|
|
Životní spokojenost u somaticky nemocných
Kolínová, Magdaléna ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality života u osob s nadváhou a obezitou. Teoretická část pojednává o kvalitě života, problematice obezity a vybraných psychologických souvislostech. V empirické části jsou zpracovány dvě studie: 1. Studie u osob s nadváhou / obezitou podstupujících pohybovou intervenci ve formě chůze o délce až 1 rok, zahrnuje 24 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. 2. Studie u osob s nadváhou / obezitou absolvujících základní kurz STOB o délce 12 týdnů, zahrnuje 17 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. U této populace byla hodnocena i změna sebehodnocení podle RSE a změna vlastní účinnosti podle GSE, ani v jednom případě nebylo dosaženo statistické významnosti, je nicméně patrný trend ke změně podle RSE, resp. GSE. Klíčová slova: Životní spokojenost; kvalita života; obezita; pohybová intervence; STOB
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a životní spokojenosti a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Jakou roli má smysl pro humor během psychoterapie? Pomáhá psychoterapie zlepšit životní spokojenost? Jelikož tato práce vznikala na pozadí probíhající systemické psychoterapie, odpovídá tak i na tyto otázky. Empirická část práce se snaží prokázat vztahy mezi smyslem pro humor a životní spokojeností a následně pak jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat, která byla získána použitím několika dotazníkových metod. Výsledky analýz kvantitativních dat jsou doplněny o kvalitativní pozorování a postřehy, které jednotlivé závěry objasňují. Na základě zpracovaných dat bylo prokázáno, že životní spokojenost klientů během psychoterapie narůstá. Souvislost mezi smyslem pro humor a životní spokojeností, rovněž jejich vliv na zvládání stresu a životních událostí však nebyl empiricky potvrzen. Klíčová slova: humor, smysl pro humor,...
|
|
| |
|
|
Subjektivní blahobyt: Přístupy a hodnocení v EU - 15 a ČR
Hemala, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce "Subjektivní blahobyt: přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR" je subjektivní blahobyt a jeho konceptualizace. Důraz je v tomto ohledu kladen na význam konceptu subjektivního blahobytu při měření a hodnocení pokroku a rozvoje společnosti, který je trvale udržitelný. Práce analyzuje dokumenty, které se v jednotlivých zemích EU-15 vydávají k národním strategiím trvale udržitelného rozvoje. Analýza posuzuje míru jejich relevance z hlediska zakomponování konceptu subjektivního blahobytu (štěstí, kvality života, spokojenosti) a také rozebírá v nich implementované indikátory blahobytu, které se z různých důvodů vztahují k faktorům s vlivem na míru osobního či sociálního blahobytu občanů. V zájmu analýzy leží i rozbor českých dokumentů relevantních k této tematice (Strategický rámec udržitelného rozvoje a Situační zpráva) zacílený na rozpoznání případných explicitních i implicitních znaků subjektivního blahobytu. Dále je otázkou pro výzkum, zdali v českém prostředí již existují kvalitativní data použitelná pro sestavení českých indikátorů subjektivního blahobytu. Analýza dokumentů je pojata kvalitativním metodickým přístupem. Analytická část práce je doplněna neméně důležitým teoretickým rámcem. Ten se zevrubně věnuje konceptu subjektivního blahobytu a jeho determinantům,...
|
|
|
Body-Mind Centering jako cesta k sebeuvědomění
Šešerová, Dominika ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo především představit systém BMC v kontextu psychologie a ostatních na tělo zaměřených psychoterapií, charakterizovat jeho základní principy a techniky, terapeutický kontext a částečně jej analyzovat a kriticky zhodnotit z pohledu základních otázek validity psychoterapeutických modalit. Dále je v této práci stručně pojednáno o teorii tělesně zakotveného prožívání. Empirickou část tvoří kvantitativní výzkum vztahu tělesného uvědomování, depresivního prožívání a spokojenosti se životem. Byl také sledován vztah tělesného uvědomování k sociodemografickým charakteristikám respondentů. Byly zjištěny statisticky významné korelace svědčící pro souvislost schopnosti tělesného uvědomování s depresivním prožíváním a životní spokojeností. Zjištění empirické studie poukazují na užitečnost dalšího systematického rozpracování konstruktu tělesného uvědomování.
