Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 392 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Karyotypová evoluce u astrildovitých pěvců rodu Lonchura
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Augstenová, Barbora (oponent)
Karyotyp, čili soubor všech chromosomů v buňce, je důležitou charakteristikou jednotlivých druhů jak živočichů, tak rostlin. Karyotyp ptáků je typický svou stabilitou co do počtu chromozomů i jejich velikosti a přestavby mezi různými chromozomy jsou vzácné. Změny, které se mezi karyotypy ptačích druhů projevují, jsou častěji intrachromozomální, jako například inverze či duplikace a delece. Stále není jasné, jak často se takové změny vyskytují mezi blízce příbuznými druhy a zda mohou přispět ke speciaci. Tato práce si klade za cíl srovnání karyotypů celkem pěti druhů pěvců rodu Lonchura (panenka), které jsou si blízce příbuzné, a srovnávání chromozomálních změn tak umožňuje pozorovat změny, které by mohly ke speciaci přispívat. Studie je založena na analýze karyotypu metodou imunofluorescenčního barvení synapsovaných pachytenních chromozomů a následného určení a srovnání typů chromozomů. Tato metoda umožnuje dobře určit změny, kterými se projevují pericentrické inverze, kdy dochází ke změně pozice centromery. Výsledky potvrzují všeobecnou představu o ptačích karyotypech jakožto velmi konzervativních co se týká počtu chromozomů a jejich velikosti. Nicméně, u některých chromozomů se mezi zkoumanými druhy lišila pozice centromery, což by mohlo být způsobeno pericentrickými inverzemi. U čtyř z pěti...
Evoluční hypotézy vzniku obezity
Dundr, Matěj ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
Obezita je velkým sociálním, ekologickým, ekonomickým a zdravotním problémem dnešní civilizace. Lidé se evolučně přizpůsobili na jiné prostředí, než ve kterém žijí dnes, měli více pohybu a konzumovali přirozené zdroje potravy. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie, kterou pozorujeme u dnešních lidských populací je nejvíce skloňovanou příčinou obezity. Tato práce se však bude zabývat méně diskutovaným pohledem na vznik obezity, a to na možné vysvětlení vzniku obezity evolučními hypotézami. Práce se pokusí rovněž zhodnotit a diskutovat, na základě porovnání dostupné literatury, zdali by mohly tyto hypotézy skutečně objasnit původ obezity na globální úrovni. V úvodu práce představujeme problematiku obezity, její prevalenci v populaci a komorbidity s obezitou spojené. V další části je popsána diagnostika obezity, po které následuje část o historii obezity. Hlavní část je věnována evolučním hypotézám vzniku obezity, jmenovitě hypotézám adaptace na šetrnost, hypotéze genetického driftu a poté ostatním ekologicko-behaviorálním hypotézám a jejich zhodnocení. V závěru, práce shrnuje, že popsané hypotézy by mohli být užitečné pro objasnění rozdílu prevalence obezity mezi populacemi a studiu obezity v jednotlivých populací, nikoli však pro objasnění obezity v globálním měřítku.
Vliv predace amébami na evoluci virulence lidských patogenních mikroorganismů
Drncová, Eliška ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Konupková, Anežka (oponent)
Améby působí jako jedni z hlavních regulátorů mikrobiálních společenstev, kde v důsledku jejich predace je vyvíjen selekční tlak pro vznik obranných mechanismů k dosažení rezistence. Tato adaptace umožňuje mikroorganismům náhodně infikovat lidský organismus a úspěšně se bránit složkám vrozené imunity, zejména makrofágům, které stejně jako améby jsou fagocytujícími buňkami. Projev virulence u oportunistických patogenů je způsoben konzervovanými drahami makrofágů sloužícím pro degradaci pohlceného materiálu, se kterými se mikroorganismus setkal již u améb. Díky této podobnosti lze využívat améby pro výzkum interakce mezi patogenem a jeho hostitelem, což zahrnuje i výzkum mechanismů virulence mnoha lidských mikrobiálních nákaz. Mezi nejpodrobněji zkoumané organismy, jejichž patogenita je výsledkem dlouhodobé interakce s amébami, patří bakterie Legionella pneumophila a mikroskopická houba Cryptococcus neoformans s velmi odlišnými strategiemi a projevy virulence. Porozumění evolučních souvislostí a výhod, které mikroorganismy získávají během interakce s amébami, nám podává informace o původů virulence oportunistických lidských patogenů.
