sledovaném období vyplynulo, že v červnu 1967 informovala všecha daná média o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů zkresleně, přičemž tento stav trval do konce roku. Počínaje lednem 1968 mohl sledovaný denní tisk o minulém dění kolem IV. sjezdu SČSS informovat objektivněji s odstupem několika měsíců v komentářích a nepřímých zprávách. Byla tak popřena základní vlastnost denního tisku - přinášet aktuální a objektivní informace. Kulturní tisk, jehož zprávy o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů byly předtím nejvíce zkresleny, měl pak největší volnost informovat o sjezdovém dění ve velkém rozsahu, byť také s několikaměsíčním odstupem.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Pražské jaro 1968 - konflikt interpretací
Hlaváčová, Kamila ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím pražského jara, které se stalo významnou etapou československých dějin. Toto období je charakteristické pokusem československých politiků a společnosti o nastolení specifické cesty k socialismu. Cílem práce je zodpovězení otázky, zda s sebou obrodný proces 60. let nesl potenciál vzniku politického pluralismu a možné zárodky demokratizace společnosti, nebo zda šlo pouze o proces liberalizace. Odpověď na tuto otázku je hledána především pomocí analýzy dobových dokumentů, návrhů reforem a procesu vzniku nekomunistických organizací.
|
host ::
RSS.