|
|
Vývoj trhu s potravinami v České republice
Marchak, Roksolana ; Smutka, Luboš (vedoucí práce) ; Leopold, Leopold (oponent)
Cílem práce bylo analyzovat vývoj produkce a spotřeby potravinářských produktů na trhu České republiky, stanovit míru soběstačnosti a provést faktorovou analýzu vybraných rostlinných a živočišných komoditních agregátů v období let 2002 až 2015. Konkrétně vybraných živočišných výrobků: mléka, masa: vepřového, hovězího, drůbežího, vajec a rostlinných: ovoce a zeleniny. Obecně jsou popsány trendy a tendence ovlivňující vývoj na českém potravinářském trhu. K dosažení cíle byla použita korelační analýza a bodová elasticita, případně popisné statistiky: medián, průměr, minimum, maximum a směrodatná odchylka.
Výsledkem práce je dokončená analýza a definování výsledků a příčin daného vývoje produkce: pokles produkce u komoditních agregací masa vepřového, drůbežího, následně vajec slepičích, zeleniny a ovoce, kolísavý trend vývoje produkce byl u masa hovězího, a naopak jediný rostoucí trend produkce byl u mléka. Následně byl definován výsledek dokončené analýzy spotřeby uvedených produktů a to: mírně klesající trend u spotřeby vepřového masa, slepičích vajec, výrazně klesající trend u spotřeby hovězího, naopak rostoucí trend u spotřeby mléka a mléčných výrobků, drůbežího masa, zeleniny a ovoce. Výsledkem bylo také zjištění míry soběstačnosti vybraných výrobků, kde se nejvyšší míra projevila u masa hovězího a u mléka, u všech ostatních agregacích byla spotřeba vyšší než produkce.
Jako poslední: definování závislosti vývoje objemu spotřeby výrobků na těchto faktorech: hrubý peněžní příjem obyvatelstva, počet obyvatel ČR a vývoj spotřebitelských cen produktů, následné změření síly těchto závislostí. Závislost se projevila u hovězího a vepřového masa na velikosti peněžního příjmu, stejně tak u tohoto druhu masa na vývoji spotřebitelských cen.
|
|
|
Analýza výkonností Ruské ekonomiky s ohledem na konkurenceschopnost a fenomén proketí přírodních zdrojů
Kuzmenko, Elena ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
V posledních letech se hodně diskutuje o závislosti ruské ekonomiky na přírodních zdrojích, především ropy a zemního plynu, a následné nutnosti uniknout z ní prostřednictvím diverzifikace ruské ekonomiky. Výzkumným problémem dané disertační práce se proto stava zjištení zda Rusko zaznamenalo nějaký úspěch v tomto procesu. Hlavním cílem této práce je provest analýzu výkonnosti Ruské ekonomiky a postavení ruských producentů (reprezentujících odpovídající vybryné sektory) na vnějších a vnitřních trzich vůči zahraničním konkurentům a prostřednictvím zkoumání dynamiky reálného efektivního měnového kurzu rublu a kvality ruských institucí vrhnout světlo na projevy fenoménu prokletí přírodních zdrojů v ruské ekonomice. Analýza výkonnosti ruské ekonomiky s ohledem na konkurenceschopnost byla viděna jako oprávněná jelikož výsledky této analýzy mohou odhalit existenci bodů potencialního růstu v ekonomice. V konečné fázi výzkumu bylo provedeno šetření, zda existuje dlouhodobý vzájemný vztah mezi strukturou ruského vývozního koše (vyjádřenou jako poměr ruského "neropného" vývozu ku "ropnému" vývozu), růstem HDP, cenou ropy a reálným efektivním měnovým kurzem ruského rublu s použitím Johansen-kointegrační techniky.
|
|
| |
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
|
|
Zahraniční obchod České republiky
Waage, Kryštof ; Smutka, Luboš (vedoucí práce) ; Řezbová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vývoj hodnoty, teritoriální a komoditní struktury českého zahraničního obchodu. Jsou identifikovány nejvýznamnější změny v českém zahraničním obchodě, ke kterým v průběhu posledních cca 20 letech došlo. V neposlední řadě je identifikována konkurenceschopnost jednotlivých agregací reprezentujících český zahraniční obchod a to ve dvou dimenzích - konkurenceschopnost ve vztahu k zemím EU a dále pak konkurenceschopnost ve vztahu ke "třetím zemím".
