|
Začleňování rómských dětí do mateřských škol
Kovandová, Jana ; Opravilová, Eva (oponent) ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce zpracovává problematiku začleňování romských dětí do mateřských škol, jako důležitý předpoklad pro budoucí úspěšné celoživotní vzdělávání. Teoretická část objasňuje postavení romské menšiny ve společnosti, zaměřuje se na její vyloučení v rámci historického a sociálního kontextu. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice vývoje dítěte předškolního věku se zaměřením na romské dítě a jeho situaci v rodině a mateřské škole. Praktická část zjišťuje konkrétní situaci ve vymezené lokalitě. Z pozice učitelek mateřských škol konkretizuje problémy i osvědčené způsoby práce, které sebou začleňování přináší. Vymezuje též důvody a odhaluje přínosy tak, jak je vnímají romští rodiče. Získané informace a ověřené zkušenosti mohou být podkladem pro vytvoření konkrétního návrhu na začleňování.
|
|
Zhodnocení manažerských funkcí
Plačková, Michaela ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení jednotlivých manažerských funkcí u vybraných vedoucích pracovníků na různých úrovních řízení (liniový, střední a vrcholový manažer) ve společnosti Stock Plzeň-Božkov s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů management, manažer, styly a role manažerské práce. Následuje stěžejní část z literární rešerše a to charakteristika sekvenčních a paralelních manažerských funkcí. Praktická část se zaměřuje na samotný průzkum, který probíhal formou metody pozorování a rozhovorů s vybranými vedoucími pracovníky společnosti. V závěru práce porovnává deset definovaných teoretických předpokladů z odborné literatury se zjištěnými praktickými skutečnostmi. Bylo zjištěno, že pět teoretických předpokladů (č. 1, 4, 7, 8 a 10) se v praxi potvrdilo a dalších pět (č. 2, 3, 5, 6 a 9) se vyvrátilo. Dále z výsledků vyplývá, že podíl manažerských funkcí a vykonávané činnosti v rámci těchto funkcí závisí na úrovni managementu. Nakonec byla navržena doporučení vedoucím pracovníkům, která by přispěla ke zlepšení situace v podniku. Liniové vedoucí bylo doporučeno více delegovat své úkoly na směnové vedoucí, manažerce střední linie bylo navrženo se více věnovat lidem a pracovním výkonům a top manažerovi byla vyslovena podpora v jeho rozhodnutí najít kvalifikované a schopné lidi na klíčové pozice liniových vedoucích, díky nimž jsou potlačeny jeho funkce a povinnosti.
|
|
Odlišné metody práce dvou režisérů v konfrontaci s hercem-pokus o analýzu
Klučka, Radovan ; Švehlík, Alois (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Jana (oponent)
Pohled na práci mladých režisérů z pozice začínajícího herce. Porovnání dvou režisérských osobností a jejich nekonvenční vedení herců se svými klady i zápory. Kontrast mezi dalšími typy režisérů a způsobem jejich práce. Ohlédnutí se za studiem na DAMU s důrazem na vývoj osobnosti na této škole. Vyzdvižení práce pedagogů a všech faktorů, které působily na herce během studia a následném pobytu v divadle DISK. Pohled na studium odstupem času a očima o rok zkušenějšího herce.
