Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,100 záznamů.  začátekpředchozí5091 - 5100  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.31 vteřin. 

České akční umění 60.-90. let. Historie a problematika dobové reflexe a interpretace
Morganová, Pavlína ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Akční umění je tématem, které mě provází již od diplomové práce. V ní jsem se pokusila nastínit historii českého akčního umění z pohledu rituálnosti. Disertační práce "České akční umění 60. - 90. let" s podtitulem "Historie a problematika dobové reflexe a interpretace" rozvíjí a v mnohých aspektech doplňuje tuto práci. Páteří disertační práce je kapitola "České akční umění 60. - 90. let" čerpající z rozsáhlé heuristické práce započaté již během práce diplomové. Tato kapitola je věnována historii českého akčního umění od proto akčních projevů z první poloviny 20. století až po dění na umělecké scéně v 90. letech. Pro přehlednost jsem ji doplnila souhrnným soupisem všech akcí českého akčního umění 60. - 90. let, který má formu textové přílohy. Další kapitoly disertační práce by měly ukázat dobovou reflexi a interpretaci akčního umění. Klíčovou je kapitola mapující ohlas českého akčního umění v dobovém tisku. Přestože bylo dobové psaní o akčním umění, stejně jako celá kultura, postiženo politicko-společenskými peripetiemi minulého režimu, měla by kapitola poukázat na širší vnímání tohoto druhu umění. Zároveň by měla sloužit jako bibliografická pomůcka pro další studium akčního umění, protože jejím cílem je zmapovat dostupné tiskové (a do dohledatelné míry i samizdatové) materiály reflektující tento dobový fenomén.

Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu padesátých let
Sladký, Pavel ; Šrámek, Petr (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu 50. let analyzuje s využitím poznatků současné literární vědy socialistickorealistickou prózu z období nejtužší české totality. Soustřeďuji se na budovatelský román ze současnosti a nedávné minulosti, např. romány z konce 2. světové války. Druhý oddíl práce zkoumá významu kategorie postavy v dobové literatuře a literární kritice. Výchozím prvkem umělecké koncepce padesátých let je spolehnutí se na prózu jako nástroj poznávání světa a didaktické zatížení románů. Soudobé programové úvahy srovnávám například s novějším kognitivním pojetím literatury (především s prací Marka Turnera Literární mysl). Postava je klíčovou kategorií pro překonání čtenářovy distance k dílu a pro autentifikaci světatvorného modelu fikce. Schematičnost figur v budovatelských románech je důsledkem především dvou faktorů: jde o nepoměr mezi pojetím a realizací vztahu kategorizace a personalizace v charakterizačních postupech (v terminologii Ralfa Schneidera) a oddělenost tvůrčí práce na abstraktním alterocharakterizačním modelu vztahů mezi postavami a "zreálňující" povaho kresbou postav. Konkrétní typy postava symptomatické situace, v nichž se nacházejí, jsou rozebírány v kapitolách třetího dílu práce. Umístění figur v konstruovaném ideologickém spektru je...

