|
|
Češi a ti druzí před a po revoluci 1848-1849
Nedvěd, Tomáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem reprezentací Čechů a jiných národů/etnik v publicistice Karla Havlíčka Borovského před a po revoluci v letech 1848-49. Jejím metodologickým východiskem jsou koncepty a přístupy vypracované v oblasti tzv. literární imagologie. V teoretické části přibližuje problematiku vzniku obrazů, jejich stereotypních složek a vzájemným vztahem autoobrazu a heteroobrazu. Rovněž popisuje rysy, funkce a proces formování národních stereotypů. Další kapitola popisuje vývoj národně-politických tendencí, které se vyprofilovaly v Čechách v průběhu první poloviny 19. století a odpovídaly pěti různým pojetím národa (rakušanství, němectví, slovanství, bohemismus a češství). Následující kapitola líčí průběh revolučních událostí, kdy docházelo k eskalaci napětí mezi jednotlivými národně-politickými tendencemi, a působení Havlíčka před revolucí a během ní. Další kapitola analyzuje jednotlivé stereotypní povahové rysy Čechů a jiných národů v Havlíčkově publicistice z let 1846-50. Tento imagologický rozbor ukazuje, že při konstruování charakteru Čechů užívá Havlíček starších idealizovaných stereotypních vlastností Slovanů (spravedlnost, mírumilovnost, bytostná demokratičnost, mírnost), které se však již nevztahují na všechny slovanské národy. S tímto rozpadem jednotné povahy Slovanů dochází ke...
|
|
|
Veřejný život na Královských Vinohradech (1880 - 1922)
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na problematiku veřejného života na Královských Vinohradech v časovém období let 1880 - 1922. Nejprve jsou rozebírány jednotlivé faktory tvořící obraz (charakter, identitu) Královských Vinohrad jako českého, zdravého, moderního, samostatného města s historickou tradicí, obývaného především střední třídou obyvatel. Dále se práce zabývá českým veřejným životem na Vinohradech. Pod pojmem veřejný život je zde pojednána analýza formování a podoby vinohradských veřejných prostranství a kulturních zařízení a jejich význam pro obyvatele Vinohrad. Práce sleduje funkce těchto prostor jako míst setkávání při různých příležitostech (např. pořádání slavností, místo spolkového života, trávení volného času). V dalších kapitolách je blíže analyzována německá a židovská menšina na Vinohradech. Zde se práce soustředí na charakter a veřejný život těchto komunit a jejich soužití s Čechy. Zkoumána je mimo jiné otázka, se kterými aspekty utvářejícími charakter Vinohrad se jednotlivé skupiny obyvatel identifikovaly, jaké části města považovaly za své a také jakým způsobem si je tzv. symbolicky osidlovaly. Klíčová slova: Královské Vinohrady, veřejná prostranství, slavnosti, lokální identita, Češi, Němci, Židé, 1800 - 1922.
|
|
|
Mimořádný lidový soud v Poličce Ve světle výslechů
Chadimová, Jana ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat případy, kterými se zabýval Mimořádný lidový soud v Poličce po druhé světové válce. V úvodu se práce věnuje metodice práce s prameny. V další části je popsán Velký retribuční dekret, který umožnil vznik MLS. Hlavní část práce se zabývá konkrétními případy, které řešil MLS v Poličce. Případy jsou rozděleny podle národnostní příslušnosti obžalovaných a dále podle výše trestu odnětí svobody. Práce vychází z pramenů úřední povahy.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
| |
|
|
THE DEVELOPMENT OF GERMANS IN THE REGION OF KARLOVY VARY
SCHRÖCKOVÁ, Anna Maria
Práce se zabývá vývojem Němců v Karlovarském regionu. Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se zabývají vývojem od prvního osídlení až po odsun. Cíle této bakalářské práce jsou přiblížení jednotlivých časových období, které Němci strávili na území dnešní České Republiky a upřesnění jednotlivých spojitostí během tohoto období. První opravdu důležité osídlení proběhlo ve 12. a 13. století. Od této doby se Němci v Karlovarském regionu dále více usazovali. V průběhu doby žili Němci a Češi v sousedství, ale od poloviny 19. století se začala čím dál tím častěji objevovat národnostní otázka a nápad jednoho samostatného státu. Ve 20. letech 20. století došlo k úplnému mentálnímu oddělení sudetských Němců od České republiky. V roce 1939 začala II. Světová válka, jejíž konec v roce 1945 vyústil v odsun sudetských Němců z republiky. Tato doba je doplněna šesti rozhovory, které byly vedeny se šesti sudetskými Němci z Karlovarského regionu, čímž jsou osudy sudetských Němců více přiblíženy.
|
|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
host ::
RSS.