|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
|
Komparace literárního a filmového vyprávění (Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol)
Kapitolová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tématem této bakalářské práce byla analýza literárního textu a jeho filmové adaptace a následné porovnání obou děl. Materiálem pro konkrétní komparace byla novela Ladislava Fukse Spalovač mrtvol a její stejnojmenný filmový přepis režírovaný Jurajem Herzem. Roz-bor Fuksovy knihy proběhl na základě monografie Seymoura Chatmana Příběh a diskurs, filmovou adaptaci jsme se pak pokoušeli rozčlenit na podobné roviny, jaké jsme vydělili u literárního textu, a ty jsme dále popisovali. V závěrečné kapitole jsme nastínili některé problémy, které se při adaptování literárního textu mohou vyskytnout, a nakonec jsme provedli srovnání obou děl. Na základě komparace literární a filmové podoby Spalovače mrtvol jsme dospěli k zá-věru, že Herzův snímek je jednou z nejzdařilejších českých adaptací a jedním z našich nejlépe hodnocených filmů vůbec.
|
|
|
Způsoby re-prezentace 50. let 20. století v současné české literatuře
Dobrý, Marek ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Anotace: Dobrý, Marek: Způsoby re-prezentace českých 50. let 20. století v současné české literatuře: diplomová práce. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a literární vědy, 2011. Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. Diplomová práce mapuje literární produkci, vydanou na českém knižním trhu mezi lety 2000 až 2010, která reflektuje 50. léta 20. století v Československu. Na základě analýzy dominantního diskursu reflexe tohoto období v tištěných médiích porovnává, jakým způsobem proniká diskurs do literární řeči a zdali se nějakým způsobem rozporují. Na základě širokého průřezu vydaných děl se autor v diplomové práci snaží obhájit, že zobrazování 50. let se děje skrze mýtus utvářený v protipólu proti budovatelskému mýtu. Z toho důvodu nazývá literární řeč reflexí 50. let re-mytologizační. Dalším cílem diplomové práce je nalézání neuralgických bodů tohoto mýtu a dešifrování jejich funkce, ať již ideologické či společenské. V rámci mapování děl reflektujících 50. léta autor věnuje pozornost i takovým textům, které se snaží narušovat detailně popisovanou re-mytologizační dominantní literární řeč. V souvislosti s velmi malým zastoupením podobných textů se také autor pokouší nalézt příčiny neexistence potřeby jiného náhledu na dějiny skrze literaturu. Klíčová slova:...
|
|
|
Communicative strategies of politicians in interaction.
Lokajová, Jana ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Abstrakt. Cílem této práce je ověřit na vzorku pěti rozhovorů s americkými politiky, zda typologie strategií vytvořená sociálními-psychology pro "neodpovídání"na příkladu britských politiků v žánru politického rozhovoru (Bull, Mayer 1993) by mohla být kvalitativně podložena ve většině případů konkrétními jazykovými prostředky. Odpovědi politiků jsou zkoumány metodou kritické analýzy diskurzu (CDA) také v souvislosti s makro-principy pozitivního nátlaku (coercion), legitimizace (legitimation) a delegitimizace (delegitimation), které jsou podle Chiltona (2004) platné pro politický diskurs, abychom zjistili, zda typologie Bulla a Mayerové (1993) může být propojena s těmito rysy politického diskursu a se strategiemi face-managementu (Brown Levinson 1987). Předpokládáme, že politici budou vylepšovat své pozitivní image a vynucovat si souhlas veřejnosti v prezentování programové části odpovědi (agenda shift, Clayman, Heritage 2002) a napadat v každé odpovědi otázku, která podle Bulla a Elliottové představuje hrozbu pro tvář politika (FTA), takže budeme kvantitativně ověřovat i tuto tezi. Jelikož u politiků Thatcherové a Kinnocka v předvolebních diskusích roku 1987 bylo rozeznáno třicet strategií, budeme taktéž porovnávat britské strategie se strategiemi amerického diskursu období 2004-2008, který je podle...
|
|
|
Kritický literární diskurs a jeho medializace na příkladu Vladimíra Novotného
Janáková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Kritický literární diskurs se formoval na našem území několik století. Jeho vývoj byl ovlivněn nejen změnami uměleckých směrů v literatuře, ale zároveň jej formovaly změny v politickém režimu, vývoj technologického prostředí a v posledních dvou desetiletích i vzrůstající tendence medializace. Typickým představitelem současného kritického literárního diskursu je Vladimír Novotný. Za pomoci analýzy jeho literárních kritik a srovnání jeho literárních kritik s pracemi jeho současníků by mělo být možné zmapovat současný kritický literární diskurs a nastínit jeho možný budoucí vývoj. Kromě osobnosti Vladimíra Novotného se tato práce zaměřuje i na další dva současné a známé literární kritiky, Josefa Chuchmu, jenž vede posledních osmnáct let kulturní rubriku Kavárna, a Martina C. Putnu, který je především literárním vědcem a kromě literatury se věnuje filozofii a religionistice. Cílem této práce je srovnáním literárních kritik Josefa Chuchmy a Martina C. Putny pomoci objasnit sílící medializační tendence, a především jejich dopad na kritický literární diskurs. V závěru práce, v sekci přílohy, je poměrně rozsáhlý rozhovor s Vladimírem Novotným, ze kterého je patrné, že i sami kritici si uvědomují medializační tendence v kritickém literárním diskursu. Sice je neumí přesně pojmenovat, ale dokážou je popsat.