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
Vývoj gymnastického nářadí a jeho vliv na změny v gymnastických cvičeních
Nedvědová, Romana ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Kainová, Lucie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na vznik a vývoj gymnastického nářadí a na jeho změny v pohybovém obsahu v průběhu let. Jsou zde uvedena všechna závodní nářadí můžu a žen ve sportovní gymnastice. Kromě konstrukčního a pohybového vývoje jsou u každého nářadí zmíněna významná jména gymnastů a gymnastek, kteří na jednotlivých nářadích v určitém období vynikali. Součástí práce je také popis vzniku a vývoje gymnastiky včetně historie tělovýchovných systémů ve světě i u nás. Bakalářská práce je řešena na základě uplatnění historických metod. KLÍČOVÁ SLOVA Gymnastika, vývoj, historie, cvičení, nářadí, přeskok, bradla, kladina, prostná, kůň našíř, kruhy, hrazda
Human Perception in Condition of Uncertainty: The Visual, Auditory and Embodied Responses to Ambiguous Stimuli
Boschetti, Silvia ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palanza, Paola (oponent) ; Pfaus, James (oponent)
Naše smysly se vyvinuly tak, abychom z okolního prostředí získávat optimální množství informací. Tato optimalizace ovšem znamená, že je třeba počítat s chybami. Proto, abychom předešli těm s významným dopadem, vyvinula se u člověka tendence k nadhodnocování významu vzájemných souvislostí (i ve smyslu vnímání vzorů a posloupností). Ve své práci jsem testovala schopnost vyhodnocování vizuálních a akustických stimulů. Za použití počítačové grafiky byl vyvinut soubor testovacích stimulů, kde bylo rozložení prvků určeno sofistikovaným generátorem pseudo-náhodných čísel. Tyto výsledné masky s různou mírou průhlednosti byly užity k překrytí geometrických tvarů. Podobného postupu bylo užito k vytvoření černobílých stimulů s vysokým kontrastem. Za použití metod bayesovské statistiky jsem nalezla vzájemnou provázanost schopnosti určit přítomnost vzoru (a její absenci) a stylu myšlení, specificky racionálního a na intuici založeného. Dále jsem pak použila nejednoznačné výrazy tváře a vokalizace vysoce intenzivních afektivních stavů (bolest a slast) a stavů nízké intenzity (neutrální výraz/promluva, úsměv/smích). Výsledkem je zjištění, že vysoká intenzita projevu je spojena s nízkou schopností respondentů správně vyhodnotit valenci vizuálních i akustických stimulů. Díky použitému statistickému přístupu jsem...
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
Quantitative Analysis of Gene Ancestry in Euglenoidea
Soukal, Petr ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Burki, Fabien (oponent) ; Horák, Aleš (oponent)
Geny, jakozťo jednotky geneticke' informace, jsou prěda'va'ny z jednoho jedince na jine'ho, obvykle v ra'mci te'hozˇ druhu - z rodicˇu˚ na potomky. Cˇas od cˇasu mohou by't geny prěda'ny i jedincu˚m jiny'ch druhu˚ prostrědnictvı'm procesu zvane'ho horizonta'lnı' prěnos genu˚ (HGT). Endosymbio'za je proces, prˇi ktere'm jeden organismus pohltı' jiny' organismus a geny jsou prěda'va'ny mezi obeˇma symbionty prostrědnictvı'm procesu zvane'ho endosymbioticky' prěnos genu˚ (EGT), jenzˇ jest podtypem HGT. Cˇasem se mu˚zě endosymbiont sta't i organelou, jakou je mitochondrie nebo plastid. Kra'snoocˇka (Euglenoidea) jsou jednobunečňa' eukaryota s ru˚znorody'mi zpu˚soby vy'zˇivy - fagot- rofiı' (naprˇ. Peranema), osmotrofiı' (naprˇ. Rhabdomonas), mixotrofiı' (fagotrofiı' a fototrofiı' u rodu Rapaza) a fototrofiı' (s plastidy; naprˇ. Eutreptiella). Historie endosymbio'z zeleny'ch rˇas (zejme'na skupiny Chlo- rophyta) a prědku˚ kra'snoocěk trˇı'dy Euglenophyceae (vcětneˇ rodu Rapaza) je komplexnı'. Ve sve' pra'ci jsem provedl kvantitativnı' analy'zu genealogie genu˚ (QAGA) zalozěnou na transkrip- tomicky'ch datech kra'snoocˇka sťı'hle'ho (Euglena gracilis), ktere' ukazujı' na vy'znamny' prˇı'speˇvek blı'zce prˇı'buzny'ch bicˇivek (Kinetoplastea; 1 420 genu˚, 3,88 % transkriptu˚ prěneseny'ch...
