Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kompetenční profil vedoucí školní jídelny
Křtěnská, Monika ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Resumé: Závěrečná práce se zabývá problematikou kompetencí vedoucích školních jídelen. Vychází z dosavadních teoretických poznatků v oblasti kompetencí a pojmenovává cíle dnešního moderního školního stravování ve školních jídelnách. Práce přináší analýzu zjištěných výsledků dotazníkového průzkumu zaměřeného na posouzení jednotlivých kompetencí respondentů. Na základě teorie a výsledků výzkumného šetření je sestaven kompetenční profil vedoucího školní jídelny, který může být využit řídícími pracovníky ve školství při přijímání zaměstnanců, při analýze vzdělávacích potřeb zaměstnanců nebo při jejich hodnocení.
Analýza školní jídelny Praha 22
Vrbová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Předmětem této práce je podrobná analýza Školní jídelny Praha 22 a porovnání jejího současného stavu se stavem očekávaným z pohledu všech uživatelů jídelny. Problematika je členěna do dvou samostatných částí: teoretická část, kde je poukázáno na postavení a vymezení školní jídelny ve školské soustavě a praktická část, která sleduje, zda jsou představy uživatelů v souladu či rozporu se současnou činností organizace. Myšlenkou této práce je přinést organizaci cenné informace o spokojenosti či nespokojenosti uživatelů s fungováním jídelny, sledování jejich potřeb a přání pro následné plánování a rozvoj organizace.
Nutriční návyky dětí mladšího školního věku a možnosti jejich ovlivňování v primární škole
Marková, Eva ; Vodáková, Jitka (oponent) ; Marádová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit návrh koncepce projektu správných nutričních návyků pro primární školu. Teoretická část popisuje vliv výživy na vývoj dítěte a postavení výchovy ke zdraví v kurikulu a v provozu školy se zaměřením na nutriční chování. Praktická část je zaměřena na popis realizace výzkumného šetření , na jehož základě je zpracován návrh koncepce projektu formování správných nutričních návyků.
Bezlepková dieta - realita ve školních zařízeních
JIRÁČKOVÁ, Marie
Tématem této bakalářské práce je bezlepková dieta realita ve školních zařízeních. Cíli mé práce bylo zmapování počtu školních jídelen v Kraji Vysočina, ve kterých je možnost bezlepkového stravování, posouzení znalostí zaměstnanců školní jídelny o přípravě bezlepkové diety a popsání spolupráce mezi školní jídelnou a rodinou bezlepkově stravovaného žáka. Školní stravování je důležité kvůli zajištění optimálního příjmu živin během doby, kterou tráví dítě ve škole, kvůli výchově ke správným stravovacím návykům a z důvodu lepšího začleňování dítěte do kolektivu. Bezlepková dieta je nezbytné léčebné opatření především pro celiaky, u kterých dochází vlivem působení lepku k atrofii střevní sliznice, a alergiky, u kterých může po požití lepku dojít až k anafylaxi. Dodržování bezlepkové diety se doporučuje i lidem s diagnózou neceliakální glutenové senzitivity, ačkoliv u nich vyvolává konzumace lepku pouze krátkodobé obtíže, většinou intestinálního charakteru. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního i kvantitativního výzkumu, výzkumný soubor tvořilo 8 školních jídelen Kraje Vysočina, které svým žákům bezlepkové stravování umožňují. Polostrukturovanými rozhovory s vedoucími jednotlivých školních jídelen, případně s kuchařkami, které se přípravou diety zabývají, jsem zjišťovala jejich informovanost o zásadách bezlepkové diety. Součástí mého výzkumu byl propočet dvoudenního jídelního lístku každé jídelny pomocí programu Nutriservis Profesional. Výsledky jsem porovnávala s doporučenou denní dávkou energie, bílkovin, tuků a sacharidů pro žáky základních a středních škol. Z výsledků kvantitativního výzkumu vyplývá, že bezlepkovou dietu připravuje velmi malé procento školních jídelen v Kraji Vysočina. Z výsledků kvalitativního výzkumu je patrná dostatečná informovanost kuchařek o bezlepkové dietě, informovanost kuchařek, které se přípravou diety přímo zabývají, je na výrazně vyšší úrovni. Zároveň jsem zjistila, že spolupráce s rodiči bezlepkově stravovaných žáků je spíše nárazová a omezuje se většinou na domluvení balíčků s trvanlivými bezlepkovými potravinami.
