|
Problematika stanovení reziduí léčiv v odpadních vodách
Lisá, Hana ; Márová, Ivana (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením tetracyklinů a sulfonamidů s trimethoprimem v odpadních vodách. Tetracykliny a sulfonamidy patří mezi široce používaná léčiva v humánní i veterinární medicíně. Jedná se o látky biologicky aktivní, které blokující biologické procesy v čistírnách odpadních vod a svou přítomností mohou negativně ovlivnit mikroorganismy v povrchových vodách. Bylo také prokázáno, že díky přítomnosti nízkých koncentrací těchto látek v životním prostředí si mohou mikroorganismy vůči nim vytvářet rezistenci. Do životního prostředí tyto látky pronikají v průběhu jejich průmyslové výroby, následně při používání v domácnostech, nemocnicích, veterinárních klinikách a farmách. Velký průnik léčiv do životního prostředí pochází také z chovu ryb, která jsou přidávána přímo do vody nebo do krmiva. Vybrané tetracykliny a sulfonamidy s trimethoprimem byly sledovány v odpadních vodách z čistírny odpadních vod v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a ve vodách procházejících velkokapacitní městskou čistírnou odpadních vod Brno – Modřice. Pro extrakci sledovaných léčiv z odpadních vod byla optimalizována extrakce tuhou fází (SPE). Pro separaci a detekci byl vytvořen nový postup stanovení pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem (DAD), případně s hmotnostní detekcí. V rámci provedených experimentů byla v odpadních vodách sledována koncentrace tetracyklinů a sulfonamidů v průběhu několika let na obou zmiňovaných čistírnách a změny koncentrací během jednotlivých let byly porovnány.
|
|
Biologicky aktivní metabolity rostlin. 2. Alkaloidy Chelidonium majus L. a jejich inhibiční aktivita vůči acetylcholinesteráze
Novotná, Magdalena ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Novotná M.: Biologicky aktivní metabolity rostlin 2. Alkaloidy Chelidonium majus L. a jejich inhibiční aktivita vůči acetylcholinesteráze. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, 64 s. Cílem diplomové práce bylo zpracování alkaloidního výtřepku z Chelidonium majus, chloridy nerozpustné v chloroformu za účelem izolace alespoň jednoho alkaloidu v čisté formě a stanovení anticholinesterázové, antiprotozoální a antioxidační aktivity. Z výtřepku byly v rámci této práce pomocí sloupcové chromatografie izolovány dva alkaloidy. Na základě NMR a MS studií byla první látka MN-1 identifikována jako protopin. Druhá látka MN- 2 byla rovněž podrobena strukturním NMR a MS studiím a identifikována jako allokryptopin. Oba alkaloidy byly již dříve izolovány z Chelidonium majus. Obě izolované látky byly podrobeny studiím na jejich inhibiční aktivitu vůči lidské erytrocytární acetylcholinesteráze a lidské sérové butyrylcholinesteráze. Byly stanoveny hodnoty IC50 (protopin: IC50 (AChE) = 423 ± 12,7 µM, IC50 (BuChE) = 322 ± 9,6 µM, allokryptopin: IC50 (AChE) = 250 ± 7,5 µM, IC50 (BuChE) = 530 ± 15,9 µM). Oba alkaloidy vykazovaly v porovnání s aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterázy a...
|
|
Vliv flavonoidů na metabolismus xenobiotik
Smetanová, Anna ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Mgr. Anna Smetanová Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv flavonoidů na metabolismus xenobiotik Flavonoidy jsou široce rozšířené sekundární metabolity rostlin s protektivním účinkem proti rakovině. Jedním z protektivních mechanismů účinku je modulace biotransformačních enzymů. Xenobiotika - heterocyklické aromatické aminy jsou látky potenciálně karcinogenní, které vznikají při běžné domácí přípravě masa a ryb. Prvním biotransformačním krokem heterocyklických aromatických aminů je aktivace prokarcinogenů na aktivní N-hydroxy metabolity cytochromem P4501A2 (CYP1A2). Bylo by žádoucí, kdyby flavonoidy vhodným způsobem modulovaly enzymovou aktivitu, aby byly eliminovány nežádoucí účinky heterocyklických aromatických aminů. V této práci jsme zjišťovali vliv flavonoidů rutinu a kvercetinu a heterocyklických aromatických aminů 2-amino-3-methylimidazo[4,5-f]chinolinu (IQ) a 2-amino-3,8-dimethylimidazo[4,5-f]chinoxalinu (MeIQx) na aktivitu CYP1A v buněčné linii LS174T a HCT-8. Rutin, kvercetin, IQ a MeIQx nebyly pro buňky cytotoxické do koncentrace 50 µM. Kvercetin byl ve vyšších koncentracích cytotoxický. Kvercetin je...
