|
|
Neplodnost v 21. století a její řešení
Přibylová, Hana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Problematika neplodnosti je aktuální téma, každý šestý pár, který se rozhodne mít děti, se s touto problematikou setkává. Tato bakalářská práce se snaží podat souhrnný přehled možných východisek. Nejprve se věnuje objasnění pojmu neplodnosti (u mužů i u žen), příčin neplodnosti a možnosti vyšetření neplodnosti (zahrnující i problematiku imunologickou). Zaměřuje se na různé možnosti řešení problému: formy léčby neplodnosti, zejména asistovanou reprodukci a její různé modifikace. Velmi diskutované řešení je surogační mateřství, které je podrobněji rozpracováno. A nakonec i možnost osvojení, což je pro mnohé ukončení neúspěšné léčby. Výzkumná část si klade za cíl popsat a analyzovat jednotlivé případy žen, které jsou nuceny řešit daný problém; jakou možnost zvolily či volí s ohledem na zdravotní stav, životní postoj, víru a finanční možnosti. Výstupem praktické části je formulace rad a doporučení pro ženy, které se s neplodností setkávají či v budoucnu budou nuceny tento problém řešit.
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
|
Epigenetické a strukturální charakteristiky savčích oocytů a embryí: extrapolace pro humánní asistovanou reprodukci (ART)
Langerová, Alena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Chod, Jiří (oponent)
Před více jak 35 lety (1978) se ve Velké Británii narodila Louise Brownová, první dítě na světě počaté ve zkumavce - in vitro (IVF - in vitro fertilization). Předpokládá se, že do současné doby se narodilo s pomocí IVF již více než 4 000 000 dětí. První snahy o oplození měly úspěšnost kolem 20%, dnes je ale úspěšnost až dvojnásobná (40%). To je výsledkem zavádění nových metod, standardizace manipulačních a kultivačních médií a v neposlední řadě i získáním řady nových poznatků. I přes zavádění nových metod je základním předpokladem úspěchu IVF profesionální práce pracovníků IVF klinik a IVF laboratoře, jejich znalosti v dané oblasti a schopnost posouzení kvality biologického materiálu. Permanentní trénink na nevyužitém biologickém materiálu (nezralé a méně kvalitní oocyty) a jeho využití k výzkumu, by měly být pak základním předpokladem k tomu, aby příslušná IVF centra mohla zavádět další nové progresivní postupy a zkvalitňovat léčbu infertility. I to je navíc předpokladem pro to, aby bylo možné zodpovědět některé otázky z asistované reprodukce, které nejsou dosud zcela jasně vysvětleny. V prvním okruhu jsme se zaměřili na posouzení kvality oocytů, které byly získány aspirací folikulů po stimulaci vaječníků pacientek gonadotropiny. Pro značení protilátkami proti acetylovaným histonům byly použity...
|
|
|
Nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah
Komorová, Anna ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah. V teoretické části jsou popsány teorie snažící se vysvětlit, proč lidé chtějí mít děti; jsou zde shrnuty poznatky týkající se neplodnosti a její léčby a další způsoby, jak je možné neplodnost řešit. Práce se soustřeďuje na nedobrovolnou bezdětnost a její psychosociální aspekty; velkou pozornost věnuje zejména nedobrovolné bezdětnosti v souvislosti s partnerským vztahem. Dále shrnuje poznatky, jak se partneři s nedobrovolnou bezdětností vyrovnávají, a zabývá se možnostmi psychologické pomoci těmto párům. Empirická část byla zrealizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů a Škály obsažení druhého ve vlastním já. Výzkumu se účastnilo 11 žen, které měly s nedobrovolnou bezdětností zkušenost. Empirická část přináší odpovědi na otázky ohledně významu rodičovství pro nedobrovolně bezdětné ženy, jejich emotivity a partnerského vztahu. Mapuje oblasti partnerského vztahu, které byly působením nedobrovolné bezdětnosti změněny, a popisuje, co se ve vztahu v tomto období dělo. Zmiňuje také pohled respondentek na roli sociálního okolí, na život bez dětí a na léčbu neplodnosti. Klíčová slova: nedobrovolná bezdětnost, partnerský vztah, neplodnost, význam rodičovství,...
