|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanicí v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s oběma šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematické analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanic v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní okruh veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí, jejich finančním možnostem a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematická analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Mediální obraz Jedličkova ústavu v Praze
Zoubková, Alice ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lábová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem pražského Jedličkova ústavu ve vybraných médiích: České televizi a Českém rozhlase mezi lety 2012 a 2014. Toto zařízení je v české populaci sice velmi dobře známé, ale na základě výzkumů se ukazuje, že značná část veřejnosti nemá jasnou představu o tom, kdo jsou jeho klienti nebo jaké služby poskytuje. O instituci rovněž stále panují určité stereotypní představy, jakožto o zastaralém ústavním zařízení. Překládaná práce se proto věnuje především tomu, v jakém rozsahu a jakým způsobem sledovaná média o Jedličkově ústavu informovala, resp. zda se snažila jeho skutečnou činnost co nejvěrněji zobrazit či se naopak na prohloubení stereotypního vnímání podílela. V teoretické části práce jsou zmíněny důležité momenty z historie Jedličkova ústavu a také přiblížena jeho současná podoba a fungování. Z mediálního pohledu je pozornost věnována pojmům jako reprezentace, stereotypy či mediální obraz a také zobrazování osob s handicapem ve sdělovacích prostředcích. Pomocí kvantitativní a kvalitativní analýzy uveřejněných příspěvků bylo následně zjištěno, že ani Česká televize, ani Český rozhlas negativní obraz Jedličkova ústavu nepodporují, ale naopak se snaží dávat mu ve svém vysílání prostor, zachycovat širší spektrum jeho činností a zejména pak výjimečné události s...
|
|
|
Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013
Veitová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013 se věnuje srovnání zpravodajství České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a jejího zahraničního zpravodaje, týkající se Spojených státu amerických. Pomocí kvalitativních a kvantitativních metod práce zkoumá, v jaké míře se této zemi zpravodajství daných subjektů věnovalo, jakých témat se týkalo a jakým způsobem bylo o zemi informováno. V práci jsou kvantitativními metodami analyzovány zpravodajské výstupy ČTK a relace ČRo1 Radiožurnál včetně příspěvků zahraničního zpravodaje v období prvních šesti měsíců roku 2013. Kvalitativní část se zabývá analýzou způsobu, jakým subjekty informovaly o dvou vybraných událostech na území USA - útocích na maratonech v Bostonu a výbuchu továrny v Texasu. Součástí práce jsou také kapitoly zaměřující se na teorii zahraničního zpravodajství a postavení USA.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Mediální obraz programů politických stran KDU-ČSL, SPOZ, Suverenity a Strany zelených po volbách do PS PČR 2010
Marek, Vojtěch ; Kunštát, Daniel (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce představuje a analyzuje mediální obraz politických programů stran KDU-ČSL, Strany práv občanů Zemanovci, Suverenity a Strany zelených po volbách v roce 2010 v médiích veřejné služby - České tiskové kanceláři, České televize a Českého rozhlasu. V teoretické části práce jsou představeny politické programy stran v období let 2010-2013 a následně také stručně představena česká média veřejné služby, jejich historický vývoj, autorem předpokládaný smysl jejich činnosti a současná pozice v mediálním světě. Praktická část práce pak obsahuje analýzu textových a audiovizuálních příspěvků jednotlivých médií v měřeném období a zaměřuje se na hledání zmínek o jednotlivých programových bodech stran. Minoritní, ale pro pochopení role médií veřejné služby důležitý je pak část s krátkou komparací situace postavení médií veřejné služby v jiných státech. Na závěr praktické části pak též autor zkoumá situaci v mediálním světě po parlamentních volbách v roce 2013 a zda tady mohou být na základě jejích výsledků důležité změny pro jejich činnost. Hypotéza práce - prokázání nerovnoměrně poskytovaného mediálního prostoru institucemi ČTK, ČT a ČRo čtyřem neparlamentním stranám, které by na základě výsledku parlamentních voleb 2010 měly mít adekvátní mediální prostor vůči parlamentním stranám - je pak v...
|
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
| |
|
|
Analýza debat kandidátů ve 2. kole přímé volby prezidenta České republiky v kontextu politické kampaně
Rozsypal, Michael ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Analýza debat kandidátů, kteří postoupili do druhého kola přímé volby prezidenta České republiky v roce 2013, se primárně zaměřuje na debaty ve veřejnoprávních médiích - tedy v České televizi a v Českém rozhlase. Pro kontext celé kampaně rozebírá také dvě debaty v komerčních televizích. Obsahovou analýzou kvantitativně měří, kolik programových tezí oba kandidáti - tedy Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg - v celkem šesti televizních a rozhlasových debatách před 2. kolem volby zmínili. Práce stručně shrnuje volební kampaně obou kandidátů a témata, která jejich program v širším slova smyslu také tvořila, čímž zasazuje analýzu debat do širšího kontextu politické kampaně. Pro přesnost analýzy v měření frekvence programových tezí v jednotlivých debatách ale vychází pouze z oficiálních dokumentů, které kandidáti představili jako své volební programy. Aplikuje konkrétní metodologii - obsahovou kvantitativní analýzu - na jejímž základě odpovídá na výzkumné otázky a formuluje závěry. V nich se snažit kvantitativně potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že programy nehrají v debatách ani v kampani klíčovou roli. Práce se také zabývá tím, jak se jednotlivé debaty lišily a ve které debatě a ve kterém médiu kandidáti nejvíce prezentovali svůj oficiální volební program.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
host ::
RSS.