|
|
Porovnání výchovy dětí s autismem podle strukturovaného učení a podle Son-Rise Programu
Fialková, Karolína ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Předložená bakalářská práce pojednává o dvou výchovných programech, se kterými mohou pracovat rodiče s dětmi s autismem. První část práce se věnuje stručné charakteristice poruchy autistického spektra. Uvedeny jsou různé podoby této poruchy s jejich popisem. Pokračuje text o biologickém původu autismu, jeho vztahu k mentální retardaci a ke spřízněným poruchám. Navazující blok vymezuje teoretické základy obou programů. Objasňuje jejich metody a principy s přihlédnutím k problémovému chování, komunikaci, sociální interakci a imaginaci. Zmíněny jsou i další přístupy využívané dotazovanými rodiči. Empirická část staví na rozhovorech s rodinami, které praktikují zkoumané programy. Výzkumným cílem je porovnat dané přístupy v klíčových aspektech. Záměrem výzkumných otázek bylo získání obrazu o tom, jakou roli zaujímá výchovný program ve vztahu rodičů a dětí, při společné interakci a komunikaci. Zájem byl i o podobu hry dítěte a o jeho interakci s cizími lidmi. Významným aspektem byl pohled rodičů na daný program i nelehkou situaci ohledně výchovy dítěte s autismem. Odhalené rozdíly ve výchově korelují s odlišnostmi teoretických základů, záměry i metodami daných programů.
|
|
|
Osobní prostor a sociální interakce v hromadné dopravě: případ meziměstského autobusu
Lexová, Aneta ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje hromadné dopravě jako prostoru, ve kterém se odehrávají každodenní sociální interakce. Tuto problematiku sleduje na konkrétním případu meziměstského autobusu. Na sociální interakce cestujících v autobuse je pohlíženo jako na dramaturgické jednání aktérů ve specifickém sociálním prostředí. Cílem práce je popis sociálních interakcí a vymezování osobního prostoru v meziměstském autobusu. Práce je teoreticky ukotvena především pomocí děl Ervinga Goffmana. Zjištění v empirické části práce vycházejí z kvalitativního výzkumu. Data byla sebrána metodou zúčastněného pozorování cestujících v konkrétním typu meziměstského autobusu. Mezi hlavní závěry práce patří zjištění, že interakce v meziměstském autobuse probíhají pouze ve výjimečných případech, nebo při nástupu do autobusu a to pouze ve formě zdvořilostní otázky na volné místo. Lidé si i v tak stísněném prostoru, jaký je dán uspořádáním sedadel v autobusu, snaží vymezit si co nejvíce svůj osobní prostor. Používají k tomu především své tělo (sednou si na sedadlo v uličce), nebo předměty typu oblečení a zavazadel, které si položí na sedadlo vedle sebe. Dále práce popisuje reakce cestujících na nedostatečný interakční prostor. Nejčastěji lidé reagovali občanskou nevšímavostí doprovázenou nějakým zapojením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Homeless Movement in Urban Area: Illustrated by the Example of Prague
Jakubec, Filip ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Následující text vypovídá o pohybu bezdomovců v městském prostředí a vychází z kvalitativního terénního výzkumu, který byl realizován, od začátku listopadu 2014 do začátku května 2015, na území hlavního města České republiky, Prahy. Výzkum citlivého tématu, jakým je bezdomovectví, si vyžaduje zvýšenou pozornost s ohledem na dodržování etických zásad výzkumu a zveřejňování dat v něm získaných. Proto se práce zaobírá primárně motivy pohybu bezdomovců, které převážně vycházejí z naplnění základních lidských potřeb a všeobecnou charakteristikou míst, kde se zdržují. Tyto reálie podávají představu o tom, proč se lidé bez domova pohybují v městském prostředí bez toho, aby bylo nutné uveřejňovat konkrétní mapy, kde se zdržují, což by mohlo následně ohrozit mé informátory.
