|
|
Ignorance is risk: Social media and insecurity as understood through a regime of agnotology
Colomb, Noé Louis André Annet Merlin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Collins, Jonathan (oponent)
ABSTRAKTNÍ Navzdory stále rostoucí přítomnosti platforem sociálních médií jen málokdo studoval jejich dopad na bezpečnost jako celek. Zatímco diskuse o bezpečnostních otázkách, které vycházejí ze sociálních médií, často přivádějí uživatele k odpovědnosti, tato práce tvrdí, že samotné platformy a způsob, jakým jsou konstruovány, vytvářejí nejistotu. Tento projekt si klade za cíl především stanovit roli platforem sociálních médií při narušování ontologické bezpečnosti a šíření agnotologie. Tyto dva koncepty hrají ústřední roli ve vysvětlení tohoto projektu bezpečnostních hrozeb pocházejících z platforem sociálních médií. Pro zkoumání těchto hrozeb bude v práci použita duální metodologie. Za prvé, jeho výzkumná metoda zahrnuje analýzu škály po škálách, která odkazuje na škály bezpečnosti. Individuální a mezinárodní stupnice nabízejí doplňkové pohledy na šíření nejistoty na sociálních sítích. Individuální škála nás přivede k diskusi o souvislostech mezi sociálními médii, ontologickou bezpečností a tím, jak závislost vytváří začarovaný kruh pro jednotlivé uživatele, pomocí instrumentalizace analýzy sekundární literatury. Prostřednictvím studia v mezinárodním měřítku tato práce upozorní na roli sociálních médií při vytváření a podpoře alternativních pohledů na pravdu a realitu a na to, jak to následně vede k...
|
|
| |
|
|
Dopady pandemie Covid 19 na duševní zdraví
Pospíšilová, Magdalena ; Buriánková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Dopady pandemie Covid 19 na duševní zdraví Cíle: Hlavním cílem práce je vypozorování, jaký vliv měla pandemie Covidu 19 na duševní zdraví u respondentů ve věkovém rozmezí od 10 až 80 let. Cílem výzkumu je zjistit, na kterou skupinu respondentů měla pandemie největší vliv, jak se změnil jejich život během probíhající pandemie. Metody: Podkladem pro tuto práci byl kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření, jehož výsledky byly zpracovány prostřednictvím popisné statistiky, kontingenčních tabulek a metodou regrese, která byla využita pro ověření stanovených hypotéz. Do dotazníkového šetření byly zahrnuty baterie otázek týkající se problematiky duševního zdraví, konzultací, well-beingu, osamělosti, zaměstnání, životního stylu, vlivu sledování médií, sebevražedných myšlenek a sociodemografických ukazatelů. Výsledky: Bylo zjištěno, že nejhorší dopady pandemie v oblasti duševního zdraví vykazují respondenti spadající do nejstarší věkové kategorie, tj. 60 a více let. Riziko sebevražedných myšlenek bylo nejvyšší u nejmladší kategorie 10-19 let a také u nejstarší nad 60 let. Dalším zjištěním bylo, že pokud respondenti sledovali média více než 2 hodiny denně, bývalo to spojováno s vyšším rizikem dopadů na jejich duševním zdraví. Dále je s vyšším rizikem spojována také změna režimu práce...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv distanční výuky na psychiku žáků středních škol, se zaměřením na úzkost a depresi
Šimonová, Lucie ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem distanční výuky na psychiku žáku středních škol a zaměřuje se na úzkost a depresi. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které odpovídají cílům práce. Teoretická část vysvětluje pojmy úzkost a deprese a popisuje jejich příznaky, možné příčiny a způsoby řešení. Také zmiňuje další pojmy, které mají k úzkosti a depresi blízko, avšak neměly by se vzájemně zaměňovat. Práce se dále zabývá obdobím adolescence, adolescenty 21. století a problémem digitalizace. V praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum reprezentovaný dotazníkem, který vyplnilo 283 respondentů. Analýza dat ukázala, že distanční výuka vážně postihla psychické zdraví studentů SŠ a měla na ně negativní vliv. Z příznaků deprese působila největší problém špatná nálada, která výrazně postihla 62,4 % respondentů. Dále to byla chuť nic nedělat, pocit žití neplného života, ztráta energie a únava a unavitelnost. Tyto příznaky významně postihly přes 57 % respondentů. Z úzkostných příznaků studenty nejvíce trápily bolesti, které výrazně postihly 53,5 % respondentů. Dále to bylo vyhýbavé chování, anticipační úzkost, nervozita a strach, které významně postihly přes 40 % respondentů. Výzkum také zahrnoval prvky kvalitativní metodologie, které shromáždily výpovědi studentů k tomu, jaké konkrétní...
