|
|
Konštrukcia a vedecká implementácia matematických modelov stromových komponentov listnatých drevín v štádiách nálet, nárast a mladina
Pajtík, Jozef ; Konopka, Bohdan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Důležitost přesného určení zásob biomasy stromů v lesích stále narůstá. S ohledem na probíhající změnu klimatu vědci začali posuzovat všechny stromové komponenty, jednak z hlediska jejich energetického využití, tak i pro odhad uhlíkových zásob. V posledních letech narůstá význam modelů biomasy pro malé stromy v souvislosti s významným zvětšením ploch mladých porostů v důsledku zániku starých porostů způsobených disturbancemi (zejména: vichřice, přemnožení kůrovců, suché období a lesní požáry). Modely na určení zásob biomasy v porostech mladších 10 let jsou vzácné a věnují se většinou pouze nadzemní biomase. Tato práce se proto zaměřuje na doplnění chybějících poznatků v této oblasti. Její hlavní cíle jsou:
1) konstrukce regresních modelů sloužících pro výpočet hmotnosti sušiny jednotlivých stromových komponentů (tzn. kmen, větve, listy, kořeny) pro mladé porosty vybraných listnatých dřevin,
2) aplikace regresních modelů při výpočtech konverzně expanzních faktorů biomasy (biomass conversion and expansion factors; BCEF), alokačních koeficientů, růstové účinnosti a indexu listové plochy (LAI) a jejich mezidruhové srovnání,
3) uplatnění alometrických vztahů na odhad potravního potenciálu pro přežvýkavou spárkatou zvěř (tj okusu, ohryzu nebo loupání).
Při tvorbě modelů se využijí vzorníky stromů, které budou vykopané na vybraných stanovištích, rozseparované na jednotlivé komponenty, vysušené na konstantní hmotnost a odvážené. Na následnou konstrukci regresních modelů se použije logaritmicky transformována alometrická rovnice.
|
|
|
Produkční a ekologický potenciál borových porostů na antropogenních půdách post-těžebních lokalit
Dragoun, Lukáš ; Merganič, Ján (vedoucí práce) ; Konopka, Bohdan (oponent)
Těžba nerostných surovin představovala základ rozvoje industriálních společností po celém světě. Má však zásadní dopad na krajinu a životní prostředí. Obnova území narušených těžbou nerostných surovin je aktuálním problémem zejména na velkých plochách po povrchové těžbě. V zájmovém území sokolovského regionu byla v letech 1969-1972 lesnicky rekultivována výsypka Antonín, kde byly za stejných podmínek založeny porosty různého druhového složení. Cílem práce je porovnání stavu smíšených borových porostů na antropogenní půdě výsypky více jak 40 let po jejich založení, zhodnocení jejich vhodnosti pro rekultivaci a popsání vlivu přimíšených listnatých dřevin na produkční a ekologický potenciál lokality. Na zkusných plochách byly změřeny základní dendrometrické a produkční veličiny, dále byla provedena dendrochronologická analýza hlavní dřeviny borovice lesní a zjištěn její tloušťkový přírůst. Na základě přírůstu tloušťky byla zhotovena toleranční analýza pro nejrizikovější faktor těchto lokalit - sucho. Jako nejvhodnější se v místních podmínkách jeví struktura borových porostů s příměsí lípy, které se vyznačují nejvyšším produkčním, půdotvorným a ekologickým potenciálem. Práce také poukazuje na dva důležité faktory, které pěstování porostů na výsypce zásadně ovlivnili. Jedná se o zanedbání výchovy, a tím výrazné narušení stability všech porostních skupin, a limitující přísun vody, způsobující výrazné poklesy v přírůstu bez ohledu na smíšení a charakter porostů.
|
host ::
RSS.