|
|
|
Využití ergoterapie v dětském domově
Skulová, Jana ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Využití ergoterapie v dětském domově" se zabývá náhradní výchovnou péčí, z níž největší pozornost je věnována dětskému domovu. Teoretická část bakalářské práce nastiňuje specifika, typologii a problémy dětí umístěných do náhradní výchovné péče. Popisuje ergoterapii jako prostředek práce s dětmi umístěných do dětského domova. Vytyčuje cíle ergoterapie a její následné využití v prostředí náhradní výchovné péče. Dále popisuje, jak lze ergoterapii využít k rozvoji sociálních dovedností u dětí umístěných do zařízení dle zákona č. 109/2002 Sb. Praktická část bakalářské práce obsahuje návrh ergoterapeutického programu, který je zaměřen na rozvoj jak samotného jedince, tak i skupinu dětí umístěných do náhradní výchovné péče. Ergoterapeutický program je koncipován na rozvoj komunikace, kooperace a navazování sociálních vztahů mezi vrstevníky. Cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu ergoterapeutického programu, který by byl zaměřen na rozvoj sociálních dovedností, jako je komunikace, spolupráce a navazování sociálních vztahů u dětí umístěných do dětského domova. Klíčová slova: Náhradní výchovná péče, dětský domov, citová deprivace, komunikace, spolupráce, sociální interakce, ergoterapie, rozvoj sociálních dovedností, ergoterapeutický program
|
|
|
Fenomén tetování, tělo jako sociální a kulturní dokument
Švadlenová, Jana ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Machalický, Lukáš (oponent)
ŠVADLENOVÁ, Jana. Fenomén tetování, tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce PhDr. Jan Šmíd, Ph.D., 126 str. Diplomová práce "Fenomén tetování, tělo jako sociokulturní a výtvarný dokument" pojednává o tetování nejen jako o jedné z forem zdobení lidského těla, ale také jako o možném tématu ve výuce výtvarné výchovy. Autorka práce se pokusila zmapovat historii tohoto starodávného zdobení, zdůvodnit narůstající zájem o něj v současnosti a v neposlední řadě vymyslet vhodné způsoby, jak ho srozumitelnou formou představit žákům na základní škole. Diplomová práce obsahuje příklady možných důvodů a způsobů tetování, snaží se nalézt jeho souvislost s rituálem (tradičním i novodobým). Důležitou částí je pak hledání možností, jak toto téma zařadit do výuky výtvarné výchovy na základní škole a jak žákům přiblížit možné klady a zápory tohoto zdobení.
|
|
|
Graffiti a Street Art, jejich sociokulturní a umělecké kontexty
Fejtová, Klára ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
FEJTOVÁ, Klára. Graffiti a street art, jejich sociokulturní a umělecké kontexty. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce PhDr. Jan Šmíd, Ph.D., 232 str. (Přílohy: 3 plastické objekty) V diplomové práci jsem se pokusila zmapovat vznik a vývoj graffiti a street artu. Jejich možná východiska, zdroj inspirace a souvislost s uměním v průběhu historie i v současnosti. Zmínila jsem také jejich přesah a využití v reklamě, současném umění a designu. Stručně jsem se věnovala i sociokulturním vlivům a provázanosti s touto oblastí umění. Svou pozornost jsem v teoretické části zaměřila na nové trendy graffiti a street artu. V didaktické části jsem využila konkrétně ekologické trendy k vytvoření výtvarné řady. Skrze ni jsem propojila výtvarnou a environmentální výchovu a ověřila, že žáky v dané skupině zajímá zařazení tohoto tématu do výuky. Součástí výtvarné řady je výzkumná sonda, která zjistila názory a převážně potvrdila zájem žáku v dané skupině o toto téma.
