Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
Význam výživy a především bílkovin v silových sportech.
Šesták, David ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Silové sporty jsou pro organismus obrovskou zátěží. Tato zátěž musí být kompenzována vhodnou stravou a vhodnou relaxací. Se silovými sporty je tedy obecně spojen zvýšený příjem naprosté většiny živin. Některé, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, železo, zinek a bílkoviny, mají v silových disciplínách své nezastupitelné místo. Především bílkovinám je amatérskými i profesionálními sportovci přisuzován zásadní význam pro tvorbu svalové hmoty. Otázkou je, kolik bílkovin je opravdu potřeba a jak se liší jejich kvalita, tedy stravitelnost a vstřebatelnost, jsou-li tyto konzumovány z rostlinných nebo živočišných zdrojů, případně i z velmi oblíbených doplňků stravy. S konzumací proteinů jistě souvisí i to, kdy a s čím jsou bílkoviny kombinovány a jaká forma tréninku jejich příjem doplňuje. Význam mají samozřejmě přímo i nepřímo také sacharidy, vláknina, tuky, vitaminy, minerály a pitný režim.
Chemické experimenty pro SŠ - chromatografie s přírodními látkami.
Polívková, Michala ; Hybelbauerová, Simona (vedoucí práce) ; Klímová, Helena (oponent)
Tato práce je zaměřena na experimenty s přírodními látkami a vitaminy. V první části práce jsem popsala vybrané látky, které jsem v druhé části dokazovala pomocí chromatografie nebo s nimi prováděla jiné experimenty. Vytvořila jsem čtyři pracovní listy s návody na laboratorní cvičení, v příloze uvádím jejich autorská řešení. Tyto čtyři experimenty jsem ověřila na gymnáziu v Praze 9.
Zavedení metody stanovení pyridoxinu kapalinovou chromatografií v potravinářských výrobcích a surovinách
Nechyba, Ondřej ; Benešová, Karolína (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vitamínu B6 v nápojích, potravinových doplňcích a surovinách potravinářského průmyslu. V literární části jsou shromážděné obecné informace o vitamínech, vitamínu B6, kyselině nikotinové a vitamínu B1. Dále se literární část věnuje principu vysokoučinné kapalinové chromatografii a stanovení jednotlivých vitamínů. V experimentální části jsou uvedeny používané pomůcky, přístroje a chemikálie. Je zde popsána příprava jednotlivých vzorků potravinových doplňků, iontových nápojů, multivitaminových nápojů, piv a sladů. Tato kapitola také obsahuje informace o chromatografických separačních systémech Shimadzu a SpectraSystem. Stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi s gradientovou elucí a dvěmi způsoby detekce, fluorescenční a spektrofotometrickou. V další kapitole jsou prezentovány výsledky experimentální činnosti obsah vitamínů v analyzovaných vzorcích. V závěrečné části jsou zhodnoceny výsledky experimentální činnosti. Diplomová práce byla naměřena v laboratoři Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické VUT v Brně.
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
Charakterizace mléčných cereálních výrobků s ovocnou složkou určených pro dětskou výživu
Pražáková, Jana ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací mléčných cereálních výrobků určených pro dětskou výživu. Teoretická část se zaměřuje na morfologii obilného zrna, dále na druhy fortifikace, na přehled přídavných složek používaných k fortifikaci a jejich vlastnosti. Pro praktickou část bylo vybráno 8 druhů mléčných cereálních výrobků od tří různých výrobců. U těchto výrobků byly spektrofotometrickými metodami analyzovány celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, redukující i celkové sacharidy a proteiny. Nejvíce polyfenolů bylo naměřeno ve výrobku Sunar multicereální a nejvíce flavonoidů bylo zjištěno u výrobku Nestlé ovocné, kde představovaly přes 50 % celkového obsahu z polyfenolů. Nejvyšší obsah celkových i redukujících sacharidů obsahovala příchuť Nestlé medové. Nejvíce proteinů bylo naměřeno ve výrobcích značky Sunar, příchutě multicereální a hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny vitaminy C a E. Nejvíce vitaminu C obsahovala příchuť Nestlé sušenkové a nejvíce vitaminu E obsahovala příchuť Sunar hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/RI byly analyzovány vybrané sacharidy. Ve všech výrobcích bylo vysoké zastoupení laktosy, nejvíce ve výrobcích Sunar. Výrobky Nestlé obsahovaly nejvíce glukosy. Výrobky od značky Hami byly nejvíce bohaté na sacharosu.