|
|
|
Rozhovory žáků v procesu tvorby ve výtvarné výchově
Nováková, Denisa ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ROZHOVORY ŽÁKŮ V PROCESU TVORBY VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ Pupil's conversations during creative processes in art education DENISA NOVÁKOVÁ Bakalářská práce má charakter kvalitativní průzkumné sondy a zabývá se tématem komunikace v rámci vyučování výtvarné výchovy, se zaměřením na rozhovory mezi žáky. Cílem průzkumné sondy je zmapování obsahů a forem rozhovorů žáků z druhého stupně základní školy a využití těchto obsahů a forem, jako učiva ve výtvarné výchově. Prostředkem zkoumání je pozorování a neformální rozhovor. Práce ukazuje, že rozhovor mezi žáky ve VV může být pojímán jako téma se specifickými vzdělávacími možnostmi. Je to téma, které v sobě přirozeně propojuje rovinu obecně kulturní s osobní rovinou žáka. Ve výtvarné části práce se autorka zabývá různými možnostmi výtvarného vyjádření pojmu rozhovor (fotografie, komix, flipbook).
|
|
|
Pojem "diskurz" ve Foucaultově díle
Vácha, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Pojem 'diskurs' ve Foucaultově díle" je vypracování základních otázek spojených s Foucaultovou teorií diskursu. Táže se, zda projekt není sebe- vyvracející a jaké jsou hlavní cíle projektu. Analýza textu R.Rortyho "Foucault and epistemology" uvádí tázání po vztahu mezi klasickou epistemologickou tradicí a Foucaultovou archeologií. Pro vypracování této otázky práce analyzuje Foucaultův text nazvaný "Řád diskurzu", a především Foucaultovu Archeologii vědění. Závěrem je, že Foucaultova teorie ve svých základech umožňuje užívat pojmu "diskurs" v natolik širokém smyslu, že Foucault může pojmu využít pro založení úzkého propojení epistemologie a politické filosofie.
|
|
|
Vývoj obrazu tlumočníka ve vybraných světových a českých médiích
Salajková, Linda ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem tlumočníka a tlumočení vytvářeným českými tištěnými periodiky v období let 1990 až 2012. Cílem práce je zjistit, jak tlumočníci v médiích prezentují sami sebe, jak je prezentují novináři a nakolik tento obraz akceptuje veřejnost. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zaměřuje na metody mediální a diskursivní analýzy, na charakteristiku oblastí tlumočení, vzdělávání tlumočníků a na jejich profesní organizace v České republice. Empirická část prostřednictvím analýzy více než osmi set článků o tlumočení hledá mediální diskurs o tlumočení vytvářený českým tiskem během sledovaného období. Analýza ukázala, že diskurs se s postupem času měnil a že tlumočníci sami sebe vidí jinak, než je popisují novináři. Empirická část obsahuje i výsledky ankety reprezentující veřejné mínění. Z ankety vyplynulo, že veřejné mínění je odlišné od mediálního diskursu.
|
|
|
Argumentace v medializaci komentátorských pořadů a teorie řečových aktů Johna Searla
Vozková, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní televize se podílí na veřejném a politickém životě naší společnosti, domníváme se, že je nutné studovat argumentační kompetence moderátorů a především jejich roli při stimulaci veřejného mínění. Předmětem naší analýzy byla mluvená publicistika jako svébytná forma medializovaného diskursu. Zabývali jsme se moderátorskou rolí, socioprofesními aspekty tohoto povolání, s důrazem na studium verbálních projevů a konkrétních řečových aktů, které jsou užívány v moderátorském diskursu. Cílem studia komunikačních strategií moderátora veřejnoprávní televize bylo zaměřit se na jazykové schopnosti, kompetence a vybavenost moderátorů z hlediska hájení veřejného zájmu - vycházíme ze zákona o České televizi a Kodexu ČT. Zaměřili jsme se na konkrétní techniky a strategie moderátorského diskursu. Zkoumali jsme, jak moderátor dociluje navození jistoty, spolupráce a srozumitelnosti v komunikaci, stejně tak, jakým způsobem dociluje minimalizace manipulativní, či persvazivní komunikace. Moderátor by měl především zabraňovat jakýmkoli projevům manipulativní a persvazivní rétoriky, kterou by měl být schopen rozpoznat. K tomu mu slouží celý systém jazyka a všechny typy řečových aktů.
|
|
|
Vývoj odborného a veřejněpolitického diskursu ve vybraných dokumentech protidrogové politiky ČR
Chmelová, Eliška ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Práce se zabývá vývojem určitých částí diskursu mezi tvůrci veřejněpolitických a odborných dokumentů protidrogové politiky mezi lety 1993 a 2010. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Jaký panuje diskurs mezi tvůrci těchto dokumentů? V práci se snažím zjistit, jestli se tento diskurs v průběhu let měnil a jak. Analyzuji vybrané dokumenty, které jsou klíčové pro tvorbu protidrogové politiky. Ta od svých počátků do současnosti prodělala určitý vývoj. Práce zkoumá, jak se vyvíjelo pojmenování problému, pojmenování samotných uživatelů a přístupy k navrhovanému řešení. Obsahová analýza, která je zaměřená na skryté významy v použitém jazyce, odkrývá postoje a pohledy tvůrců na drogovou problematiku. Práce popisuje vývoj protidrogové politiky v České republice v daném období a v tomto kontextu pojmenovává hodnotové směřování klíčových dokumentů protidrogové politiky. Jako teoretický rámec jsem pro svou práci zvolila teorii diskursu, která předpokládá, že způsob, jakým se autoři textů vyjadřují o drogové problematice, má vliv na situaci samotných uživatelů.
|
host ::
RSS.