|
|
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
|
|
|
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
|
|
|
The spirit in Hegel's Phenomenology of Spirit: Antigone and Rameau's nephew in dialectical conflict
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl vyložit Hegelovo pojetí ducha na základě interpretace Sofoklovy Antigony a Diderotova Rameauova synovce. V klíčových pasážích Hegelova pojednání o duchu je právě těmto dvěma literárním dílům věnována značná pozornost, neboť pro Hegela představují na straně jedné substanciální podobu duchovního bytí v případě Antigony a subjektivního duchovního bytí v případě Rameauova synovce na straně druhé. Duch je v diplomové práci koncipován jako fenomén, který sice dospěl v Rameauově postavě k uskutečnění požadavku na přeměnu substance v subjekt. Avšak stejně tak jako nemůže být duch jen substancí, ukazuje se na Rameauovi, že nemůže být ani jen subjektem: naopak musí být udrženy oba pohyby ducha - tedy pohyb stravující, který popírá vše dané, i pohyb směrem ke sjednocování rozdílného či dokonce protikladného. Žádný pokus o integraci však nemůže vycházet z nevědomé substance, ale nakonec je to právě subjekt, tedy duchem prostoupené a svobodné vědomí, kterému náleží úkol přijmout cizost či protikladnost, a tím přiznat práva i substanciálnímu rozměru skutečnosti, který vůči subjektivnímu vědomí vystupuje vždy jako cosi cizího. V tomto ohledu práce ukazuje, že postava raba, u které na úrovni sebevědomí celý Bildungsprojekt explicitně započal, je postavou, která musí být překonána co...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
17. a 18. století připravuje půdu pro moderní chápání dítěte jako svébytné lidské bytosti hodné nejvyšší ochrany a péče. K tomuto novověkému "obratu k dítěti" významně přispělo dílo filosofů Jana Amose Komenského, Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor si na pozadí myšlenkových názorů jednotlivých myslitelů všímá, v čem pro každého z nich spočívá jedinečnost a nenahraditelnost dětského věku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Smysl Americké revoluce v historickém díle Johna Quincyho Adamse
MACH, Tomáš
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl vystihnout smysl Americké revoluce v díle Johna Quincyho Adamse. Předmětem zájmu jsou Adamsovy tištěné proslovy k příležitosti oslav dne americké nezávislosti a proslov vydaný k jubileu ratifikace americké ústavy. Druhým primárním zdrojem je esej německého konzervativce Friedricha Gentze, kterou Adams přeložil do angličtiny. Cílem práce je analýza a interpretace těchto pramenů a jejich porovnání. Práce se také zabývá rolí providencialismu v dobové interpretaci dějinných událostí přímými účastníky revoluce v Americe, k čemuž využívá bohatou zásobu pramenných a literárních zdrojů.
|
host ::
RSS.