|
Postavení a činnost soudních exekutorů
Jaroš, František ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Závěr Předkládaná práce je, spíše než rozborem hledajícím a poskytujícím různé varianty řešení, analýzou současného stavu právní úpravy postavení soudních exekutorů a jejich činnosti v prostředí českého právního řádu. Od zavedení tohoto institutu do naší právní praxe sice již brzy uplyne celých deset let, přesto ještě stále vidíme nedokonalosti v některých aspektech jak samotné existence, tak především pak činnosti, pravomocí a v neposlední řadě i reálného naplňování institutu soudních exekutorů. To je patrno na straně jedné z neustálé snahy zákonodárce o revizi stávající úpravy prostřednictvím neustávajících novelizací exekučního řádu, na straně druhé potom i z hlasů odborné a laické veřejnosti, které jsou povětšinou ke snahám zákonodárce hlavním impulsem. Již při prvotní formulaci zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti bylo nasnadě, že se bude jednat o úkol nelehký, především pro samotný charakter úřadu soudních exekutorů. Nastupuje-li činnost soudních exekutorů až tam, kde ani pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu nepřinutilo dlužníka, resp. povinného, dostát svým závazkům, je nade vší pochybnost zřejmé, že exekutor, má-li mít jeho snažení náležitý efekt, musí být vybaven dostatečné účinnými právními, ale i faktickými nástroji k zjednání nápravy takovéhoto stavu. Vždy bude...
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
Senioři jako cílová skupina lifestylových časopisů
Mannová, Denisa ; Vojtěchovská, Martina (vedoucí práce) ; Fišerová, Sylvie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institu komunikačních studií a žurnalistiky Denisa Mannová Diplomová práce Senioři jako cílová skupina lifestylových časopisů Abstrakt Práce se zabývá pohledem seniorů na trh s časopisy a zjišťuje, jaká je znalost seniorů časopisů jim určených. Práce také krátce rozebírá vzorek čtyř časopisů zaměřených na seniory: Generace, Revue 50plus, Vital plus, Magazín 55+ (resp. Magazín Plus), ročník 2010. Pro zasazení tématu do souvislostí je první kapitola věnována definici pojmů. První podkapitola pojednává o stáří a o současném postavení seniorů ve společnosti. Druhá podkapitola definuje termín lifestylový časopis. Další kapitola se věnuje mediálnímu trhu, konkrétně oblasti tištěných periodik. Uvádí nejčtenější časopisy na českém trhu, popisuje periodika zaměřené na seniory v České republice, ať už tištěná, nebo elektronická a okrajově zmiňuje i časopisy pro seniory vycházející ve světě. Třetí kapitola se věnuje reklamě, hodnotí vztah inzerentů a uvedených časopisů. Součástí práce je samostatný výzkum kombinující kvalitativní a kvantitativní metodu. Cílem výzkumu bylo potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že senioři neznají časopisy jim určené a/nebo je nezajímají. Přehledová studie tedy zjišťuje, jaká tištěná periodika z kategorie časopisů senioři znají, kterým dávají...
|
|
Perception of the Ethnic Identity on the Frontier Between Two Cultures
Jonáš, Juraj ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Táto práca skúma rozdiel vo vnímaní etnicity u ľudí žijúcich na miestach, ktoré sú etnicky homogénne a ľudí, žijúcimi v oblastiach, ktoré sú etnicky heterogénne. Jej predpokladom totiž je, že prostredie (resp. etnická heterogenita/homogenita), v ktorom človek žije má vplyv na chápanie etnicity ako takej. Jadrom práce je výskum zameraný na porovnanie mentálneho modelu etnicity u ľudí v dvoch rôznych prostrediach. Jednými sú obyvatelia Košíc a Trebišova čiže miest, ktoré sú prevažne obývané Slovákmi. Druhými sú obyvatelia oblasti Horného Medzibodrožia, ktorá je obývaná skôr obyvateľstvom maďarskej národnosti. Ako metódu na zistenie toho, či tomu tak skutočne je, bol použitý dotazník, mapujúci prostredie respondenta a zároveň a naň naväzujúce charakteristiky. Jeho takpovediac implicitný model etnicity (teda ten, ktorý do značnej miery určuje jeho jednanie v danej oblasti), explicitný model etnicity (teda ten, ktorý respondent deklaruje), intenzitu medzietnických vzťahov, symboly a význam etnickej identity respondenta. Takisto bola táto respondentova teória etnickej identity konfrontovaná s inými lokálnymi identitami. Práca došla k záverom, že etnicita je v etnicky heterogénnej oblasti vnímaná s jemnejšími nuansami, v porovnaní s respondentmi z etnicky homogénnej oblasti sú na svoju národnosť hrdší, a...
