|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Procházka, Martin ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
bakalá ské práce Sv t postav Jáchyma Topola V této bakalá ské práci jsem se zam il na t i reprezentativní díla spisovatele Jáchyma Topola, o kterých si myslím, e práv ona vystihují Topolovu tvorbu nejlépe. Tato díla jsem analyzoval, p i em jsem kladl d raz na výstavbu fik ního sv ta a postav, dále na stylistickou stránku a styl vypráv ní. Ka dému analyzovanému dílu nále í rozsah jedné kapitoly. V záv re né, tvrté kapitole jsem na základ zanalyzovaných text provedl jejich komparaci a sna il jsem se uvést jejich podobnosti a odli nosti. Metodologicky jsem vycházel z naratologické práce S. Chatmana a z typologií postav a zp sob jejich charakterizace, výstavby a funkce, tedy s metodami, s nimi jsem se seznámil v rámci úvodu do literární teorie a v interpreta ních seminá ích.
|
|
|
Ibsen v režijním pojetí Jana Mikuláška
Černá, Johana ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Náplní této bakalářské práce je podrobná analýza dvou inscenací Ibsenových dramat - Hedy Gablerové (Národní divadlo moravskoslezské, 2008) a Divoké kachny (Divadlo Petra Bezruče, 2009), které nastudoval jeden z nejvýraznějších současných českých režisérů, Jan Mikulášek. Autorka se převážně na základě vlastních diváckých zkušeností snaží u obou sledovaných inscenací charakterizovat práci s jednotlivými divadelními složkami, postihnout režijní interpretaci hry a zdůraznit typické znaky Mikuláškova režijního rukopisu. V závěru práce potom usiluje o srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
|
|
| |
|
| |
|
|
Typy postav v japonském vypravěčském umění rakugo
Roubíčková, Iveta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je srovnání typů postav ve vypravěčském umění rakugo. Klasické rakugo představuje zájmy a zábavu měšťanů v období Edo (1600-1867), kdy se původně panstvo bavící vypravěči stali sami centrem pozornosti na veřejných prostranstvích a svérázně popisovali obraz středověké, resp. předmoderní společnosti. Současné rakugo přenáší spontánně tuto tradici do současnosti s očekáváním dalšího vývoje. Také společenské jevy mají vliv na podobu postav rakuga a je zajímavé jejich prostřednictvím sledovat rozdílnou podobu života ve společnosti tehdy a nyní. Pro srovnání klasických a současných postav jsem použila metodu analýzy promluv a jejich následnou typologizaci podle projevených vlastností.
|
|
|
Rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu
Girardová de Villars, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu pomocí teorie fikčních světů. Rozebírá vliv fikčních světů a jejich hrdinů na divákovu interpretaci a vnímání fikce. Zdůrazňuje rozdílný dopad fikce na skutečnost podle toho, zda příjemce fikční dílo hodnotí podle vztahu ke skutečnosti anebo si naopak uvědomuje, že film nereferuje k aktuálnímu světu. Práce přibližuje hlavní pojmy a problémy teorie fikčních světů a aplikuje je na příklady konkrétních filmů, aby ukázala důležitost rozlišování hranice mezi fikcí a skutečností.
|
|
|
Dům - místo lidské množiny
Adamcová, Veronika ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá rozborem literárních děl, jejichž centrálním dějištěm je prostor domu, a to sice domu nájemního. Jedná se o velice specifický a členitý prostor, kde dochází k setkávání a střetávání velkého počtu nájemníků. Tento fakt v sobě nese velký potenciál k vytváření dílčích zápletek. Konkrétně se jedná o prózy Týden v tichém domě a Figurky z Povídek malostranských Jana Nerudy, Dům na předměstí Karla Poláčka a Jaro v domě Jaroslava Havlíčka. Sledujeme, jaké funkce prostor zastává v jednotlivých dílech, jak je prostor zobrazován a jak se v jednotlivých prózách podílí na vytváření zápletek a charakterizování postav.
|
|
|
John Steinbeck's treatment of loneliness - a biographical and fictional experience - an analysis of loneliness in Tortilla Flat, Cannery Row and Of Mice and Men
Purkrábková, Petra ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Farrell, Mark Robert (oponent)
Cílem této práce je vyzdvihnout autora knihy zdůraznit dopad autorova života na jeho tvorbu. Práce se zaměřuje na téma osamocení. Toto téma je zkoumáno ze dvou pohledů. Nejdříve jako popis Steinbeckova vlastního prožitku osamocení. Poté jako odraz tohoto prožitku v těchto vybraných dílech - O Myších a lidech, Na plechárně a Pláň Tortilla. Všude tam, kde je možné je rozvedena spojitost mezi autorovým vlastním prožitkem utrpením jeho postav. Tato práce je rozdělena na pět částí. První částí je vyjasnění pojmu. Které je stěžejním tématem této práce. Zde jsou též upřesněny termíny dále používané v této práci. Druhá část je rozborem Steinbeckova prožitku osamocení obsaženého v jeho korespondenci. Tyto dvě části tvoří teoretický základ prožitku osamocení a intimního vztahu Johna Steinbecka k tomuto jevu. Následující tři části této práce jsou rozbory tří vybraných novel. Práce se zaměřuje na každou vhodnou postavu a její vyjádření osamocení. Podrobnou analýzou jednotlivých postav je vystižena mnohotvárnost osamocení. Spojitost mezi autorovým prožitkem a fiktivními postavami je podložena vhodnými dostupnými zdroji. Celkovým výsledkem je souhrná analýza autorova vlastního prožitku osamocení a jeho zvárnění v díle.
|
|
|
Kresba jako kritérium školní zralosti
Mládková, Šárka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Práce se věnuje tématu kresby postavy, coby jednoho z dílčích úkolů Jiráskova orientačního testu školní zralosti. Na základě výzkumu, který byl prováděn v mateřské škole s dětmi těsně před nástupem do první třídy základní školy, se snažím o rozšíření Jiráskova pohledu na kresbu školně zralých dětí. Dětem byl v rámci výzkumu zadáván úkol - nakreslit pána, o kterém jsem následně s každým dítětem vedla rozhovor, zaměřený zejména na pojem pán. Kresby i rozhovory jsem následně analyzovala. Takto koncipovaný výzkum mi pomohl upřesnit a rozšířit pohled na hodnocení kreseb předškolních dětí, zejména co se týká hodnocení syntetického způsobu kreslení a zohlednění všech prvků kresby, tedy nejen samotné postavy. Zároveň se tento výzkum zabýval vztahem mezi kresbou a řečí, jednak celkově, jednak také v rámci společného jmenovatele - pojmu pán. Porovnávala jsem výsledky hodnocení obou médií a zjistila jsem, že mezi nimi existuje určitá korelace. Odhalila jsem, že verbální vyjádření dítěte může velmi dobře korespondovat s jeho vyjádřením kresebným, ale také může fungovat jako určitý doplňující faktor, zejména pokud dítě nedokáže v kresbě vyjádřit svou opravdovou úroveň. Potvrdilo se tedy, že kresba sama o sobě by neměla být považována za dostačující nástroj pro zjišťování školní zralosti a vždy by měla být...
|
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
host ::
RSS.