|
|
Problematika tvorby povrchového odtoku a epizodní řešení jeho erozních projevů
Kalibová, Jana ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štibinger, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce shrnuje výzkum využití modelových simulací hydrologických dat pro vodohospodářské studie a dále testování efektivity vybraných protierozních geotextilií formou laboratorních a terénních simulací deště. Poznatky získané v rámci tohoto výzkumu byly aplikovány při návrhu optimalizace vodního režimu krajiny (zmírnění projevů eroze a urychlení procesu obnovy krajiny) na území bývalého lomu Medard-Libík, kde jsou i přes provedené rekultivační operace stále patrné známky rýhové eroze.
Disertační práce je členěna do tří částí. První část rešeršní formou pokrývá téma tvorby povrchového odtoku a definuje stav, za kterého se odtékající voda v krajině stává z hlediska erozních projevů nebezpečnou. Druhá část se zabývá typy rámcových biotechnických opatření proti vodní erozi na svahu. Třetí část je zaměřena na konkrétní situaci modelového svahu v povodí zatápěného bývalého lomu Medard-Libík na Sokolovsku. Hlavním cílem disertace bylo otestovat možnost využití modelu KINFIL pro simulaci protierozního účinku přírodních geotextilií a následný návrh optimalizace vodního režimu za účelem snížení erozního působení povrchového odtoku na rekultivovaných svazích.
Z výsledků práce vyplývá, že model KINFIL může sloužit jako užitečný nástroj pro hodnocení vlivu různých protierozních opatření na povrchový odtok a erozi a pro následnou volbu technicky i ekonomicky optimálního řešení protierozní ochrany. Výsledné simulace efektivnosti přírodních geotextilií odpovídaly výsledkům získaným během laboratorních a terénních měření s využitím simulátorů deště.
Při vyváženém srážko-odtokovém procesu dojde ke zvýšení stability krajiny v okolí jezera, urychlení opětovné hospodářské využitelnosti rekultivovaného území, snížení nákladů na odstranění škod způsobených erozí na cestní a odvodňovací síti a zvýšení kvality vody v jezeře, která nebude znečišťována smytým materiálem. Výsledky této disertační práce lze nabídnout veřejné správě i soukromé sféře pro potřebu kontroly eroze v rámci rekultivací ploch zasažených těžební činností.
|
|
|
Vliv hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů
Pešková, Jitka ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá tématikou vlivu hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů. Vzhledem k faktu, že se jedná o téma velmi široké, které není možné komplexně zpracovat, práce cílí na vybrané aspekty této problematiky. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je rozdělena do následujících 5 kapitol: Voda v krajině, Vodní režim, Hydrologické extrémy, Regulace vodního režimu a Legislativa. V rámci těchto kapitol jsou shrnuty dostupné tuzemské a zahraniční poznatky o možnostech hospodaření s dešťovou vodou jak ve volné krajině, tak v urbanizovaném území se zaměřením na zmírnění extrémních hydrologických jevů (povodně, sucha), včetně legislativního zabezpečení vodního hospodářství na úrovni ČR a EU.
Druhá část disertační práce je zpracována formou komentovaného souboru 4 vědeckých studií (soubor prací), jejichž výsledky byly prezentovány formou publikovaných článků ve vědeckých recenzovaných časopisech. První studie cílí na posouzení účinnosti přírodě blízkých způsobů hrazení bystřin z hydrotechnického hlediska a z pohledu prostupnosti pro vodní faunu. Druhá studie se zaměřuje na území pomoravské nivy, kde se opakovaně projevují negativní dopady povodní a sucha. Práce se zabývá řešením hydrologické bilance tohoto území pomocí modelu WBCM-7. Třetí studie se zaměřuje na určení retenční drenážní kapacity na územích odvodněných systematickou drenáží. Poslední studie pak popisuje možnost využití Fourierových řad při hodnocení vlivu evapotranspirace na odtoky z malých povodí během suchých období. V rámci disertační práce jsou tyto studie propojeny doplňujícím komentářem.
|
|
| |
|
|
Vliv cíleného zatravnění části povodí na vývoj koncentrací dusičnanů v drenážních a podzemních vodách
Zajíček, Antonín ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Dusičnanový dusík je jedním z nejrozšířenějších polutantů v povrchových i podzemních vodách. Jeho sledování byla a je ve světě věnována značná pozornost z důvodů jeho vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, eutrofizaci povrchových vod a ekonomických ztrát způsobených zvýšeným vyplavováním dusičnanového dusíku z povodí. Významnou cestou vstupu dusičnanů do povrchových vod je podpovrchový odtok, velmi často reprezentovaný právě vodou ze zemědělských drenáží. Drenážní systémy představují významný nebodový zdroj znečištění vod dusíkatými látkami, zejména v malých zemědělsky využívaných povodích bez permanentních povrchového odtoku. V České republice bylo odvodněno 1,065 mil ha (přibližně 25 % zemědělské půdy), především v letech 1965 - 1989. Cílem této práce je experimentálně, v polních podmínkách pokusného povodí Dehtáře ověřit hypotézu, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti povodí. Prostřednictvím souboru prací byly předloženy nové poznatky o místě vzniku a cestách drenážního odtoku ve svahu a o jeho složení. Hypotéza, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti, byla potvrzena. Jednoznačně byl prokázán zásadní význam zdrojových oblastí pro velikost a jakost drenážního odtoku. Výsledky dlouhodobého monitoringu na pokusných povodích s drenážními systémy umístěnými ve svahu ve spojení s přímým experimentem se změnou využití půdy prokázaly, že na koncentrace dusičnanů v drenážních vodách má největší vliv využití půdy ve zdrojové oblasti. Zatímco zatravnění jako preventivní ochranné opatření situované přímo nad drenážním systémem (ve výtokové oblasti povodí) nemělo žádný vliv na jakost drenážních vod, zatravnění cílené do zdrojové oblasti drenážního systému (tj. od vlastní odvodněné lokality vzdálené) způsobilo snížení koncentrací dusičnanů až o 32 %. Zároveň byl experimentálně potvrzen význam trvalého travního porostu pro ochranu vod, když ochranná funkce travního porostu zůstává zachována i přes poměrně vysoké dávky dusíku aplikovaného v různých hnojivech organického i minerálního původu. Výše uvedené poznatky o významu využití zdrojových oblastí na jakost vod mají velký význam pro zlepšení kvality vody v malých vodních tocích, na jejichž kvalitu mají drenážní vody v regionu Českomoravské vrchoviny značný význam. Další praktické využití mají tyto poznatky při plánování ochranných pásem vodárenských nádrží a také při ochraně malých lokálních zdrojů pitné vody.