|
|
Úspěchy a neúspěchy krajní pravice ve Skandinávii
Košatková, Iva ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou skandinávských krajn pravicových stran a jejich úspchy, resp. neúspchy bhem dosavadních témtyiceti let jejich psobení. Širší teoretický rámec poskytuje podklad pro rozbor okolností vzniku a vývoje souasné krajní pravice v západní Evrop a pro definici této ideologické rodiny. Práce na základ vývojového konceptu tí vln poválené krajní pravice sleduje ideov-politický a programový vývoj skandinávských krajn pravicových stran - dánské Strany pokroku (FrPd) a jejího úspšného odštpku Dánské lidové strany (DFP), norské Strany pokroku (FrPn) a švédské Nové demokracie (NyD). Závrená ást práce analyzuje faktory relevantní pro vznik a následnou úspšnou konsolidaci nové krajn pravicové strany v daném politickém systému prostednictvím komparace tí pípad skandinávských stranických systém, v jejichž rámci více i mén úspšn operují nebo operovaly krajn pravicové strany. Na základ porovnání dánské a norské krajní pravice se specifickým pípadem Švédska, kde žádná krajn pravicová strana v dlouhodobém kontextu dosud neuspla, práce dochází k závru, že pro vznik a následnou konsolidaci krajn pravicových stran ve Skandinávii je píznivá zejména prosperující ekonomika s nízkou úrovní nezamstnanosti v rovin politického systému a charismatické vdcovství se siln centralizovanou stranickou...
|
|
Expresní analýzy u pacientů s myelodysplastickým syndrome
Vašíková, Alžběta ; Votavová, Hana (vedoucí práce) ; Neuwirtová, Radana (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
SOUHRN Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění postihující vývoj a diferenciaci kmenové krvetvorné buňky. MDS je charakterizován neefektivní hematopoézou, která se projevuje periferní cytopenií v jedné či několika vývojových řadách, a zvýšeným rizikem transformace v akutní myeloidní leukemii (AML). Toto onemocnění postihuje zejména starší populaci, a to s incidencí až 50/100000 obyvatel. MDS je značně heterogenní onemocnění, což podtrhuje i skutečnost, že se setkáváme jak s idiopatickými formami, tak i s případy sekundárních MDS, které vznikají jako následek léčby alkylačními preparáty či po expozici radioaktivnímu záření. V předkládané práci jsme se zaměřili na stanovení diferenciální genové exprese u pacientů s MDS v porovnání s kontrolními jedinci s použitím různých čipových formátů. Pomocí nylonových membrán jsme u pacientů s MDS detekovali 4 geny (ERCC1, FLT1, NME4, PCNA), jejichž exprese narůstala společně s rozvojem onemocnění, resp. dosahovala nejvyšších hodnot u pokročilých subtypů MDS. Jejich výrazná up-regulace byla potvrzena i u pacientů s diagnózou de novo AML. Porovnáním expresních profilů časných a pokročilých forem MDS definovaných pomocí mikročipů firmy Agilent jsme získali soubor odlišně exprimovaných genů, u nichž předpokládáme, že se podílejí na rozvoji onemocnění. Změny...
|
|
Pozice osob se zdravotním postižením na trhu práce
Böhmová, Olga ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Jesenská, Jaroslava (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na téma zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a jejich pozice na trhu práce. Této oblasti je ve společnosti věnována poměrně velká pozornost, a to nejen na úrovni České republiky; jedná se o problém celoevropský, resp. celosvětový - navíc obtížně řešitelný. Problematika pracovního uplatnění osob s postižením v sobě zahrnuje mnoho aspektů, a proto jejich začlenění nemůže být úspěšné, pokud bude věnována pozornost pouze některým z nich, tedy např. ochotě zaměstnavatelů přijímat do zaměstnání pracovníky s postižením. Toto představuje pouze jednu stranu mince. Při řešení zaměstnávání občanů se zdravotním postižením je důležité zaměřit se i na tyto osoby samotné, tedy primárně na otázku, zda vůbec mají o pracovní uplatnění zájem. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Obsahem teoretické části je shrnutí současné situace na poli zaměstnávání občanů s postižením a shromáždění dostupných informací, které se k tomuto tématu vztahují. V první kapitole zmiňují, jak je tato oblast v České republice legislativně upravena, kdo je podle naší platné právní úpravy osobou se zdravotním postižením, jaké má na trhu práce možnosti a překážky v pracovním uplatnění. Kapitola dále obsahuje statistickou analýzu vývoje nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání s postižením. Druhá...
