|
|
Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda
Žaloudková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda" jsme umístili autora jak do historického, tak do literárního kontextu. Nastínili jsme situaci Španělska v 17. století a ekonomické a sociální poměry na jeho území. Dále jsme konkretizovali umělecké proudy, kterými bylo 17. století ovlivněno, tedy baroko a manýrismus. V rámci manýrismu jsme pak vydělili základní dva literární proudy, které na území Španělska v té době dominovaly, tedy kulteranismus a konceptismus. Charakterizovali jsme jejich podstatu a uvedli dva čelní představitele každého z obou směrů. To jest Góngoru jakožto předního autora kulteranismu a Queveda zastupujícího konceptismus. Zejména u konceptismu jsme se též soustředili na ujasnění pojmů a vysvětlili jsme jeho základní tendence a názvosloví za pomoci největšího představitele barokní rétoriky, Baltasara Graciána. Poté jsme přistoupili k vymezení pojmu satira a soustředili jsme se na její původ a vývoj související se satirou Quevedovou. Zmínili jsme se o menippské satiře, která byla odrazovým můstkem pro mnohé z pozdějších moderních satiriků a rovněž jsme pojali satiru v rámci smíchové kultury zejména v souvislosti s Bachtinem a pojmem karneval. Následovala typologie postav, která měla být jakýmsi výkladem pro četbu Quevedových textů. Záměrem bylo...
|
|
| |
|
|
K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929-1931
Kazdová, Renáta ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929 - 1931" mapuje historii bulvárního tisku v našich zemích v letech mezi válkami, jeho vznik a vývoj u nás a v zemích, kde začal vznikat - v Anglii, Francii, Německu a USA. Práce se zabývá především parodií bulvárního tisku prostřednictvím Příšerného večerníku, který karikoval bulvární tisk vycházející pod vedením Jiřího Stříbrného a jeho koncernu Tempo. Práce se zabývá termíny parodie, satira a karikatura v obsahu Příšerného večerníku, týdeníku vycházejícím v Lidové tiskárně A. Němec. Cílem práce je analyzovat články Příšerného večerníku, které se zabývají osobností Jiřího Stříbrného a jeho tiskového koncernu, a pomocí výsledků této analýzy dojít k sociální konstrukci reality, tedy sociální konstrukci osobnosti Jiřího Stříbrného.
|
|
|
Život a raná tvorba Josefa Macha
Havlátová, Bára ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce je založena na interpretaci života, raného díla a významu spisovatele Josefa Macha. Podle těchto kritérií je rozčleněna do tří tematických celků. První část představuje Machův životopis, který vychází z původních informací z díla, z korespondence a z dokumentů institucí, s nimiž byl jeho život spjat. Druhá část práce analyzuje Machovy první dvě básnické sbírky, a to z formálního a především ze sémantického hlediska. V posledním oddíle se práce zaměřuje na vybranou sekundární literaturu o Josefu Machovi a na průběh a vývoj vydávání a zpracování jeho díla. Cílem práce je jednak snaha o ucelení informací o českém básníku, který měl vliv jak na domácí literaturu, tak na literaturu v zahraničí; usiluje rovněž o nastínění základního tematického přehledu jeho rané tvorby.
|
|
| |
|
|
Arkady Averchenko - emigration work
Orlovskiy, Valentin ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Název: Tvorba Arkadije Averčenka v emigraci Abstrakt Bakalářská práce na téma «Tvorba Arkadije Averčenka v emigraci» je věnována studiu tvorby významného spisovatele první třetiny XX. století, uznávaného klasika ruské satirické a humoristické prózy. Cílem této studie je analýza literární činnosti Averčenka, v kontextu rozsáhlého revolučního zlomu v historii Ruska, změn v povaze humoru spisovatele v exilu a vlivu nového prostředí na tvorbu satirika během jeho života v Československu. Předmětem analýzy v této práci je také jediný humoristický román Arkadije Averčenka "Žert mecenášův", který byl napsán v exilu. Klíčová slova: «Satirikon», «Nový Satirikon», «král smíchu», satirická próza, revoluce, emigrace, humoristický román, Praha, ruské zahraničí.