|
|
|
Hydrologické extrémy z pohledu veřejné správy a veřejnosti v České republice
Hyrčová, Lucie ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Hrabalíková, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hydrologickými extrémy z pohledu veřejné správy a veřejnosti. Literární rešerše nastiňuje současné způsoby hospodaření se srážkovou vodou v urbanizované a volné krajině. Jsou zde uvedeny a popsány extrémní hydrologické jevy a jejich projevy v podobě povodní a sucha v České republice. Dále jsou v práci uvedeny příčiny neudržitelnosti současného způsobu odvodnění a stávající legislativa upravující hospodaření se srážkovými vodami. Dále se práce zabývá popisem jednotlivých variant regulačních vodohospodářských opatření sloužících k retenci a infiltraci srážkové vody v urbanizovaném území.
Praktická část diplomové práce je zaměřena na zjišťování pomocí dotazníkového šetření, jak je vnímáno hospodaření se srážkovými vodami a extrémní hydrologické jevy (povodně a sucha) veřejnou správou a širokou veřejností v České republice.
|
|
|
Odvodňovací zařízení v krajině – návrh odvodnění pozemku okrasné školky
Kohoutek, Michal ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Moje práce pojednává o návrhu systému odvodnění pozemku okrasné školky, která se nachází v malé obci Malotice v okrese Kolín nedaleko města Zásmuky. Tato páce obsahuje čtyři varianty návrhu odvodnění, které jsou podloženy zaměřením a vyhodnocením geodetických podkladů, infiltrační zkouškou metodou plněné sondy a jednosondovou metodou, hydrotechnickými výpočty podrobného systému odvodnění, funkčními objekty na drenážní síti, finančním zhodnocením jednotlivých návrhů a celkovým vyhodnocením formou SWOT analýzy
|
|
|
Využití dešťové vody v rodinném domě a její ekonomické zhodnocení
Němeček, Roman ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Tato diplomová práce popisuje problematiku hospodaření s dešťovou vodou v rodinném domě. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Obsahem teoretické části diplomové práce je literární rešerše, která se věnuje legislativě v daném oboru, popisuje možnosti řešení hospodaření s dešťovou vodou, dále popisuje historii i současnost předmětné problematiky. Zároveň vysvětluje, proč je stále více důležitější věnovat této problematice náležitou pozornost.
V praktické části diplomové práce jsou posuzovány aspekty pořizovacích nákladů na systém šetrného hospodaření s dešťovou vodou v konkrétním domě a náklady na jeho údržbu. Jsou zde navrženy tři varianty, ve kterých jsou zohledněny počty osob žijících v posuzovaném rodinném domě. Vypočteny a porovnávány jsou faktické finanční náklady již s úsporou vody všude tam, kde postačí používat dešťovou vodu, např. na praní prádla a splachování toalet a finanční náklady, u kterých se používá pouze voda pitná. Součástí ekonomické rozvahy je také výpočet návratnosti finančních investic. Posuzovaný rodinný dům využívající systém hospodaření s dešťovou vodou je v místě bydliště autora a nachází se v obci Arnoltice, okres Děčín.
Závěr diplomové práce shrnuje danou problematiku a vysvětluje její přínos nejen po stránce finanční, ale také zmiňuje její důležitost s ohledem na životní prostředí.
|
|
|
Studie řešení kapacitních problémů na kanalizační síti s uplatněním nejnovějších poznatků hospodaření s dešťovými vodami.
Petrů, Petr ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Synáčková, Marcela (oponent)
Cílem práce je představit nejnovější trendy v hospodaření s dešťovými vodami v urbanizovaném území a její použití při řešení kapacitních problémů kanalizací. Řešeným územím je část obce Česká Skalice, kde jsou pozorovány kapacitní problémy věřejné kanalizace při velkých srážkových událostech. Práce navrhuje několik možností, které snižují velké průtoky v kanalizační siti v řešeném území a pomocí výpočtového programu SiteFlow řeší hydraulické poměry v kanalizační síti před a po navržených změnách. Dále práce řeší ekonomickou návratnost navržených opatření. Vytvořené řešení prezentuje možnost použití opatření zvyšující retenci vody v městské zástavbě k docílení snížení škod způsobených kapacitně nedostatečnou kanalizační sítí a zlepšení zadržení části srážkových vod v místě jejich dopadu. Výsledky této práce seznamují čtenáře s - u nás dosud málo rozšířeným - způsobem změny nakládání dešťvých vod v urbanizovaném území, které přináší nejen částečný návrat k původním hydrologickým podmínkám území, ale také napomáhá řešit kapacitní problémy veřejných kanalizačních sítí.
|
host ::
RSS.