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
|
Internetové sociální sítě jako součást systému sociálních vztahů u dětí školního věku
Knapová, Jana ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o internetových sociálních sítích, hlavně o sociální síti Facebook. Mapuje základní principy Facebooku a upozorňuje na rizika plynoucí z užívání sociálních sítí a z nebezpečného chování na internetu. Součástí práce je i pojednání o prevenci kyberšikany a bezpečného chování na internetu. V empirické části práce, prostřednictvím dotazníkového šetření, pak zkoumá rizikové chování žáků na druhém stupni dvou základních škol v Praze ve vztahu k životní spokojenosti. Empirická část též zjišťuje souvislost životní spokojenosti s předmětem a způsobem komunikace na Facebooku. Klíčová slova internetové sociální sítě, Facebook, rizikové chování, životní spokojenost, prevence
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
|
|
Vztah mezi perfekcionismem, výkonovou motivací, subjektivní životní spokojeností a sebeúctou u nadaných a nenadaných studentů středních škol
Jirásková, Lucie ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
(česky): Diplomová práce s názvem "Vztah mezi perfekcionismem, výkonovou motivací, subjektivní životní spokojeností a sebeúctou u nadaných a nenadaných studentů středních škol" si klade za cíl prozkoumat odlišnosti mezi přírodovědně nadanými studenty středních škol v oblasti školní výkonové motivace, míře sebeúcty, subjektivní životní spokojenosti a perfekcionismu a jejich vrstevníky. Práce je členěna do tří částí: teoretické, metodologické a empirické. Teoretická část se věnuje zkoumaným proměnným v souvislosti s nadáním a rešerši výsledků dosavadních studií v dané oblasti. Práce se soustřeďuje na intelektově nadané středoškoláky v přírodních vědách, konkrétně v biologii a chemii. Je kvantitativního výzkumného charakteru. Pro zjišťování sebeúcty byla použita Rosenbergova škála sebehodnocení, u životní spokojenosti pak škála zjišťující její globální úroveň dle doporučení OECD a manuálu od The New Economics Foundation, pro školní výkonovou motivaci byl zvolen evaluační nástroj dle Hrabala a Pavelkové (2011). K zjišťování perfekcionismu jsme využili modifikovaný dotazník pro měření perfekcionismu ve sportu dle Stoebera a Rambowové (2007). Empirická část je věnována statistické analýze dat. Celkový soubor tvořilo 202 středoškolských studentů z České republiky. Výsledky práce ukázaly rozdíly mezi...
|
|
|
Vztah mezi temperamentem dítěte a spokojeností matky na mateřské či rodičovské dovolené
BLAŽKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi temperamentem a spokojeností žen na mateřské a rodičovské dovolené. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky o mateřství, temperamentu (obzvláště dětského temperamentu) a životní spokojenosti. V empirické části bylo zkoumáno, zda je temperament dítěte spojen s životní spokojeností matky. Dále byly sledovány vztahy mezi temperamentem a celkovým psychickým stavem či vnímanými rodičovskými kompetencemi. Byl realizován kvantitativní výzkum u matek na mateřské a rodičovské dovolené. Pro sběr dat byly využity Dotazník životní spokojenosti, posuzovací škála SUPOS 7 PC, Parenting Sense of Competence Scale, Infant Behavior Questionnaire-Revised a Early Childhood Behavior Questionnaire. Celkem bylo stanoveno osm hlavních i doplňujících hypotéz, o jejich výsledcích i možných omezeních výzkumu je pojednáváno v diskuzi.
|
host ::
RSS.