|
|
Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu
Bečková, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem Projevy technologického determinismu ve výběru témat ve zpravodajství ČT24 a ČRo Radiožurnálu hledá odpověď na otázku, zda výběr témat v televizi a rozhlase ovlivňují technologie, které mají média k dispozici. S tím souvisí i to, zda tedy média zpracovávají do vysílání odlišné události. Teoretická část práce se proto věnuje charakteristice konceptů gatekeepingu, zpravodajských hodnot a rovněž technologickému determinismu. Autorka pro účely výzkumu zvolila nejprve obsahovou analýzu zaměřenou na kategorizaci témat. Výzkumným vzorkem byly dvouhodinové úseky vysílání kolem hlavních zpráv v poledne a večer po tři dny. Vybraná témata, která ČT24 nabídla divákům navíc v komparaci s Radiožurnálem, pak autorka podrobila sémiotické analýze, aby zjistila, zda je obraz tím rozhodujícím faktorem, proč se událost do vysílání rozhlasové stanice nedostala. Kontext pak zjištěním dodává šest polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů se zástupci obou médií. Ze všech získaných dat vyplývá, že televize vysílá o desítky témat denně víc, a to z důvodu časového prostoru, který má pro zpravodajství k dispozici. Na rozdíl od Radiožurnálu se pak ČT24 významně soustředí na vizuální stránku událostí, a proto někdy může docházet k odmítnutí vedením redakce některého tématu, jež reportéři navrhují...
|
|
|
Teorie vs.praxe - současná televizní reportáž na zupravodajských kanálech ČT24 a CNN Prima NEWS se zaměřením na parlamentní volby 2021
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalit, do jaké míry současné podoby politické reportáže v televizním zpravodajství odpovídají definici televizní reportáže, kterou nastoluje teorie. Zároveň také porovnává, zda se její současná podoba zásadně liší mezi dvěma hlavními českými zpravodajskými kanály - ČT24 a CNN Prima NEWS. V teoretické části popíše historický vývoj žánru televizní reportáže, jeho současnou podobu podle teoretiků i "ideální" pracovní postupy reportérů. V praktické části však problematiku nesleduje z tradičního pohledu obsahové analýzy - namísto toho se na ni snaží dívat "zevnitř", optikou novinářů aktivně se pohybujících v praxi. Na vzorku šesti aktivních televizních novinářů (tří z každého kanálu) napříč redakční hierarchií pomocí zakotvené teorie zkoumá, zda jejich pohled na televizní reportáž odpovídá teorii a zda si případné souvislosti uvědomují. Na otázkách jako "Co podle Vás dělá správnou reportáž?" či na popisu jejich průměrného pracovního dne nejenom zkonfrontuje realitu s teorií, zároveň také srovná rozdíly mezi těmito dvěma kanály. Především se zaměří na zkušenosti reportérů s pokrýváním událostí parlamentních voleb 2021.
|
|
|
Téma antisemitismu ve vybraných českých médiích
Pražák, Kryštof ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu tématu antisemitismu v článcích uveřejněných mezi lety 2019 až 2020 na pěti vybraných českých online zpravodajských serverech, kterými jsou iDNES.cz, Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, iROZHLAS.cz a ČT24. Cílem práce je za pomoci kvantitativní a kvalitativní analýzy popsat, jakým způsobem média informují o tématu antisemitismus. Teoretická část práce se věnuje pojmům z oblasti mediálních studií, ze kterých práce vychází, kterými jsou nastolování agendy, rámování, gatekeeping, zpravodajské hodnoty a historie propagandy. Dále se teoretická část práce věnuje problematice antisemitismu, jeho definici, historické podobě jeho projevů s důrazem na české země a jeho roli v současnosti. Metodologická část popisuje vybraná média, historii jejich vzniku, vlastnickou strukturu, průměrnou čtenost a jejich ukotvení v současném českém mediálním světě. Kromě toho je v této části práce definována i metodologie použitého výzkumu, tedy kvantitativní a kvalitativní metody obsahové analýzy. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že jak sledovaná veřejnoprávní média, tak soukromá média o tématu antisemitismu reflektují nejčastěji formou zpravodajského článku, u všech sledovaných médií převažují zahraniční události a poněkud překvapivě nebyl mezi veřejnoprávními médii a soukromými médii výrazný...