|
|
|
Sociální kompetence učitele na základní škole
Dušánková, Jana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o sociálních kompetencích učitele na základní škole. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo prozkoumání oblasti sociálních kompetencí učitele v současné odborné literatuře a v platných kurikulárních dokumentech a analýza sociálních kompetencí učitele potřebných pro rozvíjení optimálních vztahů s žáky, se třídou jako sociální skupinou, s rodiči žáků a kolegy. Důraz byl kladen na deskripci využívání sociálních kompetencí učitele v pedagogické interakci, pedagogické komunikaci, při řízení třídy a při řešení konfliktů. Zvláštní pozornost byla věnována sebereflexi učitele, jejíž význam spočívá v tom, že je sociální kompetencí umožňující a ovlivňující rozvíjení ostatních sociálních kompetencí. Cílem empirické části této diplomové práce bylo zjistit, které ze 13 sledovaných sociálních kompetencí učitele základní školy jsou považovány žáky, jejich rodiči i samotnými učiteli za nejdůležitější v pedagogických interakcích a jak sami učitelé základních škol uplatňují a reflektují vybrané sociální kompetence v interakci s kolegy, žáky a rodiči žáků. Kombinací metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvýše ceněnými sociálními kompetencemi jsou otevřenost a upřímnost učitele, schopnost akceptace žáka, empatie a umění naslouchat. Srovnáním dat získaných...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu ptáků
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Mezipopulační variabilita zpěvu je mezi ptáky velmi rozšířený fenomén. Ukazuje se, že u řady druhů se liší zpěv příslušníků populací z různých zeměpisných oblastí. V případě dialektů dokonce mezi jednotlivými formami neexistují přechody, ale jasně vymezené hranice. Přestože většina studovaných případů se týká pěvců, lze různé varianty zpěvu najít také v ostatních řádech. Studie prokázaly, že jedinci obývající lesy zpívají kratší, jednodušší zpěvy o nižší frekvenci než jejich soukmenovci z otevřené krajiny. Změny v časových a frekvenčních charakteristikách lze nalézt také v populacích žijících v hlučném prostředí měst. Avšak odlišné zpěvy produkují i jedinci pocházející z populací, jejichž habitaty nevykazují žádné výrazné rozdíly. Pokud se tyto skupiny liší i geneticky, mohla by za odlišnými variantami zpěvu stát dědičnost, zvláště u druhů s vrozeným zpěvem. Nicméně nalezená genetická variabilita může být následkem, nikoli příčinou nenáhodného párování, ke kterému v některých případech mezipopulační variabilita vede. U druhů s alespoň částečně naučeným zpěvem je pravděpodobnější, že výslednou podobu signálu více ovlivní sociální interakce - zvláště pokud samice dávají přednost samcům zpívajícím lokální dialekt nebo pokud sdílení zpěvů se sousedy umožní efektivnější obranu vlastního teritoria. Tato literární...
|
|
|
Šikana jako jev současné školy
Svobodová, Adéla ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Pekárková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma šikany jako jevu současné školy. Jejím cílem je vysvětlení šikany jako jevu promítajícího se do sociálních vztahů. Úvodní část se zabývá definicí pojmu šikana, jsou zde uvedeny její typy, formy a stadia vývoje. Následuje charakteristika aktérů šikanování a hlavní důvody, které vedou agresora k tomuto chování. Závěr úvodní části je věnován možnostem rozpoznání, léčby a prevence šikanujícího chování. Dále tato práce řeší úzký vztah sociální interakce a formování osobnosti v souvislosti se šikanou a je zde vymezena třída z pohledu sociálních skupin. Závěrečná část je věnována vztahu mezi šikanováním a sociálním klimatem třídy. Klíčová slova Šikana, agresor, oběť, agrese, sociální interakce, sociální zrcadlo, sociální skupina, psychosociální klima.
|
|
|
Oděv a jeho role v životě jedince
Podzimková, Markéta ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Cirklová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "Oděv a jeho role v životě jedince" pojednává o roli a významu oděvu v postmoderní společnosti. Na oděv, jakožto na nedílnou součást každodenního života, je nahlíženo jako na důležitý prvek při tvorbě identity jedince. Oděv je součást znakového systému a jedním z prostředků neverbální komunikace mezi jedinci a lze ho považovat za jeden z nejdůležitějších nástrojů, kterými může jedinec svému okolí dát najevo svou identitu a jasně tím vymezit příslušnost k určité skupině. To, jak je k identitě jedince přistupováno v dnešní společnosti je vztaženo k teorii Z. Baumana - Tekutá modernita. Další důležitou rolí oděvu je jeho význam v rámci sociální interakce. Oděv je prostředek, jímž komunikujeme se světem, jehož prostřednictvím zjevujeme informace o sobě i o našich názorech na svět. Oděv je součástí znakového systému a jednímz prostředků neverbální komunikace mezi jedinci. Teoretický základ pro roli oděvu v rámci sociální interakce je čerpán z díla E. Goffmana - Všichni hrajeme divadlo. Poslední část práce je věnována analýze dat získaných prostřednictvím kvalitativního výzkumu provedeného s respondenty čerpajícími inspiraci pro svůj styl odívání v tradičních afrických společnostech v oblasti černé Afriky.
|
host ::
RSS.