|
|
|
Politický diskurz neplodnosti v období 1989 - 2012 v České republice
Kostelecká, Hana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá popisem a analýzou diskurzů, které předcházely změnám legislativy o asistované reprodukci v souvislosti s nastavením horní věkové hranice žen, které podstupují některý ze zákroků asistované reprodukce a to jak ve státně- socialistickém zřízení, tak i ve státně-demokratickém zřízení. Tato práce definované diskurzy obou režimů komparuje a to s akcentem na governmentalitu jako nástroj pro kontrolu a regulaci populace. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o tom, co stojí za fungováním celého složitého "systému umělého oplodnění". Přináší vhled do politického diskurzu neplodnosti, respektive jeho části týkající se české legislativy se zohledněním fenoménu reprodukčního turismu. Ani jedno z témat - jak politický diskurz neplodnosti, tak reprodukční turismus nebyly dosud v české literatuře zpracovány. Práce ukazuje, jak jsou v politickém diskurzu prostřednictvím tématu umělého oplodnění ustavovány normy správného rodičovství. Klíčová slova Neplodnost, asistovaná reprodukce, reprodukční turismus, diskurz, diskurzivní rámec, normalita mateřství, prekarizace neplodnosti, governmentalita, biomoc, Michel Foucault
|
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
Psychické prožívání neplodnosti a asistované reprodukce z pohledu neplodného jedince
Vinterová, Lucie ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Konečná, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak žena prožívá neplodnost, jak prožívali proces asistované reprodukce, komunikaci s personálem centra asistované reprodukce a vztah se svým okolím, rodinou a přáteli. Diplomová práce odpovídá na tři výzkumné otázky: Jak jedinci prožívají asistovanou reprodukci? Jaké používají jedinci copingové strategie k zvládání stresu spojeného s asistovanou reprodukcí? Jak jedinci prožívají přístup zaměstnanců center asistované reprodukce a komunikace s nimi? Vzhledem k zvolenému tématu prožívání neplodnosti, jsem zvolila typ kvalitativního výzkumu na případové studii. Jako základní strategii pro výběr výzkumného souboru jsem zvolila prostý účelový (záměrný) výběr prostřednictvím center asistované reprodukce. Pro analýzu a interpretaci dat jsem zvolila metodu zakotvené teorie. Ke sběru dat jsem si vybrala metodu polostrukturovaného interview. Výsledky kvalitativního výzkumu přinesly poznání v porozumění prožívání neplodnosti. Nabyté poznatky přispějí k většímu empatickému pochopení pacientů a jejich partnerů v jejich nelehkém období života ze strany zdravotníků a lékařů, kteří pracují v centrech asistované reprodukce. Výstupem jsou doporučení pro lékaře a personál v komunikaci s pacienty. Klíčová slova: asistovaná reprodukce, neplodnost, prožívání, komunikace
|
|
|
Psychologické aspekty asistované reprodukce
Karel, David ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační projekt chce přispět k pochopení a vysvětlení psychického prožívání jedinců v procesu asistované reprodukce. Výzkumným problémem projektu je pochopit a přiblížit prožívání neplodného jedince v procesu léčby technikami asistované reprodukce. Cílem projektu je proniknout do prožívání neplodných jedinců a pokusit se pochopit významy, jaké jedinec připisuje sám sobě, neplodnosti, reprodukční medicíně a jak se mění jeho vnímání individuální skutečnosti. Práce přispívá k pochopení zkušenosti jedince, jak vnímá sám sebe, svého partnera a okolí ve vztahu ke své neplodnosti a technikám asistované reprodukce a jaké prožívá pocity a emoce. Disertační projekt odpovídá na čtyři výzkumné otázky: Jak participanti uvažují o dítěti? Jak participanti prožívají proces asistované reprodukce? Jaké participanti prožívají pocity v souvislosti s asistovanou reprodukcí? Jak participanti uvažují o partnerovi a sociálním okolí v souvislosti s početím a AR? K povaze přijatého epistemologického antropomorfního postoje a teoretických modelů interakčního symbolismu a sociálního konstruktivismu, byl zvolen kvalitativní výzkumný rámec případové studie. Výzkumným případem se stala multikazuistická případová studie, kde soubor byl vybrán prostým záměrným výběrem a ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného...
|
|
|
Vliv diabetes mellitus na reprodukci samců.