|
|
Syntéza derivátů tetrazolu jako potenciálních antituberkulotik
Němeček, Jan ; Roh, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vávrová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra anorganické a organické chemie Kandidát: Jan Němeček Školitel: PharmDr. Jaroslav Roh, PhD. Název diplomové práce: Syntéza derivátů tetrazolu jako potenciálních antituberkulotik Tuberkulóza je velice časté infekční onemocnění. V poslední době nebyly do klinické praxe zavedeny žádné nové antituberkuloticky aktivní látky. V diplomové práci jsme se pokusili rozšířit paletu antituberkuloticky aktivních látek odvozených od 1-substituovaných-5-alkyl/arylsulfanyl- 1H-tetrazolů. Nejprve jsme připravili dvě výchozí látky, 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanylmethyl]-1H- tetrazol a 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanyl]-1H-tetrazol, které jsme dále funkcionalizovali. 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanyl]-1H-tetrazol jsme substituovali methylovou, propylovou a benzylovou skupinou. Stejnou substituci jsme provedli s 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)oxymethyl]- 1H-tetrazolem, který byl již dříve v naší laboratoři připraven. Dále jsme připravili 5-[(2-methyl-1,3,4-oxadiazol-5-yl)methylsulfanyl]-1-fenyl-1H-tetrazol, 5-[(2- methyl-1,3,4-oxadiazol-5-yl)sulfanyl]-1-fenyl-1H-tetrazol a 5-[(2-methyl-1,3,4-oxadiazol-5- yl)methoxy]-1-fenyl-1H-tetrazol z odpovídajících výchozích látek pomocí reakce s acetanhydridem. Při reakci docházelo k eliminaci...
|
|
Amidoximy jako syntetické intermediáty a potenciální léčiva I.
Horká, Michaela ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Kopecký, Kamil (oponent)
AMIDOXIMY JAKO SYNTETICKÉ INTERMEDIÁTY A POTENCIÁLNÍ LÉČIVA I. Michaela Horká Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv V teoretické části diplomové práce jsou shrnuté biologické účinky amidoximů. Jsou studovány hlavně jako proléčiva, která se redukcí mění na aktivní látky - amidiny. Některé amidoximy se dostaly do klinických studií, ale pro jejich závažné nežádoucí účinky byl další výzkum ukončen. V metodické části jsou popsány možnosti přípravy amidoximů různými syntetickými postupy. V rámci experimentální části byly připraveny nejdříve čtyři 5-alkyl-pyrazin-2-karbonitrily a z nich reakcí s hydroxylamin-hydrochloridem byly získány příslušné amidoximy: N'-hydroxy-5-propylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-isopropylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-pentylpyrazin-2-karboximidamid N'-hydroxy-5-hexylpyrazin-2-karboximidamid Žádný ze získaných produktů nebyl dosud popsán v literatuře. Všechny připravené amidoximy byly charakterizovány teplotou tání, IČ a NMR spektry. Čistota byla ověřena elementární analýzou. Tyto látky byly testovány na antifungální a antibakteriální účinnost, ale byly neaktivní. To je patrně dáno skutečností, že v testech in vitro nedochází k jejich aktivaci na odpovídající amidiny.
|
|
Biologicky aktivní látky v druzích rodu Rheum využívaných v tradiční asijské medicíně
Neradilová, Vanda ; Klusoňová, Hana (vedoucí práce) ; Klouček, Pavel (oponent)
Vanda Neradiová Biologicky aktivní látky v druzích rodu Rheum využívaných v tradiční asijské medicíně Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Odborný pracovník v laboratorních metodách Cíl práce Cílem této práce bylo stanovit obsahové látky a jejich množství ve dvou druzích rodu Rheum (R. acuminatum Hook. f. & Thomson a R. australe D. Don) a porovnat, do jaké míry se tyto druhy liší v množství obsahových látek. Dalším kritériem, podle kterého byly tyto druhy srovnávány, bylo místo jejich původu. Srovnávala jsme tyto dva druhy rostoucí ve svém přirozeném prostředí - Himálajích a pěstované v České republice. Metody Ke stanovení obsahových látek a jejich kvantitativnímu stanovení jsem použila vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV a fluorescenční detekcí. Vzorky jsem porovnávala pomocí retenčních faktorů a retenčních časů standardů. Dále jsem provedla izolaci a identifikaci pravděpodobného physcionu pomocí hmotnostní spektrometrie. Výsledky Při kvalitativní analýze anthrachinonů byl stanoven aloe - emodin, emodin, chrysophanol, physcion a rhein a analýzou stilbenů piceatannol a resveratrol. V druhu R. acuminatum bylo zjištěno vyšší zastoupení anthrachinonů oproti R. australe. Při srovnávání obsahu stilbenů bylo nutné zvlášť hodnotit piceatannol, jehož...
