|
|
Imperativ transcendence. O smyslu filosofie a jejích možnostech na sklonku metafyzické éry podle Jana Patočky. Interpretace vybraných textů z let 1929-1952
Sladký, Pavel ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Jedním z velkých témat filosofie Jana Patočky je otázka bytostné povahy a smyslu filosofie. Odehrává-li se filosofické myšlení v médiu celkovosti, představuje filosofická sebereflexe přirozenou součást vlastní filosofické činnosti. V období od konce 20. do počátku 50. let minulého století lze v Patočkově tvorbě nalézt tři podoby filosofické sebereflexe. První je obsažena v sérii raných statí, v nichž Patočka postupně a z různých perspektiv představuje podstatné stránky "osobního filosofického života". Druhá odpovídá Patočkově interpretaci filosofické sókratiky. Konečně třetí podobu je možné vysledovat v programovém textu Negativní platonismus, v němž Patočka podrobně vymezuje vztah metafyziky a filosofie. Cílem naší práce bylo postupně a soustavně představit uvedené podoby Patočkovy metafilosofie a odkrýt jejich vzájemný vztah. Ačkoli se Patočkovo myšlení a terminologie z hlediska sledovaného období a tématu vyvíjejí, ukazujeme, že smysl centrálních metafilosofických motivů neprodělává u Patočky podstatných změn - atributy filosofické subjektivity z raných statí se "zhmotňují" v Patočkově Sókratovi jako paradigmatu filosofování vůbec; filosofie negativního platonismu jako "syntetická" ("Aufheben") odpověď na krizi metafyziky následně nachází svůj předobraz v sókratovství.
|
|
|
Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu padesátých let
Sladký, Pavel ; Šrámek, Petr (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu 50. let analyzuje s využitím poznatků současné literární vědy socialistickorealistickou prózu z období nejtužší české totality. Soustřeďuji se na budovatelský román ze současnosti a nedávné minulosti, např. romány z konce 2. světové války. Druhý oddíl práce zkoumá významu kategorie postavy v dobové literatuře a literární kritice. Výchozím prvkem umělecké koncepce padesátých let je spolehnutí se na prózu jako nástroj poznávání světa a didaktické zatížení románů. Soudobé programové úvahy srovnávám například s novějším kognitivním pojetím literatury (především s prací Marka Turnera Literární mysl). Postava je klíčovou kategorií pro překonání čtenářovy distance k dílu a pro autentifikaci světatvorného modelu fikce. Schematičnost figur v budovatelských románech je důsledkem především dvou faktorů: jde o nepoměr mezi pojetím a realizací vztahu kategorizace a personalizace v charakterizačních postupech (v terminologii Ralfa Schneidera) a oddělenost tvůrčí práce na abstraktním alterocharakterizačním modelu vztahů mezi postavami a "zreálňující" povaho kresbou postav. Konkrétní typy postava symptomatické situace, v nichž se nacházejí, jsou rozebírány v kapitolách třetího dílu práce. Umístění figur v konstruovaném ideologickém spektru je...
|
|
|
Na hranicích metafyziky. Pokus o interpretaci Patočkovy filosofie negativního platonismu
Sladký, Pavel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Blecha, Ivan (oponent)
Cílem práce je interpretace filosofie negativního platonismu, jíž se Jan Patočka zabýval v průběhu 50. let 20. století. V první části práce je negativní platonismus, jehož předběžný pojem je získán výkladem stejnojmenné programové stati, sledován v kontextu soudobé filosofické diskuse a Patočkovy subjektivisticko-humanistické koncepce z druhé poloviny 40. let a jeho přednášek z antické filosofie. Druhá část obsahuje vlastní systematickou interpretaci negativního platonismu včetně rekonstrukce textového korpusu Patočkova programu. Konečně třetí část, jejímž východiskem je otázka inspiračních zdrojů sledovaného projektu, přináší kritiku negativního platonismu a přibližuje koncepci, jíž Patočka na konci 50. let negativní platonismus nahradil. Práce chce představit filosofii negativního platonismu jako významnou etapu Patočkova vlastního filosofického vývoje a současně jako nezanedbatelnou část moderních dějin evropského myšlení.
