|
Vývoj finského národního školství od počátku po současnost aneb "Suomi opettaa"
Jarošová, Petra ; Vondrys, Alice (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
RESUMÉ Před deseti lety Finsko začalo dosahovat "zázračných" výsledků v mezinárodním srovnání PISA. Do Finska od té doby pravidelně přijíždějí experti na vzdělávání, aby zjistili, co stojí za mimořádným úspěchem, který vzbudil pozornost a rozproudil debaty v celé Evropě; stejný cíl má i tato práce. Abychom porozuměli současné situaci, je třeba se seznámit s vlivem nejrůznějších historických faktorů. Tato práce proto nejdříve představuje vývoj finského národního vzdělávání od středověku po současnost. Finsko bývalo chudou, zemědělskou zemí, která se ovšem rychle vyvinula v postindustriální spotřební a vzdělanostní společnost. A právě finské školství je v tomto procesu považováno za hlavního činitele. Je možné říci, že historie finského národního vzdělávání je příběhem odstraňování nerovností. Tento dlouhý proces má kořeny v eliminaci starého paralelního systému základního vzdělávání a budování "nové jednotné školy", která je založena na myšlence, že vzdělání patří mezi základní práva všech dětí a mladých lidí. Hlavním cílem finské vzdělávací politiky je nabídnout všem občanům rovné příležitosti k získání vzdělání bez ohledu na věk, místo bydliště, finanční situaci, pohlaví nebo mateřský jazyk. Vzdělání je považováno za jedno ze základních práv všech občanů. Jednotná základní škola (Peruskoulu), která...
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
Obraz smrti Jana Masaryka v českých médiích v letech 1948, 1968/69, 2004
Bobková, Klára ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Cílem mé práce není vznést soud, zda byl Jan Masaryk zavražděn či zda spáchal sebevraždu, ale analyzovat způsob, jakým se o Masarykově smrti psalo v konkrétních novinách v konkrétních letech, respektive, jaký prostor tématu jednotlivé deníky věnovaly a k jakému informativnímu posunu došlo v jednotlivých obdobích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Německé vyrovnávání se s komunistickou minulostí na příkladě koncepce tzv. Gauckova úřadu
Vávrová, Terezie ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Anotace: Diplomová práce Německé vyrovnávání se s komunistickou minulostí na příkladě koncepce tzv. Gauckova úřadu se zabývá zpracováváním komunistické minulosti ve sjednoceném Německu prostřednictvím činnosti tzv. Gauckova úřadu neboli Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Státní bezpečnosti NDR. Otázka zpracování minulosti bývá v německém prostoru orientována primárně na nacistickou éru. V souvislosti s komunistickou minulostí v Německu vznikl v roce 1992 Gauckův úřad - instituce spravující archiv Stasi. Úřad tak představuje výsledek odmítavého postoje vůči tlusté čáře za minulostí a nabízí koncept, jak s komunistickou zkušeností pracovat. Vyrovnávání se s totalitní minulostí je kontinuálním procesem a podle koncepce úřadu nás s minulostí vyrovná výběrové zveřejňování písemností, které produkovaly represivní státní složky. Výjimečnost instituce spočívá ve funkci vzoru pro ostatní středoevropské země, které s malým zpožděním hledají podobu vlastních institucí. V národních debatách v Polsku, na Slovensku či v České republice, je akcentován Gauckův úřad jako funkční model instituce zprostředkující diskusi o minulosti. Práce se zaměřuje na analýzu historických předpokladů pro vznik Gauckova úřadu, mapuje politické debaty ovlivňující výslednou podobu úřadu, věnuje se roli této instituce ve společenské...
|
|
Postavení regionů v evropském integračním procesu
Štoková, Daniela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Postavení regionů v evropském integračním procesu postupem času nabývalo stále více na významu. Emancipační procesy vyvolané v průběhu 70. a 80. let 20. století postupující decentralizací a regionalizací na jedné straně a vlnou nového regionalismu na straně druhé postupně vyústily v debatu o Evropě regionů. Ačkoliv je patrné, že tento koncept již dnes nemá širokou podporu, regionální úroveň dokázala svých šancí využít a zajistit si v rámci integračního procesu kvalitnější pozici -- ne pouze jako předmět a nástroj politik EU, ale i jako další aktér v rozhodovacích procesech. Cílem této práce bylo analyzovat postavení regionů v evropském integračním procesu, včetně zasazení celé problematiky do širšího teoretického rámce (regionalismus, multi-level governance, paradiplomacie). Za tímto účelem práce zodpověděla několik výzkumných otázek -- "Co bylo příčinou vzniku debaty o Evropě regionů a jaké byly její bezprostřední výstupy?" "Jaké struktury mohou regiony využívat pro přístup na evropskou rovinu a co ovlivňuje jejich efektivitu?" a "Do jaké míry tyto struktury využívají kraje ČR?" Pro zodpovězení výzkumných otázek práce metodologicky využila analýzu dostupných pramenů a literatury, historickou analýzu a dotazníkový průzkum.