|
|
Syntéza biokeramických materiálů na bázi hydroxyapatitu
Kočicová, Pavla ; Králová, Marcela (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Práce se zabývá precipitační syntézou nanočásticového hydroxyapatitu s cílem posoudit vliv reakčních podmínek na morfologii částic. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakterizaci biomateriálů, biokeramik a fosforečnanů. Dále se konkrétně zabývá hydroxyapatitem, jeho charakteristikou a možnými syntézami. Experimentální část práce popisuje precipitační syntézu hydroxyapatitu. Syntézy probíhaly při reakční teplotě 0-80 °C, při pH = 8-11, při době stárnutí 0-24 h, v přítomnosti povrchově aktivní látky (PAL) a chelatačního činidla a při postprecipitačním hydrotermálním nebo ultrazvukovém zpracování. K popisu připravených prášků byla využita rastrovací elektronová mikroskopie (SEM), transmisní elektronová mikroskopie (TEM), rentgenová difrakce (XRD), laserová difrakce (LD) a analýzy specifického povrchu (BET). Precipitační syntézou byly připraveny čisté prášky hydroxyapatitu nebo směs hydroxyapatitu a fosforečnanu vápenatého. Morfologie částic HA byla silně ovlivněna reakční teplotou – se zvyšováním teploty vznikaly rozměrnější částice s jasnější morfologií, většinou ve tvaru tyčinek. Na morfologii částic HA mělo značný vliv postprecipitační hydrotermální zpracování, které způsobilo vznik kulovitých nebo mírně podlouhlých částic. Reakční prostředí voda/etanol mělo vliv na morfologii částic – inhibovalo jejich růst.
|
|
Design of New Antibacterial Active Molecules
Vavříková, Eva ; Vinšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Opletalová, Veronika (oponent) ; Čižmáriková, Růžena (oponent)
Hlavním cílem práce je design a syntéza nových antimykobakteriálně aktivních molekul. Vzhledem k vzrůstajícímu výskytu MDR-TB kmenů je v současné době výzkum nových léčiv proti tuberkulóze velmi aktuální. Předkládaná dizertační práce je rozdělena do dvou částí; první se týká aminopolysacharidu chitosanu a možnosti jeho spojení s vhodnými antituberkulotiky a barvivy, druhá část se zabývá obměnami molekul současných antituberkulotik. Díky jedinečné struktuře a fyzikálně-chemickým vlastnostem má chitosan široké uplatnění. Používá se jako nosič léčiv s kontrolovaným uvolněním aktivní látky v místě účinku. Úvodní část práce podává přehled molekulárních modifikací chitosanu jako proléčiva s antibakteriální, protinádorovou a antioxidační aktivitou. Za účelem snížení hepatotoxicity antimykobakteriálních léčiv byly připraveny deriváty chitosanu ve spojení s antituberkulotiky první nebo druhé řady. Látky vykazovaly MIC 125 µg/mL proti M. tbc., M. avium a M. kansasii, což je v souladu s procentem navázaného léčiva. Je zajímavé, že meziprodukt O-karboxymethyl chitosan prokázal dokonce lepší MIC proti M. tbc. a M. avium. Z toho lze usuzovat, že biologická aktivita derivátů chitosanu je založena jak na inhibičním efektu použitých antituberkulotik tak na stupni deacetylace chitosanu. U všech testovaných derivátů...
|
|
Změny aromaticky aktivních látek během výroby modelového sýra
Školová, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo identifikovat aromaticky aktivní látky v modelových sýrech typu Moravský bochník, diskutovat jejich změny v průběhu zrání a posoudit vliv aplikace různých poměrů mikrobiálních kultur na počet těkavých látek. Pro identifikaci těkavých látek byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Celkově bylo identifikováno 148 těkavých látek, z nichž 82 lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. Pro výrobu modelových sýrů byly použity tři mikrobiální kultury, resp. jejich různé kombinace s převažující mezofilní nebo termofilní kulturou. Nepodařilo se prokázat vliv převahy mezofilní/termofilní kultury na počet aromatických sloučenin v sýrech; z hlediska senzorické kvality se více osvědčily kombinace s převažující mezofilní kulturou. V průběhu zrání sýrů docházelo ke snižování počtu identifikovaných sloučenin u všech sledovaných kombinací kultur. Za optimální dobu zrání sýrů lze považovat dobu 3 měsíce.
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů léčivých rostlin
Pecinová, Ester ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aromatickými látkami vybraných druhů léčivých rostlin, konkrétně se jedná o levanduli lékařskou (Lavandula officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a yzop lékařský (Hyssopus officinalis). V teoretické části byly jednotlivé léčivé rostliny charakterizovány, byla popsána jejich botanická charakteristika, chemické složení, léčivé i nežádoucí účinky, možnosti použití a důraz byl kladen také na jejich aromaticky aktivní látky. Na základě literární rešerše byla vybrána v dnešní době nejpoužívanější metoda stanovení aromaticky aktivních látek, tj. plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. Izolace těkavých látek ze sušených bylin byla provedena pomocí mikroextrakce pevnou fází. V rámci experimentální části byla provedena optimalizace vybraných parametrů SPME-GC-MS metody, identifikace těkavých látek ve vzorcích léčivých rostlin a identifikace a kvantifikace 24 potenciálních vonných alergenů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. Celkem bylo v levanduli identifikováno 69 sloučenin včetně 2 alergenů, v mátě bylo nalezeno 59 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, šalvěj obsahovala 49 látek včetně 4 alergenů, v třezalce se nacházelo 41 sloučenin spolu s 4 alergeny a v yzopu bylo identifikováno 64 látek včetně 4 alergenů.
|
host ::
