|
| |
|
|
Role Toxoplasma gondii v problematice neplodnosti u lidí - manipulace hostitelem nebo vedlejší efekt onemocnění
Hlaváčová, Jana
Přibližně třetina lidí na světě je nakažena parazitickým prvokem Toxoplasma gondii (T. gondii). Kromě klasických zdrojů infekce je v poslední době diskutován pohlavní přenos parazita, který byl potvrzen již u mnoha druhů zvířat. U lidí jej však podporují jen nepřímé důkazy. V naší studii jsme zjistili, že rizikovým faktorem pro nákazu T. gondii u žen byla Toxoplasma-séropozitivita jejich sexuálního partnera. Tyto výsledky podpořily hypotézu jednosměrného přenosu z mužů na ženy pohlavní cestou. Dále jsme navrhli hypotézu přenosu T. gondii během orálního sexu v případě, že neinfikovaný jedinec pozře ejakulát infikovaného muže. Pokud by ejakulát obsahoval tkáňové cysty parazita, lze očekávat podobný způsob infekce jako při pozření parazita v syrovém mase. Za účelem zjistit, zda se T. gondii opravdu nachází ve spermatu mužů, jsme následně provedli studii, ve které jsme jako první prokázali přítomnost tkáňových cyst parazita ve spermatu mužů s latentní toxoplazmózou. Vliv toxoplazmózy byl následně sledován také v souvislosti s reprodukčními funkcemi. Vyšší prevalence toxoplazmózy byla zjištěna u neplodných mužů v porovnání s kontrolami. V další přiložené studii jsme zjistili, že latentní toxoplazmóza negativně ovlivňovala počet a pohyblivost spermií. Negativní vliv latentní toxoplazmózy na parametry...
|
|
|
Role Toxoplasma gondii v problematice neplodnosti u lidí - manipulace hostitelem nebo vedlejší efekt onemocnění
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Fajfrlík, Karel (oponent)
Přibližně třetina lidí na světě je nakažena parazitickým prvokem Toxoplasma gondii (T. gondii). Kromě klasických zdrojů infekce je v poslední době diskutován pohlavní přenos parazita, který byl potvrzen již u mnoha druhů zvířat. U lidí jej však podporují jen nepřímé důkazy. V naší studii jsme zjistili, že rizikovým faktorem pro nákazu T. gondii u žen byla Toxoplasma-séropozitivita jejich sexuálního partnera. Tyto výsledky podpořily hypotézu jednosměrného přenosu z mužů na ženy pohlavní cestou. Dále jsme navrhli hypotézu přenosu T. gondii během orálního sexu v případě, že neinfikovaný jedinec pozře ejakulát infikovaného muže. Pokud by ejakulát obsahoval tkáňové cysty parazita, lze očekávat podobný způsob infekce jako při pozření parazita v syrovém mase. Za účelem zjistit, zda se T. gondii opravdu nachází ve spermatu mužů, jsme následně provedli studii, ve které jsme jako první prokázali přítomnost tkáňových cyst parazita ve spermatu mužů s latentní toxoplazmózou. Vliv toxoplazmózy byl následně sledován také v souvislosti s reprodukčními funkcemi. Vyšší prevalence toxoplazmózy byla zjištěna u neplodných mužů v porovnání s kontrolami. V další přiložené studii jsme zjistili, že latentní toxoplazmóza negativně ovlivňovala počet a pohyblivost spermií. Negativní vliv latentní toxoplazmózy na parametry...
