|
| |
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Jak se rodí gender v diagnostickém ústavu
Benešová, Jana ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Disertační práce završuje výzkum, který započal na konci roku 2007. Představuje výzkumná zjištění, která se týkají způsobů a metod (re)konstrukce genderových identit dětí umístěných v českém zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Na základě etnografického výzkumu v dětském diagnostickém ústavu (DDÚ) Archa jsou zkoumány praktiky a techniky utváření genderových obsahů a rolí, jež vyrůstají z diskurzů tzv. pomáhajících profesí. Psychologie, etopedie, sociální práce, vychovatelství, vzdělávání či zdravověda jsou odbornostmi, které se pod střechou ústavů sbíhají a utvářejí diskurzivní pole pro výkon mocensky zabarvených procedur ukázňování umisťovaných dětí (srov. Laan, 1998), jež mají přímou vazbu k představám o společensky žádoucím pohlavně-genderovém řádu. Cílem výzkumu bylo zachytit procesy, jež jsou často v české odborné komunitě přehlíženy a jež se v praxi mohou stávat nereflektovanými disciplinačními nástroji v rukou pracovníků a pracovnic širokého spektra disciplín na pomezí sociální práce a speciální pedagogiky.
|
|
|
Sebepojetí jedinců umístěných v diagnostickém ústavu
Malášková, Nikola ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na jedince umístěné v diagnostickém ústavu a jejich sebepojetí. Cílem bylo zhodnotit a popsat jejich pohled na sebe samého, zda se vnímají pozitivně či negativně, v jaké oblasti se hodnotí nadprůměrně a kde se pohybují naopak na hraně podprůměru. Tato práce dokládá, že sebepojetí je důležitý aspekt, na kterém je nutno pracovat, budovat ho a snažit se ho posílit, pokud má u jedinců dojít k nápravě a změně jejich dosavadního chování. V první části jsou objasněny teoretické pojmy vztahující se k problematice a druhá část zahrnuje samotné výzkumné šetření zjišťující sebepojetí jedinců umístěných v diagnostickém ústavu. Vyhodnocení sebepojetí probíhalo na základě dotazníkového šetření (Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers Harris) a analýzy produktů duševní činnosti (kresba stromu). Výsledky dotazníků ukazují, že respondenti z našeho výzkumného vzorku se nevnímají příliš pozitivně, naopak na mnoha škálách vykazují hodnoty odpovídající průměru, podprůměru až výraznému podprůměru. Prvky, vyplývající z analýz kreseb jen zvýrazňují a potvrzují výsledky dotazníků.
|
|
|
Ohrožované dítě. Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu
Víravová, Jiřina
NÁZEV: Ohrožované dítě: Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu AUTOR: Jiřina Víravová KATEDRA: Katedra speciální pedagoigky ŠKOLITEL: Doc. Boris Titzl, Ph.D. ABSTRAKT: V předložené práci je zkoumán fenomén ohrožování dětí týráním a zanedbáváním. Východiska pro získání vhledu do této problematiky bylo nutno hledat v těch vědních disciplínách, které k objasnění podstaty a projevů týrání a zanedbávání dětí až dosud přispěly. Medicína (zejména traumatologie) objasňuje mechanismus tělesného týrání, psychiatricko- psychologický pohled téma nejenže rozšiřuje o týrání psychické a zanedbávání, ale poskytuje oporu k nemoralizujícímu vysvětlení, proč se tak týrající osoby chovají. Sociologický a etologický přístup přispívá k hlubšímu pochopení těch vlivů prostředí, které mohou vznik a trvání ohrožování dětí podněcovat. Hledisko sociální práce je uplatněno v uvedení do systému péče o ohrožené děti. Speciálněpedagogická část nahlíží situaci a výchovu ohrožených dětí především z etopedického hlediska a reflektuje specifické otázky ústavní výchovy. Tato část práce je navíc ilustrována reálnými příběhy týraných a zanedbávaných dětí z ústavní výchovy. Ve výzkumné části jsou zevrubně rozebrány podstatné okolnosti, které byly charakteristické pro děti ohrožené týráním a...