Zdravý životní styl mladé populace
Havlíček, Tomáš ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří , Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdravým životním stylem mladé populace jak z obecného hlediska, tak se zaměřením na užší oblast, jakou je stravování. Teoretická část pojednává o hlavních faktorech zdravého životního stylu v rovině tělesné, duševní i sociální, soustřeďuje se na životní styl současné mládeže, její stravovací zvyklosti a s tím související problematiku školních jídelen. V praktické části je zkoumána a hodnocena vybraná instituce, jíž je konkrétní školní jídelna na střední škole. Pozornost je věnována i dalším stravovacím možnostem ve škole. Výzkum je zaměřen na dodržování zásad zdravého stravování ze strany dané organizace a rovněž je mapován postoj žáků. Následně jsou navržena doporučení na změny vedoucí ke zlepšení současné situace.
Srovnání nutriční kvality školních jídel
Plisková, Gabriela ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Školní obědy jsou součástí dne skoro každého školáka, proto je důležité, aby pokrmy podávané ve školní jídelně byly nutričně vyvážené a dodaly dítěti důležité živiny. Správné složení školních obědů je jeden z možných nástrojů sloužící k prevenci dětské obezity, která se stala fenoménem dnešní doby. Podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 107/2005 Sb. by měl oběd tvořit 35 % denního příjmu energie. V této práci byly hodnoceny obědy na dvou českých základních školách po dobu 10 dnů. Nutriční hodnota obědů byla zhodnocena zpracováním výdejek a jejich následným porovnáním s doporučenými dávkami v programu Nutriservis. Výsledky porovnání s doporučenými normami vyšly pro obě dvě školy velmi podobně. Obědy v obou školách překročily doporučenou denní dávku stanovenou pro bílkoviny, sodík, draslík a vitamin C. Naopak vápník tuto normu nesplnil ani v jednom z případů. Nelze však vyvodit zcela jednoznačný závěr o nevhodnosti podávaných pokrmů ve školních jídelnách, protože analýza nebere v potaz stravování dítěte po zbytek dne.
Srovnání školního stravování v České republice a ostatních evropských státech
Lídlová, Barbora ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Školní stravování je pro děti významnou příležitostí k osvojení zdravých stravovacích návyků a správně vyvážená školní jídla mají také vliv na lepší soustředění při vyučování, na lepší studijní výsledky a menší počet absencí z důvodu nemoci. Školní stravování napříč Evropou je různorodé. Mnohé evropské státy pomáhají školám při zajišťování nutričně vyvážených jídel, která kopírují kulturu stravování dané země. Mezi nejdokonalejší systémy školního stravování patří ty ve Finsku a Švédsku, kde jsou všechna školní jídla plně hrazena ze státního rozpočtu a žáci tak mají stravování ve škole zdarma. Školní obědy zdarma dostávají od roku 2014 i děti v první, druhé a třetí třídě ve Velké Británii. V Anglii školní obědy zvýšily svou úroveň díky tomu, že si známý kuchař Jamie Oliver všiml toho, jak nízkou kvalitu školní obědy do té doby měly. Založil společnost, která se stará o to, aby obědy ve Velké Británii zvýšily svojí úroveň. Školní stravování v Itálii je zase zajímavé tím, že zhruba 40 % potravin používaných při přípravě obědů jsou bioprodukty. V poslední době je v Evropě velice zajímavým tématem zařazování bioproduktů do školního stravování a naopak omezení polotovarů. Ve Francii jsou automaty na jídlo a pití ve školách zakázané od roku 2005. Z evropských států, které nemají povinný systém školního stravování, se jedná především o Norsko, Nizozemsko a Belgii. České školní stravování patří v Evropě k nejlepším. Nejen z hlediska uceleného systému školního stravování, ale i servírováním teplých obědů pro všechny děti denně. Školní jídelny v České republice se řídí výživovými doporučenými dávkami, které hradí denní potřebu základních živin, vybraných vitaminů a esenciálních minerálních látek. Tyto dávky jsou základem pro spotřební koš, který je součástí vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování. V současnosti se v České republice řeší otázka, zda omezit v prostorách škol prodejní automaty. V únoru r. 2015 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena novela školského zákona č. 561/2004 Sb., která mimo jiné upravuje i zákaz reklamy a prodej výrobků ohrožujících zdraví psychický nebo morální vývoj dětí. Tedy i nezdravých potravin a nápojů. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu pak bude stanoveno jaké potraviny a nápoje bude možno ve školách prodávat.