|
|
Význam a percepce lokálního kina na malém městě
Bargel, Robert ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce je etnografickou studií lokálního kina na malém městě (v Řevnicích u Prahy). Práce se zabývá společenskými a kulturními, resp. symbolickými významy tohoto kina s ohledem na širší socio-kulturní kontext. Jelikož kino coby místo je konstituováno sociální praxí chození do kina, je tato práce "zhuštěným popisem" divácké žité zkušenosti v prostoru kina. Autor práce tak vychází jednak z Geertzova interpretativního přístupu, a jednak z východisek fenomenologicky orientovaných autorů (např. Patočka, Berger, Luckmann, Tuan). Jak ukazuje, existuje dnes silná významová polarita mezi malými kiny a multikiny. Malé kino je vnímáno jako protipól "popcornové kultury" multikin a to v rovině estetiky, morálky, etiky atd. V případě řevnického kina navíc hraje důležitou roli jeho výrazný lokální charakter. Ten nejen odlišuje místní kino od multiplexů, ale také napomáhá utvářet lokální identitu města a jeho obyvatel. V práci je rovněž poukázáno na rozdíly ve vnímání kin mezi staršími a mladšími lidmi, které jsou dány jejich odlišnou předcházející zkušeností. K postižení širšího kulturního kontextu pak autor využívá zejména práce jiných badatelů (Lubaszewska, Hanzlík, Čada), s jejichž pomocí ilustruje, jaké obrazy kina konstruují média a umění.
|
|
Measures to the increasing of the employment rate in Germany
LOUDOVÁ, Michaela
Tématem této práce je problematika nezaměstnanosti. Jedná se o závažný společenský a hospodářský problém, který má různé příčiny a existují také různé způsoby, jak s ním bojovat. Autorka uvádí opatření k zvyšování míry zaměstnanosti, resp. ke snižování nezaměstnanosti v Německu, v rámci nové reformy tzv. Hartz-Konceptu. Dále se autorka zabývá nezaměstnaností mladých lidí a opatřeními k jejich začlenění na trh práce. Zdůrazňuje význam vzdělání v určitém oboru a zároveň upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Německu. V neposlední řadě jsou zmíněny také instituce, které ovlivňují podmínky na pracovním trhu, a jejich zaměření. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem bojuje Německo s nezaměstnaností a jaký dopad mají zmíněná opatření.
|
|
Dostupnost zeleně v evropských městech
Malach Čejková, Petra ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Většina evropského obyvatelstva a polovina obyvatelstva světového žije ve městech a jejich podíl bude pravděpodobně dále stoupat (UN, 2010). S rostoucí urbanizací se tak městská zeleň stává pro stále více lidí nejdosažitelnějším prostředkem kontaktu s "přírodou". Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zjistit, jaké faktory ovlivňují rekreační využívání městské zeleně, přičemž jako hlavní faktor byla předpokládána dostupnost zeleně, tzn. její množství v okolí bydliště. Základem byla dostupná literatura na toto téma konfrontovaná s výstupy z monitoringu návštěvnosti, který probíhal v pěti pražských lesích mezi květnem 2009 a dubnem 2010 a který navazoval na dlouhou řadu studií prováděných mj. Ústavem pro životní prostředí PřF UK většinou formou diplomových prací v pražských lesích a českých národních parcích. Zvláštní pozornost byla v předkládané práci věnována datům z Prokopského údolí, v němž autorka monitoring návštěvnosti koordinovala. Během 12 sčítacích dní prošlo resp. projelo křižovatkou hlavního sčítacího stanoviště v Prokopském údolí 14 359 návštěvníků - z toho 59% pěších a 41% cyklistů, dále 868 psů, 388 automobilů a 456 kočárků. Celková odhadovaná návštěvnost Prokopského údolí činí 1 219 163 návštěvníků ročně (ÚEP, 2010b). Nejběžnějším návštěvníkem Prokopského údolí byla...
|
host ::