|
|
|
Vztahy a postoje adolescentů umístěných v diagnostickém ústavu k formálním autoritám
Bočková, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou postoje a vztahy adolescentů, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu, k autoritám. Teoretická část představuje pojmy autority, adolescence, postojů a charakterizuje diagnostické ústavy. Tyto pojmy jsou v práci popsány proto, že jsou klíčové pro výzkumné šetření popsané v empirické části a je tedy nezbytné vysvětlit, jak jsou v práci pojímány. Hlavním cílem empirické části práce je zmapovat vztahy dospívajících chlapců, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu na základě rozhodnutí soudu, k autoritám, se kterými se ve svém životě setkávají. Hlavní pozornost byla věnována autoritám formálním. Výzkum popisovaný v empirické části mapuje subjektivní pohled účastníků výzkumu na vlastní postoje k formálním autoritám. Byl uskutečněn v diagnostickém ústavu v Praze 2 a zúčastnilo se jej sedm účastníků ve věku 16-18 let. Výzkum byl designován jako kvalitativní a sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s každým z účastníků. Výsledky ukazují, že postoje adolescentů jsou poměrně stabilní. Když dojde ke změně postoje, jedná se často o důsledek vlivu vrstevníků. Dále výzkum ukazuje, že vztahy k učitelům jsou u cílové skupiny velmi problematické, naopak vztahy k odborným pracovníkům diagnostického ústavu jsou účastníky hodnoceny velmi pozitivně. Autoritativní osoba...
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Diplomová práce "Vzdělávání dětí z dětského domova" se zabývá možnostmi vzdělávání dětí z dětského domova. Teoretická část pojednává v první kapitole o náhradní výchovné péči, zmiňuji zařízení, která ji zahrnují (dětský domov, dětský domov se školou, diagnostický ústav a výchovný ústav). Další část teoretické části tvoří legislativa a vzdělávání dětí v dětském domově, tato kapitola obsahuje všechny možné faktory, které mohou vzdělávání ovlivňovat (biologická rodina, osobnost vychovatele, motivace ke školní práci, hodnoty dětí). Poslední část teorie se zabývá programy, které podporují děti z dětského domova v jejich vzdělávání a přípravě na budoucí povolání. Práce vychází z rozhovorů s dvaceti respondenty, jejichž analýza je základem praktické části diplomové práce. Výzkumnou metodou byl strukturovaný rozhovor, výsledky jsou zpracované kvalitativním způsobem. Zkoumanou skupinu tvoří deset žen a deset mužů. Cílem diplomové práce je analýza vzdělávacího procesu dětí žijících v dětském domově a míra jeho úspěšnosti. Šlo o to zjistit, jakého nejvyššího vzdělávání takoví jedinci dosahují, a jak se následně uplatňují na trhu práce. V neposlední řadě bylo jejím cílem zjistit i to, jak je ke studiu motivovalo jejich okolí a jakou hodnotu pro ně vzdělání mělo, respektive má v současné době. Klíčová slova:...
|
|
|
Perspektivní orientace dívek umístěných v diagnostickém ústavu
Ducháč, Jakub ; Sak, Petr (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
v českém jazyce V diplomové práci Perspektivní orientace dívek umístěných v diagnostickém ústavu se zabývám mládeží s poruchami chování. V první teoretické části jsem vymezil pojem adolescence. Následně jsem rozebral největší úskalí tohoto období a přiblížil spektrum rizikového a delikventního chování. Krátce jsem představil téma perspektivní orientace a nakonec popsal fungování diagnostického ústavu. V praktické části jsem začal popisem metody. První část výzkumu jsem prováděl jen na základě tištěných dokumentů. Druhou a hlavní část výzkumu jsem prováděl na základě samotných výpovědi klientek. Formou otevřené otázky jsem zjišťoval představy klientek o své budoucnosti. V první části výzkumu mě zajímalo především rodinné zázemí a jaký je socioekonomický status rodiny. Dále mě zajímal region, odkud dívky pocházejí. Nakonec mě zajímal fakt, jestli jeden z důvodů umístění té které dívky do ústavního zařízení je mimo jiné způsobeno i nákloností dívky k tvrdým drogám. Ve druhé části výzkumu jsem prováděl rozhovory s klientkami. Výsledky jsem následně statisticky analyzoval a vyhodnotil. Většinu oblastí mého zkoumání jsem porovnával s jinými, dostupnými studiemi a nacházel podobnosti, případně rozdíly. Kromě běžných představ o budoucnosti se u mých respondentek objevila dvě statisticky významná další...
|
|
|
Začleňování dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti
ROLFOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá začleňováním dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti. Cílem práce bylo především zjistit, jak jsou děti schopny do budoucna se znovu začlenit do společnosti. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, jako je rodina a dítě. Ve druhé kapitole se popisuje výchova v rodině. Ve třetí kapitole se popisují jiţ konkrétní poruchy chování dětí. Ve čtvrté kapitole je nastíněna struktura školských zařízení pro ochrannou a ústavní výchovu. Pátá kapitola se zabývá prostředím zařízení pro ústavní výchovu. Šestá kapitola pojednává o osobnostním vývoji dítěte v ústavní výchově. Sedmá kapitola je o znovuzačlenění dětí v ústavní výchově do společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.