Zdravý životní styl mladé populace
Kříž, Adam ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Navrátilová, Miroslava (oponent)
Souhrn Bakalářská práce se zabývá zdravým životním stylem mladé populace. Popisuje zdravý životní styl a jeho zásady, jako je zdravá a vyvážená strava, pohyb, duševní rovnováha. A protože hovoříme o mladé populaci, zabývá se převážně školním stravováním, jeho historií, dále také legislativou, která školní stravování upravuje, tématem spotřebního koše a nutričním doporučením. K tomuto využívá průzkum v konkrétní instituci, tedy v konkrétní základní škole, a hlavně v dané organizaci, tedy jídelně této školy. Zvolenou institucí je ZŠ Dobřany a organizací jídelna této základní školy. Následně zde vyhodnocujeme BMI index dětských strávníků, stravování v této organizaci dle získaných jídelníčků na základě zhodnocení dle nutričního doporučení, její financování a celkové podmínky v nadřazené instituci dle analýzy Malinovského.
Faktory ovlivňující stravovací návyky žáků základních škol
Fourová, Karolína ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Iva, Iva (oponent)
V České republice i celém světě neustále roste prevalence dětí trpících nadváhou a obezitou. To může mít za následek přetrvání tohoto stavu až do dospělého věku a rozvoji s ním spojených onemocnění, sociálním a psychickým nekomfortem. Nadváha u dětí a dospívajících může mít celou řadu negativních důsledků, ovlivňujících nejen kvalitu života, ale i zdraví v dospělosti. Mezi ně řadíme například osteoporózu, diabetes druhého typu, obstrukční spánkovou apnoe, hypertenzi, dyslipidemii nebo metabolický syndrom, ale i psychologické aspekty. Vynechávání snídaní a svačin a celková nízká frekvence stravování je často spojována s vysokou spotřebě slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem jednoduchých cukrů a velkého množství tuků, což má vliv na rozvoj nadváhy či obezity. K tvorbě správných stravovacích zásad a životního stylu přispívá v dětství a dospívání životní styl celé rodiny. Prostředí pro stravování, které vytvoří rodina a škola, má vliv na podporu zdravého stravování a může tak pozitivně přispět ke snížení epidemie obezity. Tato práce předkládá důkazy o stavu nutriční edukace žáků základních škol v České republice. Potvrzení hypotézy, která udává, že absence snídaní a svačin u dětí vede k vyšší četnosti nákupů energeticky vydatných potravin s nevhodnou nutriční kompozicí, by mělo upozornit na potřebu zvýšené intervence v tématu stravování rodičů i dětí. Výsledky by měly podpořit důležitost pravidelného stravování a nutričně hodnotných domácích svačin, díky čemuž by se mohlo snížit procento dětí s nadváhou a obézních dětí a tím i procento obézní dospělé populace.