|
|
|
Drama Karla Krause Poslední dny lidstva a jeho inscenace
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze nejvýznamnějšího dramatu rakouského spisovatele, publicisty a kritika Karla Krause (1874-1936) Poslední dny lidstva. Zabývá se jeho formální i obsahovou stránkou a snaží se zdůraznit aktuálnost témat, především tématu mediální manipulace. Bakalářská práce se rovněž snaží nastínit kulturní a společenský kontext vzniku díla. V druhé části práce pojednává na základě dostupných pramenů o způsobu, jakým se pokoušeli toto rozsáhlé dílo převést na jeviště inscenátoři v Německu a Rakousku. Poměrně velký prostor věnuje dosud jediné české inscenaci, jejíž premiéra proběhla v dubnu roku 2011 v Divadle Komedie.
|
|
|
Vývoj demokratického myšlení v dílech K. H. Borovského
Šupíková, Julie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je sledování vývoje demokratického myšlení na vybraných dílech K. Havlíčka Borovského. Autorka soustředila svou pozornost na významové etapy Havlíčkova života, které ovlivnily jeho politické smýšlení. Klíčová slova: revoluce - demokracie - liberalismus - novinářství - feuilleton - satira - epigram Annotation The aim of this graduate's thesis is to observe the development of democratic thinking of K. Havlíček Borovský through his selected works. The author has concentrated her attention on the specific periods of Havlicek's life that have influenced his political views. Key words: revolution - democracy - liberalism - journalism - feuilleton - satire - epigram
|
|
|
Flannery O'Connor as satirical priest
Petrušová, Gabriela ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
51 Resumé Aj napriek svojej pomerne krátkej kariére, Flannery O'Connorová svojimi dielami vzbudila nemalý ohlas. Jej zvláštne postavy, ktoré sa aj dnes dajú hodnotiť asi ako najmenej sympatické postavy literárneho sveta vôbec, postavy ignorantov zameraných a sústredených len na svoju vlastnú osobu nám zvláštnym spôsobom ostávajú v pamäti ešte dlho potom, čo ich fiktívne osudy dočítame. Vysvetlenie tohto javu môžeme hľadať aj v skutočnosti, že samotná Flannery O'Connorová s nimi nemala príliš mnoho súcitu. Aj napriek tomu, že sa otvorene hlásila ku svojej katolíckej identite, osudy jej postáv príliš nevyznievajú v súlade s ideami kresťanského humanizmu. Práve naopak, mnoho z nich záverom čelí násilnej smrti, sú okradnutí o svoje umelé končatiny a kedykoľvek, keď je to možné O'Connorová svoje postavy vystavuje ostrej satire a drsnému humoru. Nasledujúca práca sa sústredí práve na tento už zmienený drsný a uštipačný humor, ktorý autorka vo svojich dielach mieša s moralistickým kázaním. Cieľom prvej kapitoly je uviesť samotnú autorku do širšieho kontextu južanskej literatúry a taktiež zaradiť charakter a užitie jej humoru do komplexnejšej tradície humoru v južanskej literatúre. Druhá kapitola bližšie určuje špecifickosť humoru Flannery O'Connorovej a zároveň poukazuje na určitú podobnosť s teóriou humoru vo...
|
|
|
Návrat k Oslu a stínu. Satirické drama v dobovém kontextu.
Pečenková, Aneta ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Satirické drama Osel a stín bylo představeno v souvislostech politického, literárního a divadelního dění roku 1933. Dobový kontext byl skládán a utvářen komentáři V+W k vlastní tvorbě (v časopisu Vest pocket revue, v jiných periodikách a v korespondenci z let 1945-1962), dobovou publicistikou, kritikou, jinými literárními i neliterárními texty a dále také zprostředkován sekundární literaturou z první a druhé poloviny dvacátého století i ze současnosti. Kaleidoskopickým ztvárněním vznikalo nové uspořádání, v němž byl Osel a stín stále ponecháván svému přirozenému prostředí: scenerii jazzové, literárně i výtvarně avantgardní, ovlivněné němou groteskou, cirkusovým klaunstvím a kabaretním vystupováním. Pozornost byla věnována proměnám komiky V+W (postupu od humoru tzv. bezpředmětného k vlastní politické satiře) a možnostem a mezím politické satiry: jejímu hodnocení, postupům a také, konkrétněji, intertextuálním odkazům. Tento literární i neliterární prostor byl dále rozšířen o rozměr ekonomického a politicko-mocenského pole. Bylo poukázáno na kulturně i ekonomicky vysoký status Osvobozeného divadla a nahlédnuto na proces proměny z původně experimentálního divadla k profesionálnímu divadelnímu souboru. Události tzv. velkých dějin roku 1933 byly konfrontovány s dramatickým ztvárněním v Oslu a stínu, v...
|
host ::
RSS.