|
|
Konflikt v práci sestry manažerky
BAMBASOVÁ, Radka
Sestra manažerka je osoba, která je pověřena řídit skupinu pracovníků a je zodpovědná za výsledek skupiny.V práci sestry manažerky konflikty byly, jsou a budou. Jsou to konflikty malé i velké, ale především jsou to konflikty personální. Ty rozdělujeme na intrapersonální, interpersonální, skupinové a meziskupinové. Z pohledu psychologického můžeme uplatnit i rozdělení na konflikty představ, názorů, postojů a zájmů.Problém není v tom, že konflikt je, ale jak vzniklý konflikt sestra manažerka řeší, zvládá. Správná strategie a taktika nám zaručuje úspěšné zvládnutí konfliktu a poskytnutí adekvátní ošetřovatelské péče ke spokojenosti klienta. Způsob vedení je úzce spojen s osobností manažerky. Důležitá je též její připravenost do pozice sestry manažerky či následné vzdělávání v řízení a vedení. Cílem této práce bylo zjistit zda interpersonální konflikty patří v práci sestry manažerky k nejčastějším konfliktům. Dalším vytýčeným cílem bylo zjištění, jaký styl řízení sestra manažerka nejčastěji využívá při vedení svých podřízených a při konfliktních situacích. Posledním cílem této práce pak bylo zjistit, zda sestra manažerka byla dostatečně připravena na zvládání konfliktů při jmenování do funkce. Pro svou práci jsem oslovila sestry pracující v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Písek a.s. na pozici sestry manažerky. Informace nezbytné pro dosažení vytýčených cílů a hypotéz jsem získala metodou dotazování a sběr dat jsem provedla technikou dotazníku. Hypotézou č.1 zda k nejčastějším konfliktům v práci sestry manažerky patří interpersonální konflikty, jsem si chtěla ověřit domněnku, že v profesním životě sestry manažerky převládají tyto konflikty. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotézou č. 2 zda sestry manažerky upřednostňují demokratický styl vedení, jsem sledovala styly vedení sester manažerek a zde byla hypotéza opět potvrzena. Hypotézou č.3 Sestry manažerky nejsou dostatečně připraveny na řešení konfliktů při nástupu do funkce, jsem chtěla potvrdit, problém dnešního zdravotnictví, kde je nedostatek vyškoleného personálu na pozici sester manažerek. Sami manažerky potvrdily svoji nepřipravenost při nástupu do funkce.Tato hypotéza se mi opět potvrdila. Ráda bych výsledek prezentovala prostřednictvím odborných přednášek a článků v odborném tisku. Též bych ho ráda nabídla vrcholnému managementu nemocnic pro optimalizaci řešení konfliktů na jednotlivých pracovištích a pro zlepšení připravenosti sester manažerek na tuto pozici.
|
|
Možnosti intervence do kultury mateřské školy ve směru utváření prostředí klimatu podporující učení a vyučovací proces
Švajková, Lucie ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Báča, Milan (oponent)
RESUMÉ: Bakalářská práce se zabývá organizační kulturou a školním klimatem mateřských škol. Teoretická část vymezuje pojmy kultura, organizační kultura, kultura školy, klima školy, intervence, charakteristikou mateřské školy jako specifické organizace. Věnuje se možnostem intervence do kultury mateřské školy ve směru utváření prostředí klimatu podporující kvalitu vzdělávání. Práce předkládá výčet nejúčinnějších rozhodnutí, jimiž lze z pozice ředitele školy pozitivně ovlivňovat kulturu a klima školy. Ve výzkumné části je za využití dotazníkového šetření ověřen soubor těchto možností a provedena analýza zjištěných dat. Závěrem průzkumu je identifikace nejúčinnějších a nejefektivnější možností, jimiž ředitelé školy jako výkonní manažeři mohou pozitivně ovlivňovat prostředí klimatu podporující zkvalitnění vzdělávání.
|
|
Význam obrazu
Ghebremichael, Asmara ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Blaževič, Jasmina (oponent)
Tato práce je věnována tématu obrazu v současném filosofickém myšlení. Autorka mapuje různé teorie významu technického obrazu ve společnosti, aby tak z pozice soudobé filmové režisérky definovala svůj osobní postoj. Toto teoretizování o ?obrazu? nerozlišuje mezi nehybnými a pohyblivými obrazy, což bude také zdůvodněno.
