|
|
Evoluce ochlupení u velkých lidoopů a člověka
Vejmělková, Anna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Jarešová, Pavla Alexia (oponent)
Člověk se od ostatních primátů liší svým funkčně nahým povrchem těla, který je způsoben kombinací snížené hustoty ochlupení na těle spolu s typem chlupů nazývaných vellus, kterými je člověk převážně pokryt. Tento typ chlupů, představuje jemné a málo pigmentované chloupky, které jsou na rozdíl od chlupů terminálních málo viditelné. Sníženou hustotu ochlupení lze však zaznamenat také u dalších hominidů, kam řadíme k rodu Homo dále rody Pan, Gorilla a Pongo. V této práci nejdříve porovnáváme hustotu ochlupení vybraných partií těla u různých druhů primátů. Dále popisujeme stavbu a funkce ochlupení a diskutujeme hypotézy, které vysvětlují možné okolnosti vedoucí k postupnému snížení hustoty ochlupení. Zaměřujeme se zejména na klíčové hypotézy související s bipedální lokomocí, s obýváním tropických oblastí savan, s parazity či s vlivem pohlavního výběru. Uvádíme zde však i některé další hypotézy související s nošením oblečení či obýváním vodního prostředí našimi předky. Klíčová slova: člověk, velcí lidoopi, evoluce, chlupy
|
|
|
Energetická náročnost manuálního mletí obilí
Mařík, Vojtěch ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
V této diplomové práci byla zkoumána energetická spotřeba při manuálním mletí obilí za použití dvou historicky rozšířených a významných technologií na mletí obilovin, a to zrnotěrky a žernovu. Tato energetická spotřeba byla vztažena i na některé antropometrické proměnné člověka, který mletí provádí. K měření energetického spotřeby byla použita metoda nepřímé kalorimetrie pomocí Cosmedu K5. Ke stanovení vybraných tělesných proměnných byla použita bioimpedanční váha InBody270 a základní antropometrické pomůcky jako antropometr a pelvimetr. Měřena byla také energetická spotřeba mletí na žernovu různým pohybovým vzorcem, a to unimanuální točení po směru a proti směru hodinových ručiček a bimanuální točení proti směru hodinových ručiček. Stanovení energetické spotřeby byla proběhlo na souboru 30 žen. Ukázalo se, že přestože mletí na zrnotěrce je energeticky nenáročná činnost oproti mletí na žernovu, pro umletí stejného množství obilných zrn je potřeba výrazně více energie (297 kcal/kg zrna vs. 109 kcal/kg zrna). Ze zkoumání nejefektivnější varianty mletí na žernovu se ukázala jako energeticky nejúspornější varianta mletí po směru hodinových ručiček, zatímco mletí proti směru hodinových ručiček je energeticky náročnější (točením po směru hodinových ručiček 5.48 1.13 kcal/min vs. točením proti směru...
|
|
|
Variabilita spino-pelvického spojení v evoluci člověka
Mrázková, Karolína ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Spino-pelvické spojení je oblast kaudální části páteře a pánve a jeho sagitální geometrie slouží u člověka k udržení stability při vzpřímeném postoji a bipední chůzi. Cílem této práce je popsat faktory, které mají vliv na základní parametry spino-pelvického spojení, a shrnout hlavní změny spino-pelvického spojení v evoluci člověka. Ačkoli je spino-pelvické spojení v průběhu ontogeneze formováno především vzpřimováním a bipední chůzí, je u moderního člověka velmi variabilní a některé parametry zůstávají v průběhu života relativně plastické. To zřejmě umožňuje zachovat biomechanicky výhodnou geometrii spino-pelvického spojení a vyrovnat se s vlivy, které na něj působí. Během evoluce homininů můžeme pozorovat změny spino- pelvického spojení související především s mírou vzpřímeného postoje a bipední lokomoce. Zdá se však, že existovaly výjimky, které naznačují, že neexistovala pouze jedna adaptační cesta ke vzpřímenému postoji a bipední lokomoci.
|
|
|
Evoluční hypotézy vzniku obezity
Dundr, Matěj ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
Obezita je velkým sociálním, ekologickým, ekonomickým a zdravotním problémem dnešní civilizace. Lidé se evolučně přizpůsobili na jiné prostředí, než ve kterém žijí dnes, měli více pohybu a konzumovali přirozené zdroje potravy. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie, kterou pozorujeme u dnešních lidských populací je nejvíce skloňovanou příčinou obezity. Tato práce se však bude zabývat méně diskutovaným pohledem na vznik obezity, a to na možné vysvětlení vzniku obezity evolučními hypotézami. Práce se pokusí rovněž zhodnotit a diskutovat, na základě porovnání dostupné literatury, zdali by mohly tyto hypotézy skutečně objasnit původ obezity na globální úrovni. V úvodu práce představujeme problematiku obezity, její prevalenci v populaci a komorbidity s obezitou spojené. V další části je popsána diagnostika obezity, po které následuje část o historii obezity. Hlavní část je věnována evolučním hypotézám vzniku obezity, jmenovitě hypotézám adaptace na šetrnost, hypotéze genetického driftu a poté ostatním ekologicko-behaviorálním hypotézám a jejich zhodnocení. V závěru, práce shrnuje, že popsané hypotézy by mohli být užitečné pro objasnění rozdílu prevalence obezity mezi populacemi a studiu obezity v jednotlivých populací, nikoli však pro objasnění obezity v globálním měřítku.
