|
|
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
|
|
|
Chytilová, Kučera, Krumbachová: Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme jako experiment tří autorů
Křížkovská, Terezie ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá tvůrčí součinností režisérky Věry Chytilové s kameramanem Jaroslavem Kučerou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou na filmech Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969). Cílem je odpovědět na otázku, zda je možné určit míru tvůrčího vlivu každého z těchto tvůrců nebo zda se jedná o díla tří rovnocenných autorů. Vzhledem k tomu, že se zvolené filmy vyznačují výraznou výtvarnou stylizací, jež je výsledkem experimentálního přístupu tvůrců k filmové fabuli, formě i způsobu tvorby, sleduje práce právě tendenci experimentovat napříč jednotlivými uměleckými odvětvími a označuje ji za specifický jev československé kultury šedesátých let. Dále popisuje konkrétní proměny umělecké tvorby a představuje, jakým způsobem se projevily ve filmu. Objasňuje podmínky nástupu experimentálních filmových postupů, jež jsou spojovány s filmy nové vlny, který byl, vedle kulturních a společenských proměn, zásadně ovlivněn institucionálním řízením filmové výroby. Následně vymezuje tematické souvislosti a charakteristické stylotvorné prvky tvorby Věry Chytilové, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové, jež přecházela jejich tvůrčí spolupráci. Charakteristické rysy tvorby každého z tvůrců sleduje při analýze filmů Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme, která práci uzavírá.
|
|
|
Kulturní publicista A. J. Liehm
Trojanová, Kamila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce zachycuje průřez novinářské tvorby a životních osudů kulturního publicisty A. J. Liehma působícího od 40. let 20. století ve významných československých kulturních periodikách. Práce dále seznamuje s dobovým kontextem minulého století a přelomovými mezníky naší historie. Významným periodikům, ve kterých A. J. Liehm působil, jsou věnovány samostatné kapitoly. Jedná se o kulturní týdeníky Kulturní noviny a Literární noviny. Další periodika jsou zmíněna zejména v souvislosti s autorovou exilovou tvorbou. V neposlední řadě práce zkoumá francouzský časopis Lettre Internationale, který autor založil v 80. letech v Paříži. Autor se setkával s řadou kulturně a umělecky orientovaných osobností, a to zejména z filmové oblasti. Po emigraci z Československa v roce 1969 pokračoval v publikační činnosti v exilu a opakovaně se účastnil diskuzí a rozhovorů na téma Pražského jara a československé kultury. Práce se snaží sběrem informací, ať již z různých oficiálních zdrojů, či na základě osobní komunikace se samotným autorem, podat ucelený přehled o jeho osobnosti a životě.
|
|
|
Rozšiřování NATO v letech 1999 a 2004 - na příkladech připravenosti České republiky, Maďarska, Slovenska a Estonska na vstup do NATO
Žíla, Erik ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozšiřováním NATO v letech 1999 a 2004, konkrétně z pohledu připravenosti České republiky, Maďarska, Slovenska a Estonska na vstup do NATO. Práce obnáší čtyři kapitoly, v nichž analyzuje téma rozšiřování Aliance. Užívá k tomu šíře zvolený postup. Z tohoto důvodu se proto nejprve zabývá rozšířením NATO během studené války. Přesto hlavním cílem stále zůstávají dvě vlny rozšíření Aliance, a to z let 1999 a 2004, které zahrnovaly také čtyři výše uvedené státy. Žádný z nich by ovšem nemohl být přijat, pokud by s tímto krokem nesouhlasily rovněž Spojené státy a zejména v případě Estonska také nebylo dbáno na názor Ruska. Práce se následně již zabývá pouze Českou republikou, Maďarskem, Slovenskem a Estonskem, jejichž připravenost na vstup do NATO hodnotí na základě podrobné analýzy. Tato analýza vychází ze Studie o rozšíření NATO, jako základního dokumentu Aliance v oblasti vlastního rozšíření.
|
|
|
Vliv Evropské unie na vývoj integrace Rady pro spolupráci v zálivu
Paščenková, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak Evropská unie (EU) ovlivňuje integraci zemí v méně vyspělých regionech světa. Nejdříve je zkoumán obecný potenciál EU v této oblasti. Jeho využití v praxi je následně ověřen na příkladu spolupráce s Radou Perského zálivu (GCC) a rozvojem tohoto uskupení. První část práce zkoumá politické a ekonomické změny ve světě od konce 80. let minulého století, které s sebou přinesly vlnu liberalizace světového obchodu, otevření rozvojových ekonomik a zrod nových fenoménů, především nový regionalismus a interregionalismus. Druhá kapitola se věnuje zahraniční politice EU, a jakým způsobem přistupuje ke spolupráci s rozvojovými zeměmi. V bezpečnostní oblasti je více rozpracována snaha EU šířit mír, prosperitu a stabilitu pomocí nevojenských prostředků, tedy principy soft diplomacy. V hospodářské dimenzi je ukázán postupný vývoj od nereciproční spolupráce s méně vyspělými zeměmi ke snaze uzavírat reciproční zóny volného obchodu. Prostřednictvím obchodních dohod, konzultací a jiné spolupráce se unie také snaží přispět v partnerských zemích ke změnám ve společnosti a k ekonomickým reformám. Třetí kapitola již aplikuje získané poznatky na GCC. Patrná je inspirace unii při vzniku rady a formování jejích orgánů. Na vývoji GCC a její spolupráci s EU je ukázáno, jak velký, a v jakých...