Jakožto rámec kritického myšlení o obraze nám zde slouží dílo tří teoretiků. Myšlenky Viléma Flussera obsažené v jeho eseji Za filosofii fotografie z roku 1983 nabízejí pesimistický pohled na technický obraz, jenž podle jejich autora nese zodpovědnost za robotizaci společnosti. Flusserovy myšlenky kontrastují s úvahami Rolanda Barthese v eseji Světlá komora: poznámka k fotografii. Barthes nám zde předkládá optimističtější a humanističtější výklad vztahu člověka a fotografie. A poslední teoretická práce, publikovaná v roce 2003, The Future of the Image (Budoucnost obrazu), jejímž autorem je Jacques Rancière, překlene rozdílnost pohledů Flussera a Barthese a uvede do naší diskuse Godarda.
Teoretickým úvahám a filmové tvorbě Jean-Luc Godarda jsou věnovány poslední kapitoly této práce. Jak teorie, tak filmy tohoto autora totiž filmovému režisérovi nabízejí dobré východisko pro průzkum obrazu. Závěr práce shrnuje autorčin názor na dané téma.
|
|
Příprava předškolního dítěte na vstup do základní školy
Svobodová, Petra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přípravy a připravenosti dítěte předškol- ního věku před nástupem povinné školní docházky. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá definicemi zá- kladních pojmů, jako je školní zralost, školní připravenost. Druhá kapitola je věnována vývojové psychologii dítěte předškolního věku. Třetí kapitola se zabývá diagnostikou dítěte předškolního věku z pozice předškolního vzdělávání a poslední teoretická kapito- la je zaměřena na rizikové dítě v základní škole. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které sleduje efek- tivnost posunu ve vývoji oslabené oblasti u vybraného vzorku dětí běžné a speciální třídy mateřské školy za podpory intervenčního programu.
|
|
Role sociálního pracovníka na základní škole
Valentová, Helena ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Malotová, Martina (oponent)
Název práce: Role sociálního pracovníka na základní škole Jméno a příjmení diplomanta: Bc.Helena Valentová Studijní obor: Sociální politika a sociální práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, CSc. Oponent práce: Mgr. Martina Malotová Diplomová práce se zabývá problematikou role sociálního pracovníka na základní škole. Jde o souhrnnou charakteristiku této profese obsahující historii oboru, popis školní sociální práce v několika národních systémech národního vzdělávání (např. USA, Anglie, Finsko aj.), analýzu cílových skupin a obsahu náplně školní sociální práce, která je doplněná o příklady z praxe. V empirické části je cílem práce zjistit, zda se na pražských základních školách objevuje zájem o zavedení pozice školního sociálního pracovníka a důvody jeho příp. zavedení. Dalšími dílčími cíly je zmapovat situaci v oblasti řešení výchovných problémů na pražských základních školách, zjistit názory výzkumného vzorku na obsah činnosti profese školního sociálního pracovníka a jeho kompetence a také zmapovat, kolik pražských základních škol již má zavedenou pozici sociálního pracovníka. Respondenty výzkumného šetření byli ředitelé, výchovní poradci a metodici prevence. Vzhledem k rozsáhlému počtu oslovených respondentů byl zvolen dotazník jako metoda sběru dat. Zjištěné výsledky ukazují na...
