|
| |
|
| |
|
|
Metodický postup odběru vzorků hnojiv, rostlin a půdy pro stanovení rizikových prvků v agroekosystémech a dalších parametrů půdní úrodnosti: uplatněná certifikovaná metodika
Kunzová, Eva ; Menšík, Ladislav ; Hejcman, Michal ; Dostál, Jiří
Metodika přináší nejnovější poznatky o způsobech odběrů vzorků statkových, organických a organominerálních hnojiv, vzorků rostlinného materiálu a půdy pro stanovení obsahů rizikových prvků. Součástí metodiky je popis dostupných laboratorních metod pro stanovení obsahu sušiny, pH, obsahů základních živin a rizikových prvků ve vzorcích (statkových, organických a organominerálních hnojiv, rostlinného materiálu a půdy) a je popisem základních metod pro charakteristiku kvality půdní organické hmoty (POH) a je přehledem limitních hodnot rizikových prvků v hnojivech, substrátech a v půdách zakotvených v legislativních předpisech ČR. Uplatnění metodiky bude u subjektů hospodařících na orné půdě, trvalých travních porostech, konvenčním i ekologickém zemědělství, ve službách a v obchodní sféře pro zemědělství, v akreditovaných laboratořích, u zemědělských poradců i v poradenském systému MZe ČR apod. Předložené poznatky rovněž využijí pracovníci státní správy, studenti a pedagogové středních i vysokých škol, aj.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení travního porostu na obsah rizikových prvků v půdě
Jungová, Michaela ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Vilém (oponent)
Dlouhodobý travní pokus ve Steinachu (SGE), je pravděpodobně jeden z nejstarších dlouhodobě hnojených travních pokusů v kontinentální Evropě, který stále probíhá. Byl založen na aluviální louce Alopecurus pratensis v jihovýchodním Německu v roce 1933. Louka byla rozdělena na 75 ploch a hnojena minerálními a organickými hnojivy různého složení a množství.
Cílem této práce bylo poskytnout podrobnější informace o vlivu dlouhodobého hnojení N, P, K na obsah rizikových prvků v půdě.
Vliv dlouhodobého hnojení byl sledován v extrakcích a) rostlinám dostupných prvků (extrakce CaCl2), b) snadno mobilizovatelných prvků (extrakce EDTA), c) potenciálně mobilizovatelných prvků (extrakce HNO3), d) v celkové koncentraci prvků (extrakce Aqua regia).
Koncentrace rizikových prvků As, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni a Zn v půdním profilu se vlivem fosforečného hnojení podstatně zvýšila, nicméně mezní hodnoty pro celkovou koncentraci stopových prvků v půdě povolené českou národní legislativou byly překročeny pouze dvakrát a to v případě As a Cd. Totální koncentrace As (AsT) byla překročena pouze jednou a to na ploše hnojené pouze dusíkem. Předpokladem tedy je, že navýšení AsT frakcí v půdě bylo pravděpodobně způsobeno v minulosti používaným hnojením Thomasovou moučkou, o níž je známo, že obsahuje zvýšené koncentrace As. Hnojení fosforečným hnojivem mělo však opačný vliv na koncentrace rostlinám snadno dostupného Mn, Ni a Zn, koncentrace těchto prvků v půdním roztoku byly podstatně vyšší. Přestože celkové koncentrace Cd byly ve srovnání s českými legislativními limity nižší, výsledky prokázaly na několika plochách hnojených minerálními i organickými N, P, K hnojivy vyšší koncentrace Cd a v jednom případě bylo dosaženo i limitní hodnoty. Vyšší hodnoty celkové koncentrace Cr byly nejčastěji zaznamenány na plochách hnojených minerálním hnojením N160P44K174 (NH4)2SO4.
Celkově lze tedy říci, že v rámci různých variant hnojení, nebyly v SGE zjištěny výrazné vlivy dlouhodobě aplikovaných hnojiv na vyšší obsah rizikových prvků v půdě. Pouze dvě plochy překročily limit dle vyhlášky 13/1994 Sb., v jednom případě to byla totální koncentrace As a ve druhém totální koncentrace Cd.
|
|
|
Effect of fertilizers application on grassland ecosystems: what can tell us long-term experiments?
Hejcman, Michal ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; Poschlod, Peter (oponent)
GENERAL CONCLUSIONS Benefit of all present papers for current stage of knowledge is directly obvious from their text. So, I will summarize the main benefit of each paper very briefly here. Chapter 2 - From the comparison of long-term vs short-term nutritional effects, it was concluded that long-term fertilizer experiments are irreplaceable as many existing models and predictions can be validated only by means of long-term manipulation of plant communities and their continuous observation and documentation. Chapter 3 - Long-term fertilizer application can create grasslands with no overlap of plant species composition in the scale of several meters. Species indicative of low productivity grasslands (short grasses, orchids, and sedges) can survive longterm nitrogen application if phosphorus is limiting nutrient for growth of highly productive grassland species. Chapter 4 - Long-term addition of limiting nutrient can affect grassland ecosystem in three ways: 1) by change in plant species composition without significant increase in total biomass production, 2) by no change in species composition but with significant increase in total biomass production, and 3) by substantial change in plant species composition accompanied by significant increase in total biomass production. Chapter 5 - Long-term fertilizer...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekologie Calamagrostis epigejos (L.) Roth
Vachová, Pavla ; Hejcman, Michal (vedoucí práce)
Ekologie expanzních druhů je stále aktuální téma. Již od neolitu pozvolna docházelo k antropogenizaci krajiny. Důsledkem byla změna struktury rostlinných společenstev a úspěch expanzních druhů jako je Calamagrostis epigejos.
C. epigejos je expansivní, vytrvalá, vysokostébelnatá, výběžkatá tráva. Mezi její významné vlastnosti patří především velmi široká ekologická amplituda, produkce velkého množství biomasy a schopnost přizpůsobovat si stanovištní podmínky.
Experimenty a studie, které jsou součástí disertační práce, mají tyto základní cíle: (1)Zjistit, jak probíhá expanze ve společenstvu s třtinou křovištní. (2) Zkoumat teoretickou míru stabilitu těchto fytocenóz. (3) Zjistit reakci C. epigejos na dodané živiny. (4) Otestovat možnosti eliminace C. epigejos. (5) Navrhnout praktické využití C. epigeos.
Primárně byla sledována reakce zájmového druhu na management (aplikace N, P, K živin a kosení v různých kombinacích). Zajímalo nás především její chování ve fytocenóze. Byl založen blokový a nádobový experiment. Výsledky polního experimentu byly využity i k výpočtu teoretické míry stability jednotlivých variant. Další výzkum byl směřován na eliminaci C. epigejos pomocí drátovců (larvy druhu Elateridae). Studie, která využívá C. epigejos pro monitoring depozice těžkých kovů ukázala, že aspekty globální rozšíření této trávy nejsou vždy negativní.
|
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
host ::
RSS.