|
|
|
Politika duševního zdraví v České republice
Divíšek, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Strategie reformy psychiatrické péče vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR v vybranými zahraničními dokumenty. Za tímto účelem byla provedena Hlavním zjištěním práce jsou rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví, kdy se Strategie reformy psychiatrické omezuje pouze na oblast psychiatrie a příjemce péče, zatímco mezinárodním diskurzu se tato problematika řeší ěji jako celospolečenský Na druhou stranu je vidět určitá ideová změna představovaná zejména rozvojem komunitní péče, která byla v České republice dlouhodobě zanedbávaná. duševního zdraví se některých ohledech přibližuje světovým trendům, rozdíl přístupech k duševnímu zdraví je ale stále patrný.
|
|
|
Psychohygiena ve škole a aplikace relaxačních technik do vyučování na základní škole
Kohoutová, Tereza ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psychohygieny ve škole a možností aplikace relaxačních technik do vyučování na základních školách. Duševní hygiena je zde zaměřena především na žáky. V práci je vymezeno několik základních pojmů vztahujících se k tématu, jako např. psychohygiena, duševní zdraví, relaxační techniky apod. Hlavním záměrem této práce je poukázat na nutnost věnovat větší pozornost psychohygieně žáků od základní školy z důvodů udržení duševního zdraví žáků, naučení se relaxování, předcházení duševním problémům, únavě či vyčerpanosti. V práci jsou uvedeny možné projevy duševního neklidu u žáků a důvody, proč je nutné pečovat o duševní zdraví žáků. Na závěr bakalářská práce seznamuje čtenáře s několika relaxačními technikami a cvičeními. Součástí bakalářské práce je návrh několika relaxačních technik, které by byly ve škole využitelné a vhodné pro zavedení do vyučovacího procesu. Klíčová slova Psychohygiena, duševní zdraví, relaxace, relaxační techniky, škola, žák, vyučovací proces, stres, strach, úzkost, únava, zátěž
|
|
|
Kam směřuje česká politika duševního zdraví?
Kondorová, Lenka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Bodnár, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá českými a mezinárodními ideovými východisky uplatněnými ve "Strategii reformy psychiatrické péče" vydané v roce 2013 Ministerstvem zdravotnictví ČR. Hlavním východiskem této práce je skutečnost, že péče o lidi s duševním onemocněním je v českém i mezinárodním prostředí orientována na biologickou léčbu pacienta pomocí farmakoterapie a že je zde deficit v oblasti psychosociální léčby. Mezinárodní i česká politika se snaží prosazovat bio-psycho-sociální přístup k péči o pacienta. Ovšem současná psychiatrie se stále žene za prováděním klinických výzkumů zaměřených na účinnost psychofarmak. Tyto výzkumy jsou poháněny a sponzorovány hlavně farmaceutickým průmyslem. Mezinárodní i česká politika ovšem stále není schopna dostatečně reflektovat tuto situaci uvnitř oboru psychiatrie. Česká republika doposavad nevěnovala oblasti duševního zdraví takovou pozornost a spíše zaostávala v této oblasti za ostatními vyspělými zeměmi. Empirická část výzkumu je rozdělena do dvou částí. První část výzkumu je zaměřena na česká a mezinárodní ideová východiska uplatněná ve "Strategii reformy psychiatrické péče" Ministerstva zdravotnictví z roku 2013. Zde je uplatněno několik metod - obsahová (kvalitativní) analýza, tematická analýza a kritická diskursivní analýza. Jako teoretický rámec je zde uplatněn...
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
host ::
RSS.