Evolution of litter size in hystricomorph rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Podrád Hystricomorpha je vďaka svojmu širokému rozšíreniu, veľkej rozmanitosti obývaných ekosystémov a sociálnych systémov ideálnou modelovou skupinou pre štúdium evolúcie life-history hlodavcov. Sledovaním niekoľkých faktorov sa podarilo určiť kľúčové činitele, ktoré počas evolúcie ovplyvnili veľkosť vrhu. Data set obsahoval 75 z celkových 292 druhov podrádu, nakoľko boli kľúčové študované údaje známe len pre tieto druhy. Ku každému druhu bola zo získaných informácií z odbornej literatúry pridelená priemerná veľkosť vrhu, veľkosť tela samice a samca, miera pohlavného dimorfizmu, stupeň sociality, typ rozmnožovacieho systému, miera rodičovskej starostlivosti o mláďatá, prítomnosť multipartentity, typ habitatu a potravy. Analýza zahrňovala štatistickú časť počítanú pomocou všeobecných lineárnych zmiešaných modelov, a fylogenetickú časť zahŕňajúcu parsimonálne mapovanie znakov na fylogenetický strom a lineárnu regeresiu pomocou fylogeneticky nezávislých kontrastov. Medzi faktory, ktoré preukázali značný vplyv na veľkosť vrhu boli sociálne faktory - miera sociality, pohlavný dimorfizmu a rozmnožovací systém. S nimi má menší vplyv aj multipaternita. Ekologické faktory, potrava a prostredie, nemajú signifikantný vplyv pokiaľ nie sú kombinované s efektom čeľade. Je teda možné predpokladať, že ekologické...
Evolution of brain complexity and processing and cognitive capacity in selected vertebrates
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Iwaniuk, Andrew N. (oponent)
Procesní kapacita mozku bývá tradičně odhadována na základě velikosti mozku. Z nedávných studií však vyplývá, že u vzdáleně příbuzných druhů s podobnou velikostí mozku se může podstatně lišit počet neuronů, tedy základních výpočetních jednotek, i jejich distribuce do různých částí mozku. Abychom tedy dokázali odhalit, jakým způsobem se v evoluci kognitiv- ní kapacita mění, potřebujeme pracovat s daty na jemnější škále. Takový kvantitativní pří- stup k evoluci procesní kapacity mozku na buněčné úrovni je relativně nový. Možnost rychle získat spolehlivé odhady počty neuronů v celém mozku nebo jeho větších částech je totiž k dispozici až v posledních zhruba 15 letech díky rozšíření metody izotropní frakcionace. Ta otevírá dveře k řešení celé řady otázek. S její pomocí můžeme zjišťovat vnitrodruhovou varia- bilitu na úrovni jedinců i populací, podívat se na efekt pohlaví a věku, nebo studovat selekci na vnitrodruhové úrovni. Z druhé strany spektra pak můžeme sledovat velké makroevoluční trendy nebo se zaměřit na porovnání blízce příbuzných a ekologicky podobných druhů a po- kusit se tak studovat vliv jednotlivých selekčních tlaků. Ve své disertaci se zabývám variabilitou velikosti mozku a jeho buněčného složení moz- ku napříč obratlovci, a to jak na vnitrodruhové, tak na mezidruhové úrovni. V kapitole...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 392 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.