Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 520 záznamů.  začátekpředchozí511 - 520  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Radostná svatost - spiritualita S. M. Braita v jeho životě a díle
Diviš, Patrick ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Bibliografická citace: Radostná svatost [rukopis] : Spiritualita S. M. Braita v jeho životě a díle : diplomová práce / Patrick Diviš ; vedoucí práce: Karel Sládek. -- Brno 2010. -- 85 s. Radostná svatost - Spiritualita S. M. Braita v jeho životě a díle Magisterská práce si klade za cíl prozkoumat hlavní rysy spirituality Silvestra Maria Braita, který ve své době sehrál jednu z klíčových rolí v utváření křesťanského života v tehdejším Československu. Především chce Braitovu spiritualitu prozkoumat ve dvou rovinách: v rovině jeho osobní zkušenosti a to i zkušenosti z komunistického vězení, a také v rovině jeho tvorby v duchovní revue Na hlubinu. Úkolem práce bude Braitovu spiritualitu kategorizovat a porovnat jeho teoretickou tvorbu s prožívaným duchovním životem, včetně jeho proměn. Klíčová slova Braito, Na hlubinu, spiritualita, mystika, modlitba Počet znaků (včetně mezer): 180 245

Československo-íránské vztahy v letech 1918-1938. Politika, hospodářství, kultura, vystěhovalectví a krajanské kolonie
Jůnová Macková, Adéla ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Láník, Jaroslav (oponent)
Práce se komplexně zabývá československo-íránskými vztahy v meziválečném období. Zkoumá jejich politický, kulturní a především hospodářský rozměr. Osu pojednání tvoří podnikatelské aktivity československých firem, které se dokázaly prosadit na íránském trhu. Hospodářské vztahy odvíjející se primárně na bázi zahraničního obchodu jsou zkoumány v kontextu politických jednání a problematiky vystěhovalectví. Jako případová studie je zahrnuta sonda objasňující pronikání československých exportních firem do Íránu a působení akciové společnosti Société Iranienne Skoda, která realizovala zakázky továrních celků a budování dopravní infrastruktury. Pilířem vzájemných vztahů se ve třicátých letech stal vývoz zbraní a munice největších československých zbrojovek (Škodovy závody, ČKD a Zbrojovka Brno), který představoval více jak polovinu hodnoty celkového československého vývozu do Íránu.

Lázně Brno-Zábrdovice, obnova a dostavba
Jedrzejková, Ivana ; Keith, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší obnovu a dostavbu funkcionalistického objektu Zimních lázní Brno-Zábrdovice. Hlavním cílem práce bylo navržení nového funkčního využití stávajícího objektu s ohledem na původní funkci, doplnění o přístavbu s výhledem na zvýšení atraktivity objektu a nabízených služeb. Bakalářská práce zahrnuje pouze rekonstrukci objektu Zimních lázní, plánované je však i rozšíření o nový objekt kryté bazénové haly, který bude dispozičně navazovat na stávající objekt. Lázně spolu s dostavbou bazénové haly budou tvořit rozsáhlý sportovní komplex. V prostorách po rekonstrukci budou mít zákazníci možnost využít služeb wellness centra, fitness centra s posilovnou, sálů pro taneční a jiné fitness sportovní disciplíny, restaurace, kosmetického studia s rozšířenými službami v oblasti neinvazivní liposukce a také budou mít možnost vyzvedávání internetových zásilek. Pro snadnější propojení všech podlaží sportovního a wellness centra je navržena dostavba se schodišťovým prostorem a výtahem. Objekt Zimních lázní a dostavba kryté bazénové haly bude propojen centrální vstupní halou s pokladnami a recepcí, která bude sloužit také jako vstup do areálu letního koupaliště.

Vývoj firmy Čedok v meziválečném období
Hais, Josef ; Štemberk, Jan (oponent) ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce)
Diplomovou práci v oblasti cestovního ruchu jsem se rozhodl zpracovat, protože mě osobně cestování zajímá a zajímá mě rovněž cestování v minulosti. Cestovnímu ruchu a zvláště cestovním kancelářím nebyl v české historiografii věnován dosud velký prostor. Proto jsem se také rozhodl, že se pokusím jako moji diplomovou práci zpracovat vývoj firmy Čedok v meziválečném období. Čedok zastával v meziválečném období důležitou roli v oblasti cestovního ruchu. Je zajímavé, že Čedok byl v Československu doslova synonymem cestovní kanceláře a udržel si významnou pozici na trhu s turistickým ruchem až do dnešních dnů. Při častém krachu různých cestovních kanceláří je dnes Čedok vnímán jako určitý symbol kvality a jistoty. Cestovní ruch a cestovní kanceláře se začínají vyvíjet již v 19. a na počátku 20. století.! Negativně jejich vývoj ovlivnila 1. světová válka. Období mezi světovými válkami má pro vývoj cestovního ruchu a cestovních kanceláří stěžejní význam. Začínají se formovat národní cestovní kanceláře. Čedok patřil mezi první cestovní kanceláře, které se začaly utvářet po I. světové válce.

