Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvartérní vývoj koňovitých v ČR
Rákosová, Veronika ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Velká čeleď koňovitých je jednou z nejprobádanějších skupin velkých savců posledních geologických období. Její výzkum se však zaměřuje přednostně na nejranější druhy a jejich postupnou evoluci a rozvoj. Osudy koní holocénu a zejména pleistocénu jsou odsouvány stranou, byť tvoří významnou složku paleoekologických rekonstrukcí. Nejmladší předci současných koní hráli významnou úlohu při utváření moderních plemen, která se v současnosti vyskytují s výjimkou Antarktidy na všech světových kontinentech navzdory faktu, že jejich divocí zástupci byli již zcela vyhubeni.
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
Revize pleistocénních zástupců čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae, Mammalia) v ČR
Pícha, Štěpán ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Na území Čech se nachází 1016 vzorků náležející pleistocenním nosorožcům. Celkem se jedná o tři druhy Stephanorhinus etruscus, Stephanorhinus kirchbergensis a Coelodonta antiquitatis. Coelodonta antiquitatis v evidenci naprosto převládá a je v ní zastoupen prakticky celý skelet včetně poměrně velkého počtu lebek a jedné kompletní kostry. U ostaních dvou druhů se jedná pouze o zuby. Na lebkách Coelodonta antiquitatis byl počítan rozměrový koeficient, který udává do jakého morfotypu náleží. Ve zkoumaném souboru je nejvíce zastoupena přechodná varianta společně s širokolebou. Úzkolebá varianta je zastoupena pouze jednou. Při fotografování vzorků do evidence jsem narazil na dvě zajímavé patologie, které jsou hlouběji diskutovány v textu.
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
Kvartérní vývoj koňovitých v ČR
Rákosová, Veronika ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Velká čeleď koňovitých je jednou z nejprobádanějších skupin velkých savců posledních geologických období. Její výzkum se však zaměřuje přednostně na nejranější druhy a jejich postupnou evoluci a rozvoj. Osudy koní holocénu a zejména pleistocénu jsou odsouvány stranou, byť tvoří významnou složku paleoekologických rekonstrukcí. Nejmladší předci současných koní hráli významnou úlohu při utváření moderních plemen, která se v současnosti vyskytují s výjimkou Antarktidy na všech světových kontinentech navzdory faktu, že jejich divocí zástupci byli již zcela vyhubeni.
Možnosti rekonstrukce šamanského hrobu Brno 2. Paleoetnologická studie
Balák, L. ; Nývltová Fišáková, Miriam ; Škrdla, Petr
Při příležitosti 120 let od objevení paleolitického hrobu "šamana" Brno 2 byla na základě popisu A. Makowskeho z místa nálezu provedená odborná rekonstrukce tohoto nálezu. Jde vůbec o první takovou rekonstrukci tohoto hrobu.
Studium degradace kosterních pozůstatků pomocí infračervené spektrometrie
Vitešníková, A ; Prokeš, L. ; Nývltová Fišáková, Miriam ; Drozdová, E. ; Kouřil, Pavel ; Stabrava, Pavel ; Gryc, Jana
Na základě provedených experimentů lze konstatovat, že infračervená spektrometrie je metodou vhodnou pro charakterizaci postmortálních degradačních procesů u kosterních pozůstatků, odrážející charakter prostředí, v němž byly pozůstatky uloženy. Zejména jde o rekrystalizační změny kostní matrice – transformaci kostního minerálu na brushit a vivianit. Odraz termicky podmíněných změn kosterních pozůstatků v infračerveném spektru a také přesnější odhad teploty spalování (ve srovnání s dosud užívanými morfologickými postupy) umožňuje nejen detailněji charakterizovat pozůstatky dávných požárů, ale také lépe porozumět technologii kremace pravěkých populací.
Archeozoological analysis of finds from an excavation of the town fortification moat (?) in Šumperk
Nývltová Fišáková, Miriam
Bones from fortification moat were analysed. The moat was dated to 15. – 17. Century. Here were found bones from domestic and wild animals. The most remains belong to animals which were breed for meal, milk and wool.
Příspěvek paleontologie a etnologie k poznání pohřebního ritu lovce DV 16
Nývltová Fišáková, Miriam ; Sázelová, S.
Fauna nalezená v objektu chaty, kde byl pohřben lovec DV16 vykazuje několik nápadných odlišností od zbytku sídliště. Kosti zvířat jako lišek, zajíců a vlků jsou koncentrovány blízko sebe, což znamená, že kostry byly víceméně v anatomické poloze a dají se přiřadit k jednomu jedinci. Podle analýzy sezónních přírůstků cementu zubů bylo zjištěno, že zvířata pocházející z chaty byla ulovena během jedné sezóny a to brzy na jaře (únor-duben). Tyto skutečnosti, navíc korespondující s archeologickými poznatky, by mohly naznačovat rovněž dobu lovcova pohřbu, během kterého byla zvířata s největší pravděpodobností dána vcelku přímo k mrtvému muži.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.