|
|
Fossil clown beetles (Coleoptera: Histeridae): early evolution of "beetle tanks"
Simon Pražák, Jan ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mršníci (Histeridae) představují bohatou skupinu brouků (>4500 popsaných druhů) s celosvětovým rozšířením (vyjma Antarktidy) a s výjimečně bohatou škálou obývaných habitatů. Specializace na konkrétní prostředí, jako např. podkorní štěrbiny, trus a mršiny, chodbičky podkorního hmyzu, jeskyně, písečné pouště, pláže, nory hlodavců a hnízda mravenců, vedla ke vzniku pozoruhodných morfologických adaptací či dokonce k radikálním změnám tvaru celého těla. Pro porozumnění evoluční historie této výjimečné skupiny brouků je zásadní jejich fosilní záznam. V této studii jsem zkoumal osm nepopsaných druhů fosilních mršníků ze středně křídového Barmského a Hkamtijského jantaru. Vytvořil jsem morfologické popisy a diskutuji zde možné taxonomické zařazení na základě morfologických znaků. Kromě toho jsem testoval fylogenetickou pozici všech křídových rodů mršníků pomocí metody maximální parsimonie s omezenou topologií na základě matice s 69 morfologickými znaky. Mezi studovanými druhy jsou poprvé zaznamenaní zástupci tribů Abraeini a Paromalini z období křídy. Diskutuji možné evoluční závěry odvoditelné z těchto nových ale i jiných, dřívě popsaných, fosilií. Život pod kůrou byl mezi křídovými mršníky pravděpodobně běžný a nyní je známý již u tří nezávislých linií v tomto období. Je rovněž zřejmé, že mršníci se v...
|
|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Potřeby hodnocení elektrokardiogramu zdravotnickým záchranářem
PROKOP, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematiku potřeb zdravotnického záchranáře v hodnocení elektrokardiogramu. V teoretické části bylo popsáno hodnocení elektrokardiogramu, počínaje základní anatomií a fyziologií cévního zásobení srdce a převodního systému srdečního. Dále byl uveden popis elektrokardiografu a v závěru byly hodnoceny arytmie s ischemickými změnami. Cílem bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů v hodnocení elektrokardiogramu a jejich potřebu vzdělávání s případnými návrhy změn ve vzdělávání před a po nástupu do zaměstnání. V empirické části byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován pomocí vlastního strukturovaného dotazníku, ve kterém bylo uvedeno 24 položek. Otázky byly jak otevřeného, tak i uzavřeného typu s hodnocením odpovědí pomocí modifikované Likertovy škály. Dotazník byl plně anonymní a určený pro zdravotnické záchranáře z celé České republiky. Byla zpracována základní deskriptivní charakteristika výzkumného souboru. Kvantitativní data byla vyjádřena průměrem a směrodatnou odchylkou a výběrově doplněna histogramy dle předem definovaných mezí. U kvalitativních dat byla zpracována četnostní charakteristika (absolutní a relativní četnosti). Výsledky našeho výzkumného šetření poukazují na nepřipravenost zdravotnických záchranářů v hodnocení patologických změn na EKG. Dále bylo zjištěno, že respondenti mají potřebu dalšího vzdělávání v oblasti hodnocení EKG a uvítali by periodické školení ohledně novinek v kardiologii, nácvik hodnocení na jejich výjezdových základnách nebo odborné stáže v nemocnici. Pro zlepšení pregraduálního vzdělávání by zařadili do výuky stáže v kardiocentru, praktický nácvik na kardiologickém oddělení nebo odborné semináře zaměřené na hodnocení EKG.
|
|
|
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...
|
|
|
Design a funkční morfologie křídel u hmyzu
Jechová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Schopnost aktivního letu živočichů je bezesporu jedním z nejvýraznějších pokroků v evoluci, který nejen že umožnil těmto živočichům ovládnout vzdušný prostor, ale v průběhu evoluce také výrazně ovlivnil proměny celé řady dalších organismů. Hmyz, jako jediná skupina bezobratlých živočichů, která je schopná aktivního letu, se právě především díky této vlastnosti stal globálně nejvýraznější a evolučně nejúspěšnější skupinou živočichů. Existuje několik teorií o tom, jak vlastně křídlo hmyzu vzniklo. Z fosilních nálezů a jejich srovnáním s recentními druhy lze vymezit dvě nejzákladnější. Vzhledem k diskontinuitě ve fosilním záznamu však chybí vývojové mezičlánky a křídla se objevují náhle na hranici spodního a svrchního karbonu tzn. cca před 320 mil. let. Křídlo je velice komplexní strukturou, která nemá jinde v živočišné říši obdoby. Během evoluce se tak z hmyzu stali velice obratní letci, kterým křídla slouží i k ochraně nebo např. ke smyslovému vnímání svého okolí. Jen minimum známých druhů bylo dosud podrobně prozkoumáno. Křídlo stejně jako let hmyzu celkově, je stále otevřeným tématem, které nám jistě v budoucnu přichystá nejedno překvapení. Cílem této práce je komplexně popsat křídlo a definovat jeho morfologické a designové vlastnosti. Klíčová slova: Insecta, Pterygota, křídlo, žilnatina,...
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
| |
|
|
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.
|
host ::
RSS.