Srovnání kvality stravování ve vybraných základních školách na Vysočině a v Jihomoravském kraji
VEVERKOVÁ, Dagmar
Diplomová práce srovnává školní stravování na vybraných základních školách v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Jihomoravský kraj zastupují školy v okrese Znojmo, konkrétně ZŠ a MŠ Jevišovice, ZŠ a MŠ Kravsko a ZŠ a MŠ Pražská Znojmo. Kraj Vysočina reprezentují školy z okresu Třebíč ZŠ a MŠ Budkov a ZŠ Jemnice. Teoretická část se soustředí na výživu jedince, výživová doporučení, stravovací návyky dětí a správné stravování ve škole. Práce se dále věnuje obecným poznatkům HACCP a spotřebnímu koši. Je zde zahrnuta i pestrost jídelních lístků a stavba denního menu. V praktické části hodnotím pět vybraných jídelen a srovnávám je mezi sebou. Do každé jídelny jsem měla možnost několikrát nahlédnout a posoudit nejen její vybavení, ale také stavební členění a zhodnotit čistotu. V kapitole Výsledky popisuji jednotlivé části kuchyňského zázemí, jako jsou skladovací prostory, jídelny a samotné kuchyně. Z každé jídelny mi byla poskytnuta interní dokumentace společně s možností pořízení fotodokumentace. Díky těmto skutečnostem a dialogu s vedením zařízení a jídelen jsem získala informace o vnitřních řádech kuchyní. Ve všech zařízeních jsem se zaměřila hlavně na dodržování kritických bodů HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), kontrolu výrobního diagramu. Z každé jídelny jsem si vyžádala protokoly kontroly kritických bodů za měsíc září nebo říjen 2014. Vedoucí školních jídelen mi poskytly plnění spotřebního koše za dva měsíce, konkrétně září a říjen 2014. S plněním spotřebního koše úzce souvisí měsíční skladba jídelních lístků. Ty byly pozorovány rovněž za měsíc září a říjen. Z jídelního lístku jsem měla možnost vyčíst, z jakých surovin kuchařky vaří a zda se jídla pravidelně střídají nebo jsou stále stejná. Kapitola je doplněna o dvoje dotazníková šetření. První z nich bylo rozdáno vedoucím školních kuchyní. Každá vedoucí na otázky svědomitě a podle skutečných informací odpověděla. Šetření se týkalo chodu školní jídelny. Druhé dotazníkové šetření bylo vypracováno samotnými strávníky, to znamená žáky a pedagogy. Strávníci v ní hodnotili subjektivně kvalitu podávaných jídel a prostředí školní jídelny. Veškerá získaná data jsou zpracována v grafech a tabulkách s popisem. Získané výsledky mají poukázat na kvalitu školního stravování ve vybraných jídelnách. Závěrem této práce mohu konstatovat, že nelze jednoznačně určit, která jídelna vaří zdravě a je tou nejlepší ze zkoumaných provozů. Každá jídelna je v něčem jedinečná, všechny vaří jídla vhodná pro děti. Jídelna ZŠ a MŠ Budkov se o své strávníky stará skvěle, neboť jim vytváří různé programy ve stravování během roku. Pořádá dny cizí kuchyně, strávníci si sestavují vlastní menu a kuchařky jim vaří jídla na přání. ZŠ Jemnice má vhodně řešené skladovací prostory a moderní vybavení kuchyně. ZŠ a MŠ Jevišovice svým strávníkům dopřávají každý den k hlavnímu jídlu různý doplněk (ovoce, zeleninu, tyčinku, pudink, salát, aj.). ZŠ a MŠ Kravsko svým strávníkům nabízí různé saláty a čerstvé ovoce. Jako nápoj je poskytován bylinkový čaj, ovocný čaj s citronem a džus. ZŠ a MŠ Pražská Znojmo disponuje moderním vybavením kuchyně i jídelny. Jídelna je nad výdejním oknem krásně vymalovaná. Pro své žáky v dopoledních hodinách připravuje chutné svačiny. Zvolené jídelny pravidelně jídla střídají nebo zcela obměňují. Ve všech jídelnách je k hlavnímu jídlu podáván různý doplněk minimálně třikrát za týden. Všechny jídelny vaří pestrá a nutričně vyvážená jídla. V jídelnách se často vyskytují obilné zavářky a zdravé přílohy. Pokud tomu bude tak i nadále, bude z každé školní jídelny zdravá jídelna, což by měli vědět hlavně rodiče strávníků, že jejich školní jídelna je opravdu ta nejlepší

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.