Valášková, Eliška ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Seifertová, Eva (oponent)
Zvyšující se neplodnost je považována za vážný problém lidské reprodukce. Mužský faktor je příčinou neplodnosti u více než 60% problémových párů. Díky snižování kvality spermatu, ke kterému v poslední době dochází, lze předpokládat, že toto číslo bude narůstat. Jedním z možných rizikových faktorů je diabetes mellitus (DM). V důsledku nedostatečných a často rozporuplných analýz kvality spermií, byl DM jako rizikový faktor při vyhodnocování mužské fertility opomíjen. Využití nových molekulárních metod ukázalo patologické působení diabetes mellitus na funkci spermií a spermatogenezi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci
BUDÍNOVÁ, Michala
Bakalářská práce se zabývá problematikou neplodnosti a zároveň péčí porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy neplodnost, fertilita a sterilita. Jelikož je neplodnost vždy diagnózou páru je v práci popisována anatomie ženy i muže. Následně se práce zaměřuje na problematiku neplodnosti, tedy na asistovanou reprodukci. Jaké jsou metody, rizika a financování asistované reprodukce. Mezi nejčastěji využívané metody asistované reprodukce patří Umělá inseminace a In vitro fertilizace. Asistovaná reprodukce je oborem medicíny, který pracuje mimo tělo člověka se spermiemi, vajíčky a embryi, a to s cílem otěhotnění ženy. Tyto metody nesou s sebou i určitá rizika, která jsou v práci také popisována. Teoretická část je uzavřena popisem péče porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci, kde je zdůrazňována edukace porodní asistentky a pojem ošetřovatelství. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Byly položeny tři výzkumné otázky: Jaká je ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci z pohledu těhotných žen? Jaká je spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí po asistované reprodukci? Jaká jsou specifika prožívání těhotenství žen po asistované reprodukci? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí individuálních rozhovorů. Podkladem k rozhovoru bylo 13 předem připravených otázek z toho 4 otázky identifikační. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek. Rozhovory se ženami probíhaly na klidných, předem určených místech. Před samotným rozhovorem byla respondentkám předložena písemná Žádost o souhlas ke spolupráci, ve kterých byly seznámeny s účelem výzkumu a zachováním anonymity (viz příloha 2). Tuto žádost všech osm respondentek před samotným rozhovorem podepsalo. Rozhovory byly průběžně zapisovány, následně analyzovány a na základě získaných odpovědí od respondentek členěny do hlavních kategorií a jejich podkategorií pomocí barvení textu. Jehož cílem bylo zjistit jednotlivé shody v názorech oslovených těhotných žen po asistované reprodukci. První kategorie zkoumala problematiku asistované reprodukce a byla členěna do desíti podkategorií, které se zabývaly důvody podstupování asistované reprodukce, metodami asistované reprodukce, prostředím centra asistované reprodukce, personálem centra asistované reprodukce, prožíváním asistované reprodukce před otěhotněním, prožíváním těhotenství po asistované reprodukci, životosprávou v těhotenství po asistované reprodukci, komplikacemi během těhotenství, názory na finanční zatížení klientů a informovaností o asistované reprodukci. Ve výsledcích výzkumu bylo poukázáno na životosprávu ženy po asistované reprodukci, kde trendem aktivit byla jóga, ale zároveň omezování aktivit a pracovní neschopnost již od počátku těhotenství. Nejčastěji podstoupenou metodou v problematice neplodnosti je IVF. Kde se jedná o vysoké finanční zatížení. Bakalářská práce poukázala na to, že ženy, které podstoupily asistovanou reprodukci prožívají strach. Nejčastěji strach z potratu. A také, že se nejedná jen o neplodnost ze strany ženy, ale i ze strany muže.
|
host ::
RSS.