|
|
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...
|
|
|
Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup
Pospíšková, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Populace kočky divoké (Felis silvestris) v Evropě po silné regresi areálu v 18. století začíná pomalu růst. Na území České republiky byla kočka divoká vzácnou šelmou už na začátku 19. století. Ve 20. století byla považována za vymizelý druh a ojedinělá pozorování pokládána za disperzní jedince z karpatské nebo západoevropské populace. K pozorováním navíc neexistovaly důkazy. Ty se objevily až s rozšířením fotomonitoringu, kdy se podařilo na fotopasti zaznamenat několik jedinců koček divokých z oblasti Beskyd, Šumavy, Českého lesa a Doupovských hor. Po více než 60 ti letech tak existuje důkaz o výskytu této šelmy v České republice. Abychom porozuměli prostorovým a disperzním souvislostem jejich výskytu a zjistili, zda se v ČR nachází dostatek vhodných oblastí pro dlouhodobé přežívání této šelmy, vypracovali jsme habitatový model pomocí ArcGIS. Tento "rule-based" model pracuje s proměnnými jako typ krajinného pokryvu, délka trvání sněhové pokrývky, expozice vůči světovým stranám a členitost terénu. Model byl vypracován také pro Slovenskou republiku, odkud pochází nálezová data použitá pro ověření modelu. Zjistili jsme, že výskyt kočky divoké v modelované oblasti významně souvisí s listnatými lesy, délkou trvání sněhové pokrývky (>20cm) nepřesahující 50 dní trvání a jižní expozicí. V České republice...
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
|
Diversity, systematics, and phylogeny of families Opetiidae and Platypezidae (Diptera)
Tkoč, Michal ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Ševčík, Jan (oponent) ; Zatwarnicki, Tadeusz (oponent)
7 CZECH ABSTRACT Tato disertační práce je zaměřena na stlačenkovité čeledi Opetiidae, Platypezidae a na rod Microsania (Insecta: Diptera). Práce obsahuje obecný úvod do systematiky, taxonomie, diverzity, zoogeografie, fylogeneze a biologie stlačenkovitých. Systematika a taxonomie jsou shrnuty na základě historické i současné literatury. Každý důležitý taxon je krátce představen a jsou poskytnuty informace o jeho taxonomii, morfologii, diverzitě, rozšíření a biologii. Další dvě kapitoly se věnují fosilním druhům a výzkumu druhové diverzity. Následuje shrnutí a plán budoucího výzkumu. Závěrečná kapitola se skládá z devíti publikovaných recenzovaných článků (5 v impaktovaných mezinárodních časopisech a 4 v časopisech bez impakt faktoru). První článek je studie molekulární fylogeneze vztahů mezi rody stlačenkovitých. Ve výsledném stromu byla čeleď Platypezidae tvořena ze dvou dobře podpořených fylogenetických linií, první s podčeleděmi Melanderomyiinae + Callomyiinae a druhá tvořený podčeledí Platypezinae. Rod Microsania byl vyčleněn jako samostatná linie vzdálená od Platypezidae, která vykazovala příbuznost s čeledí Opetiidae jako sesterskou skupinou, přičemž obě skupiny společně tvořily sesterskou skupinu k čeledi Platypezidae. Rod Agathomyia byl vyhodnocen jako parafyletický. Rozvětvené sety na nohou...
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Rozhodovací proces v Radě Evropské unie po rozšíření v roce 2004 - společná obchodní politika
Grünvaldová, Tereza ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Rozhodovací proces v Radě Evropské unie po rozšíření v roce 2004 - společná obchodní politika" se zabývá rozhodováním v Radě Evropské unie a zohledňuje zejména vyjednávání na nižší úrovni. Ústředním zaměřením je společná obchodní politika, která je ve výlučné pravomoci Evropského společenství. Cílem této práce je také pohled na vyjednávání o obchodní agendě v Radě Evropské unie a vytváření koaličních skupin mezi jednotlivými členskými státy. Předpokladem pro analýzu je hypotéza, zda je možné na základě koaličních skupin na nižší rozhodovací úrovni v Radě Evropské unie odvozovat pozdější vývoj hlasování o zahraničně obchodních tématech. Analýza je vytvořena na základě zpráv z Výboru 133, klíčového orgánu Rady Evropské unie pro společnou obchodní politiku, v období od ledna 2005 do prosince 2006. Při zkoumání souboru dat je využita metoda shlukové analýzy.
|
|
|
Výskyt a role UV reflektantního zbarvení u listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeidae)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá výskytem a rolí UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera) se zaměřením na čeleď Scarabaeidae. Během průzkumu evropských muzejních sbírek jsme odhalili přes 900 druhů UV reflektantních brouků, z toho u 850 druhů byla UV reflektance pospána vůbec poprvé. Odhalené povrchové struktury zodpovědné za UV reflektantní zbarvení u brouků jsme následně detailně prostudovali pod SEM a identifikovali jsme dva základní způsoby vzniku UV reflektance. Světelné paprsky při prvním způsobu interagují s vnitřní strukturou kutikulárních útvarů nebo samotné kutikuly, při druhém způsobu s povrchovou vrstvou ve formě kutikulární sekrece. Diplomová práce byla rozšířena o experimenty se živými zvířaty, kde jsme zkoumali vliv věku jedince na intenzitu UV reflektantního zbarvení a vliv UV reflektance na reprodukční aktivitu. Podařilo se nám na pilotní studii ukázat, že čerstvě vylíhnutí jedinci vykazují vyšší míru UV reflektance než starší jedinci.
|
|
|
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
|
|
|
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
|
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) a vývoj početnosti jeho hnízdních lokalit v Českých zemích
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji populace výra velkého (Bubo bubo) na území České republiky v intervalu let 1940 - 1979. Údaje jsou zjištěny z archivu Kroužkovací stanice Národního musea Praha a doplněny jsou z dostupné literatury. Výr velký (Bubo bubo) je naše největší sova, která se v současné době vyskytuje v Evropě, Asii a severní Africe. Obzvláště v evropských státech byl však ještě v nedávné historii hojně loven a jeho populace se z tohoto zásahu zotavuje dodnes. Práce představuje stručnou historii vztahu člověka k této sově a přibližuje i její nelehkou cestu k zákonné ochraně. Také ve zkratce představuje známé hnízdní lokality a historii kroužkování této sovy před roky podrobně zkoumanými v této práci. Práce dále dokumentuje nárůst početnosti výří populace na území našeho státu během 20. století (nejnižší početnost v jednom roce zaznamenaných hnízd ve sledovaném intervalu je 0 a nejvyšší 21 hnízd), a to včetně znovu obsazovaní území, na kterém byl výr na přelomu 19. a 20. století zcela vyhuben. Dále jsou tyto data o výskytu zpracovány do map a tabulek, na nichž jsou přehledně vidět lokality výřích hnízdišť, které byly publikovány nebo na kterých byl kroužkován. Nakonec jsou tato data vyhodnocena v podobě grafů.
|
host ::
RSS.