|
|
|
Effect of abiotic and biotic factors on Leishmania development in sand fly vectors
Hlaváčová, Jana ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Alten, Bülent (oponent) ; Traub-Cseko, Yara Maria (oponent)
Práce je věnována vývoji leishmanií v jejich přenašečích flebotomech, se zaměřením na faktory, které mohou tento vývoj ovlivňovat. Za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících šíření leishmaniózy, jsou považovány globální změny klimatu, a proto byla první část práce věnována vlivu teploty na vývoj leishmanií ve flebotomech. Tři druhy leishmanií byly studovány ve dvou rozdílných teplotách (20 a 26 řC); L. infantum v přirozených přenašečích Lutzomyia longipalpis a Phlebotomus perniciosus a dva blízce si příbuzné druhy z podrodu Viannia, L. braziliensis a L. peruviana v Lu. longipalpis. Leishmania peruviana se vyvíjela dobře pouze v nižší z testovaných teplot, ve vyšší teplotě téměř všechny infekce vymizely mezi dnem 2 a 8 po sání, tj. v době, kdy dochází k defekaci strávené krve. Domníváme se proto, že L. peruviana, jakož to druh vyskytující se v Andách, je adaptována na pomalejší metabolismus přenašečů žijících v nižších teplotách. Naopak, druhy L. infantum a L. braziliensis se úspěšně vyvíjely za obou sledovaných teplot, což by mohlo mít význam pro jejich další šíření do nových oblastí. Dále jsme studovali vliv gregariny Psychodiella sergenti na vývoj L. tropica v přenašeči Phlebotomus sergenti. Gregariny jsou u flebotomů běžně nacházeny a je navíc známo, že u komárů mohou ovlivnit vývoj...
|
|
|
Vývoj leishmanií podrodu Viannia v přenašeči
Hlaváčová, Jana ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Dostálová, Anna (oponent)
Leishmanie podrodu Viannia jsou parazitičtí prvoci přenášení flebotomy (Diptera: Phlebotominae). Vyskytují se v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky, kde způsobují kutánní a mukokutánní leishmaniózy. Naše práce se zabývala vývojem zástupců podrodu Viannia v trávicím traktu přenašeče a faktory, které jejich vývoj ovlivňují. V první části jsme zkoumali, jakým způsobem se vyvíjí Leishmania (Viannia) braziliensis v trávicím traktu Lutzomyia longipalpis. Pomocí GFP značeného kmene jsme potvrdili, že se jedná o peripylární typ vývoje. Po úniku z endoperitrofického prostoru promastigoti nejprve kolonizovali zadní střevo a poté migrovali anteriorně. Ve střevě se vyskytovaly 4 morfologické formy: dlouhé nektomonády, krátké nektomonády, metacykličtí promastigoti a paramastigoti. Pomocí histologických metod jsme demonstrovali přichycení leishmanií v pyloru, zatímco v mesenteronu byli přítomní pouze volní promastigoti. Přichycení promastigotů k epitelu mesenteronu, které je běžné u podrodu Leishmania, u L. braziliensis nebylo pozorováno. Další část práce byla věnována vlivu teploty na zástupce podrodu Viannia v přenašeči. Sledovali jsme vývoj dvou blízce příbuzných druhů L. peruviana a L. braziliensis ve střevě Lu. longipalpis při 20 řC a 26 řC. Leishmania braziliensis se vyvíjela dobře za obou...
|
|
|
Effect of abiotic and biotic factors on Leishmania development in sand fly vectors
Hlaváčová, Jana
Práce je věnována vývoji leishmanií v jejich přenašečích flebotomech, se zaměřením na faktory, které mohou tento vývoj ovlivňovat. Za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících šíření leishmaniózy, jsou považovány globální změny klimatu, a proto byla první část práce věnována vlivu teploty na vývoj leishmanií ve flebotomech. Tři druhy leishmanií byly studovány ve dvou rozdílných teplotách (20 a 26 řC); L. infantum v přirozených přenašečích Lutzomyia longipalpis a Phlebotomus perniciosus a dva blízce si příbuzné druhy z podrodu Viannia, L. braziliensis a L. peruviana v Lu. longipalpis. Leishmania peruviana se vyvíjela dobře pouze v nižší z testovaných teplot, ve vyšší teplotě téměř všechny infekce vymizely mezi dnem 2 a 8 po sání, tj. v době, kdy dochází k defekaci strávené krve. Domníváme se proto, že L. peruviana, jakož to druh vyskytující se v Andách, je adaptována na pomalejší metabolismus přenašečů žijících v nižších teplotách. Naopak, druhy L. infantum a L. braziliensis se úspěšně vyvíjely za obou sledovaných teplot, což by mohlo mít význam pro jejich další šíření do nových oblastí. Dále jsme studovali vliv gregariny Psychodiella sergenti na vývoj L. tropica v přenašeči Phlebotomus sergenti. Gregariny jsou u flebotomů běžně nacházeny a je navíc známo, že u komárů mohou ovlivnit vývoj...