Třicetiletá válka v učebnicích dějepisu od roku 1869 do roku 2004
Mikeska, Petr ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat výklady třicetileté války v učebnicích dějepisu ve zvolených časových úsecích mezi léty 1869-2004, tj. v období, ve kterém v českých zemích došlo k několika zásadním politickým a společenským změnám. Při členění sledovaného období na jednotlivé časové úseky, resp. kapitoly, jsou jako mezníky použity školské zákony a přelomové události našich dějin. Školské zákony zpravidla měnily studijní systém, délku školní docházky apod. a byly také odrazem politické situace ve státě. Určovaly i nové výchovné cíle a osnovy jednotlivých předmětů, a tím nepřímo ovlivňovaly textovou podobu učebnic. Určitý vliv měly na obsah učebnic i závěry ze soudobých prací historiků. Historiografickým výzkumem se však zabývám pouze okrajově, hlavním pramenem zkoumání jsou česky psané učebnice dějepisu. Je zřejmé, že prezentace třicetileté války v dějepisných učebnicích byla ovlivňována mnoha faktory, které jsem se pokusil v předložené studii popsat a charakterizovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Sport, mýtus a popkultura. Nástin několika možných kulturologických pohledů na existenci, distribuci, percepci a interpretaci sportu a agonálního principu v soudobé západní společnosti
Děkanovský, Jan ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
v teto pn3ci jsme se pokusili za pomoci kulturologickych instrumentu nahlednout fenomen sportu v soudobe zapadni spolecnosti. Nas zajem smeroval ale spise k zachyceni a charakteristice zrcadleni tohoto fenomenu v kultui'e nez k uchopeni fenomenu sameho. Vychazeli jsme z pi'edpokladu, i.e nejvetSi cast recipientU se se sportem setkava v podobe kulturniho textu, jenz vznika distribuci sportu masovymi medii. Tento kulturni text jsme posleze podrobili blizsi analyze a nastinili jsme nektere moznosti jeho interpretace. Musime konstatovat, ~e v ceskych podminkach - na rozdil od zapadnich zemi - jde pravdepodobne 0 zatim specificky a ojedinely pokus. I u nas Ize zajiste nalezt celou i'adu nejruznejsich publikaci 0 sportu, vcetne praci odbornych. Zpravidla se tyto prace ale zamei'uji na zakladni sociologicke zkoumani, muzeme nalezt nespocet del ze sportovni historie a bylo by mozne jmenovat i pokusy 0 aplikaci filosofie na fundament sportu, jimz je minena zejmena specificka telesna cinnost. Pokud jde 0 zrcadleni, resp. vliv sportu na kulturu, byva kladen duraz na idealni podobu sportu: tedy sport coby mediator uslechtilych myslenek, zasad fair play apod. Jinou castou oblasti zkoumani jsou pak negativni projevy jiste casti recipientu - divaku, ktei'i ducha sportovniho soupei'eni zamenuji za ryzi nasili (napi'....

Antonín Karč, cizelér a šperkař 1879-1952
Horáková, Ilona ; Křížová, Alena (oponent) ; Prahl, Roman (vedoucí práce)
V literatuře zabývající se šperkařstvím první poloviny 20. století jméno šperkaře Antonína Karče vedle význačných osobností, které se mimo jiné věnovaly navrhování šperků, jako byl Josef Ladislav Němec, Franta Anýž, Marie Křivánková nebo Rudolf Stockar, nesetkáme, přestože se Karč navrhování šperků intenzivně věnoval přes 30 let, v rozmezí let 1902 -1939. Tento fakt je dán pravděpodobně skutečností, že se samostatně svojí šperkařskou tvorbou prezentoval poměrně krátce.! Zatímco do počátku první světové války se ještě aktivně účastnil pod svým jménem soutěží vypisovaných Obchodní živnostenskou komorou při UměleckoprLlmyslovém muzeu v Praze, tak po roce 1914 je jeho návrhářská tvorba výhradně spjatá s působením na Odborné škole pro broušení drahokamů a zlatnictví v Turnově kam nastoupil jako učitel dekorativního kreslení a uměleckého tvaroznalectví na přelomu školního roku 1907/1908 a setrval zde až do roku 1938.2 V souvislosti s odbornou literaturou pojednávající o turnovské odborné škole se sice Karčovo jméno ve vývojových přehledech objevuje, je však s podivem, že ačkoli Karč zde jako výtvarník působil od svého nástupu v roce 1908 až po odchod do důchodu v roce 1939 téměř 40 let, jeho umělecký vývoj a vliv je například v katalogu vydaném k výročí školy v roce 2002 Janou Hornekovou datován pouze do 20. let...

Analýza mluvené češtiny u rusky mluvícího etnika
Uzbekov, Timur ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Práce se zabývá analýzou mluvené češtiny u rusky mluvících cizinců žijících v České republice. Na základě přepisu ústních projevů jsou jsou zachyceny a popsány gramatické, výslovnstní a stylistické chyby, které se vyskytly v jejich řeči. Zároveň je krátce popsána historie emigrace rusky mluvících cizinců do českých zemí a shromážděny základní statistické a sociologické údaje. Dále je představena problematika jazykové interference a bilingvimsu.