|
|
|
Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987
Čížková, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987" se zaměřuje mediální reprezentaci alternativní kultury, tedy té části kulturní scény minulého režimu, která byla buď přímo vytlačována, nebo se sama vědomě nezačleňovala do "hlavního proudu." V první části se vedle nastínění dobového kontextu zabývá popisem této oblasti kultury, a to nejen v rovině neoficiální (tzv. undergroundové), ale i v rovině oficiální či polooficiální alternativy vůči idealizovanému hlavnímu a protěžovanému proudu kultury. V druhé části se práce soustředí na reflektování alternativní kultury soudobými médii na příkladu vybraných periodik. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza a výzkumným materiálem pak periodika Rudé právo, Tribuna, Mladá fronta, Melodie a Tvorba za vymezené období let 1983-1987. Práce se zaměřuje z největší části na hudební alternativní scénu, přednostně pak na jev, který se dá nazvat pokusem o likvidaci nové vlny v rockové hudbě, který se ve výzkumu ukazuje být jediným otevřeným mediálním útokem na alternativní kulturu ve vymezeném období. Výzkum dále odkrývá určité rozdíly ve způsobu o informování o alternativní kultuře v jednotlivých zkoumaných periodikách, stejně tak určité jeho proměny v průběhu vymezeného zkoumaného období.
|
|
| |
|
|
New wave
Švachulová, Klára ; Artamonov, Vasil (oponent) ; Houser, Milan (vedoucí práce)
Bakalářskou práci jsem realizovala v médiu malby. Tématem je pohyb “na hraně” mezi obrazem a objektem. Téma se týká uměleckého stylu vytvořeného skupinou umělců, řadících se do stylu “new wave”, tedy nové vlny. V mých obrazech se snažím zachytit autentičnost doby, na kterou se odkazují. Řeším v nich “prostupnost” a dále “Řád v nepořádku”, prolnutí “New wave” jako nového pořádku a “Punku” jako rebelie a nepořádku. Řád v nepořádku vytvářím pomocí geometrie, držením se určitého formátu, snažím se o polohu “na hraně” kompozice.
|
|
|
Vliv komunistického režimu na vývoj československého filmu v padesátých a šedesátých letech 20. století
Mutl, Lukáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o vývoji československé kinematografie v padesátých a šedesátých letech 20. století na pozadí komunistického režimu pod vlivem Sovětského svazu. Práce podrobuje analýze jedno z nejzajímavějších období československé historie, v němž se střídaly roky těžkého diktátů s roky společenského a kulturního uvolňování. První část se zaměřuje na problematiku zestátnění filmu v raných padesátých letech. Ve druhé části jsou rozebrány okolnosti počátku nejzářivějšího období československé kinematografie, nové vlny. V části třetí jsou vyobrazeny konsekvence, které měl pro tuzemské filmaře srpen 1968 a následná normalizace. V průběhu celé práce jsou zjišťované skutečnosti komentovány předními aktéry dané doby, A. J. Liehmem a Jiřím Menzelem, jimiž byly pro účely této práce poskytnuty rozhovory, jejichž plné znění je do práce na závěr rovněž začleněno. Cílem práce je nalézt odpovědi na otázky, jak velkou měrou byla československá kinematografie ovlivněna Sovětským svazem, zda mělo zestátnění filmu pouze negativní nebo i pozitivní důsledky, zda byl vznik nové vlny pouze náhodným úkazem či bylo nevyhnutelnou odpovědí na tehdejší politiku a zda by mohla obdobná nová vlna vzniknout i v dnešních podmínkách.
|
|
|
Československá filmová vlna v šedesátých letech
Kozak, Maryana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Československá nová vlna i dnes s odstupem času představuje vrchol české a slovenské kinematografie co do kvality, množství a mezinárodního věhlasu filmových děl, která byla během 60. let vyrobena. Tato práce se snaží pochopit východiska vzniku daného fenoménu a analyzovat pozadí a podmínky, za jakých tato vrcholná díla české a slovenské kinematografie byla realizována. Cílem je prozkoumat konkrétní díla vybraných režisérů a tvůrců a na jejich příkladě poukázat na tendence, které byly filmům československé nové vlny vlastní či naopak, v čem se jednotlivé filmy či skupiny filmů a tvůrců lišily. Zároveň se snaží dopátrat, jak velký význam měla FAMU a celkově mladá generace, nezatížená dobou stalinismu, na filmovou tvorbu šedesátých let. Pozoruhodná shoda více náhod pomohla vzniknout tolika neobyčejným dílům, nejen ve sféře filmu. Co je však nejpodivuhodnější, že se tak dělo za totalitního režimu, kde byla velmi malá možnost a šance vidět svět venku. Přesto přinášejí dané filmy tak hluboká a univerzální poznání, že je těžké uvěřit, že byla realizována v "uzavřeném" státě. Závěr vzešel z hypotéz stanovených v úvodu této práce a jsou zde potvrzeny či případně vyvráceny.
|
host ::
RSS.