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent)
Toxoplasma gondii je u lidí v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších parazitických prvoků. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. Současné studie naznačují, že by mohla ovlivňovat plodnost člověka. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence toxoplazmózy ve skupinách žen a mužů s problémy s plodností, a také zda má Toxoplasma gondii vliv na konkrétní parametry plodnosti. U žen byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem nalezených oocytů ve folikulech. U mužů s diagnostikovanou patologií ve spermatu byla odhalena statisticky významná negativní závislost mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem morfologicky normálních spermií. Zdá se, že latentní toxoplazmóza u mužů navíc prohlubuje negativní vliv kouření tabáku na plodnost. Zhoršení plodnosti u mužů by mohlo být výsledkem manipulační aktivity Toxoplasma gondii, která vede v důsledku snížené schopnosti otěhotnět k častějšímu pohlavnímu styku. Mohlo by tím častěji docházet k případnému pohlavnímu přenosu, který je v současné době navrhovaný jako jeden z možných způsobů přenosu toxoplazmózy.
|
|
|
Effect of abiotic and biotic factors on Leishmania development in sand fly vectors
Hlaváčová, Jana ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Alten, Bülent (oponent) ; Traub-Cseko, Yara Maria (oponent)
Práce je věnována vývoji leishmanií v jejich přenašečích flebotomech, se zaměřením na faktory, které mohou tento vývoj ovlivňovat. Za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících šíření leishmaniózy, jsou považovány globální změny klimatu, a proto byla první část práce věnována vlivu teploty na vývoj leishmanií ve flebotomech. Tři druhy leishmanií byly studovány ve dvou rozdílných teplotách (20 a 26 řC); L. infantum v přirozených přenašečích Lutzomyia longipalpis a Phlebotomus perniciosus a dva blízce si příbuzné druhy z podrodu Viannia, L. braziliensis a L. peruviana v Lu. longipalpis. Leishmania peruviana se vyvíjela dobře pouze v nižší z testovaných teplot, ve vyšší teplotě téměř všechny infekce vymizely mezi dnem 2 a 8 po sání, tj. v době, kdy dochází k defekaci strávené krve. Domníváme se proto, že L. peruviana, jakož to druh vyskytující se v Andách, je adaptována na pomalejší metabolismus přenašečů žijících v nižších teplotách. Naopak, druhy L. infantum a L. braziliensis se úspěšně vyvíjely za obou sledovaných teplot, což by mohlo mít význam pro jejich další šíření do nových oblastí. Dále jsme studovali vliv gregariny Psychodiella sergenti na vývoj L. tropica v přenašeči Phlebotomus sergenti. Gregariny jsou u flebotomů běžně nacházeny a je navíc známo, že u komárů mohou ovlivnit vývoj...
|
|
|
Effect of abiotic and biotic factors on Leishmania development in sand fly vectors
Hlaváčová, Jana
Práce je věnována vývoji leishmanií v jejich přenašečích flebotomech, se zaměřením na faktory, které mohou tento vývoj ovlivňovat. Za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících šíření leishmaniózy, jsou považovány globální změny klimatu, a proto byla první část práce věnována vlivu teploty na vývoj leishmanií ve flebotomech. Tři druhy leishmanií byly studovány ve dvou rozdílných teplotách (20 a 26 řC); L. infantum v přirozených přenašečích Lutzomyia longipalpis a Phlebotomus perniciosus a dva blízce si příbuzné druhy z podrodu Viannia, L. braziliensis a L. peruviana v Lu. longipalpis. Leishmania peruviana se vyvíjela dobře pouze v nižší z testovaných teplot, ve vyšší teplotě téměř všechny infekce vymizely mezi dnem 2 a 8 po sání, tj. v době, kdy dochází k defekaci strávené krve. Domníváme se proto, že L. peruviana, jakož to druh vyskytující se v Andách, je adaptována na pomalejší metabolismus přenašečů žijících v nižších teplotách. Naopak, druhy L. infantum a L. braziliensis se úspěšně vyvíjely za obou sledovaných teplot, což by mohlo mít význam pro jejich další šíření do nových oblastí. Dále jsme studovali vliv gregariny Psychodiella sergenti na vývoj L. tropica v přenašeči Phlebotomus sergenti. Gregariny jsou u flebotomů běžně nacházeny a je navíc známo, že u komárů mohou ovlivnit vývoj...
|
|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
host ::
RSS.