|
|
Tubingenská antiteze
Šamšula, Jiří ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o pokusu v současné německé evangelické theologii interpretovat spásný význam smrti Ježíše Krista pomocí kategorie expiace, resp. expiační oběti poexilní starozákonní theologie Kněžského spisu, s níž přišli bibličtí a systematičtí theologové spojení s theologickou fakultou v Tübingen a která reaguje na kritiku kultických představ v christologii 20. století (proto "tübingenská antiteze"). V první kapitole reflektuji nejnovější debatu o Kristově kříži v Německu, v níž jsou tradiční pojmy jako oběť, smíření a expiace (něm. Sühne) ostře kritizovány. V druhé kapitole reflektuji současnou debatu o Kristově kříži v Čechách, která se rozpoutala nad knihou Jakuba Trojana, přičemž zjišťuji, že někteří jeho oponenti užili právě Tübingenské antiteze. Ve třetí kapitole reflektuji, v jakých systematicko- theologických souřadnicích se o výkladu spásného významu Ježíšovy smrti tradičně hovoří a v té souvislosti přestavuji tři soteriologické dějinné modely Gustafa Auléna (latinský, klasický, liberální). Ve čtvrté, terminologické kapitole rozlišuji tradiční pojem expiace od tradičního pojmu smíření. V páté kapitole rekapituluji kritiku kultických představ ve 20. století, v kapitole šesté analyzuji pojem expiace z hlediska Starého a Nového zákona. V kapitole šesté, ústřední, nakonec představuji a...
|
|
Oživení nebo rozkol? Porbuzení na Maninách v 80. letech 20. století v perspektivě vztahu mezi
Labaj, Radek ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. První z nich je úvodem do problematiky - představení pentekostálního hnutí v celosvětovém měřítku, se zaměřením na jeho počátky i pozdější vývoj. Zřetel je tedy kladen jednak na historické kořeny hnutí a následný růst tak i na jeho specifickou teologii ve svém vývoji. Hned v úvodu je také formulována základní otázka této práce - jaký je vztah (dynamika vztahu) pentekostálního hnutí a zavedených, tradičních (mateřských) církví, v jejichž středu se hnutí objevilo a snažilo se najít živnou půdu pro svůj růst mající vést k transformaci církevního prostředí. Jako konkrétní příklad je v druhé části práce analyzována situace holešovického sboru ČCE "Na Maninách", který se v osmdesátých letech minulého století, za vedení Dana Drápala stal centrem charismatického hnutí v naší zemi. Časovým rámcem druhé části práce je období od nastoupení vikáře Drápala do Holešovic v 1977 roce až po odchod tohoto sboru z ČCE v roce 1990. Zachycen je tedy růst a proměna sboru, recepce charismatických důrazů; dění, které je někdy označováno jako "probuzení na Maninách". Dále také reakce mateřské denominace: napětí, které změny sebou nesly, vedly koncem osmdesátých let k rozsáhlým rozhovorům a hledání schůdného řešení; vše pak vyústilo v odchodu "Manin" z ČCE. Takto je pojednána...
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
Využití opční metodologie při oceňování ručení
Hruboň, Lukaš ; Valach, Josef (vedoucí práce) ; Scholleová, Hana (oponent) ; Zmeškal, Zdeněk (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ručením se zvláštním důrazem na opční přístup k jeho ocenění. Existující domácí ani zahraniční prameny nenabízí komplexní pojednání o problematice oceňování ručení s dostatečnou diskusí úlohy ručitele. Minimum zdrojů se také věnuje aplikaci opční metody oceňování ručení na neobchodované společnosti (a jejich struktury) typické pro Českou republiku, což se mohlo mimo jiné negativně odrazit také v marginální zkušenosti s jejím praktickým využitím mezi domovskými znaleckými ústavy. V návaznosti na identifikované nedořešené okruhy současného poznání tato práce především (i) poskytuje ucelené teoretické základy pro ocenění ručení, (ii) nabízí navržený postup opčního ocenění ručení a (iii) demonstruje na případové studii holdingu HAMÉ aplikaci navrženého postupu včetně zhodnocení jeho silných a slabých stránek. Na základě analýzy a syntézy domácích i zahraničních pramenů, dotazníkového šetření mezi českými znaleckými ústavy, respektive výpočetní aplikace na skutečném historickém případu holdingu HAMÉ konstatuji následující hlavní zjištění: (i) opční metoda je z teoretického hlediska vhodným nástrojem analýzy hodnoty ručení a (ii) vyvinutý doporučený postup lze aplikovat v praxi České republiky. I přes tato prvotní pozitivní zjištění je dále nutno podrobit opční metodu oceňování ručení i navržený postup dalšímu testování, srovnávání s výsledky konkurenčních metod a zdokonalování prostřednictvím většího počtu praktických aplikací.
|
|
Zobrazení ženy v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století
Langová, Jana ; Urban Otto, (oponent) ; Wittlich, Petr (vedoucí práce)
V této diplomové práci se pokouším na vybraném obrazovém materiálu českého výtvarného umění přelomu 19. a 20. století vysledovat základní témata, motivy a náměty, ve kterých se vyskytuje zobrazení ženské figury. Jednotlivá ikonografická témata a motivy se snažím doplnit nastíněním společensko-historické situace a širšího kontextu uvedené doby, ve které zmíněná výtvarná díla jako nositelé těchto témat a motivů vznikala.
|
host ::