Admirál Lord Nelson
Bandasová, Monika ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
1. ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila životopis admirála Nelsona, jeho činy, názory a myšlenky, které dokládám citací z jeho korespondence. Mým cílem je dokázat, že tato osobnost si zasluhuje mnohem větší pozornost než jaké se jí v České republice dostává. Mnohem většímu zájmu se u nás těší Napoleon, patrně také z důvodu, že některé z jeho bitev byly vybojovány na našem území nebo v jeho blízkosti a zapsal se tak do českého povědomí. Nadto se domnívám, že je to způsobeno také tím, že Češi jako suchozemský národ nemají takové pochopení pro význam námořních operací a nedovedou tedy ocenit Nelsonovy úspěchy na moři tolika jako Napoleonovy na souši. Většině Čechů je známo, že Napoleon bojoval u Slavkova na Moravě, ale téměř nikdo už neví, že během cesty z Neapole do Anglie admirál Nelson spolu se svou milenkou lady Hamiltonovou a jejím chotěm jel přes Brno a navštívil Prahu, kde obdivoval kostel Sv. Mikuláše a zapsal se do návštěvní knihy Strahovského kláštera spolu s lady Hamiltonovou, která byla vůbec první ženou, která do kláštera vstoupila. Chtěla bych vykreslit jakýsi Nelsonův portrét a především připomenout, jak významnou úlohu admirál Nelson sehrál v historii Anglie, a to zejména svým vítězstvím u Trafalgaru, které zcela odvrátilo hrozbu francouzské invaze a zajistilo Velké Británii až...

Úloha sestry při invazivních technikách při léčbě chronické bolesti
VOJTOVÁ, Marie
Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na výzkum a hodnocení úlohy sestry při invazivních metodách léčby chronické bolesti a na výzkum spokojenosti a očekávání pacientů s přístupem sester při invazivních metodách léčby chronické bolesti. Základem pro zpracování diplomové práce je kvalitativně-kvantitativní výzkum prováděný na odděleních léčby bolesti ve čtyřech nemocnicích a to ve FN Motol, FN Brno, Nemocnice České Bubdějovice a.s., FN Plzeň ? Alej Svobody. Kvalitativní výzkum je orientován na sestry pracujcí na oddělení léčby bolesti použitím metody dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru. V rámci kvalitativního šetření jsme hledali odpověď na výzkumnou otázku: Jaká je úloha sestry při invazivních technikách při léčbě chronické bolesti? Z výsledků rozhovorů a jejich analýz bylo zjištěno, že sestry mají v rámci invazivního výkonu široké pole působení a jejich role se v jednotlivých fázích celého výkonu mění. Ve všech fázích invazivního výkonu má zásadní roli komunikace mezi sestrou a pacientem. Ve fázi před invazivním výkonem a po něm dominuje, vyjma role ošetřovatelské, role edukační. Kvantitativní výzkum pomocí dotazníku byl určen pacientům na odděleních léčby bolesti. Pomocí kvantitativníého šetření byly ověřovány následující předem stanovené hypotézy: H1: Pacienti jsou spokojeni s přístupem sester při invazivních technikách při léčbě bolesti. H2: Pacienti s chronickou bolestí při invazivních metodách očekávají od sester především empatický přístup. Vyhodnocením dotazníků, které byly pacienty dobrovolně vyplněny, lze konstatovat, že obě stanovené hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny a že cíle kvalitativního šetření byly splněny. Prostor pro zlepšení je možné nalézt v edukaci pacientů před invazivním výkonem. Proto jsme vytvořili edukační materiál pro pacienty. Tento edukační materiál nemá za cíl nahradit edukaci prováděnou sestrou, má spíše posloužit jako podklad pro přípravu otázek, které bude chtít pacient před invazivním výkonem objasnit.

Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.

Pastorační a evangelizační možnosti centra Petrov
Součková, Zlata ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ V bakalářské práci s názvem Pastorační a evangelizační možnosti centra Petrov je p rez en t o v án a a z h o d n o cen a ro čn í či n n o s t In fo rm ač n í h o k o n t ak t n í h o cen t r a P et ro v v B rn ě v yt v oř en éh o v r ám ci projektu Petrov - klíč k živé historii a jeho význam a přínos pro evangelizaci a pastoraci v oblasti turismu a kultury. Obecně je zde také pojednáno o možnostech pastorace turismu a náplni práce církevního informačního a kulturního centra v kontextu evangelia a církevních dokumentů, a to především Dokumentů 2. vatikánského koncilu, encykliky Evangelii nuntiandi a apoštolské exhortace Redemptoris missio. Činnost IKC Petrov spočívá v příležitostech evangelizace a pastorace prostřednictvím kultury, umění, rozhovoru, zprostředkování informací, kontaktů a ve spolupráci s dalšími subjekty. V práci jsou uvedeny také příklady činnosti podobně zaměřených církevních informačních a turistických center v České republice a v zahraničí. J e m o ž n o ří ci , ž e z ám ěr p ro j ek t u P et r o v - kl í č k ž i v é h i s t o r i i b yl s p l n ěn a Bi s k u p s t v í b rn ěn s k é v yt v o ři l o p ro s t o r i p ro s t řed k y pro evangelizaci a pastorační péči o návštěvníky v areálu Petrov.

Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.

Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.