|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.
|
|
Výzkum vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače
Čedík, Jakub ; Pexa, Martin (vedoucí práce) ; Kumhála, František (oponent)
Tato doktorská disertační práce se zabývá rotačními žacími stroji, konkrétně problematikou vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače.
V teoretické části je čtenář nejprve seznámen s technologií mulčování a jejím významem. Dále jsou popsány jednotlivé typy mulčovačů a jsou nastíněny jejich výhody a nevýhody. Dále je uveden literární rozbor energetické náročnosti rotačních žacích strojů a jsou rozebrány parametry, ovlivňující energetickou náročnost mulčovače. Mezi tyto parametry patří druh a stav rostlin, řezné podmínky, tvar a stav pracovního nástroje a energetické ztráty.
Jsou uvedeny výsledky měření energetické náročnosti mulčovače s vertikální osou rotace. Je vytvořena závislost odebíraného výkonu, měrné spotřeby energie a jednotkové spotřeby paliva na hmotnostní výkonnosti stroje. Dále byla určena energetická náročnost mulčovače při souvislé práci na trvalém travním porostu. Mulčovač byl také analyzován z hlediska energetických ztrát.
Je studován vliv úpravy provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače s vertikální osou rotace. Z konstrukčních parametrů je modifikován tvar nástroje, především úhel plachetky a úhel čela nástroje, dále je modifikován tvar krytů pracovního prostoru mulčovače. Z provozních parametrů je upravena především řezná rychlost a v závislosti na podmínkách také hmotnostní výkonnost.
|
|
Konštrukcia a vedecká implementácia matematických modelov stromových komponentov listnatých drevín v štádiách nálet, nárast a mladina
Pajtík, Jozef ; Konopka, Bohdan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Důležitost přesného určení zásob biomasy stromů v lesích stále narůstá. S ohledem na probíhající změnu klimatu vědci začali posuzovat všechny stromové komponenty, jednak z hlediska jejich energetického využití, tak i pro odhad uhlíkových zásob. V posledních letech narůstá význam modelů biomasy pro malé stromy v souvislosti s významným zvětšením ploch mladých porostů v důsledku zániku starých porostů způsobených disturbancemi (zejména: vichřice, přemnožení kůrovců, suché období a lesní požáry). Modely na určení zásob biomasy v porostech mladších 10 let jsou vzácné a věnují se většinou pouze nadzemní biomase. Tato práce se proto zaměřuje na doplnění chybějících poznatků v této oblasti. Její hlavní cíle jsou:
1) konstrukce regresních modelů sloužících pro výpočet hmotnosti sušiny jednotlivých stromových komponentů (tzn. kmen, větve, listy, kořeny) pro mladé porosty vybraných listnatých dřevin,
2) aplikace regresních modelů při výpočtech konverzně expanzních faktorů biomasy (biomass conversion and expansion factors; BCEF), alokačních koeficientů, růstové účinnosti a indexu listové plochy (LAI) a jejich mezidruhové srovnání,
3) uplatnění alometrických vztahů na odhad potravního potenciálu pro přežvýkavou spárkatou zvěř (tj okusu, ohryzu nebo loupání).
Při tvorbě modelů se využijí vzorníky stromů, které budou vykopané na vybraných stanovištích, rozseparované na jednotlivé komponenty, vysušené na konstantní hmotnost a odvážené. Na následnou konstrukci regresních modelů se použije logaritmicky transformována alometrická rovnice.
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
Slovesné výrazy v japonštině odpovídající infinitivu v češtině
Řezníčková, Adéla ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá slovesnými výrazy v japonštině, které odpovídají infinitivním konstrukcím v češtině. Japonština nemá infinitivu odpovídající mluvnický tvar. Cílem práce proto je na základě kontrastivní analýzy nalézt významové ekvivalenty a vyhodnotit jejich typičnost z hlediska frekvence výskytu. Teoretické pozadí práce poskytuje systematický popis kategorie infinitivu a popis morfologie japonských slovesných výrazů, které byly vypracovány na základě nashromážděných materiálů z různých mluvnic, českých i japonských. Předmětem analýzy je soubor relevantních příkladů, které jsou popsány z hlediska jejich gramatické funkce a významu. Zatímco v bakalářské práci jsme při stejném zadání vycházeli z českých textů přeložených do japonštiny, v diplomové práci pracujeme s japonskými texty přeloženými do češtiny. Konfrontační analýza byla provedena v opačném směru se záměrem zjistit, nakolik jsou výrazy, jimiž japonští překladatelé nahrazují český infinitiv, překládány do češtiny s použitím infinitivu.
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
Vliv hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů
Pešková, Jitka ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá tématikou vlivu hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů. Vzhledem k faktu, že se jedná o téma velmi široké, které není možné komplexně zpracovat, práce cílí na vybrané aspekty této problematiky. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je rozdělena do následujících 5 kapitol: Voda v krajině, Vodní režim, Hydrologické extrémy, Regulace vodního režimu a Legislativa. V rámci těchto kapitol jsou shrnuty dostupné tuzemské a zahraniční poznatky o možnostech hospodaření s dešťovou vodou jak ve volné krajině, tak v urbanizovaném území se zaměřením na zmírnění extrémních hydrologických jevů (povodně, sucha), včetně legislativního zabezpečení vodního hospodářství na úrovni ČR a EU.
Druhá část disertační práce je zpracována formou komentovaného souboru 4 vědeckých studií (soubor prací), jejichž výsledky byly prezentovány formou publikovaných článků ve vědeckých recenzovaných časopisech. První studie cílí na posouzení účinnosti přírodě blízkých způsobů hrazení bystřin z hydrotechnického hlediska a z pohledu prostupnosti pro vodní faunu. Druhá studie se zaměřuje na území pomoravské nivy, kde se opakovaně projevují negativní dopady povodní a sucha. Práce se zabývá řešením hydrologické bilance tohoto území pomocí modelu WBCM-7. Třetí studie se zaměřuje na určení retenční drenážní kapacity na územích odvodněných systematickou drenáží. Poslední studie pak popisuje možnost využití Fourierových řad při hodnocení vlivu evapotranspirace na odtoky z malých povodí během suchých období. V rámci disertační práce jsou tyto studie propojeny doplňujícím komentářem.
|
|
Vliv zapojení zákazníka na věrnost značce
Vebrová, Tereza ; Hron, Jan (vedoucí práce) ; Rojík, Stanislav (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá vliv zapojení zákazníka na věrnost značce. Hlavním cílem
práce je zjistit, zda zapojení zákazníka má pozitivní vliv na věrnost značce. V teoretické části
jsou definovány hlavní pojmy v oblasti věrnosti značce a zapojení zákazníka a jsou zde
rozebrány různé přístupy jednotlivých autorů. Na teoretickou část navazuje vlastní výzkum,
jehož primární data byla získána metodou elektronického dotazování. Výzkum byl aplikován
na oblast telekomunikačních služeb v České republice. Na základě faktorové analýzy byly
zhodnoceny faktory ovlivňující věrnost značce a zapojení zákazníka a s těmito faktory byla
následně provedena shluková analýza za účelem segmentace zákazníků. Pomocí korelační
analýzy byly určeny vlivy sociodemografických proměnných na věrnost značce a zapojení
zákazníka. Současně byl také zjištěn vliv zapojení zákazníka na věrnost značce. Výsledky
výzkumu slouží pro rozvoj vědního oboru, jsou diskutovány v kontextu předešlých výzkumů a
jsou popsány z hlediska teoretického a praktického přínosu.
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
host ::