Zařazení energetických a stimulačních nápojů v pitném režimu adolescentů
ŘÍHA, Jakub
Diplomová práce se zabývá energetickými a stimulačními nápoji konzumovanými adolescenty v České republice. Toto aktuální téma je zpracováno v teoretické části představením důležitých okruhů. V první teoretické části jsou popsány pojmy adolecence a trávení nápojů. Druhá teoretická část pojednává o pitném režimu a rozebírá energetické a stimulační nápoje spolu s jejich složením a působením na lidský organismus. Obsaženy jsou i informace o užívání energetických nápojů spolu s alkoholem. Praktická část obsahuje analýzu konzumace energetických a stimulačních nápojů adolescenty od 15 do 26 let. Elektronického výzkumu se zúčastnilo více jak 1200 respondentů. Pro porovnání výsledků je věkový rozsah rozdělen do dvou skupin, 15-20 let a 21-26 let. Výsledky potvrzují, že energetické nápoje jsou konzumovány v obvyklé míře, stimulační nápoje mají adolescenti ve svém pitném režimu zařazení velmi často. Důvody pro konzumaci těchto nápojů jsou především z důvodu odstranění pocitu únavy.
Onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu
TICHÁ, Anděla
Základní myšlenkou mé práce je průzkum onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu. Úvodem objasňuji základní pojmy související s výživou, zdravím, nemocí a prevencí. V další kapitole se věnuji zjištění zdravotního stavu a signálům, které nám tělo dává, když nedostává vše potřebné. Obsahovou stránku zaměřuji na determinanty působící na naše zdraví. Důraz kladu na komplexnost. Dozvíme se jaký je optimální pitný režim, jaké makroživiny a mikroživiny tělo potřebuje, jaké je jejich dělení a z jakých potravin je získáváme. Rozebírám i potřeby pohybu, odpočinku, spánku a duševní hygieny. Tento materiál zobecňuje aktuální požadavky zdravého životního stylu, podle kterých se mohou řídit, budovat a dlouhodobě upevňovat správné návyky pro zdraví a vitalitu.
Srovnání jednotlivých druhů a skupin ovoce z hlediska obsahu a vlastností výživově cenných složek
HAVLÍKOVÁ, Martina
Práce se zabývá obsahem a vlastnostmi výživově cenných složek ovoce a zjišťuje četnost jeho konzumace u studentů středních škol. Teoretická část pojednává o základním členění ovoce s popisem důležitých druhů jednotlivých skupin. Dále jsou zde rozděleny a popsány, vzhledem k významu ve výživě člověka, nejdůležitější výživově cenné složky ovoce vitaminy, antioxidanty, minerální látky, vláknina, sacharidy, bílkoviny a lipidy. Praktická část se zabývá srovnáním jednotlivých druhů ovoce z hlediska obsahu výživově cenných složek. Při srovnávání výživově cenných složek ovoce bylo zjištěno, že skořápkové ovoce vykazuje značně vyšší množství vitaminů, minerálních látek a lipidů než ostatní skupiny ovoce. Dále tato část obsahuje dotazníkové šetření vztahující se k otázkám ohledně četnosti a oblíbenosti konzumace ovoce u studentů středních škol ve věku 17-20 let. Výsledky jsou analyzovány a graficky znázorněny. Z výzkumu vyplývá, že 98% studentů má rádo ovoce a nejraději ho konzumují v čerstvém stavu. Jejich nejoblíbenějším druhem jsou jablka, která jsou u nás nejrozšířenějším ovocem. Naopak k ovoci, které nemají studenti rádi, patří grep a rybíz. Podle dotazníkového šetření studenti rozumí důležitosti ovoce ve stravě vůči jejich zdraví, ale přesto je důležité dbát neustále na pestrou stravu již u mladistvých.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.