|
|
Ozvěny Ovidiových Proměn
Stašová, Ema ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat vybrané epizody Ovidiovy epické básně Proměny se třemi díly moderní literatury, jež obsahují zřetelné téma proměny, a v rámci tohoto srovnání sledovat intertextuální vztahy, závislost a inovaci ovidiovských motivů. Na základě komparace starověkého a moderního textu je zkoumáno, které motivy zůstávají navzdory stoletím, jež je od sebe dělí, konstantní a které se naopak vyvíjejí a významově posouvají. Zároveň je učiněn pokus tato díla interpretovat z méně obvyklého úhlu - prizmatem Proměn. Hlavními zkoumanými ovidiovskými postavami jsou Teiresiás, Dafné, Hyakinthos, Orfeus, Ceres, Íkaros, Kallistó a Íó.
|
|
|
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie
Vukadinovič, Marko ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vrtiška, Tomáš Josef (oponent)
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie Abstrakt Práce si klade za cíl analyzovat proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska se zvláštním ohledem na migraci po válečném konfliktu vyvolaným rozpadem Jugoslávie začátkem devadesátých let. Zkoumá věkovou strukturu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a především jejich vliv na demografický růst Srbska a analyzuje závislost jejich místa pobytu na některých geografických a socioekonomických ukazatelích. Prověří také situaci uprchlíků v novém tisíciletí s ohledem na jejich repatriaci či naturalizaci. Závěrečná část práce zjišťuje, zda relativně značné procento této uprchlické populace stále žije v provizorních podmínkách a jak funguje spolupráce státu a agentur, které mají za cíl redukovat počet uprchlých a vnitřně vysídlených osob. Klíčová slova: proměna, regionální obraz, systém osídlení, migrace, rozpad Jugoslávie
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Nová podoba publicistiky v časopise Respekt po změně formátu
Pavlíček, Tomáš ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Čermák, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Nová podoba publicistiky v časopisu Respekt po změně formátu přibližuje vývoj týdeníku Respekt po přechodu z novinové podoby do klasického barevného magazínu. Nezabývá se samotnou proměnou, ale událostmi, které nadešly v dalších pěti letech a ovlivnily základní složku časopisu - publicistiku. Zkoumá a porovnává, jak se měnila publicistická témata a jaký měla vliv na čtenost periodika. Popisuje změny, které redakce učinila, a rozebírá, jak zasáhly do koncepce týdeníku. Pojednává také o tom, jakou spojitost měly zásahy do obsahu časopisu s nepřetržitě stoupajícím nákladem prodaných výtisku. Práce je rozdělena na oddíl s teoretickými východisky, slovním popisem vývoje týdeníku doplněným vzpomínkami tehdejších šéfredaktorů a obsahuje také analytickou část, která ve zkoumaném období rozebírá tematickou agendu Respektu. Práce je vystavěna na vybraném vzorku vydání mezi lety 2007 až 2013. Výsledky analýzy jsou vyvedeny do přehledných grafů a tabulek. Závěry, které z práce vyplynuly, jsou tak zároveň podložené statistikou, komparativním výzkumem i očitými svědectvími zainteresovaných osob. Práce by měla být komplexním pohledem na posun, jímž týdeník Respekt prošel za více než pět let po své proměně.
|
|
|
Morální aspekty v pohádkách
Duřtová, Magdalena ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Diplomová práce "Morální aspekty v pohádkách" si klade otázky: Můžeme najít v pohádkách Boží poselství? Může k nám skrze tyto příběhy mluvit Bůh? Mohou být pohádkové příběhy propleteny s dějinami spásy? Nejprve se diplomová práce zabývá mýtem, který dal vznik pohádkovým příběhům. Zkoumá jeho původ, funkce a poselství. K lepšímu porozumění pohádce a narativu vůbec, nám poslouží teorie narativu, teorie a historie pohádky. Dále bude práce zkoumat jungovské archetypy, které nám pomohou hledat v pohádkových příbězích poselství pro zdařilý život člověka, který je volán Bohem. V další části se práce zaměří na téma "Dějiny lidstva jako sled příběhů." Zamyslí se nad tím, proč se v příbězích vyskytuje pouze omezený počet funkcí. Bude zkoumat Ježíše Krista jako prvotní vzor hlavního hrdiny pohádek a mýtů, kterému se má lidstvo připodobnit ve svém osobním příběhu. Univerzálnost příběhu je demonstrována ve srovnání příběhů hrdinů Starého zákona s motivy pohádkových příběhů. Klíčová slova proměna, archetypy, narace, dějiny spásy, pohádky,etika
|
|
|
Proměna názorů a postojů českých žen ve vztahu k rodině a reprodukčnímu chování
Abrhámová, Veronika ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Cidlinská, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce " Proměna názorů a postojů českých žen ke vztahu k rodině a reprodukčnímu chování" je zaměřena na kvalitativní výzkum dvou generací českých žen. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Dotazovány byly vždy matka a dcera z jedné rodiny, tak aby bylo možné zjistit případný mezigenerační posun v přístupu k rodině a reprodukčním strategiím. Zároveň bylo možné vysledovat, kde se rodinné vzorce přenášely z matky na dceru skrze socializaci. Otázky byly rozděleny do tří částí, první se soustředila na orientační rodinu, druhá na prokreační rodinu a třetí zahrnovala postojové otázky k rodině jakožto instituci. Všechny dcery jsou v současné době studentkami vysoké školy, tudíž byla také zkoumána úloha vysokoškolského vzdělání na podobu plánovaného rodinného cyklu. Získaná zjištění byla vztažena k době, ve které byla daná dívka či žena vychovávána. Výchovu matek poznamenal komunistický systém, zatímco dívky již vyrůstali v demokratické společnosti.
|
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
|
Stopy času (proměny umělých struktur jako inspirace k výtvarné tvorbě)
Blahníková, Jana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
JANA BLAHNÍKOVÁ Klíčová slova: struktura, hmota, informel, existencialismus, čas, proměna, stopy, krása, ošklivost, imaginace Abstrakt: Diplomová práce zpracovává téma proměn umělých struktur jako inspiraci k výtvarné tvorbě. Umělými strukturami jsou myšleny nátěry a vrstvy předmětů, které jsou poznamenány časem. Část práce stručně pojednává o základních kategoriích estetiky se zaměřením na proměnu struktur. Práce mapuje českou i světovou výtvarnou scénu 50. a 60. let 20. století a přibližuje stěžejní autory té doby, kteří se k tématu vztahují. Teoretická východiska souvisejí s uvedenými umělci a výtvarnými směry, což je propojeno v didaktické části, jejíž část jsem zrealizovala a popsala v reflexi.
|
|
|
Krajina
Kuchynková, Monika ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá tématem krajiny vnitřní a vnější ve výtvarném umění z hlediska pedagogického, historického a teoretického. Teoretická část bakalářské práce nahlíží na téma krajiny z několika pohledů, z nichž se soustředí nejvíce na motiv horizontu, krajiny vnitřní a vnější a Valašska. Výtvarná část bakalářské práce představuje cyklus obrazů, kde se prolíná vnitřní a vnější krajina, jež jsou spojeny s horizontem a Valašskou krajinou, ke které má autorka této práce velmi silný citový vztah. Myšlenková mapa v pedagogické části bakalářské práce ukazuje využití námětu krajiny pro hodiny výtvarné výchovy. Pedagogická část obsahuje výtvarné řady, které byly realizovány ve výtvarném kroužku ZŠ Žerotínova.
|
host ::
RSS.