|
|
Možnosti snižování stresu v distančním vzdělávání u žáků na 2. stupni základní školy se zřetelem k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami
Mojková, Veronika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce řeší Možnosti minimalizace stresu v distančním vzdělávání u žáků na 2. stupni běžné městské základní školy se zřetelem na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vymezuje nástroje a strategie, které může běžná městská škola poskytnout žákům při vyrovnávání se se stresovými a zátěžovými situacemi při probíhajícím distančním vzdělávání. Teoretická část definuje hlavní pojmy spojené se stresem, stresory a strategie užívané při vyrovnání se se zátěží a pojem distanční vzdělávání. Praktická část zjišťuje, jaké má běžná městská škola možnosti při snižování stresu u žáků na 2. stupni základní školy, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při distančním vzdělávání na základě zjištění hlavních stresorů a strategií, které žáci pro zvládnutí zátěže používají a podpory, kterou dostávají. Metodou výzkumného šetření je případová studie, která je vedena formou strukturovaného rozhovoru. Na základě získaných výzkumných dat bylo zjištěny hlavní stresory při distančním vzdělávání a jaké strategie žáci pro zpracování zátěže a stresu využívají včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Z těchto informaci je možné navrhnout metody a postupy, které definují možnosti minimalizace stresu pro danou školu. Klíčová slova Stres, stresory, copingové strategie, žák, zátěžové situace,...
|
|
|
Neformální pečující o seniory a jejich copingové strategie
Kovářová, Lucie ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrnáčová, Michaela (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou copingové strategie neformálních pečujících o seniory, to jsou osoby poskytující rodinnou péči závislému seniorovi. Další témata, která úzce souvisí s hlavním tématem této práce, jsou stresory (tedy příčiny stresu) neformálních pečujících o seniory, a jejich základní charakteristiky (pohlaví, věk, vztah s opečovávaným a další). Hlavním cílem výzkumu, na které je založena empirická část této práce, je rozklíčování, jakých copingových strategií využívají neformální pečující (nejen) při péči o seniora. S tímto hlavním cílem souvisí, pak odhalení, s jakými se neformální pečující potýkají stresory, a jaké jsou jejich charakteristiky. Výzkum je založen na kvantitativní výzkumné metodě, konkrétně na dotazníkovém šetření. Výsledky výzkumu jsou srovnány se zjištěními, ke kterým došli autoři výzkumu na stejné téma provedeného ve Finsku. Celá uvedená problematika je zkoumána na pozadí stárnoucí česká společnosti. Česká společnost stárne a tento trend dle statistikých predikcí bude přetrvávat i v budoucnu. Tyto predikce udávají, že procento závislých seniorů v populaci se bude jen zvyšovat. Z tohoto důvodu bude neformální péče o seniory vždy velmi důležitá, protože sociální systém ČR nebude schopný nabídnout ústavní péči všem závislým seniorům.
|
|
| |
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Kucharská, Anna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Copingové strategie vedoucích dětského (neskautského) oddílu
Neubauerová, Lenka ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou strategií zvládání náročných situací u vedoucích dětských oddílů. Cílem práce je zmapovat a popsat činnost vedoucího v konkrétním dětském oddíle, zdroje náročnosti v ní a copingové strategie, které vedoucí využívají. Nejdříve se teoretická část práce zabývá objasněním pojmů souvisejících se zvládáním náročných situací (teorie stresu, pracovní zátěž, odolnost, adaptace, coping, osobnostní charakteristiky, copingové strategie). V další části práce se zabývá objasněním pojmů souvisejících s oddílovou činností a prací vedoucího (co je to oddílová činnost, její vývoj v ČR, oddílový kolektiv, vnitřní organizace, výchovný systém, práce vedoucího, legislativa). Empirická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jaké copingové strategie vedoucí konkrétního dětského oddílu využívají. Dále se také zabývá popisem zmapované práce vedoucího a zdrojů náročnosti v ní. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor a dotazník SVF 78. Z výzkumu vyplývá, že vedoucí v daném oddíle využívají nejsilněji konstruktivní strategie (především Strategii kontroly situace) a strategii Perseverace. Dále z výzkumu vyplývá, že práce vedoucího jde rozlišit do dvou oblastí - jedna je oblast týkající se příprav a realizace programu (této oblasti se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Copingové strategie osobních asistentek
Bučková, Aneta ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce osobních asistentů patří mezi pomáhající profese s vysokou mírou stresu a při jeho dlouhodobém působení v nevhodných pracovních podmínkách se u asistentů může rozvinout syndrom vyhoření. V teoretické části práce vymezuji osobní asistenci, stres, copingové strategie, odolnost a syndrom vyhoření. Praktická část vychází z devíti rozhovorů s osobními asistenty zaměřených na stresory, copingové strategie a podmínky jejich práce v organizaci, kde jsou zaměstnáni. Zjistila jsem, že osobní asistenti považovali za nejvýznamnější zdroje stresu problémové chování dítěte, komunikaci s pedagogy a s rodiči. Osobní asistenti se ve své profesi potýkají s pocity bezmoci, s frustrací ze stagnace dítěte, z neúspěchu, s pocity viny za problémové chování dítěte. Ve své práci jsou v každodenním kontaktu s rodiči v psychické nepohodě a s pedagogy, kteří nebývají vždy vůči asistentům vstřícní. Mezi nástroje zvládání stresu osobních asistentů patří nejčastěji pocit užitečnosti a smyslu práce, sociální opora (informace a podpora rodiči dětí, podpora sociálními pracovníky služby a supervize), odreagování jinou aktivitou, zájmy, relaxace, optimismus, akceptace situace, nastavení hranic, seberozvoj. Organizaci považují asistenti ve své práci jako podpůrnou instituci, cení si možnosti supervize, školení a zájmu řešit...
