|
|
Čeština v afázii: co říkají offline experimenty?
Flanderková, Eva ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Lehečková, Helena (oponent)
$EVWUDNW 3 HGNOiGDQi SUiFH Pi GY čiVWL WHRUHWLFNRX NDSLWRO\ ± D H[SHULPHQWiOQt ND SLWRO\ ± 3UYQt NDSLWROD VKUQXMH WpPD D FtO SUiFH D VH]QDPXMH V REVDKHP D čOH Q QtP NDSLWRO QiVOHGXMtFtFK 'UXKi NDSLWROD XYiGt GR SUREOHPDWLN\ DIi]Lt D MHMLFK Yê]NXPX Y UiPFL NRJQLWLYQt Y G\ Y\NOiGi )RGRU$Y NRQFHSW PRGXODULW\ D GYD PRGHO\ SURGXNFH D SRUR]XP Qt HčL NWHUp ] NRQFHSWX PRGXODULW\ Y\FKi]HMt 7 HWt NDSLWROD SRMHGQiYi R KLVWRULL ]NRXPiQt DIi]Lt D KLVWRULL OLQJYLVWLFNp DID]LRORJLH ýWYUWi NDSLWROD SUREtUi W\SRORJLL V\QGURP$ DIi]LH SiWi NDSLWROD VH Y QXMH DJUD PDWLVPX ([SHULPHQWiOQt čiVW MH XYHGHQD NDSLWRORX SRMHGQiYDMtFt R GHPRJUDILL HWLRORJLL D GLDJQy]H WHVWRYDQêFK SDFLHQW$ .DSLWRO\ ± VH Y QXMt QiVOHGXMtFtP H[SHULPHQW$P SRMPHQRYiQt VXEVWDQWLYHP D VORYHVHP VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH VXEVWDQWLY D VORYHV K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLč QRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp 3 LSRMHQD MH ]iY UHčQi GLVNXVH .OtčRYi VORYD čHãWLQD NRJQLWLYQt Y GD PRGXODULWD DIi]LH DID]LRORJLH DJUDPDWLVPXV SRMPHQRYiQt VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLčQRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp
|
|
| |
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
Koncept člověka v procesu kategorizace u ptáků
Kocourková, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Pro zvířata je důležité rychle a správně rozpoznávat (a řadit do kategorií) případné sociální či sexuální partnery, stejně jako nebezpečné predátory. Tvorbu kategorií a kognitivní procesy, které jsou za ně zodpovědné, můžeme považovat za zcela zásadní pro pochopení myšlení jiného zvířecího druhu. Tato práce se zaměřuje na kategorizační experimenty s holuby. Rozpoznávání a kategorizování může být uskutečněno pomocí "konceptu" (mentální reprezentace). Panují však spory, zda je tento vývojově pokročilý způsob využíván i holuby. Tato bakalářská práce provádí rešerši prací zabývajících se kategorizováním a přítomnosti konceptu u holubů (a jiných zvířat). Zaměřuje se především na rozpoznávání kategorie "člověk" a na to zda při tom používají koncept (popř. jaký typ konceptu). Na základě provedené rešerše předkládá závěr, že holubi koncept mají a využívají jej při rozpoznávání lidí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Marná léčba v intenzivní péči
Formáčková, Jitka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Stoklasová, Radka (oponent)
MARNÁLÉČBA V INTENZIVNÍ PÉČI Cílem teoretické části je definovat pojem marná léčba, analyzovat právní a etické souvislosti marné léčby, a to především mezi ošetřovatelskými a lékařskými intervencemi, kategorizace léčby a shrnutí postupu při rozhodování o změně léčby v ČR. Cílem teoretické části je také zmapovat situace, kdy je intenzivní péče již zbytečná a jak se v takovém případě postupuje. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum formou osobních rozhovorů s několika zástupci odborné veřejnosti. Cílem je popsat jejich osobní zkušenosti s touto problematikou a názory na situace, kdy k marné léčbě dochází, a jak správně léčbu kategorizovat. Na závěr jsou získané rozhovory analyzovány prostřednictvím doslovné transkripce a závěrečné diskuze. KLÍČOVÁ SLOVA: marná léčba, intenzivní péče, kategorizace, kvalita života, withdrawing, withholding, rozhovor, euthanazie
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka
Vlasáková, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Holanová, Radka (oponent)
Resumé Rigorózní práce Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka se zabývá tím, jaké stereotypy o vybraných národnostních/etnických skupinách - Romech, Vietnamcích a Rusech - se ve zvoleném vzorku českého tisku objevují a jakými jazykovými prostředky se projevují. Práce vychází z předpokladu, že i přes snahu médií o politickou korektnost, jež je součástí většiny etických kodexů novinářů, není možné eliminovat některé projevy sdílených ustálených představ o příslušnících národů/etnik, nazývané národnostní stereotypy, a že mediální obraz světa vypovídá o našem jazykovém obrazu světa. Hlavním metodologickým zdrojem byla teoretická východiska kognitivní lingvistiky, zejména tzv. teorie prototypů/stereotypů a kategorizace, tedy způsobu rozvrhování a uchopování světa, který nám pomáhá mu porozumět. Každé národnostní skupině je věnována jedna kapitola popisující způsob kategorizace a jednotlivé kategorie, jež vyplynuly z analýzy. Rovněž jsou uvedeny stereotypy zjištěné na základě výzkumu materiálu. Dále se práce věnuje aplikaci kognitivních aspektů ve výuce (nejen) českého jazyka a možnostem práce se stereotypy v médiích jako součástí vyučovací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a průřezových témat Multikulturní a Mediální výchova....
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
host ::
RSS.