|
|
|
Vyobrazení Korejského poloostrova ve zpravodajství České televize v letech 2015-2020
Kymličková, Petra ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce představí mediální obraz Korejského poloostrova ve zpravodajství České televize v letech 2015 až 2020. Korejský poloostrov je nesmírně kuriózní oblastí co se týče historie, politiky, ekonomiky, kultury a mezinárodních vztazích, včetně vztahů obou Korejí s Českou republikou. K vyobrazení obou státních celků existujících na území poloostrova byla zvolena Česká televize, která by měla - vzhledem ke svému specifickému postavení veřejnoprávního média - divákům poskytovat objektivní a nestranné zpravodajství. V teoretické části jsou představeny základní pojmy a teorie zaměřené na veřejnoprávní média, mediální konstrukci reality, gatekeeping, agenda-setting. Značná pozornost je také věnována samotné České televizi a Korejskému poloostrovu, kde jsou mj. stručně vyloženy klíčové historické okamžiky tohoto regionu a je přiblíženo mediální prostředí obou Korejí. V praktické části jsou sesbíraná data analyzována, a to jak kvantitativní, tak i kvalitativní metodou. V rámci obsahové analýzy jsou data řazena dle četnosti, pořadí, tématu či vyznění. Součástí je analýza nejfrekventovanějších pojmů a jejich možná změna významu na časové ose. Výsledky a zjištění jsou na konci práce sumarizovány a předkládány čtenáři společně s odpověďmi na hypotézu a výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
Interaktivní metody moderace (plazma, full grafika) a jejich využití ve zpravodajských pořadech ČT24
Gastová, Tereza ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
15 Abstrakt V práci se autorka zabývá moderací zpravodajských relací s pomocí grafického doprovodu, který se v průběhu studiového vystoupení moderátora či redaktora zobrazuje na velkoformátovém pozadí. Cílem práce je prostřednictvím rozhovorů s několika pracovníky zpravodajského kanálu ČT24 postihnout, co obnáší příprava a výroba těchto příspěvků, jak vypadá jejich odbavení a jakým způsobem jsou do celého procesu zapojeni různí členové zpravodajské posádky. Jednotlivé fáze autorka ilustruje na třech vybraných pořadech z produkce ČT24. Jejich relace v rámci jednoho vysílacího dne následně zkoumá metodou kvalitativní analýzy obsahu a popisuje konkrétní formy interaktivních příspěvků, které zde byly využity. Úvodní část textu nabízí výchozí teoretické informace - představí základní pojmy spojené se zkoumaným fenoménem a následně se věnuje digitalizaci, charakteristice zpravodajských studií ČT24, roli moderátora ve zpravodajství a zpravodajské grafice.
|
|
|
Využití sociální sítě Instagram ve zpravodajství na příkladu České Televize
Kohlová, Barbora ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální síť Instagram z pohledu šíření zpravoda- jského obsahu médii, konkrétně pak na příkladu České televize. Teoretická část nabízí komplexní popis sociální sítě Instagram včetně vývoje a nejdůležitějších pojmů. Praktická část přináší výsledky měsíčního zkoumání formy a obsahu všech příspěvků přidaných na instagramový účet ct24zive. Cílem práce bylo kvantitativně zanalyzovat příspěvky sdílené Českou televizí, které byly pro lepší zasazení do kontextu komparovány s příspěvky BBC na jejich účtu bbcnews. Byla zkoumána míra a způsob využití definovaných instagramových nástrojů. Výsledky analýzy pak byly konzultovány s redakcí sociálních sítí ČT24 za účelem obohacení způsobu správy jejich účtu. Obě média zaujímají velice odlišný přístup, kdy se Česká televize snaží na Instagramu poskytovat plnohodnotné zpravodajství pro mladé publikum, pro něž bývá Instagram primárním zdro- jem informací, zatímco BBC v souladu s laděním sociální sítě nabízí především zábavný, nikoli aktuální, soft news obsah. Práce má tak zároveň ambici být do budoucna inspirací dalším médiím při vytváření a spravování IG účtů právě na základě...