|
|
|
Copingové strategie u sociálně exkludovaných
MIČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce s názvem copingové strategie u sociálně exkludovaných je zaměřena nejen na stres z obecného pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Hlavním cílem bakalářské práce bylo identifikovat, jaké jsou copingové strategie u sociálně exkludovaných a zjistit, zdali převažují u sociálně exkludovaných osob spíše negativní copingové startegie. Výzkumný soubor tvořili sociálně vyloučené osoby, žijící v Jihočeském kraji. Výběr respondentů byl zcela náhodný a probíhal v terénu. Metodika práce pojednává o standardizovaném dotazníku SVF 78, díky kterému byla získána veškerá data. Dotazník obsahoval 78 položek mapujících chování v různých zátěžových situacích, respondenti volili míru souhlasu na pěti bodové škále. Posléze byla data transformována do 13 oblastí, které presentují jednotlivé copingové strategie. Tyto oblasti byli statisticky testovány v programu SPSS ve vztahu ke stanoveným sociodemografickým proměnným, metodou T-testu. Ani jedna ze stanovených hypotéz se neprokázaly. Na výběru copingových strategií nemá žádný vliv věk respondentů a ani nic nenasvědčuje tomu, že ženy používají více pozitivní strategie oproti mužům. Výzkum ukázal, že nejméně používanou copingovou strategií je právě ta negativní. Nejlépe vyšla neutrální strategie, což nasvědčuje tomu, že sociálně exkludovaní k tomu, aby se lépe vyrovnávali s nějakou stresovou situací touží po pomoci a sociální opoře. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k porovnání s výsledky jiných výzkumů zaměřujících se na copingové strategie a na osoby sociálně exkludované. Dále výsledky mé bakalářské práce mohou být přínosem pro budoucí sociální pracovníky, kteří se na výkon tohoto povolání připravují.
|
|
|
Copingové strategie u nudy
Urbanová, Denisa ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Škaloudová, Alena (oponent)
Práce se zabývá efektivitou různých typů copingových strategií u nudy a prověřuje jejich souvislost s některými motivačními, postojovými a volními charakteristikami u žáků střední školy. V teoretické části je nastíněn obraz současného stavu poznání v oblasti nudy a jejího zvládání včetně pojednání možností diagnostiky v této oblasti s využitím dotazníkových metod ve školním prostředí. Podrobněji jsou diskutovány dosavadní teoretické, ale i empirické způsoby uchopení copingu u nudy relevantní pro edukační kontext, zejména pojetí Nettové, Goetze a Danielsové. Představen je též koncept motivační struktury ve škole, implicitní teorie dobré výuky předmětu Hrabala a Pavelkové a teorie vůle Kuhla a Fuhrmanna. V empirické části jsou s využitím kvantitativní metodologie na různých úrovních analýzy prověřovány vztahy mezi jednotlivými typy copingových strategií a různými aspekty nudy na straně jedné a vybranými motivačními, postojovými a volními charakteristikami na straně druhé. V práci jsou zachyceny specifické osobnostní konstelace u zvládání nudy, které jsou ilustrovány kazuistickými ukázkami, a nastíněny směry dalšího zkoumání v této oblasti.
|
host ::
RSS.