|
|
| |
|
|
Na hranicích metafyziky. Pokus o interpretaci Patočkovy filosofie negativního platonismu
Sladký, Pavel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Blecha, Ivan (oponent)
Cílem práce je interpretace filosofie negativního platonismu, jíž se Jan Patočka zabýval v průběhu 50. let 20. století. V první části práce je negativní platonismus, jehož předběžný pojem je získán výkladem stejnojmenné programové stati, sledován v kontextu soudobé filosofické diskuse a Patočkovy subjektivisticko-humanistické koncepce z druhé poloviny 40. let a jeho přednášek z antické filosofie. Druhá část obsahuje vlastní systematickou interpretaci negativního platonismu včetně rekonstrukce textového korpusu Patočkova programu. Konečně třetí část, jejímž východiskem je otázka inspiračních zdrojů sledovaného projektu, přináší kritiku negativního platonismu a přibližuje koncepci, jíž Patočka na konci 50. let negativní platonismus nahradil. Práce chce představit filosofii negativního platonismu jako významnou etapu Patočkova vlastního filosofického vývoje a současně jako nezanedbatelnou část moderních dějin evropského myšlení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Imperativ transcendence. O smyslu filosofie a jejích možnostech na sklonku metafyzické éry podle Jana Patočky. Interpretace vybraných textů z let 1929-1952
Sladký, Pavel ; Ritter, Martin (oponent) ; Karfík, Filip (vedoucí práce)
Jedním z velkých témat filosofie Jana Patočky je otázka bytostné povahy a smyslu filosofie. Odehrává-li se filosofické myšlení v médiu celkovosti, představuje filosofická sebereflexe přirozenou součást vlastní filosofické činnosti. V období od konce 20. do počátku 50. let minulého století lze v Patočkově tvorbě nalézt tři podoby filosofické sebereflexe. První je obsažena v sérii raných statí, v nichž Patočka postupně a z různých perspektiv představuje podstatné stránky "osobního filosofického života". Druhá odpovídá Patočkově interpretaci filosofické sókratiky. Konečně třetí podobu je možné vysledovat v programovém textu Negativní platonismus, v němž Patočka podrobně vymezuje vztah metafyziky a filosofie. Cílem naší práce bylo postupně a soustavně představit uvedené podoby Patočkovy metafilosofie a odkrýt jejich vzájemný vztah. Ačkoli se Patočkovo myšlení a terminologie z hlediska sledovaného období a tématu vyvíjejí, ukazujeme, že smysl centrálních metafilosofických motivů neprodělává u Patočky podstatných změn - atributy filosofické subjektivity z raných statí se "zhmotňují" v Patočkově Sókratovi jako paradigmatu filosofování vůbec; filosofie negativního platonismu jako "syntetická" ("Aufheben") odpověď na krizi metafyziky následně nachází svůj předobraz v sókratovství.
|
|
|
Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu padesátých let
Sladký, Pavel ; Šrámek, Petr (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Postava a charakteristika v socialistickorealistickém románu 50. let analyzuje s využitím poznatků současné literární vědy socialistickorealistickou prózu z období nejtužší české totality. Soustřeďuji se na budovatelský román ze současnosti a nedávné minulosti, např. romány z konce 2. světové války. Druhý oddíl práce zkoumá významu kategorie postavy v dobové literatuře a literární kritice. Výchozím prvkem umělecké koncepce padesátých let je spolehnutí se na prózu jako nástroj poznávání světa a didaktické zatížení románů. Soudobé programové úvahy srovnávám například s novějším kognitivním pojetím literatury (především s prací Marka Turnera Literární mysl). Postava je klíčovou kategorií pro překonání čtenářovy distance k dílu a pro autentifikaci světatvorného modelu fikce. Schematičnost figur v budovatelských románech je důsledkem především dvou faktorů: jde o nepoměr mezi pojetím a realizací vztahu kategorizace a personalizace v charakterizačních postupech (v terminologii Ralfa Schneidera) a oddělenost tvůrčí práce na abstraktním alterocharakterizačním modelu vztahů mezi postavami a "zreálňující" povaho kresbou postav. Konkrétní typy postava symptomatické situace, v nichž se nacházejí, jsou rozebírány v kapitolách třetího dílu práce. Umístění figur v konstruovaném ideologickém spektru je...
|
|
|
Diplomatické imunity vs. lidská práva
Olahová, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sladký, Pavel (oponent)
Obsahem této práce je popis a analýza postavení diplomatických imunit a lidských práv v mezinárodním právu se zdůrazněním oblastí, ve kterých dochází k jejich vzájemné kolizi. Jedním z cílů práce je pokus o stanovení hierarchie norem upravujících diplomatické imunity a ochranu lidských práv, která by mohla tento problém případně vyřešit. Toto řešení se však dostává do konfliktu s jedním ze základních principů, na kterém jsou diplomatické vztahy založeny, s principem reciprocity. Zmíněny jsou také některé alternativní možnosti řešení tohoto konfliktu společně s překážkami, které stojí v cestě jejich uplatnění. Práce se dále zaměřuje na to, jaké mají státy v současnosti možnosti řešení při zneužití diplomatických imunit.
|
host ::
RSS.