|
|
|
Vývoj cen na trhu s potravinami v ČR
Bartolenová, Kristýna ; Smutka, Luboš (vedoucí práce) ; Leopold, Leopold (oponent)
Cílem práce je zjistit míru vzájemné provázanosti v oblasti cen, identifikovat míru citlivosti cen na českém trhu na změny cen na evropském a světovém trhu a zjistit do jaké míry jsou ceny ovlivňovány cenami na trhu Evropské unie, případně světa. Analýza byla provedena na vybraných segmentech potravin, které reprezentují potravinový trh, tedy maso, mléčné produkty, rostlinné a živočišné tuky a oleje, cukr a obilniny v letech 2005 až 2014. K dosažení cílů byly použity korelační analýza a bodová elasticita, případně popisné statistiky. Výsledkem práce je zjištění silné vzájemné provázanosti mezi cenami v České republice a v Evropské unii. Provázanost českých a světových cen není příliš významná. Co se týče míry citlivosti, české ceny jsou citlivější na změny evropských cen než světových.
|
|
|
Agrární zahraniční obchod ČR
Kodatová, Martina ; Smutka, Luboš (vedoucí práce) ; Leopold, Leopold (oponent)
Tato diplomová práce byla vypracována se záměrem seznámit se s problematikou agrárního zahraničního obchodu České republiky. Analytická část se opírá o teoretické poznatky vycházející z odborné literatury a články odborníků a spolu s teoretickou částí popisuje vývoj agrárního zahraničního obchodu České republiky počínaje vstupem ČR do EU po současnost. V neposlední řadě práce zahrnuje popis struktury českého agrárního zahraničního obchodu, a to jak teritoriální tak komoditní, s cílem vymezení nejvýraznějších změn a nejperspektivnějších teritorií a komoditních položek, z hlediska současného i budoucího. Pro výzkum je zpracován přehled dat týkající se identifikace změn v rámci vývoje hodnoty, konkurenceschopnosti, přidané hodnoty a jednotkových cen ve sledovaném období. V rámci statistické analýzy jsou pak zpracována data a v závěru práce jsou výsledky z analýzy shrnuty.
Ve sledovaném období vykazuje většina vývojů hodnot a dílčích charakteristik AZO ČR rostoucí trend i přesto, že se Evropa potýká a potýkala s ekonomickými či obchodními krizemi. Bilance agrárního zahraničního obchodu k roku 2015 činí -18 382 mil. Kč, což značí, že je více orientován na dovoz. Nicméně stupeň krytí dovozu vývozem se pohybuje na 90,7%, což je o 30% více než při vstupu ČR do EU.
|
|
|
Agrární zahraniční obchod České republiky
Sluková, Magdaléna ; Smutka, Luboš (vedoucí práce) ; Řezbová, Helena (oponent)
Souhrn
Tématem této práce je zhodnotit vývoj agrárního zahraničního obchodu České republiky po vstupu do Evropské unie až po současnost. Cílem je analyzovat změny a faktory, které ve zkoumaném období nastaly a postihly jak teritoriální, tak i komoditní strukturu českého agrárního zahraničního obchodu. Práce se věnuje i analýze konkurenceschopnosti za cílem zjištění nejperspektivnějších exportních komodit ve vztahu k zemím EU, třetím zemím
a zvláště i k Německu, Slovensku a Polsku. Konkurenceshopnost je hodnocena podle dvou ukazatelů - Ballasova indexu (RCA) a Lafayova indexu (LFI). Na základě zjištěných výsledků vyplývá, že po vstupu do EU jsou výsledky českého agrárního zahraničního obchodu pozitivní, zejména v případě stále vyššího tempa růstu vývozu nad tempem růstu dovozu. Ve vývoji českého agárního zahraničního obchodu se odráží faktory spojené
se vstupem do EU, zejména dopady Společné zemědělské a Společné obchodní politiky. Z výsledků dále plyne, že jak komoditní tak i teritoriální struktura je velmi koncentrovaná. Teritoriální struktura je v oblasti exportu i importu stále více soustředěná na trhy EU
a tento trend se podepisuje na klesajícím podílu třetích zemí. Pozitivním trendem v komoditní struktuře je postupné navyšování exportu komodit s vyšším stupněm zpracování. Česká republika je schopna u řady agregací i přes některé bariéry získat
a udržovat komparativní výhody.
|
host ::
RSS.