Olga Krijtová
Hlaváčková, Hana ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Práce se zabývá překladatelkou z nizozemštiny Olgou Krijtovou (1931-2013), kterou představuje v kontextu recepce nizozemské literatury v českém kulturním prostředí. V rámci mapování kontextu porovnává českou a nizozemskou kulturu z translatologického hlediska, nastiňuje vývoj česko-nizozemských vztahů, historii překládání literatury z nizozemského do českého jazyka i vývoj a stav současné české nederlandistiky. Olga Krijtová se ve dvacátém století zásadní měrou podílela na zprostředkovávání nizozemské literatury českému příjemci. Práce zjišťuje, kolik překladů z období mezi lety 1957-2016 pochází od Olgy Krijtové či od jejích studentů. Dále shrnuje její pedagogické a lingvistické počiny. Hlavní zájem je soustředěn na překladatelskou činnost, v empirické části práce je provedena translatologická analýza za účelem prozkoumání překladatelského stylu Olgy Krijtové a následné interpretace překladatelských strategií a postupů. Práce se snaží zhodnotit celkový přinos Olgy Krijtové v rámci recepce nizozemské literatury v české kultuře i v rámci české nederlandistiky. Klíčová slova: Olga Krijtová, překlady z nizozemštiny, literární překlad, nederlandistika, translatologická analýza

Konverze k judaismu v zrcadle židovské tradice a historie
Mayer, Daniel ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá konverzí k judaismu z hlediska židovské ústní tradice a historie. Úvodní část je věnována obecné problematice konverzí, zákonům a ustanovením židovského práva-halachy týkajících se konverzí a názorům učenců talmudického období na ně. Následují chronologicky řazené části obsahující příklady konverze jednotlivců i etnických skupin (Samaritáni) biblického období s důrazem na jejich uvedení v zapsané ústní tradici, v Mišně, Gemaře a midraších. Podobně je tomu i na příkladech konvertitů epochy řecké a římské antiky. Tuto část uzavírá kapitola o konvertitech v sasánovské Babylónii. Práce pokračuje příklady konverzí z období pozdní antiky a raného středověku, a to i v okrajových částechch tehdejšího známého světa - severní Afrika, Etiopie, Jemen a povolžské stepi chazarského kaganátu. Následují příklady jednotlivých konverzí k judaismu ve středověké a novověké Evropě 17. a 18. století. Klíčová slova: judaismus, konverze, konvertité, halacha, ústní tradice.

Koncepty literárního prostoru v slovenské próze 70. let 20. století
Pátková, Jana ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Sabolová, Olga (oponent) ; Machala, Lubomír (oponent)
Při zpětném sledování odborných diskusí na téma literárního prostoru nám nemůže v současnosti ujít jejich jistá terminologická nekompaktnost a z toho vyplývající i závislost na interdisciplinárních zdrojích. S tímto fenoménem se setkáme rovněž v uvažování o prostoru a krajině v celé řadě dalších vědních oborů, např. v historii, archeologii nebo etnologii. V souvislosti s hledáním funkce a sémantiky prostoru, krajiny a jednotlivých míst napomáhají tyto odkazy za hranice ryze literárního prostředí zpřesnit interpretační výraz a odkrýt důležité souvislosti textu s mimoliterární skutečností. Soubor pěti interpretačních studií se bude zabývat rozličnými koncepty domova a jeho odlišnými prostorovými konkretizacemi v oficiálně vydávané , proze sedmdesátých let minulého století na Slovensku. V souvislosti s konkrétními analýzami je třeba věnovat pozornost i samotnému jazyku interpretace, proto je nevyhnutné v úvodu specifikovat a hierarchizovat použitý terminologický aparát.

Kolektivizace venkova ve vzpomínkách pamětníků z obcí Lhenice a Mičovice
Kolářová, Lucie ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Tereza, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na období násilné kolektivizace venkova a je zpracována formou případové studie z obcí Lhenice a Mičovice. Jejím cílem je zodpovědět otázku, jaký obraz kolektivizace je přítomen v paměti tamních obyvatel a jakým způsobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých životů. Práce v teoretické rovině rozebírá pojmy každodennost, socialistická každodennost, paměť a kolektivní paměť. Za účelem co nejhlubšího poznání vnitřního pohledu na každodenní minulost byla jako vhodná metoda zvolena orální historie, dále bylo využito také archivních rešerší. Díky tomuto přístupu práce předkládá obraz kolektivizace z pohledu přímých svědků doby a přispívá k hlubšímu pochopení těchto událostí moderní československé historie z perspektivy samotných aktérů.