|
|
|
Vliv fyzické aktivity na psychiku a kognitivní funkce člověka
Štětka, Martin ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
V moderní společnosti často dochází k absenci fyzické aktivity, která se projevuje nejen problémy fyzickými (např. rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny atd.), ale i problémy spojenými s psychikou (např. depresemi, úzkostmi a změnou nálad) a také kognitivními problémy (např. problémy s učením, pamětí a motorikou), s čímž se pojí rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Fyzická aktivita se zdá být efektivním regulátorem správného stárnutí mozku a může sloužit jako prevence vůči rozvoji mnohých onemocnění. Jedinci aktivně se zapojující do fyzických aktivit vykazují v pokročilejším věku zpomalenou míru atrofie mozku. Kromě regulace správného stárnutí může fyzická aktivita působit jako podpůrný terapeutický nástroj při léčbě různých psychických problémů. V práci je dále diskutována neurogeneze, neurodegenerace, evoluční pohled na problematiku, typy jednotlivých pohybů, změna psychického stavu po indukci fyzické aktivity a rozvoj kognitivních schopností jedinců. Klíčová slova: neurogeneze, neurodegenerace, aerobní cvičení, anaerobní cvičení, deprese, úzkost, učení, paměť
|
|
|
Pohyb pánve při lokomoci člověka
Hakrová, Kristýna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Rmoutilová, Rebeka (oponent)
Předchozí studie zaměřené na pohyb pánve v souvislosti s délkou kroku naznačují, že délka kroku je (kromě mnoha dalších faktorů) ovlivněna rotací pánve. Tento mechanismus je dáván do souvislosti již s australopitéky, kterým rotace relativně široké pánve možná umožnila prodloužit krok a tím snížit energetické náklady na překonání určité vzdálenosti. Recentní studie však naznačují, že příspěvek rotace pánve k délce kroku je příliš malý, než aby jí byla přisuzována významná role. Navíc byla většina studií prováděna při chůzi po rovině a vztah pánevních pohybů a délky kroku při lokomoci po nakloněné ploše zůstává neobjasněn. Cílem práce je objasnit, které faktory ovlivňují délku kroku a rozsah jednotlivých pánevních pohybů, a také sestavit schéma interakcí pánevních pohybů a délky kroku. Využili jsme 3D pohybová data 60 dobrovolníků (26 mužů a 34 žen) ve věku 19−38 let, kteří se pohybovali svojí preferovanou rychlostí chůze a běhu po třech sklonech (15ř klesání, rovina, 15ř stoupání) pohyblivého pásu. Pracovali jsme s průměrnou délkou kroku a průměrným rozsahem pohybu pánve v jednotlivých rovinách pro každého probanda při každé z šesti možných kombinaci podmínek (chůze/běh−klesání /rovina/stoupání). Abychom se mohli zaměřit na interakce mezi rozsahem jednotlivých pohybů pánve a délkou kroku, sestavili...
|
|
|
Kineziologické aspekty bilaterální asymetrie dolní končetiny
Vondrášek, David ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Dolní končetiny jsou pod vlivem relativně symetrické zátěže chůze, a přesto byly nalezeny bilaterální asymetrie kostí dolních končetin na kosterních nálezech. Cílem této práce je popsat možné příčiny bilaterální asymetrie detekované v rozměrech kostí dolních končetin. Práce je zaměřena na bilaterální asymetrii dolních končetin živého člověka z pohledu bilaterálních aktivit, které vykonává, jako jsou chůze, dřepy a skoky a z pohledu unilaterálních aktivit, například kopání ve fotbale a v Taekwondu. K vypracování této bakalářské práce bylo celkem použito 59 vědeckých článků. Výsledky vědeckých článků naznačují, že možnou příčinou bilaterální asymetrie kostí dolních končetin je preference dolních končetin v unilaterálních aktivitách. Podle kineziologických článků unilaterální aktivita kopání vytváří velkou mechanickou zátěž na kyčelní, kolení a hlezenní klouby kopající dolní končetiny.
|
|
|
Význam vytrvalostního běhu v evoluci člověka
Hola, Tomáš ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Evoluce člověka a vývoj našeho vzhledu v čase je předmětem zkoumání dlouhá léta. Tato práce shrnuje dosavadní studie, názory a poznatky o možnosti, že vytrvalostní běh mohl být důležitým faktorem v evoluci člověka. Rozebírá možné výhody, které mohla přinést orientace raných Homo na vytrvalostní běh a také adaptace, které poukazují, že k orientaci na vytrvalostní běh mohlo u raných Homo dojít. V první části práce se zaměřuji na možnosti využití vytrvalostního běhu u raných Homo. Rozeberu možnosti využití vytrvalostního běhu v kompetici s ostatními predátory o mršiny, které mohli raní Homo využívat jako zdroje potravy a možnost využití vytrvalostního běhu k lovu jiných savců, kdy mohli raní Homo využít výhod vytrvalostního běhu pro uštvání kořisti a její dobití zblízka. V druhé části se pak zabývám samotnými adaptacemi, které mohly umožnit raným Homo vytrvalostní běh praktikovat. Jedná se o adaptace v termoregulačních mechanismech, které napomáhají odvádění metabolického tepla vzniklého při běhu. Dále se pak zabývám energetickými nároky běhu a adaptacemi, které pomáhají energetické náklady běhu snižovat. V neposlední řadě pak také probírám anatomické adaptace, které přispívají například k udržování stability těla při běhu. Klíčová slova: Termoregulace, raní Homo, evoluce člověka, bipedie, vytrvalostní běh,...
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
host ::
RSS.