|
|
Profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím
KOKEŠOVÁ, Lucie
Problematika profesních voleb mladých žen je spojena nejen se spoustou dilemat, ale i s problémy, které ženám stěžují celou situaci ohledně práce a péče. Nalezení partnera, který je pro ženu ideální a s kterým se žena rozhodne založit rodinu není jednoduchou cestou a často trvá i několik let. Poté, když v rodině začnou povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti, začíná pomyslné rozdělení rolí a úloh, které mohou být počátkem rozbrojů mezi partnery, zejména v době, kdy žena po mateřské nebo rodičovské dovolené opět nastoupí do zaměstnání. Pracovní návraty žen po mateřské a rodičovské dovolené jdou ruku v ruce s nejistotou nalezení pracovního uplatnění, která koresponduje s diskriminací matek malých dětí na trhu práce. Tato diskriminace je společností vnímána, ale přehlížena a stala se již součástí kultury v České republice. Česká rodinná politika nabízí několik dávek, které ulehčují situaci při sociálních událostech spojených s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a rodičovstvím a které jsou zaměřené zejména na sociální potřeby a zdraví ženy. Další prostředky pro usnadnění skloubení práce a péče představují flexibilní formy práce, zařízení péče o děti a tradiční výpomoc prarodičů v rámci mezigenerační solidarity. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána formou dotazování, pomocí techniky polostandardizovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi komunikačními partnerkami. Komunikační partnerky byly získány pomocí metody sněhové koule, neboli snowball sampling. Výběrový soubor tedy tvořily mladé ženy, které jsou buď těhotné, nebo jsou matkami již narozených dětí, kterým je od nuly do devíti let. Rozhovory trvaly několik hodin a probíhaly v prostředí domova komunikačních partnerek, a to v přátelské atmosféře. Cílem výzkumu bylo zjistit profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím, a to především vzhledem k faktu, že v oblasti péče o děti zůstávají primárními pečovatelkami. V souvislosti s cílem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak se rozhodovaly mladé ženy prvorodičky, pokud si vybíraly mezi kariérou a mateřstvím a proč. Dále byly stanoveny další výzkumné otázky. Zjišťované otázky byly rozděleny do pěti hlavních okruhů. Výsledky byly zpracovány metodou kódování. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejvýznamnějším činitelem, na jehož základě se komunikační partnerky rozhodly mít dítě, byl partner, který byl pro ně ideální. Co se týče přístupu zaměstnavatelů k oznámení těhotenství, nedělali komunikačním partnerkám žádné problémy. Nástup do práce a hledání práce po mateřské nebo rodičovské dovolené přímo souvisí s předchozími pracovními zkušenostmi, případně smlouvou, kterou těhotná zaměstnankyně uzavřela před nástupem na mateřskou dovolenou a značí tak u komunikačních partnerek určitý stupeň jistoty. Komunikační partnerky vědí o diskriminaci žen na trhu práce, ale domnívají se, že s danou situací nelze nic dělat. Ženy, které budou muset hledat novou práci, jsou smířené s tím, že budou muset alespoň ze začátku slevovat ze svých nároků na práci. Ty, které mají zkušenost s hledáním práce, z pracovních nároků také snižovaly, nejen co se týče pracovní pozice, ale i finančního ohodnocení. Nejoblíbenějšími prostředky slaďování práce a péče jsou mezi komunikačními partnerkami mateřské školy, školní družiny a samozřejmě výpomoc prarodičů při hlídání jejich dětí. Rovné dělení prací v domácnostech komunikačních partnerek příliš nefunguje, zejména po jejich návratu do pracovního prostředí. Práce může být přínosem všem mladým ženám, které si vybírají mezi kariérou a mateřstvím. Může přispět k pochopení dilematu a celé situace v oblasti mateřství a práce a problémů s tím spojených.
|
|
Krabice plná světla
Přibylová, Květoslava ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; ŘEZNÍČEK, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci Krabice plná světla, osobnost a myšlenky Nielse Bohra jako inspirace pro vědeckopopulární film se z pozice tvůrce zabývám základními principy a podobou typického současného vědeckopopulárního filmu. Považuji tuto podobu z velké části za neutěšenou, povětšinou plochou a postrádající přesah. Snažím se rozklíčovat z čeho pramení a ukazuji, že úzce souvisí s představou vědy v obecném povědomí, která stojí na základech newtonovsko-karteziánského paradigmatu. Tedy zejména na idejích měřitelnosti, objektivity a matematizace. Současně se zamýšlím nad vztahem vědění a moci, vědou jako určitou ideologií, a tím pádem souvislostí mezi vědeckopopulárním a ideologickým filmem.
Ve druhé části práce hledám inspiraci pro umělecky hodnotnější a především mnohovrstevnatější dokumentární filmy o vědě. Nacházím ji v myšlenkách dánského fyzika a myslitele Nielse Bohra.
|
host ::