|
|
|
Zpravodajský komiks jako nová forma on-line zpravodajství na webu ČT24
Králová, Helena ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zpravodajským komiksem, který publikují redaktoři on-line zpravodajství České televize na webu ČT24 od 20. května 2019. Tento formát v sobě propojuje komiks s televizním zpravodajstvím a má přilákat mladé publikum k obsahu vyráběnému Českou televizí. Koncept zpravodajského komiksu spočívá v tom, že se z reportáží odvysílaných v pořadech České televize za pomoci moderních technologií vyrobí několikastránkový komiks. Tato práce v praktické části mapuje proces výroby zpravodajského komiksu, který je díky mobilní aplikaci značně zrychlený. Dále je v ní popsáno, kdo se na jeho výrobě podílí a jaká témata jsou v něm zobrazována. Hlavním cílem práce je však zjistit, jestli zpravodajský komiks opravdu čtou mladí lidé, jimž je primárně určen. V kontrastu se základními hodnotami zpravodajství, které zpravodajský komiks musí splňovat, protože vychází jako obsah produkovaný veřejnoprávní institucí, stojí určitá umělecká kritéria kladená na komiks jako takový. I těmito odlišnými aspekty obou žánrů se předkládaná práce zabývá. Součástí teoretické části práce je i stručná historie komiksu v žurnalistice a proměna prezentace obsahu České televize na internetu a sociálních sítích v návaznosti na stále větší význam síťových médií.
|
|
|
Funkce obrazového editora v televizním zpravodajství
Hrabáková, Andrea ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Autorka se v této práci věnuje tématu funkce obrazového editora v televizním zpravodajství. Praktická část této práce sestává z charakteristik práce vybraných obrazových editorů, které vznikly na základě autorčina výzkumu v redakcích televizních stanic TV Nova a ČT 24. Praktická část dále zahrnuje srovnání jednotlivých funkcí obrazových editorů, popis jejich rozdílných znaků a analýzu obrazové informace hlavní zpravodajské relace ČT Události. Teoretická část zahrnuje témata mající přímou souvislost s funkcí obrazového editora. Tyto kapitoly se věnují digitalizaci, počítačové grafice, pravidlům vizuálního jazyka v televizním zpravodajství a podobě zpravodajských studií v souvislosti s používanou televizní technikou. Tato část zahrnuje také charakteristiky jednotlivých zpravodajských studií na TV Nova a ČT 24.
|
|
|
Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 (2013-2018)
Mrzena, David ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Následující bakalářská práce Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 v letech 2013 až 2020 vymezuje charakteristické prvky mimořádného vysílání, které v posledních letech ve vysílání ČT24 zaujímá stále dominantnější postavení. Zároveň práce podává ucelený pohled na vývoj mimořádného vysílání na ČT24. Hlavní metodou výzkumu byla kvalitativní analýza obsahu zaměřující se na porovnání čtyř vybraných mimořádných vysílání, které v daném roce svým rozsahem a vážností platily za nejvýznamnější mimořádná vysílání pro zpravodajství ČT24. Ve stanovém intervalu v nich práce hledá vývoj prvků, kterými jsou například přechod z kontinuálního vysílání do mimořádného vysílání, role moderátorů, výběr hostů nebo stopáž a vývoj obsahu samotného mimořádného vysílání na ČT24. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy redakce zpravodajství ČT24 přináší pohled do zákulisí mimořádného vysílání stanice, charakterizuje strukturu mimořádného vysílání a také popisuje podněty ke změnám ve struktuře vysílání ČT24, které proběhly v roce 2013.
|
host ::
RSS.